10 C 131/2020-85 — Obvodní soud pro Prahu 2

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal nároků souvisejících s trestním řízením, které bylo vůči němu zahájeno dne [datum] sepsáním záznamu o sdělení podezření pro přečin nebezpečného vyhrožování dle § 353 odst. 1, 2 písm. c) trestního zákoníku, které bylo poté vedeno u [název soudu] pod sp. zn. [spisová značka] a které skončilo postoupením věci do přestupkového řízení. Žalobce se domáhal jednak náhrady nemajetkové újmy způsobené vydáním nezákonného rozhodnutí (nezákonné trestní stíhání) ve výši 250 000 Kč s přísl. Dále se žalobce domáhal náhrady škody ve formě nákladů, které vynaložil na svoji obhajobu, ve výši 50 653 Kč s přísl. 2. Žalovaná se k žalobě vyjádřila podáním ze dne 6. 1. 2021. Uznala existenci nezákonného rozhodnutí a žalobce odškodnila na nemajetkové újmě způsobené nezákonným trestním stíháním omluvou a konstatováním vydání nezákonného rozhodnutí a na škodě ve formě nákladů vynaložených na obhajobu žalovaná odškodnila žalobce částkou 36 303,32 Kč, přičemž přesně specifikuje, odměna za jaké úkony nebyla jakožto škoda odškodněna zcela či částečně. 3. Ze shodných tvrzení účastníků má soud za zjištěné, že žalobce žalobou uplatněné nároky u žalované předběžně uplatnil, a to dne 9. 1. 2020. 4. Podáním ze dne 12. 3. 2021 (doručeno 15. 3. 2021) žalobce vzal žalobu zpět co do celého nároku na náhradu nemajetkové újmy (vč. příslušenství), a dále co do částky 34 723,23 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 36 303,32 Kč ode dne 10. 7. 2020 do zaplacení. Soud v návaznosti na toto usnesením ze dne 15. 3. 2021 řízení v tomto rozsahu zastavil. Podáním žalobce datovaným rovněž dnem 12. 3. 2021 (doručeno 23. 7. 2021) žalobce vzal dále žalobu zpět co do částky 10 952,90 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky ode dne 10. 7. 2020 do zaplacení a soud proto řízení v tomto rozsahu zastavil výrokem I. tohoto rozsudku. 5. Ve věci byly splněny podmínky § 115a o.s.ř. pro rozhodnutí o věci bez nařízení jednání, když účastníci s tímto postupem souhlasili, resp. se ve stanovené lhůtě nevyjádřili. 6. Předmětem řízení tak zůstal nárok ve výši 4 976,87 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 3 396,78 Kč ode dne 10. 7. 2020 do zaplacení. Jelikož je předmětem tohoto řízení nárok na zaplacení částky nižší než 10 000 Kč a odvolání tak proti tomuto rozsudku není dle § 202 odst. 2 o.s.ř. přípustné, obsahuje odůvodnění ve shodě s § 157 odst. 4 o.s.ř. pouze stručné odůvodnění. 7. Ze spisu [název soudu] pod sp. zn. [spisová značka] soud zjistil, že řízení bylo vůči žalobci zahájeno Policií ČR dne [datum] sepsáním záznamu o sdělení podezření pro přečin nebezpečné vyhrožování dle § 353 odst. 1, 2 písm. c) trestního zákoníku, [číslo jednací]. Dne 21.11.2018 byl Okresním státním zastupitelstvím ve [město] podán návrh na potrestání. Rozsudkem [anonymizováno] soudu ve [město] ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací] byl žalobce uznán vinným ze spáchání trestného činu výtržnictví dle § 358 odst. 1 trestního zákoníku a byl odsouzen k peněžitému trestu v celkové výši 10.000 Kč. K podaným odvoláním rozhodl [název soudu] usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací] tak, že se napadený rozsudek v celém rozsahu zrušuje a věc se postupuje k projednání přestupku dle § 222 odst. 2 tr.ř.; právní moci nabylo rozhodnutí téhož dne. [stát. instituce] [město] uznal žalobce rozhodnutím ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací] vinným ze spáchání přestupku dle § 76a odst. 4 písm. a) zákona o zbraních a uložil mi pokutu ve výši 7 000 Kč. Toto rozhodnutí bylo po podaném odvolání dne 11.12.2020 potvrzeno rozhodnutím Krajského úřadu [územní celek], [číslo jednací] a odvolání žalobce bylo zamítnuto. Žalobce tak byl uznán vinným spácháním tohoto přestupku jednáním spočívajícím v tom, že dne 24. 8. 2018 v době okolo 21.30 hod. před vstupní branou oplocení budovy [adresa] v obci [obec] vystřelil 3x po sobě ostrými náboji do vzduchu z legálně držené zbraně; žalobce takto reagoval poté, co byl pokousán psem souseda, vystřelil pro výstrahu, nicméně v době, když již jeho aktuální ohrožení netrvalo, neboť si pro zbraň po pokousání psem došel do svého bydliště. 