14 C 209/2016-428 — Obvodní soud pro Prahu 2

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal po žalované zaplacení shora uvedené částky z tvrzeného nezákonného rozhodnutí a nesprávného úředního postupu v řízení vedeném u Městského soudu v Praze pod spisovou značkou [spisová značka]. Uvedl, že byl jediným akcionářem společnosti [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa] (dříve [adresa], [ulice a číslo], PSČ [PSČ]), již vymazána z obchodního rejstříku. [právnická osoba] byla jediným akcionářem [právnická osoba] a.s. [IČO], se sídlem [adresa], [adresa], a společnosti [právnická osoba], [IČO], poslední sídlo [ulice a číslo], [obec], [PSČ] (již vymazána z obchodního rejstříku). Všechny společnosti tak tvořily koncern, jehož řídící osobou a jediným akcionářem byl žalobce a jejímiž řízenými osobami byly spolčenosti [právnická osoba] a [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] a eventuelně i společnosti další. Žalobce byl též společníkem (jehož vklad činí 98,8% na základním kapitálu) a jednatelem [právnická osoba] spol. s r.o., [IČO], se sídlem [adresa], zapsané v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl C. vložka [číslo] [právnická osoba], uzavřela dne 26. 7. 2001 se společností [právnická osoba], [IČO], smlouvu o úvěru reg. [číslo] [spisová značka], kdy [právnická osoba], a.s. byla na straně dlužníka a společnost [právnická osoba] na straně věřitele. Na základě této smlouvy se [právnická osoba] zavázala poskytnout [právnická osoba], a.s. dlouhodobý úvěr ve výši 100 000 000 Kč. Tento úvěr byl dle smlouvy zajištěn zástavními právy k akciím emitovaným společností [právnická osoba] a [právnická osoba] Úvěr poskytnutí [právnická osoba] a.s. [právnická osoba] byl zajištěn též zástavním právem k nemovitostem v katastrálním území Skalice u Benešova, obec Struhařov, okres Benešov, (tehdy) zapsané na [list vlastnictví] u Katastrálního úřadu v Benešově, které vlastnila [právnická osoba] spol. s r. o., [IČO], se sídlem [adresa], [PSČ] [obec a číslo]. Usnesením Krajského soudu v Ostravě ze dne 29. května 2003 číslo jednací [spisová značka] byl prohlášen konkurs na majetek [právnická osoba] [anonymizována dvě slova]. [anonymizováno] [anonymizováno] a byl ustaven konkursní správce. Účinky konkursu nastaly dne 29. května 2003. Všechny pohledávky [právnická osoba], včetně pohledávky z výše uvedené Smlouvy o úvěru, se okamžikem prohlášení konkursu staly splatnými. [právnická osoba] nebyla schopna bezodkladně uhradit svůj závazek z úvěrové smlouvy, ale tento byl dostatečně zajištěn, a to zejména zástavními právy k akciím [právnická osoba] a akciím společnosti [právnická osoba] Nutno připomenout, že s konkursem na [právnická osoba] je spojena řada jmen podezřelých osob, které jsou nebo byly trestně stíhány, popř. již odsouzeny, za všechny zejména soudce [název soudu] [jméno] [příjmení] a konkursní správce [jméno] [příjmení], kteří byli v listopadu 2015 odsouzeni k několikaletému nepodmíněnému trestu odnětí svobody za [anonymizováno 7 slov]. Obdobnou úvěrovou smlouvu uzavřela s [právnická osoba] rovněž společnost [právnická osoba]. Tento úvěr byl dostatečně zajištěn především vlastním majetkem společnosti. Nicméně přesto v důsledku prohlášení konkursu na [právnická osoba], byl usnesením Krajského soudu v Brně ze dne 3.9. 2004 j.: [číslo jednací], prohlášen konkurs rovněž na majetek společnosti [právnická osoba]. Správcem konkursní podstaty byl jmenován Ing. [jméno] [příjmení], [datum narození], [obec], [ulice a číslo], PSČ [číslo], dozorová soudkyně Mgr. [jméno] [příjmení]. V tříčlenném věřitelském výboru byla [právnická osoba] a.s. a.s., [IČO], se sídlem [adresa], [PSČ] [obec], právně zastoupena JUDr. [jméno] [jméno] a další dvě společnosti spřízněné s [právnická osoba] V důsledku prohlášení konkursu na společnost [právnická osoba], se [právnická osoba], a.s. dostala do neřešitelné finanční situace a usnesením Městského soudu v Praze ze dne 14. 11. 2007, č.j.: [číslo jednací], byl prohlášen konkurs i na majetek [právnická osoba] a.s. Správkyní konkursní podstaty byla jmenována JUDr. [jméno] [příjmení], [datum narození], [obec a číslo], [ulice a číslo], dozorový soudce Mgr. [jméno] [příjmení]. Zástupcem věřitelů byla [právnická osoba] a.s. právně zastoupená [údaje o zástupci] prodej nemovitostí [právnická osoba] spol. s r.o. mimo dražbu a za cenu o mnoho nižší než byla jejich skutečná hodnota atd.) Neodvolal věřitelský orgán, který zcela zjevně neplnil, ani nebyl schopen řádně plnit svou funkci. Schválil dohodu o narovnání uzavřenou mezi správci ze dne 14. 