ECLI: ECLI:CZ:OSPH02:2021:10.C.91.2019.5 Datum: 2021-05-11 Předmět: O zaplacení 484 461 Kč s příslušenstvím Ustanovení: ["§ 1970 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 2758 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 160 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 2 nař. vl. č. 351/2013 Sb.", "§ 2894 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 2951 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 2861 z. č. 89/2012 Sb.", ["majetková újma""pasivní legitimace""peněžité plnění""pojištění odpovědnosti za škodu""postoupení pohledávky""převod vlastnictví""ručení""smlouva kupní""znalecký posudek"]
O co šlo: O zaplacení 484 461 Kč s příslušenstvím (["§ 1970 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 2758 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 160 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 2 nař. vl. č. 351/2013 Sb.", "§ 2894 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 2951 z. č. 89)
1. Žalobce se žalobou domáhá náhrady za znehodnocení vozidla v důsledku pojistné události, k čemuž uvádí, že dne 29. 11. 2016 se stala nehoda, v rámci níž došlo k poškození vozidla [značka automobilu], které bylo ve vlastnictví společnosti [právnická osoba] Viník této dopravní dohody měl uzavřenou pojistnou smlouvu o pojištění odpovědnosti z provozu vodidla, tzv. povinné ručení u žalované. Žalobce nabyl smlouvou o postoupení pohledávky předmětný nárok od původního vlastníka vozidla, a má za to, že s odkazem na § 2811 o. z., je žalovaná, jakožto pojišťovna, povinna poskytnout žalobci, jakožto nabyvateli práv za znehodnocení předmětného vozidla, částku ve výši 484 461 Kč. K odůvodnění tohoto nároku žalobce uvádí, že poškozenému (původnímu vlastníkovi) byly nahrazeny náklady na opravu vozidla po nehodě, avšak po provedené opravě se hodnota vozidla nedostala na úroveň původní obvyklé ceny, tedy je zde stále majetková újma poškozeného, způsobená na vozidle, a to v rozsahu rozdílu mezi obvyklou cenou vozidla před poškozením a obvyklou cenou vozidla po opravě, k jejíž náhradě je žalovaný povinen. Ze strany žalované bylo původnímu vlastníkovi přiznáno za znehodnocení automobilu pojistné plnění ve výši 132.069 Kč. Žalobce nechal vyhotovit znalecký posudek č. 1314/52/ 2019 ze dne 12. 11. 2019 zpracovaný znalcem [příjmení] [jméno] [příjmení], jehož předmětem je posouzení výše majetkové újmy za znehodnocení automobilu, přičemž dle tohoto činí výše znehodnocení automobilu částku ve výši 616.530 Kč. Škoda tak činí rozdíl mezi hodnotou znehodnocení dle znaleckého posudku a žalovanou přiznanou výší pojistného plnění - tedy činí částku 484.461 Kč.
2. Žalovaná se k žalobě vyjádřila zejména podáním z 15. 1. 2020, ve kterém učinila nesporným, že byla uzavřena pojistná smlouva [číslo] o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a že řešila předmětnou škodní událost, v rámci níž byla uhrazena oprava vozidla ve výši 757 196 Kč bez DPH, náklady na půjčovné ve výši 84 977 Kč bez DPH a právě i znehodnocení vozidla ve výši 132 069 Kč bez DPH. Žalovaná poté vyjádřila nesouhlas se způsobem, jakým byla znalcem vyčíslena výše tvrzeného znehodnocení vozidla, přičemž v obecné rovině odkazovala na to, že znalecké posouzení je na korunu shodné s dohodami, které byly ohledně zpětného odkopu vozidla uzavřeny mezi žalobcem a původním vlastníkem vozidla, a má tak za to, že tento znalecký posudek neprokazuje reálnou výši znehodnocení vozidla. Žalovaná dále namítla nedostatek své pasivní legitimace, když uvedla, že dne 4. 7. 2019 byla uzavřena smlouva o převodu pojistného kmene s tím, že uvedla, že došlo k převodu pojistného kmene žalované vč. smlouvy, která je předmětem tohoto řízení a žalovaná tak má za to, že 21. 12. 2019 pozbyla vlastnického práva k pojistnému kmeni a nadále není pasivně legitimovanou.
