26 C 99/2019-157 — Obvodní soud pro Prahu 2

1. Žalobkyně se svou žalobou domáhá zaplacení částky [částka] s příslušenstvím, tj. úrokem z prodlení. Svou žalobu odůvodnila tím, že na žalovaného převedla areál objekt montážní a opravní hala a SVD hala na adrese [ulice] v Obci [obec]. Součástí převodu byly i odběrná místa. Spolu s areálem, však nebyla přepsána dvě odběrná místa, a to [číslo], a dále odběrné místo [číslo]. Žalobkyně za žalovaného platila odběr plynu za tato odběrná místa, a to v období roku 2015 až 2018. 2. V průběhu řízení vzala žalobkyně žalobu zpět o částku [částka] s příslušenstvím. Soud postupem dle ust. § 96 o. s. ř. v této části řízení zastavil. 3. Žalovaný nesouhlasil se žalobou, prvně vznesl námitku promlčení některých požadovaných nároků, a dále také namítal to, že nevěděl o existenci sporných odběrných míst zemního plynu, které jsou označeny v žalobě, a není mu tedy jasné, z jakého důvodu nedošlo k přepisu těchto plynoměrů na jeho osobu. 4. Soud má prokázáno, že mezi žalobkyní a [právnická osoba] byla sjednána smlouva o dodávce zemního plynu, a to dne [datum] do odběrných míst mimo jiné i [ulice], [obec], odběrné místo [číslo] a odběrné místo [číslo] [ulice], [obec]. Mezi účastníky není sporné a soud vzal skutková zjištění z těchto nesporných tvrzení, že na žalobce byla převedena nemovitost v obci [obec] na adrese [ulice] a dvě odběrná místa v montážní a opravní hale č. odběrného místa 27ZG300Z0241670L a odběrné místo [číslo] na žalobce nebyly převedeny a žalobkyně za celé období od převodu nemovitosti na žalobce hradila na základě faktur zaslaných za odběr plynu. Soud má prokázáno z výpisu z účtu žalobkyně čl. [bankovní účet], že žalobkyně zaplatila dne [datum] na základě faktury [číslo] částku [částka] za odběr plynu dne [datum] částku [částka] na základě faktury [číslo] dne [datum] částku [částka] dle faktury [číslo] dne [datum] částku [částka] na základě faktury [číslo] [datum] částku [částka] dle faktury [číslo] dne [datum] částku [částka] faktura [číslo] Celkem za toto období zaplatila žalobkyně za výše uvedené dvě odběrné místa částku [částka], a to na základě faktur zaslaných [právnická osoba] a [právnická osoba] Z faktury [číslo] má soud prokázáno, že byla vystavena [právnická osoba] na adresu žalobkyně za odběr plynu do odběrného místa [ulice] za období [datum] do [datum] v celkové výši [částka], přičemž tato částka plně pokrývá zaplacené zálohy za dodávku plynu. Celkem žalobkyně za odběrné místo [ulice] v [obec] za období listopad 2016 až říjen 2018 zaplatila částku [částka]. Soud má prokázáno z daňového dokladu faktura [číslo] že žalobkyně přefakturovala žalovanému částku [částka] za odběr plynu, který za žalovaného zaplatila v období roku 2016 až 2017, splatnost této faktury nastala [datum]. Dále má soud prokázáno, že za období leden až říjen 2018 vystavila žalobkyně fakturu a přefakturovala zaplacený odběr plynu v částce [částka] s datem splatnosti 24 12. 2018. 5. Vzhledem k tomu, že žalovaný v rámci obrany k žalobě tvrdil, že odběrná místa neexistují a že neexistují spotřebiče, které by spotřebovávaly žalobou uplatněnou spotřebu plynu. Soud nechal vypracovat znalecký posudek na zodpovězení otázky, zda odběrná místa [číslo] a [číslo] na adrese [adresa], a pokud existují, zda jsou v nich spotřebiče plynu a zda účtovaná spotřeba plynu dle faktur [právnická osoba] za rozhodné období odpovídá skutečně spotřebě plynu. Znalec ve svém znaleckém posudku z května roku 2021 uvedl a při výslechu při jednání potvrdil, že obě odběrná místa existují, že se v nich nacházeli tam uvedené spotřebiče (kotle) a z důvodů uvedených ve znaleckém posudku nebyl výpočet tepelně technických vlastností objektu proveden. Znalec uvedl, že u popsaných zařízení, lze zjistit pouze výkon, nikoliv však jejich spotřebu, a to v žádném případě již zpětně. Pokud by byl