11 C 48/2019-141 — Obvodní soud pro Prahu 2

1. Žalobci se žalobou došlou soudu dne [datum], ve znění pozdějšího doplnění, domáhali na žalovaném zaplacení částky 299 930 Kč s příslušenstvím jako náhrady škody po vytopení bytu. 2. Žalobci uvedli, že jsou v režimu manželů cizího práva vlastníky bytové jednotky [číslo] v [obec], k. ú. [část obce], na adrese [adresa žalovaného, žalobce a žalobce], v níž bydlí. Žalovaný byl na základě smlouvy o nájmu bytu ze dne [datum] nejméně ke dni [datum] nájemcem bytové jednotky [číslo] ve stejném domě, jejímž vlastníkem a pronajímatelem tehdy byli manželé [příjmení] [jméno] [příjmení] a [anonymizováno] [jméno] [příjmení] (dále společně jako„ [příjmení]“). Dne [datum] došlo v bytě užívaném žalovaným k úniku vody z poškozeného roháčku vodovodního potrubí, přičemž byla z větší části vytopena bytová jednotka žalobců. Uniklá voda zasáhla dětský pokoj, koupelnu, ložnici, WC a předsíň, poškodila vnitřní omítky a malbu, elektroinstalaci včetně zabezpečovací signalizace, rozmočila vnitřní dveře včetně obložek a nábytek v koupelně, vnikla do parket a rozmočila podlahové lišty. Byt žalobců je v domě umístěn přímo pod bytem, ve kterém bydlel žalovaný. O této události byl [anonymizováno] [příjmení] vyrozuměn elektronickou zprávou ze dne [datum], v odpovědi ze dne [datum] však uvedl, že jakoukoli odpovědnost za vzniklé škody odmítá. Žalobci následně nechali fyzický stav vytopeného bytu osvědčit exekutorským zápisem [anonymizováno] [jméno] [příjmení], č. j. [spisová značka], pořídili fotodokumentaci škod a oprav a nechali byt opravit do stavu před havárií. Opravy parket (přebroušení, vytmelení, přelakování) za cenu 68 655 Kč a malířské práce (sanace poškozených míst, opravy omítek a malby) v hodnotě 65 700 Kč byly provedeny v celém bytě žalobců včetně obývacího pokoje, který nebyl vodou přímo zasažen, náklady na tyto dvě položky tedy žalobci uplatňují v ponížené výši pouze v rozsahu 65 %. Opravy v celém bytě byly nutné, neboť pokud by byly opraveny pouze některé místnosti, malba a povrch parket by měly viditelně odlišný odstín. Dále žalobci místo poškozených dveří a nábytku z materiálu MDF, který byl vodou zničen, nechali obdobné vybavení a zařízení vyrobit za cenu 61 980 Kč, zničenou elektroinstalaci nechali opravit za částku 12 830 Kč. V bytě byl dále proveden úklid za cenu 8 750 Kč. Po dobu oprav od [datum] do [datum] nemohli žalobci svůj byt užívat k vlastnímu bydlení, avšak platili za něj stále zálohy za služby a příspěvky do fondu oprav (tyto neuplatňují) a navíc vynaložili náklady na zajištění přiměřeného bydlení v bytě 3+kk na adrese [adresa], kam se na toto období odstěhovali. Žalobci tak zaplatili 90 000 Kč za pronájem náhradního bytu (3x [částka] nájemné + 3x [částka] služby), dále uhradili realitní kanceláři provizi ve výši 29 040 Kč a dále vynaložili nezbytné náklady na stěhování své domácnosti ve výši 9 999,44 Kč. Žalobci měli původně za to, že za škody na jejich majetku, způsobené prasknutím roháčku vodovodního potrubí v bytě [číslo] odpovídali vlastníci bytu ([příjmení]), kdy s ohledem na úmrtí [anonymizováno] [příjmení] bylo vedeno řízení pouze proti [anonymizováno] [příjmení]. Řízení bylo vedeno u zdejšího soudu pod sp. zn. 10 C 136/2017 a žaloba byla pravomocně zamítnuta mj. s odkazem na ustanovení § 2937 odst. 1 o. z. s tím, že byt byl v době vzniku škodné události pronajat, a za jeho údržbu tedy měl odpovídat a dohled nad bytem měl vykonávat nájemce bytu, jímž byl nyní žalovaný [příjmení] [celé jméno žalovaného]. Žalobci se tedy dovolávají odpovědnosti žalovaného z titulu zanedbání povinnosti dohledu nad věcí, která škodu způsobila (rohový ventil), přičemž mají za to, že k úniku vody došlo v důsledku povahy či vady roháčku, žalobci netvrdí poškození roháčku žalovaným či třetí osobou. Upomínkou ze dne [datum], převzatou téhož dne, byl žalovaný vyzván k úhradě částky v celkové výši 299 930 Kč (65 % z vynaložených nákladů na opravy parket a malířské práce + celé náklady na opravu elektroinstalace, truhlářské práce, úklid, zajištění náhradního bydlení a stěhování), žalovaný však dosud žádné stanovisko nezaslal a škodu ani zčásti neuhradil. Podanou žalobou se tak žalobci, kteří jsou z titulu vlastnictví bytu v manželském majetkovém režimu oprávněni společně a nerozdílně, domáhali zaplacení částky 299 930 Kč se zákonným úrokem z prodlení od 20. 4. 2019 (žalovanému byla stanovena lhůta do 19. 4. 2019, s ohledem na blížící se promlčení však byla žaloba podána dříve) do zaplacení. 