3. Soud prvé instance ve věci rozhodl rozsudkem ze dne 26. 5. 2020, č. j. 10 C 91/2019-145, a to tak, že žalobu zamítl z důvodu nedostatku pasivní věcné legitimace na straně žalované. Tento závěr učinil soud prvé instance s ohledem na převod pojistného kmene, ke kterému došlo ke dni 21. 12. 2019, neboť došlo převodem pojistného kmene i k převodu povinností z předmětné pojistné smlouvy, jíž se žaloba týká. K odvolání žalobce Městský soud v Praze usnesením ze dne 16. 12. 2020, č. j. 28Co 378/2020-167 toto rozhodnutí soudu prvé instance zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení s odkazem na § 1893 odst. 1 občanského zákoníku. Na základě tohoto ustanovení odvolací soud dovodil, že žalovaná je v tomto sporu pasivně legitimována a věc tak byla vrácena soudu prvé instance, aby provedl navržené důkazy, které nemohou být provedeny v řízení odvolacím.
4. Mezi stranami bylo nesporným:
-) že dne 29. 11. 2016 došlo k dopravní nehodě, při kterém bylo poškozeno vozidlo [značka automobilu] ve vlastnictví společnosti [právnická osoba], a že na viníka této nehody se vztahovalo pojištění odpovědnosti za újmu z provozu vozidla ze smlouvy uzavřené se [právnická osoba], nyní žalovanou pojišťovnou ([právnická osoba], [IČO]) podle zák. č. 168/1999 Sb. (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), pojistná smlouva [číslo];
-) ten, komu byla provozem vozidla způsobena újma (poškozený), měl proto právo na náhradu majetkové škody za poškození svého vozidla vůči [právnická osoba], nyní žalovanou pojišťovnou ([právnická osoba]);
-) [právnická osoba] odškodnila dne 12. 7. 2017 nárok ze znehodnocení vozidla a poškozené společnosti [právnická osoba] a byla uhrazena oprava vozidla ve výši 757 196 Kč bez DPH, náklady na půjčovné ve výši 84 977 Kč bez DPH a znehodnocení vozidla ve výši 132 069 Kč bez DPH
5. Podáním ze dne 10. 3. 2021 žalobkyně k výzvě soudu doplnila, že ke dni škodní události byla vlastníkem vozidla společnost [právnická osoba] Tato společnost nabyla vozidlo na základě kupní smlouvy z 25. 10. 2016, a to za kupní cenu ve výši 5 457 052 Kč. Následně společnost [právnická osoba] dne 13. 7. 2018 kupní smlouvou převedla automobil zpět do vlastnictví žalobce, a to za kupní cenu 3 808 504 Kč. Žalobkyně poté vozidlo prodala kupní smlouvou ze dne 20. 7. 2018 [právnická osoba] [anonymizováno] za kupní cenu 127 000 EUR, tedy za částku v přepočtu ve výši 3 273 679 Kč. Soud poté v návaznosti na toto doplnění poučil žalobce na jednání konaném dne 6. 4. 2021 v tom směru, že je třeba dále doplnit smluvní vztahy, jejichž předmětem vozidlo bylo, neboť z kupní smlouvy z 25. 10. 2016 se podává, že toto vozidlo mělo být předmětem leasingu č. smlouvy [číslo], avšak žalobce uvádí, že zpět nabyl vozidlo do vlastnictví dohodou o předčasném ukončení jiného leasingového vztahu [číslo] to právě dne 13. 7. 2018. Žalobce k tomuto podáním ze dne 4. 5. 2021 doplnil, že vozidlo bylo [právnická osoba] [anonymizováno] poskytnuto na základě leasingové smlouvy ze 17. 10. 2016 [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] poté, co toto společnost nabyla kupní smlouvu z 25. 10. 2016. Ke dni vzniku pojistné události, tj. 29. 11. 2016 tak byla vlastníkem [právnická osoba] [anonymizováno] a následky dopravní nehody byly řešeny pouze z pojistné smlouvy ve vztahu k žalované - na základě jiné pojistné smlouvy s leasingovým nájemcem či z jiných pojistných smluv nehoda řešena nebyla. Po ukončení této leasingové smlouvy pak byl mezi [anonymizována dvě slova] a žalobkyní projednáván další postup ve věci, přičemž byla uzavřena dohoda, že žalobkyně bude vozidlo dále nabízet a že pro období do nalezení nového kupce uzavřou smlouvu o finančním pronájmu s následnou koupí, konkrétně smlouvu [číslo] s tím, že tato bude ukončena, až žalobce najde zájemce o koupi vozidla. K tomuto došlo, a proto byla leasingová smlouva 13. 7. 2018 ukončena a žalobkyně vozidlo dále prodala dne 20. 7. 2018.