10. 2009. Vyslovil souhlas s prodejem nemovitostí (a pohledávek) [část obce] [anonymizována tři slova] mimo dražbu, přičemž tento souhlas opíral též o názor věřitelského orgánu, který neplnil svůj účel. Tímto se konkursní soud dopustil nesprávného úředního postupu a nezákonných rozhodnutí provázejících konkurzní řízení [právnická osoba] a všech konkurzních řízení souvisejících a žalobci tak byla způsobena škodu ve výši nejméně 352.312.968 Kč. Žalobce požaduje po České republice podle § 31 zák. č. 82/1998 Sb., zaplatit na náhradu škody ve výši 352 312 968 Kč, vzniklé v důsledku výše popsaného nesprávného úředního postupu konkursního soudu. Žalobce byl před konkursním řízením na majetek úpadce [právnická osoba] úspěšným podnikatelem. Jak již bylo řečeno, byl jediným akcionářem společnosti [právnická osoba], která byla jediným akcionářem [právnická osoba], a.s. a společnosti [právnická osoba] Formou restituce získala rodina žalobce možnost odkoupit práva [anonymizována tři slova] [anonymizováno]. Po jejich odkoupení tato rodina žalobce dále prodala a z těchto prostředků pak odkoupila z [anonymizována čtyři slova] [právnická osoba], která byla odkoupena i se všemi závazky - včetně závazku vůči [právnická osoba] Žalobce úspěšně podnikal několik let v oblasti vydavatelství [jméno], které mělo v České republice 10 poboček a stovky zaměstnanců. Původně, vzhledem k jeho velkému objemu se tisk realizoval v zahraničí, zejména ve Švédsku. Motivem pro odkoupení [právnická osoba] byla snaha převést realizaci tisku do České republiky. Výše popsaným nesprávným úředním postupem konkursního soudu bylo zasaženo do přirozených práv žalobce a tímto zásahem mu vznikla nemajetková újma. Výše popsaný nesprávný postup konkursního soudu představoval v první řadě zásah do hospodářských práv žalobce a práva vlastnit majetek, zaručených Listinou základních práv a svobod i řadou mezinárodních dokumentů na ochranu lidských práv (čl. 26 odst. 1 Listiny základních práv svobod). Právě právo žalobce podnikat bylo popsanými pochybeními porušeno, neboť popsaná porušení vedla k ukončení činnosti všech popsaných obchodních společností, nejočividněji v popisovaném případě vedla k výmazu společnosti [právnická osoba], jejímž jediným akcionářem žalobce byl, z obchodního rejstříku. Žalobce tak přišel prakticky o veškerý svůj majetek. Došlo k dramatickému poklesu životní úrovně žalobce a jeho rodiny. Ačkoliv se řadu let pohyboval v podnikatelském prostředí, postupně ztratil veškeré kontakty, nikdo s ním nechtěl podnikat, ani jej nechtěl zaměstnat. Nakonec skončil v péči psychiatrů. V důsledku psychického vypětí a neustálého tlaku v průběhu konkursního řízení se žalobce nacházel ve špatném psychickém stavu. Špatný psychický stav dále vedl ke zhoršení jeho somatických zdravotních obtíží, které vedly až k částečné invaliditě. Dnes bydlí žalobce v nájemním bytě a jeho jediným příjmem je starobní důchod a příspěvek na bydlení. Žalobce tak ztratil své původně vysoké společenské postavení. Žalobce byl v době konkursního řízení ženatý (manželka [příjmení] [příjmení], [datum narození]), měl (stále má) čtyři děti. Vzhledem k podnikatelským úspěchům byla pro všechny děti plánována zahraniční studia. Toto však z výše uvedených důvodů nebylo nakonec možné realizovat. Psychické vypětí a narůstající tlak v průběhu konkursního řízení se podepsaly i na rodinném životě žalobce, manželství se rozpadlo. Bylo tedy zasaženo i do žalobcova práva na rodinný život. Stát tak svým nesprávným úředním postupem zasáhl do přirozených práv žalobce a tím mu způsobil újmu na jeho přirozených právech. Tato nemajetková újma je pak takového rozsahu, že není myslitelné jiné než peněžité zadostiučinění. Za přiměřenou považuje částku 50 000 000 Kč (§ 31a zák. č. 82/1998 Sb.). 2. Žalovaná se žalobou nesouhlasila. Učinila nespornou skutečnost, že u ní žalobce dne 25. 2. 2016 (žádostí ze dne 22. 2. 2016) uplatnil nárok na náhradu škody ve smyslu zákona č. 82/1998 Sb., v celkové výši 402 312 968 Kč. K projednání žádosti žalobce došlo dne 23. 6. 2017. Žalovaná předně uvedla, že žalobce není aktivně věcně legitimován požadovat po žalované v souvislosti s předmětným konkurzním řízením jakýkoliv nárok pro nevyhovění dikce ust. § 7 z. č. 82/1998 Sb., dále neshledala existenci nezákonného rozhodnutí. Ve smyslu tvrzeného nesprávného úředního postupu rovněž žalovaná namítla, že žalobce není aktivně věcně legitimován, dále ohledně nesprávného úředního postupu správkyně konkurzní podstaty uvedla, že tato je soukromou osobu a je tře