19 C 100/2020-70 — Obvodní soud pro Prahu 2

1. Žalobce se podanou žalobou ze dne 9.6.2020 domáhal na žalovaném zaplacení v záhlaví uvedené částky, jakožto neuhrazené ceny za ubytování na základě mezi účastníky uzavřené smlouvy o ubytování ze dne 20.5.2019. Podle této smlouvy měl žalovaný pronajato žalobcem ubytování v penzionu [jméno] v [obec], [anonymizována čtyři slova]. Dohodnutá cena byla 180 Kč za jedno lůžko na den bez DPH při počtu nad 15 lůžek. Žalovaný pak neuhradil ubytování za období od 18.11.2019 do 1.12.2019 a dále od 2.12.2019 do 15.12.2019 fakturované fakturou [číslo] ze dne 7.12.2019 na částku 67 206 Kč a fakturou ze dne 7.12.2019 [číslo] na částku 67 206 Kč, ani po písemné upomínce ze strany žalobce. Žalobce dále nárokuje částku ve výši 1 200 Kč představující náklady spojené s uplatněním pohledávky podle § 3 vyhlášky č. 351/2013 Sb. 2. Žalovaný v odporu proti vydanému platebnímu rozkazu uvedl, že uvedené faktury byly vystaveny neopodstatněně. Žalovaný nesporoval, že s žalobcem uzavřel smlouvu o ubytování na dobu určitou od 20.5.2019 do 20.12.2019, v níž se žalovaný zavázal poskytnout během platnosti smlouvy 20 samostatných lůžek na ubytování pracovníků žalovaného. Dále bylo dohodnuto, že za každých 14 dní (2x měsíčně) žalobce vystaví fakturu a žalovaný ji uhradí. Nejprve spolupráce probíhala bez problémů, následně žalovaný zjistil, že má k dispozici pouze 19 samostatných lůžek, oproti 20 lůžkům. Žalobce žádal od pracovníků žalovaného, aby spali na přistýlce nebo nahoře na patrové posteli, což žalovaný odmítl. Následně žalobce situaci vyřešil tím, že dal žalovanému, resp. jeho pracovníkům klíče od dalšího pokoje. Situace se však opakovala, přičemž žalovaný musel zredukovat počet ubytovaných osob na 18. Žalovaný poté přestal mít přehled o tom, co je mu účtováno. 3. Podáním ze dne 20.5.2021 vzal žalobce svou žalobu co do částky 18 492 Kč zpět, když z každé faktury žádal zaplatit částku, která odpovídala počtu 14 dnů vynásobeném částkou za každý den, která se skládala z 20 osob po 180 tj. 50 400 Kč + 15 % DPH, tedy celkem 115 920 Kč včetně DPH. S ohledem na učiněné částečné zpětvzetí žaloby ze strany žalobce, postupoval soud podle ustanovení § 96 odst. 2 o.s.ř. a řízení stran zpětvzaté částky výrokem I. rozsudku zastavil. 4. Soud provedl dokazování výpisem z obchodního rejstříku žalobce, smlouvou o ubytování ze dne 20.5.2019, fakturou [číslo] fakturou [číslo] (obě ze dne 7.12.2019), výpisem z obchodního rejstříku žalovaného, předžalobní výzvou ze dne 14.5.2020, včetně doručenky a dopisem ze dne 16.12.2019. Z těchto listinných důkazů má soud za prokázané, že žalobce, jakožto ubytovatel, uzavřel s žalovaným, jakožto ubytovaným smlouvu o ubytování dne 20.5.2019, jejímž předmětem bylo ubytování žalovaného v penzionu [jméno], [obec], [anonymizována čtyři slova], a to na dobu určitou, od 20.5.2019 do 20.12.2019. Žalovaný se zavázal platit žalobci za ubytování a služby spojené s ubytováním podle závazné objednávky: 6 lůžek denně v termínu od 20.5.2019 do 10.6.2019, 20 lůžek denně od 11.6.2019 do 25.7.2019, 20 lůžek denně v termínu od 4.8.2019 do 15.12.2019, přičemž cena za ubytování do 15 lůžek denně byla sjednána na částku 200 Kč za lůžko a den bez DPH a nad 15 lůžek denně 180 Kč za lůžko a den bez DPH. Žalovaný se zavázal platit ubytovateli za ubytování a služby spojené s ubytováním každých 14 dnů na základě vystavené faktury žalobcem, převodem na účet žalobce. Žalobce žalovanému fakturou [číslo] fakturoval ubytování v termínu od 2.12.2019 do 15.12.2019 částkou 67 206 Kč, splatnou dne 14.12.2019 a dále pak fakturou [číslo] za ubytování od 18.11.2019 do 1.12.2019 částkou 67 206 Kč, splatnou dne 14.12.2019. Žalovaný dlužnou částku v celkové výši 134 412 Kč žalobci neuhradil, ani po písemné upomínce. Žalovaný dne 16.12.2019 vrátil žalobci uvedené faktury s odůvodněním, že celková částka je v rozporu s dodanými službami, přičemž faktury nesplňují náležitosti daňového dokladu, neboť chybí počet osob a smluvní dohodnutá cena za osobu. 5. Z výslechu svědkyně [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] vzal soud za prokázané, že tyto vypomáhaly v penzionu [jméno] s úklidem, přičemž se jedná o manželku jednatele žalobce a jeho dceru. Potvrdily, že v rozhodné době, žalovaný na penzionu ubytovával své zaměstnance, přičemž tito měli k dispozici 10 pokojů, kde bylo 30 lůžek (z toho 4 přistýlky) a společenskou místnost. Zcela jistě byla využívána minimální kapacita 20 lůžek, přičemž cena byla stanovena zhruba do 200 Kč/lůžko/den. Úklid byl prováděn 1x týdně, avšak s pracovníky žalovaného byly problémy, neboť nechávali v penzionu nepořádek - lahve od alkoholu, přeplněné odpadkové koše, místnosti byly zakouřeny, ač je v penzionu zakázáno kouřit. Také došlo k prokopnutí dveří v jenom z pokojů. Spolupráce byla ukončena z důvodu, že žalovaný nechtěl za ubytování platit. 