6. Z předžalobní upomínky ze dne 21. 11. 2019 soud zjistil, že žalobkyně žalovanou vyzvala k úhradě žalované částky, a to do 7 dnů ode dne doručení této výzvy. Žalobkyně tvrdila, že upomínka byla žalované doručena dne 26. 11. 2019, čemuž soud vzhledem k podacímu lístku dokládajícímu odeslání upomínky žalované ještě dne 21. 11. 2019 uvěřil.
7. Ze smlouvy o postoupení pohledávky uzavřené mezi společností [právnická osoba] a žalobcem ze dne 29. 5. 2019 soud zjistil, že žalobce nabyl, bezúplatně, na základě této smlouvy pohledávku postupitele za žalovanou, kterou uplatňuje v rámci tohoto řízení.
8. Ze znaleckého posudku [číslo] 2019 vypracovaného znalcem [příjmení] [jméno] [příjmení] dne 12. 11. 2019 soud zjistil následující. Ze závěrů znaleckého posudku se podává, že škoda, vzniklá poškozením vozidla, a to výlučně v důsledku poklesu hodnoty obvyklé ceny vozidla tím, že je havarované, tedy po nehodě, činí částku 616 530 Kč, bez DPH. Soud má za zjištěné, že tato částka vyjadřuje právě pokles obvyklé ceny vozidla v porovnání před nehodou a po nehodě, tedy vyjadřuje rozdíl obvyklé ceny daný pouze tím faktem, že vozidlo bylo havarováno a je opraveno.
9. Z výslechu znalce [příjmení] [jméno] [příjmení] pak soud učinil závěr, že závěry znalce, obsažené ve znaleckém posudku [číslo] 2019, jsou správné, znalec na těchto setrval, tyto srozumitelně odůvodnil a přesvědčivě odpověděl jak dotazy soudu, tak účastníků řízení.
10. V kombinaci znaleckého posudku [číslo] [rok] a výslechu znalce se pak podává, že znalcem vyčíslená škoda, spočívající ve ztrátě hodnoty vozidla čistě v důsledku faktu, že je toto havarované a opravené (tedy pouze pro tuto skutečnost) činí na ztrátě obvyklé ceny vozidla částku 616 530 Kč. Tento závěr je odůvodněn těmito skutečnostmi. Znalec předně stanovil technickou hodnotu vozidla těsně před škodní událostí, k níž došlo 29. 11. 2016, a to ve výši 80,89% technické hodnoty vozidla nového. Takto určená technická hodnota vozidla před škodní událostí je odůvodněna zejména znaleckým standardem č. I [číslo] a prohlídkou vozidla, kterou znalec učinil. Technickou hodnotu vozidla po škodní události pak znalec stanovil procentuálně na 76,82%, přičemž v souladu opět se znaleckým standardem I [číslo] vyšel z toho, že došlo k poškození karoserie
Provozuje Eucalypt 4 s.r.o., IČO 22103741, Jičínská 226/17, Praha 3 (kontakt). Zdroj dat: e-Sbírka / justice.cz (oficiální). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.