19 C 110/2021-104 — Obvodní soud pro Prahu 2

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalovaném jednak náhrady škody v podobě vynaložených nákladů na obhajobu ve výši [částka] a jednak náhrady nemajetkové újmy ve výši [částka], to vše v souvislosti s vydáním nezákonného rozhodnutí. Žalobkyně uvedla, že proti ní orgány činné v trestním řízení vznesly obvinění pro přečin křivé výpovědi podle § 346 odst. 2, písm. a) trestního zákoníku. Následně byla podána obžaloba k Obvodnímu soudu pro Prahu 1, kde řízení bylo vedeno pod sp. zn. 67 T 123/2009. Tento soud pak ve věci rozhodl tak, že žalobkyni uznal vinnou shora uvedeným přečinem, přičemž k odvolání žalobkyně Městský soud v Praze rozhodnutím ze dne [datum] zrušil rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne [datum] a žalobkyni návrhu na potrestání zprostil. V rámci trestního stíhání si zvolila obhájkyni JUDr. [jméno] [příjmení], které uhradila na vyúčtovaných nákladech za svoji obhajobu částku ve výši [částka]. Dále v souvislosti se nezákonným trestním stíháním se žalobkyně obávala o ztrátu zaměstnání, prestiže a pověsti mezi svými známými a přáteli. Trestní stíhání jí také působilo duševní útrapy, obávala se ztráty koncentrace v zaměstnání a chyb při práci. Žalobkyně předběžně svůj nárok uplatnila u žalovaného dne [datum]. 2. Žalovaný ve svém vyjádření nesporoval skutečnost, že u něj žalobkyně dne [datum] předběžně uplatnila nárok na náhradu nemajetkové újmy a škody v celkové výši [částka], to vše v souvislosti s vydáním nezákonného rozhodnutí v řízení vedeném u Obvodního soudu pro Prahu 1 pod sp. zn. 67 T 123/2019. Po projednání žádosti žalobkyně žalovaný dospěl k závěru, že v předmětném řízení bylo vydáno nezákonné rozhodnutí a žalobkyni na náhradě škody poskytl odškodnění v plné výši, tj. ve výši [částka]. Rovněž žalovaný nesporoval průběh trestního řízení, jak jej ve své žalobě popsala žalobkyně. Ohledně nároku na náhradu nemajetkovou újmu žalovaný vznesl námitku promlčení, neboť žalobkyně byla obžaloby pravomocně zproštěna dne [datum] a žaloba byla k soudu podána až dne [datum], tedy po uplynutí zákonné 6 měsíční promlčecí lhůty. 3. Vzhledem k tomu, že žalobce i žalovaný souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, postupoval soud podle ustanovení § 115a o.s.ř. 4. Mezi účastníky řízení nebyla sporná skutečnost, že záznamem o sdělení podezření Policie České republiky ze dne [datum] bylo proti žalobkyni zahájeno trestní stíhání pro spáchání přečinu křivé výpovědi a nepravdivého znaleckého posudku podle § 342 odst. 2 písm. a) trestního zákoníku. Následně byl k Obvodnímu soudu pro Prahu 1 podán Obvodním státním zastupitelstvím pro [část Prahy] na potrestání. Obvodní soud pro Prahu 1 dne [datum] ve věci vydal trestní příkaz, proti kterému podala žalobkyně odpor. Rozsudkem ze dne [datum] byla žalobkyně uznána vinnou uvedeným přečinem a odsouzena k peněžitému trestu. Rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne [datum] byl rozsudek soudu prvého stupně zrušen a nově bylo rozhodnuto tak, že žalobkyně byla podle § 226 písm. b) trestního řádu zproštěna návrhu na potrestání. Právní moci rozhodnutí nabylo dne [datum]. Žalobkyně si v souvislosti se svým trestním stíháním zvolila právního zástupce JUDr. [jméno] [příjmení], které za poskytnuté služby právního zastoupení uhradila částku ve výši [částka]. Žalobkyně se předběžně se svým nárokem na náhradu škody a nemajetkové újmy v celkové výši [částka] obrátila na žalovaného dne [datum], který po projednání nároku žalobkyni nahradil vynaložené náklady na obhajobu ve výši [částka]. 5. Jelikož žalobkyně vzala podáním ze dne [datum] žalobu stran částky ve výši [částka] zpět, postupoval soud podle ustanovení § 96 odst. 2 o.s.ř. a řízení ohledně této částky zastavil výrokem I. rozsudku. 