14 C 169/2021-48 — Obvodní soud pro Prahu 2

1. Žalobce se žalobou ze dne 16. 8. 2021 podanou u zdejšího soudu domáhal na žalované zaplacení částky 54 054 Kč s příslušenstvím představující náhradu nákladů právního zastoupení, které žalobce vynaložil v souvislosti s vydáním nezákonného rozhodnutí v řízení vedeném u Městského soudu v Brně pod sp. zn. 88 T 21/2020. V souvislosti s trestním stíháním vynaložil žalobce na svoji obhajobu částku ve výši 53 482 Kč a na cestovné částku 572 Kč, které požaduje po žalované. Žalobce předběžně uplatnil svůj nárok u žalované dne 15. 2. 2021. 2. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby s tím, že žalobce vůči žalované uplatnil dne 15. 2. 2021 svůj nárok na poskytnutí náhrady škody v celkové výši 54 054 Kč, která měla žalobci vzniknout v souvislosti s vydáním nezákonného rozhodnutí. Žádost byla shledána důvodnou v tom směru, že v předmětném řízení došlo ohledně žalobce k vydání nezákonného rozhodnutí a žalovaná vyhověla požadavku žalobce na náhradu nákladů právního zastoupení co do částky 50 336 Kč a požadavku na náhradu škody představující cestovné vyhověla v plné výši, jak sdělila žalovanému ve svém stanovisku ze dne 17. 9. 2021. 3. V průběhu řízení vzal žalobce žalobu co do částky 54 054 Kč s příslušenstvím z částky 3 146 Kč zpět z důvodu úhrady části žalované částky žalovanou dne 21. 9. 2021. 4. Podle ustanovení § 96 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen o. s. ř.) žalobce může vzít za řízení zpět návrh na jeho zahájení, a to z části nebo zcela. Podle ustanovení § 96 odst. 2 o.s.ř., je-li návrh vzat zpět, soud řízení zcela, popřípadě v rozsahu zpětvzetí návrhu zastaví. Podle § 96 odst. 3 o. s. ř., jestliže ostatní účastníci se zpětvzetím návrhu z vážných důvodů nesouhlasí, soud rozhodne, že zpětvzetí návrhu není účinné. Podle § 96 odst. 4 o. s. ř. ustanovení odstavce 3 neplatí, dojde-li ke zpětvzetí návrhu dříve, než začalo jednání. 5. S ohledem na částečné zpětvzetí žaloby žalobcem soud v souladu s citovanými ustanoveními řízení v rozsahu zpětvzetí zastavil. (výrok I.) 6. V dané věci soud na základě výsledků přípravy jednání dospěl k závěru, že ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů. Účastníci s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili. Soud tedy s ohledem na splnění podmínek předvídaných shora cit. ust. § 115a o.s.ř. věc projednal a rozhodl, aniž by nařídil jednání. 7. Mezi účastníky nebylo sporu o tom, že žalobce požádal žalovanou o poskytnutí náhrady škody způsobené trestním stíháním představující náhradu nákladů právního zastoupení a cestovného, a to podáním doručeným žalované dne 15. 2. 2021. Žalobce tedy nepochybně splnil podmínku pro soudní uplatnění nároku na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím či nesprávným úředním postupem. Žalovaná mimosoudně projednala uplatněný nárok žalovaného na náhradu škody a přiznala žalobci částku v celkové výši 50 908 Kč, když uzavřela, že v daném řízení došlo k vydání nezákonného rozhodnutí. Přiznaná částka byla žalobci uhrazena dne 21. 9. 2021, jak plyne z výpisu účtu žalobce. 8. Podle ust. § 14 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb. o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (dále jen zákon) se nárok na náhradu škody uplatňuje u úřadu uvedeného v § 6. 9. Podle ust. § 15 odst. 1 zákona přizná-li příslušný úřad náhradu škody, je třeba je nahradit do šesti měsíců od uplatnění nároku. Podle odst. 2 se náhrady škody u soudu může domáhat poškozený pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen. 10. S ohledem na znění shora citovaného ust. § 15 odst. 2 zákona stojí soudní judikatura na konstantním závěru, že stát se ocitá v prodlení s náhradou škody způsobené nezákonným rozhodnutím či nesprávným úředním postupem teprve uplynutím šestiměsíční lhůty určené k předběžnému projednání nároku, jež začíná běžet ode dne uplatnění nároku poškozeným u příslušného úřadu. Teprve ode dne následujícího po uplynutí této lhůty jej proto stíhá povinnost zaplatit úrok z prodlení (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 25 Cdo 2060/2001). Plní-li tedy žalovaná, byť dobrovolně, po lhůtě šesti měsíců, která je určena k projednání nároku, je s plněním dluhu v prodlení. Žalobce uplatnil svůj nárok u žalované dne 15. 2. 2021. Uznala-li žalovaná částku 50 908 Kč za důvodnou, byla povinna ji uhradit žalobci do šesti měsíců od uplatnění nároku dle § 15 zákona, tedy do dne 16. 8. 2021 (15. 8. 2021 připadlo na neděli). Žalovaná plnila až dne 21. 9. 2021, pročež se dostala za období od 17. 8. 2021 do 21. 9. 2021 do prodlení. Žalobce má tedy právo na úrok z prodlení z uvedené částky podle § 1970 zák. č. 89/2012 Sb. a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., úrok z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. S ohledem na shora uvedené proto soud přiznal žalobci příslušenství z poskytnuté částky za uvedené období. Lhůtu k plnění stanovil soud odlišně od § 160 odst. 1 o.s.ř. s ohledem na specifika plnění ze státního rozpočtu. S ohledem na shora uvedené pak soud zamítl žalobu co do úroku z prodlení z částky 50 908 Kč za den 16. 8. 2021, když žalovaná byla v prodlení až ode dne 17. 8. 2021 (výrok III.). 11. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 ve spojení s § 146 odst. 2 o.s.ř., kdy žaloba byla podána důvodně co do částky 50 908 Kč, když žalobce vzal žalobu částečně zpět z důvodu úhrady této částky žalovanou po datu podání žaloby. Žalobce pak neměl úspěch pouze v části ve výši 3 146 Kč, tj. neúspěch 5,8 %. Soud proto v souladu s § 142 odst. 2 o. s. ř. přiznal žalobci poměrnou část nákladů řízení ve výši 88,4 % (odečtení neúspěchu žalobce od úspěchu). Náhradu nákladů řízení představuje zaplacený soudní poplatek ve výši 2 000 Kč, dále odměna advokáta ve výši dle § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „advokátní tarif“), za 3 úkony právní služby á 3 300 Kč, spočívající v převzetí a přípravě zastoupení, podání žaloby, zpětvzetí žaloby, dále paušální náhrada hotových výdajů advokáta za 3 úkony právní služby á 300 Kč dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu a 21 % náhrada DPH z odměny advokáta a náhrady hotových výdajů ve výši 2 268 Kč Celkem tedy náhrada nákladů činí 13 320 Kč (88,4 % z 15 068 Kč). Soud přitom stanovil žalované podle § 160 odst. 1 o.s.ř. lhůtu k plnění v délce 15 dnů s ohledem na specifika plnění ze státního rozpočtu. Žalované byla uložena povinnost zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve smyslu ustanovení § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám zástupce žalobce (výrok IV.).