3. Žalovaný žalobou uplatněný nárok neuznal a navrhl zamítnutí žaloby. Žalovaný namítl, že nejsou splněny předpoklady pro postup dle § 2937 odst. 1 o. z. Předně škodu nezpůsobila věc sama od sebe, ale škodní události předcházel zásah ze strany [anonymizováno] coby pronajímatelů a vlastníků bytu. V první polovině března 2016 byl žalovaný upozorněn paní [jméno] [příjmení], která zajišťovala úklid v bytě, že se v koupelně u bidetu již několikrát objevila louže vody. Žalovaný a ani nikdo z jeho rodiny bidet nepoužíval. Proto žalovaný bez zbytečného odkladu nahlásil závadu [anonymizováno]. Dle nájemní smlouvy uzavřené mezi žalovaným jako nájemcem a [anonymizováno] jako pronajímateli měl žalovaný zajišťovat pouze drobné opravy v bytě spojené s běžnou údržbou a dále opravy nepřesahující částku 1 000 Kč. Na bidet se krátce poté přišli podívat zástupci pronajímatele, konkrétně paní [příjmení] a údržbář [jméno] [příjmení], a jako příčinu úniku vody označili vadnou baterii bidetu. Do týdne pak údržbář pronajímatelů [příjmení] [příjmení] provedl výměnu baterie bidetu za novou. V rámci výměny baterie bylo zasahováno i do vodovodního potrubí a manipulováno s rohovým ventilem (tzv. roháček). Po opravě (druhá polovina března 2016) žalovaný pro jistotu pravidelně a důkladně kontroloval, zda se znovu neobjeví únik vody. K tomuto již nedocházelo. Dne 20. 4. 2016 v době nepřítomnosti žalovaného a jeho rodiny došlo k velkému úniku vody. Jako příčina havárie byl označen stržený závit rohového ventilu bidetu. Z uvedeného je dle žalovaného zřejmé, že oprava bidetu má bezprostřední souvislost s předmětnou havárií. Buď byl závit rohového ventilu stržen při výměně baterie (neodborný zásah) nebo údržbář měl a mohl zjistit závadu rohového ventilu při manipulaci s ním v rámci výměny baterie. S ohledem na skutečnost, že žalovaný a ani členové jeho rodiny bidet ani po opravě nepoužívali, byl údržbář [anonymizováno] poslední, kdo s roháčkem manipuloval. Důvod havárie tedy primárně nespočíval ve vnitřní příčině (v povaze samotné věci), nýbrž je zde vnější podnět způsobený člověkem (poškození roháčku chybnou či neodbornou manipulací či nezajištění výměny či opravy poškozeného ventilu spolu s baterií). Kromě toho má žalovaný za to, že náležitý dohled nezanedbal. Rohový ventil se nacházel v těžko dostupné části, prakticky ve zdi, k řádnému přístupu k němu (za účelem zjištění, zda je či není stržený) by muselo dojít k demontáži bidetu a k zásahu do zdi, což samo o sobě přestavuje odborný úkon, který není možné požadovat po nájemci v rámci běžného dohledu nad věcí. Žalovaný nemohl v rámci běžného dohledu zjistit, co se děje či neděje ve zdi. Každopádně bidet byl po provedené opravě ze strany žalovaného důkladně a pravidelně kontrolován, zda již po výměně baterie bidetu k dalšímu úniku vody nedochází. Žalovaný má dále za to, že nahlášením závady pronajímateli a umožnění opravy bidetu své povinnosti v plném rozsahu splnil, a nemůže být tak činěn odpovědným za škody vzniklé v důsledku havárie čerstvě opravené věci. Dále pak žalovaný vznesl výhrady vůči vyčíslení a doložení údajné škody. 4. Na základě provedeného dokazování a ze shodných tvrzení účastníků učinil soud následující skutková zjištění: 5. Žalobci jsou jako manželé cizího práva vlastníky bytové jednotky [číslo] v budově [adresa], zapsané na listu vlastnictví [číslo] pro k. ú. [část obce] (zjištěno z informace o jednotce ke dni [datum]). 6. Vlastníky bytové jednotky [číslo] v budově [adresa], zapsané na listu vlastnictví [číslo] pro k. ú. [část obce] byli v režimu [příjmení] [příjmení] (zjištěno z informace o jednotce ke dni [datum]). 7. Dne [datum] uzavřeli [příjmení] jako pronajímatelé a žalovaný jako nájemce nájemní smlouvu, kterou [příjmení] přenechali žalovanému do užívání bytovou jednotku [číslo] za účelem bydlení, kdy spolu se žalovaným měli v bytě bydlet [anonymizováno] [jméno] [příjmení] a [anonymizováno] [role v řízení] [anonymizováno]. Nájem byl sjednán na dobu určitou od [datum] do [datum] s možností prodloužení o další tři roky. Ve smlouvě bylo mj. sjednáno, že„ Pronajímatel nenese žádnou odpovědnost za věci vnesené do Bytu nájemcem, ani za škodu způsobenou nájemcem třetím osobám v souvislosti s užíváním Bytu, jeho příslušenství vybavení a zařízení. Nájemci se doporučuje pro celou dobu nájmu uzavřít pojištění osobních movitých věcí, které se budou v Bytě nacházet, včetně pojištění odpovědnosti vůči třetím osobám.“ a„ Nájemce je povinen hradit drobné opravy v Bytě související s jeho užíváním ve smyslu nařízení vlády č. 258/1995 Sb., ná