8. TP 9. Z výpisu z účtu právního zástupce žalobce soud zjistil, že žalovaná uhradila žalobci na odškodnění za náklady řízení vynaložené k odstranění nezákonného rozhodnutí částku 36 303,32 Kč dne 18. 1. 2021. 10. Soud ve věci učinil závěr o skutkovém stavu, který koresponduje s výše popsanými skutkovými zjištěními. Toto se týká zejm. průběhu trestního řízení a úkonů v něm učiněných. Z důkazů v řízení provedených byla učiněna skutková zjištění pro posouzení důvodnosti žalobou uplatněného nároku, jak jej soud níže podává, plně postačující – z téhož důvodu soud v odůvodnění rozsudku nerozvádí dílčí skutková zjištění učiněná z těch provedených důkazů, o něž rozhodnutí o věci samé posléze neopřel. Soud tak zejm. nehodnotí důkazy týkající se nemajetkové újmy způsobené trestním stíháním, když v této části bylo řízení zastaveno, a dále důkazy týkající se realizace úkonů právní služby, když žalovaná žalobce na většině úkonů odškodnila a pro posouzení neodškodněného zbytku tohoto nároku nebylo mezi stranami sporu o skutkových okolnostech (realizace úkonů), ale pouze ohledně jejich právního posouzení. 11. Soud posoudil věc po právní stránce podle výše uvedených ustanovení: Podle § 1 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona [obec] národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), v účinném znění (dále i jen„ OdpŠk“), stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu způsobenou při výkonu státní moci. Podle § 2 cit. zák. odpovědnosti za škodu podle tohoto zákona se nelze zprostit. Podle § 5 OdpŠk stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu, která byla způsobena a) rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, b) nesprávným úředním postupem. Podle § 7 odst. 1 OdpŠk právo na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím mají účastníci řízení, ve kterém bylo vydáno rozhodnutí, z něhož jim vznikla škoda. Podle § 8 odst. 1 OdpŠk nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím lze, není-li dále stanoveno jinak, uplatnit pouze tehdy, pokud pravomocné rozhodnutí bylo pro nezákonnost zrušeno nebo změněno příslušným orgánem. Rozhodnutím tohoto orgánu je soud rozhodující o náhradě škody vázán. Podle § 31 odst. 1 OdpŠk náhrada škody zahrnuje takové náklady řízení, které byly poškozeným účelně vynaloženy na zrušení nebo změnu nezákonného rozhodnutí nebo na nápravu nesprávného úředního postupu. Podle odst. 3 téhož ustanovení náklady zastoupení jsou součástí nákladů řízení. Zahrnují účelně vynaložené hotové výdaje a odměnu za zastupování. Výše této odměny se určí podle ustanovení zvláštního právního předpisu o mimosmluvní odměně. Podle ust. § 31a odst. 1 zákona bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Podle odst. 2 cit. ust. se zadostiučinění poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo. Podle § 26 OdpŠk, pokud není stanoveno jinak, řídí se právní vztahy upravené v zákoně občanským zákoníkem ("o.z."). Podle § 14 odst. 1 OdpŠk se nárok na náhradu škody uplatňuje u úřadu uvedeného v § 6, přičemž podle ust. odst. 3 cit. § je uplatnění nároku na náhradu škody podle tohoto zákona podmínkou pro případné uplatnění nároku na náhradu škody u soudu. Ust. § 15 odst. 2 OdpŠk pak stanoví, že poškozený se může domáhat náhrady škody u soudu pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen. 12. V řízení bylo prokázáno, že žalobce svůj nárok u žalované předběžně uplatnil ve smyslu § 14 odst. 1, 3 OdpŠk, proto věc může být projednána před soudem (§ 15 odst. 2 OdpŠk). 13. Předpokladem odpovědnosti státu za škodu je splnění tří podmínek: 1) existence nezákonného rozhodnutí nebo nesprávného úředního postupu, 2) vznik škody a 3) příčinná souvislost mezi nesprávným úředním postupem nebo nezákonným rozhodnutím a vznikem škody. Nezákonné rozhodnutí nebo nesprávný úřední postup a vznik škody tudíž musí být ve vzájemném poměru příčiny a následku. 14. Záznam o sdělení podezření ze spáchání trestného činu je nutno považovat pro svou povahu nikoli za nesprávný úřední postup, ale za nezákonné rozhodnutí ve smyslu § 8 odst. 1 OdpŠk v případě, kdy trestní stíhání neskončí pravomocným odsouzením (k tomu obecně srov. např. závěry Nejvyššího soudu ve věci sp. zn. 25 Cdo 1487/2001). V daném případě trestní stíhání žalobce neskončilo pravomocným odsouzením (viz výše). Je tak naplněn předpo