12 C 211/2019-86 — Obvodní soud pro Prahu 2

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu ze dne 27.9.2019 se žalobkyně domáhala na žalovaném zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím. Žalobkyně žalobu odůvodnila tak, že právní předchůdce žalobkyně, společnost [právnická osoba], IČO [číslo] uzavřela se žalovaným Smlouvu o účtu č. 0000002886841173, na základě které byl žalovanému založen sporožirový účet. Žalovanému na účtu vznikl nepovolený debetní zůstatek, žalovaný proto byl právní předchůdkyni žalobkyně povinen vyrovnat nepovolený debetní zůstatek a uhradit z nepovoleného debetního zůstatku úrok z prodlení. Nepovolený debetní zůstatek uhrazen právní předchůdkyni žalobkyně nebyl a ta ho následně převedla jako pohledávku na evidenční účet pohledávek, přičemž k tomuto dni činil debetní zůstatek částku ve výši 3 455,84 Kč a úrok z prodlení částku ve výši 54,36 Kč. Nepovolený debetní zůstatek byl úročen úrokem z prodlení v zákonné výši. Pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 26.5.2017, a to s účinností ke dni 1.6.2017. Žalobkyně vyzvala žalovaného k uhrazení dlužné pohledávky předžalobní výzvou, která byla odeslána žalovanému 30.11.2018. Ke dni podání žaloby celková dlužná částka činila 3 455,84 Kč na jistině, úrok z prodlení 135,53 Kč (kapitalizován ke dni postoupení pohledávky), dále žalobkyně požaduje sjednané úroky z dlužné jistiny a zákonný úrok z prodlení o po postoupení pohledávky. 2. Soudu se v dané věci nepodařilo doručit žalovanému na známou adresu a současný pobyt žalovaného není soudu znám, a proto postupoval v souladu s ust. § 29 odst. 3 o.s.ř. a ustanovil žalovanému opatrovníka v osobě [titul] [jméno] [příjmení], advokátky, sídlem [adresa]. 3. Ustanovená opatrovnice v podání ze dne 19.7.2021 navrhla zamítnutí žaloby, neboť se domnívá, že z předložených listin není patrné, jak žalobkyně dospěla k požadované částce, když k žalobě přiložila pouze výpis z účtu žalovaného. Navíc ustanovená opatrovnice ve věci namítla, že dle výpisu z účtu žalovaného plyne, že dluh měl dle předloženého výpisu vzniknout v období od 1.1.2016 30.4.2016 (konkrétní datum nelze ověřit), pokud by vznikl nejpozději dne 30.4.2016 byl by nárok žalobkyně promlčen již 30.4.2019, když žaloba byla podána dne 27.9.2019. Z výše uvedeného důvodu proto opatrovnice navrhla žalobu zamítnout. 4. K vyjádření opatrovnice žalobkyně v podání ze dne 4.8.2021 uvedla, že pohledávka promlčena není, neboť promlčení nastává od doby, kdy mohla být pohledávka poprvé uplatněna, tj. jakmile nastane okamžik možnosti podání žaloby, kdy tento nastává splatností dluhu a odkázala na rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR č.j. 33 Cdo 4175/2009 ze dne 24.6.2009. Dále uvedla, že dle stávající úpravy je promlčecí lhůta tři roky ode dne zesplatnění pohledávky a žaloba byla podána dne 27.9.2019. Pohledávky tedy promlčena být nemůže, neboť její promlčení by nastalo nejdříve 2.7.2020. 5. Vzhledem k tomu, že ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě žalobkyní předložených listinných důkazů a účastníci souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení ústního jednání (oba účastníci výslovně), soud postupoval podle ust. § 115a o.s.ř., kdy k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí, a věc rozhodl bez nařízení jednání. 6. Z předložených listinných důkazů soud zjistil a má za prokázané, že žalovaný s právním předchůdcem žalobkyně, společností [právnická osoba], uzavřel dne 2. 9. 2015 rámcovou smlouvu o finančních službách a smlouvu o účtu č. [bankovní účet], na základě které mu byl zřízen a veden účet a kterou se žalovaný zavázal hradit za vedení účtu sjednanou cenu a udržovat na účtu dostatečnou výši zůstatku. Podle č.l. 9 Všeobecných obchodních podmínek, které byly nedílnou součástí smlouvy, pokud je z účtu vybráno nebo zaplaceno kartou, nebo pokud odečtena cena z účtu, na kterém není dostatek peněz, nebo je-li překročen limit kontokorentu (tj. limit povoleného přečerpání účtu) bez předchozího souhlasu banky nebo není splacen kontokorent ve sjednané lhůtě, vzniká na účtu nepovolený záporný zůstatek (nepovolené překročení). Takto vzniklý dluh