24 C 176/2020-19 — Obvodní soud pro Prahu 2

1. Žalobkyně podala proti žalovanému návrh na vydání elektronického platebního rozkazu o zaplacení [částka] s příslušenstvím, s odůvodněním, že žalovaná částka představuje dlužné jízdné a přirážku k jízdnému. 2. Ve věci bylo rozhodnuto Obvodním soudem pro Prahu 2 dne 3. 6. 2020, a to elektronickým platebním rozkazem č. j. EPR 130162/2020-6, který byl žalovanému doručen dne [datum] prostřednictvím datové schránky. Žalovaný dne [datum] podal včas odpor proto vydanému elektronickému platebnímu rozkazu, v němž uznal nárok žalobkyně a požádal o možnost splacení dlužné částky ve splátkách. Žalobkyně se k možnosti splacení ve splátkách nevyjádřila. 3. Soud tedy ve věci rozhodl na základě předložených listinných důkazů bez nařízení jednání, neboť žalovaný s tímto postupem souhlasil, když mu byly žaloba a výzvy doručeny do datové schránky ve smyslu § 46 o. s. ř., a tedy souhlas žalovaného soud podle § 101 odst. 4 o. s. ř. předpokládal. 4. Soud provedl důkaz zápisem o provedené přepravní kontrole ze dne [datum], ze kterého zjistil totožnost cestujícího a vzal za prokázané, že žalovaný cestoval MHD, konkrétně [dopravní prostředek] [označení] [číslo] a neprokázal se při kontrole platnou jízdenkou. 5. Dále soud z dopisu zaslaného dne [datum] žalobkyní žalovanému a z podacího archu zjistil, že žalovanému byla zaslána předžalobní výzva ve smyslu ustanovení § 142a o. s. ř., a i toto má soud za prokázané. 6. Cestující, který použije veřejného dopravního prostředku, jehož provozovatelem je žalobkyně a na výzvu revizora se neprokáže platnou jízdenkou, je povinen, dle Smluvních přepravních podmínek a tarifu žalobkyně, dle vyhlášky Ministerstva dopravy a spojů č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu (zejména dle §7) a v souladu s ustanovením § 2550 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (obč. zák.), ve znění účinném v době uzavření smlouvy o přepravě, zaplatit dlužné jízdné a navíc stanovenou přirážku k jízdnému. 7. Dle ustanovení § 2550 obč. zák. se smlouvou o přepravě osoby dopravce zavazuje přepravit cestujícího do místa určení a cestující se zavazuje zaplatit jízdné. 8. Podle ustanovení § 1970 obč. zák. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovena. 9. Podle ustanovení § 153a o. s. ř. odst. 1, uzná-li žalovaný v průběhu soudního řízení nárok nebo základ nároku, který je proti němu žalobou uplatňován, rozhodne soud rozsudkem podle tohoto uznání. 10. V řízení bylo prokázáno, že žalovaný použil veřejného dopravního prostředku, jehož provozovatelem je žalobkyně a neprokázal se při kontrole platnou jízdenkou a má proto povinnost zaplatit žalobkyní jízdné a přirážku k jízdnému (smluvní pokutu). Žalovaný poté co mu byla doručena žaloba, uznal písemně nárok žalobkyně na zaplacení dlužné částky v plné výši. Nárok žalobkyně je tedy důvodný a soud proto rozhodl tak, jak je ve výroku tohoto rozsudku stanoveno. 11. Podle § 153a o. s. ř. rozhodl soud rozsudkem pro uznání, bez nařízení jednání na základě tvrzení žalobkyně, žalovaného a předložených listinných důkazů, a to dle ustanovení § 2550, § 1970 občanského zákoníku ve znění platném v době přepravy, v platném znění. 12. Vzhledem k tomu, že žalovaný nezaplatil žalovanou částku do rozhodnutí soudu, ocitl se se zaplacením dluhu v prodlení, a soud proto žalobkyni přiznal i úroky z prodlení dle ustanovení § 1970 občanského zákoníku s přihlédnutím k výši úroků stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. 13. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka] Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši [částka] a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen„ AT“) z tarifní hodnoty ve výši [částka] sestávající z částky [částka] za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) AT, z částky [částka] za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) AT a z částky [částka] za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) AT, včetně tří paušálních náhrad výdajů po [částka] dle § 14b odst. 5 písm. a) AT a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky [částka] ve výši [částka].