6. Na základě provedeného dokazování, má soud za prokázaný následující skutkový stav: žalobce uzavřel s žalovaným dne 20.5.2019 smlouvu o ubytování, na dobu určitou, od 20.5.2019 do 20.12.2019, s cenou za ubytování při obsazenosti do 15 lůžek/ 200 Kč za lůžko a den bez DPH a při obsazenosti nad 15 lůžek/ 180 Kč za lůžko a den bez DPH. Žalovaný měl hradit ubytování každých 14 dnů na základě vystavené faktury žalobcem. V období od 18.11.2019 do 15.12.2019 žalovaný využíval v penzionu 10 pokojů, kde bylo celkem 30 lůžek, resp. konkrétně využíval 20 lůžek/den. Žalovaný žalobci neuhradil fakturu [číslo] fakturu [číslo] (obě ze dne 7.12.2019), splatné dne 14.12.2019, ani po písemné upomínce. 7. Vzhledem k tomu, že následně na výzvu soudu účastníci řízení souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, postupoval soud podle ustanovení § 115a o.s.ř. 8. Podle ustanovení § 2326 o. z., smlouvou o ubytování (o přechodném nájmu) se ubytovatel zavazuje poskytnout ubytovanému přechodně ubytování na ujednanou dobu nebo na dobu vyplývající z účelu ubytování v zařízení k tomu určeném. Objednatel se zavazuje zaplatit ubytovateli za ubytování a služby spojené s ubytováním ve lhůtě stanovené ubytovacím řádem, popřípadě ve lhůtě obvyklé. 9. Soud po zjištěném skutkovém stavu, posoudil věc po právní stránce následovně: v řízení bylo prokázáno, že mezi účastníky řízení byla uzavřena smlouva o ubytování, podle které se žalobce zavázal žalovanému poskytovat sjednané a ve smlouvě specifikované ubytování a žalovaný se zavázal za takto poskytované ubytování, hradit sjednanou (fakturovanou) cenu. Pokud se žalovaný bránil tím, že žalobce v rozhodné době, neposkytl žalovanému sjednaný počet 20 lůžek, bylo prokázáno, že toto tvrzení žalovaného není pravdivé, neboť obě svědkyně potvrdily, že v rozhodné době, tj. od 18.11.2019 do 15.12.2019 měl žalovaný k dispozici 10 pokojů, kde bylo celkem 30 lůžek, přičemž v danou dobu bylo obsazeno pracovníky žalovaného 20 lůžek. Nad to žalovaný v tomto směru soudu nenabídl žádný důkaz, kterým by své tvrzení prokázal. Dále, pokud měl žalovaný výtky k poskytovanému ubytování, nebyly z jeho strany, žalobcem poskytnuté služby, žádným způsobem reklamovány, když toliko žalobci dopisem ze dne 16.12.2019 vrátil obě uvedené faktury s tvrzením, že nesplňují náležitosti daňového dokladu, a že jsou v rozporu s dodanými službami, což však nelze považovat za řádnou reklamaci služeb – ubytování. 10. K další procesní obraně žalovaného, že nebylo žalobcem řádně fakturováno, soud sděluje, že je třeba vyjít ze skutečnosti, že mezi účastníky řízení bylo sjednáno hrazení ubytování žalovaným, a to každých 14 dnů na základě vystavené faktury. Pokud tedy žalobce nárokuje příslušenství z dlužných částek na základě vystavených faktur až od data 1.1.2020 a 15.1.2020, je tento požadavek v souladu se sjednanou praxí účastníků, když sice obě faktury byly splatné dne 14.12.2019, přičemž faktura za dřívější období, tj. za období 18.11.2019 až 1.12.2019 měla být uhrazena do 14.12.2019 a faktura za pozdější období, tj. od 2.12.2019 do 15.12.2019 (byť byla splatnost nastavena na den 14.12.2019, tedy dříve, než došlo k ukončení poskytované služby) měla být dle zavedené praxe uhrazena do 31.12.2019 resp. 14.1.2020 (jak požadoval žalobce). Jelikož však k úhradě v daných termínech nedošlo, ač žalovanému byly tyto faktury prokazatelně doručeny (když je žalobci vrátil dne 16.12.2019 zpět) dostal se žalovaný ve smyslu ust. § 1970 o.z. do prodlení a žalobci proto náleží i příslušenství z dlužných částek. Výše úroku z prodlení odpovídá ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 11. Soud tedy uzavírá, že žalovaný porušil povinnost stanovenou v ustanovení § 2326 o.z., a to uhrazení sjednané ceny za ubytování, když toto bylo žalobcem řádně poskytnuto a soud jej proto uznal ke splněné této povinnosti výrokem II. rozsudku. Předmětná částka se pak skládá z ceny ubytování sjednané podle článku II. smlouvy, když jde vždy o období 14 dnů, kapacitu osob nad 15 lůžek (konkrétně 20 osob), tj. cena 180 Kč/lůžko/den, což činní částku 3 600 Kč/den/20 lůžek (180 Kč x 20 lůžek) x2, což činí částku ve výši 100 800 Kč (50 400 Kč x 2), včetně DPH ve výši 15 %, tj. 15 120 Kč, tedy