úročí banka příslušnou úrokovou sazbou a vedle něj můžeme účtovat i smluvní pokutu (rámcová smlouva o finančních službách ze dne 2.9.2015, Všeobecné obchodní podmínky právní předchůdkyně žalobkyně, Sazebník ČS). Žalovaný přečerpal svůj účet a dostal se do nedovoleného debetního zůstatku, který byl povinen vyrovnat k výzvě banky, neboť tak žalovaný neučinil, banka smlouvu vypověděla a převedla dluh na evidenční účet pohledávek ke dni 1.7.2017 (výzva banky ze dne 1.2.2017, dodejka). Smlouvou ze dne 26.5.2017, s účinností ke dni 1.6.2017 byla pohledávka za žalovaným postoupena na stávající žalobkyni, o čemž byl žalovaný vyrozuměn dopisem ze dne 13.6.2017 (smlouva o postoupení pohledávek, potvrzení o úplatě, oznámení o postoupení pohledávky, dodejka). Výzvou ze dne 30.11.2018 žalobkyně žalovaného vyzvala k úhradě dluhu před podáním žaloby (předžalobní upomínka). 7. Předně se soud zabýval opatrovnicí uplatněnou námitkou promlčení. V dané věci pak uzavřel, že pohledávka za žalovaným promlčena není. Původní žalobkyně odstoupila od smlouvy uzavřené s žalovaným ke dni 1.7.2020, tento den rovněž zesplatnila pohledávku za žalovaným a požadovala vyrovnání vzniklého dluhu. Obecná promlčecí lhůta dle ust. § 629 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., činí tři roky. Za této situace by promlčení pohledávky nastalo nejdříve ke dni 2.7.2020, avšak návrh na vydání elektronického platebního rozkazu byl podán dne 27.9.2019, tedy před promlčením pohledávky za žalovaným. 8. Soud proto zjištěný skutkový stav právně posoudil podle § 2662 odst. 1 o. z. se smlouvou o účtu ten, kdo vede účet, zavazuje zřídit od určité doby v určité měně účet pro jeho majitele, umožnit vložení hotovosti na účet nebo výběr hotovosti z účtu nebo provádět převody peněžních prostředků z účtu či na účet. Dle § 2665 o. z. ujednají-li strany, že ten, kdo vede účet, umožní výběr hotovosti nebo provede převod peněžních prostředků z účtu, ač pro to na účtu není dostatek peněžních prostředků, použijí se přiměřeně ustanovení o úvěru. Podle ust. § 2395 a násl. o. z., smlouvou o úvěru, podle které se úvěrující (věřitel) zavazuje, že na požádání úvěrovaného poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný (dlužník) se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 9. V projednávané věci soud dospěl k názoru, že žaloba je důvodná. Žalovaný uzavřel s právní předchůdkyní žalobkyně smlouvu o běžném účtu. Na základě této smlouvy čerpal žalovaný z předmětného účtu finanční prostředky tak, že mu vůči právní předchůdkyni žalobkyně vzniknul dluh ve výši 3 455,84 Kč, a to za nedovolený debetní zůstatek na účtu. Stávající žalobkyně nabyla pohledávku za žalovanou smlouvu o postoupení pohledávek a je tak oprávněna na žalovaném požadovat její zaplacení. Soud proto žalobě vyhověl a přiznal žalobkyni žalovanou částku a její příslušenství tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku, a to včetně zákonného úroku z prodlení podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění, ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Lhůta k plnění byla stanovena na tři dny od právní moci rozsudku podle § 160 odst. 1 o.s.ř. 10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř. za použití § 151 odst. 1 o.s.ř., podle něhož účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. V dané věci byla zcela úspěšná žalobkyně, jejímu konečnému návrhu bylo v plném rozsahu vyhověno, a proto jí soud přiznal náhradu nákladů řízení v plné výši, která sestává ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 000 Kč a nákladů právního zastoupení, tyto sestávají ze 4 úkonů právní služby á 200 Kč (příprava a převzetí zastoupení, podání žaloby a výzva k plnění před podáním žaloby, další vyjádření ve věci) ve smyslu § 14b odst. 1 písm. a), b), c) bod 1 a § 11 odst. 1 písm. a), d) vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen„ AT“), 4 paušálních náhrad hotových výdajů po 100 Kč podle § 14b odst. 5 písm. a) AT a náhrady za daň z přidaného hodnoty ve výši 252 Kč Celkem náklady činí 2 452 Kč Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o.s.ř. k rukám zástupce žalobkyně dle § 149 odst. 1 o.s.ř. (výrok II.).