6. Předmětem řízení tak zůstala částka ve výši [částka] představující nárok na nemajetkovou újmu z titulu nezákonně vedeného trestního stíhání. Vzhledem k tomu, že žalovaný vznesl námitku promlčení, zabýval se soud z důvodu hospodárnosti, nejprve touto námitkou. Za tímto účelem provedl dokazování protokolem o veřejném zasedání ze dne [datum] a rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne [datum]. Z těchto listin má soud za prokázané, že při veřejném zasedání, při kterém byl Městským soudem v Praze vyhlášen rozsudek, kterým byla žalobkyně zproštěna obžaloby, byla přítomna právní zástupkyně žalobkyně. Soudem byly rovněž sděleny důvody, pro které byla žalobkyně obžaloby zproštěna. Tento rozsudek nabyl právní moci dne [datum]. 7. Podle ustanovení § 32 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb. se nárok na náhradu škody podle tohoto zákona promlčí za 3 roky ode dne, kdy se poškozený dozvěděl o škodě a o tom, kdo za ni odpovídá. Je-li podmínkou pro uplatnění práva na náhradu škody zrušení rozhodnutí, běží promlčecí doma ode dne doručení (oznámení) zrušovacího rozhodnutí. 8. Podle ustanovení § 32 odst. 3 zákona se nárok na náhradu nemajetkové újmy podle tohoto zákona promlčí za 6 měsíců ode dne, kdy se poškození dozvěděl o nemajetkové újmě, nejpozději však do 10 let ode dne, kdy nastala právní skutečnost, se kterou je vznik nemajetkové újmy spojen. 9. Podle ustanovení § 35 odst. 1 zákona promlčecí doba neběží ode dne uplatnění nároku na náhradu škody do skončení předběžného projednání, nejdéle však po dobu 6 měsíců. 10. Podle ust. § 26 zákona, pokud není stanoveno jinak, řídí se právní vztahy upravené v zákoně občanským zákoníkem („ o.z.“). 11. Na základě provedeného dokazování a s odkazem na citovaná zákonná ustanovení, posoudil soud věc po právní stránce následovně: soudní praxí ustáleně zastává názor, že 6 měsíční subjektivní promlčecí doba v případě nezákonného trestního stíhání začíná běžet v den následující po dni, kdy se poškozený dozvěděl o tom, že byl vydán zprošťující rozsudek (viz např. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 30 Cdo 5687/2016). V tomto případě byl dne [datum] za přítomnosti právní zástupkyně žalobkyně vyhlášen pravomocný zprošťující rozsudek, který byl rovněž odůvodněn a následně doručen. Vydání zprošťujícího rozsudku je ve smyslu ustanovení § 605 o. z., skutečností rozhodnou pro počátek a konec 6 měsíční promlčecí lhůty, která začala plynout ode dne následujícího po rozhodné skutečnosti, tj. je od [datum] a skončila by dne [datum], pokud by nedošlo k jejímu stavení z důvodu předběžného uplatnění nároku. V daném případě tak promlčecí doba podle shora citovaného zákonného ustanovení byla stavěna na dobu 6 měsíců, neboť žalobkyně předběžně svůj nárok u žalovaného uplatnila dne [datum] a tento byl projednán až dne [datum]. Žaloba tak ke zdejšímu soudu měla být podána nejpozději dne [datum] a vzhledem k tomu, že byla podána až dne [datum], je nárok žalobkyně promlčen. 12. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o.s.ř. za použití § 146 odst. 2 o. s. ř. podle poměru úspěchu a neúspěchu ve věci, když žalobkyně požadovala zaplacení částky ve výši [částka] (obhajné [částka] a nemajetkovou újmu za nezákonně vedené trestní stíhání [částka]). Předmětem řízení tak byly dva nároky - u nároku na náhradu škody byla žalobkyně plně úspěšná a u nároku na náhradu nemajetkové újmy byla neúspěšná. Za tarifní hodnotu soud podle ust. § 12 odst.3 ve spojení s ust. § 7, ust. § 8 a ust. § 9 odst. 4 písm. a) považoval součet tarifních hodnot spojených věcí (tj. u náhrady škody 13 809 + u nemajetkové újmy [částka] – srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu 30Cdo 1435/2015). Žalobkyně byla úspěšná v rozsahu [částka] (majetková škoda) a v částce [částka] (nemajetková újma) byla naopak neúspěšná. Žalovaný proto byl v řízení převážně neúspěšný, přičemž žalobkyně by měla žalovanému nahradit 57% jeho účelně vynaložených nákladů řízení / (50 000 – 13 809): 63 809 x 100/ - srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu 30 Cdo 1435/2015 Náklady řízení se skládají z náhrady hotových výdajů ve výši [částka] (58%) podle ust. § 151 odst. 3 o. s. ř. ve spojení s ust. § 1 odst. 1 písm. a) a ust. § 2 odst. 3 vyhl. [číslo] o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení podle ust. § 151 odst. 3 o. s. ř. a podle § 89a exekučního řádu (1 úkon právní služby po [částka] – vyjádření ve věci samé).