provozován pouze jeden kotel při výkonu 120 KW a byla spotřeba ZP 19 691 m3 za rok, tj. 186 244 kWh za rok, potom roční časové využití kotle by bylo 1 552 hodin, a to je normální obvyklé využití při normálním provozování tepelného zdroje. Znalec odpověděl na soudem zadané otázky, neboť zásadní otázkou pro znalce bylo odpovědět na to, zda se v areálu nachází tato dvě odběrná místa a zda jsou v nich spotřebiče plynu, na obě otázky odpověděl znalec kladně. Co se týče spotřeby a její výše, soud oslovil [právnická osoba], která však na otázku soudu, jakým způsobem byl odečet spotřeby plynu u obou odběrných míst proveden, zda jak namítl žalovaný odhadem nebo na základě skutečné spotřeby, neodpověděla. Avšak ani tato otázka neústala nezodpovězena, neboť z faktur, které zaslala [ulice] plynárenská žalobkyni, vyplývá, že spotřeba plynu byla uvedena s odkazem na skutečnou spotřebu a tam uvedený počet jednotek, které byly spotřebovány za rozhodné období. 6. Soud se zabýval otázkou promlčení nároku a shledal ji částečně důvodnou, a to za zaplacený odběr plynu do října roku 2016, když žaloba byla podána u soudu [datum], do [datum] jsou nároky žalobkyně promlčeny. Z výpisu z účtu žalobkyně vyplývá, že ta zaplatila v roce 2016: [datum] částku [částka], [datum] částku [částka]. V roce 2015: [datum] částku [částka] a [datum] částku [částka] tedy všechny výše uvedené částky, které představují bezdůvodné obohacení na straně žalovaného, jsou promlčeny. Soud vycházel ze zákonného ustanovení § 609 a násl. o.z.. Podle § 619 odst. 1 o.z. Jedná-li se o právo vymahatelné u orgánu veřejné moci, počne promlčecí lhůta běžet ode dne, kdy právo mohlo být uplatněno poprvé. Podle odst. 2) právo může být uplatněno poprvé, pokud se oprávněná osoba dozvěděla o okolnostech rozhodných pro počátek běhu promlčecí lhůty, anebo kdy se o nich dozvědět měla a mohla. V daném případě tomu tak bylo v době, kdy zaplatila fakturu, za odběr plynu spotřebovanou žalovaným. Podle § 629 odst. 1 o.z. Promlčecí lhůta trvá tři roky. 7. Soud shledal oprávněným nárok žalobkyně na zaplacení částky [částka], neboť tuto částku byť na základě platné smlouvy s Pražskou plynárenskou zaplatila, když prokazatelně v době, kdy byla spotřeba plynu účtována žalobkyni, již vlastníkem nemovitosti byl žalovaný. Soud uložil žalovanému, aby zaplatil dlužnou částku, a to spolu s úrokem z prodlení od doby, kdy byl žalobkyní k zaplacení částek vyzván, na základě faktury [číslo] 2018 s datem splatnosti [datum], tj. pro částku [částka] je od [datum] žalovaný s placením této částky v prodlení. Žalovaný je v prodlení se zaplacením částky [částka], od [datum], když faktura ([číslo]) byla splatná [datum]. Podle ustanovení § 2991 odst. 1 o.z. je žalovaný povinen vydat bezdůvodné obohacení, neboť v době, kdy byla zaplaceny faktury za plyn vystavené Pražskou plynárenskou, nebyla žalobkyně vlastníkem nemovitosti, nemovitost vlastnil žalovaný, proto je to žalovaný, kdo za odebraný plyn má zaplatit. 8. Ze všech výše uvedených důvodů soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. až III. rozsudku a ohledně náhrady nákladů řízení soud rozhodoval dle ust. § 142 odst. 2 o. s. ř. a nepřiznal žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, neboť ani jeden z účastníků nebyl ve věci plně úspěšný a soud považuje toto vypořádání nákladů řízení za spravedlivé. Byla to žalobkyně, která zapříčinila tuto situaci, neboť až po téměř čtyřech letech vyzvala žalovaného k placení bezdůvodného obohacení. Žalobce se jen těžko mohl bránit výpočtu odběru plynu na základě vystavených faktur od dodavatele, když smluvním partnerem s ním byla v té době žalobkyně, přičemž vlastníkem již byl žalovaný. 9. Ze stejného důvodu soud uložil účastníkům, aby nahradili náklady řízení, které platil stát, a to za podaný znalecký posudek Kč 12 550 a za účast znalce při jednání Kč 6 849 tj. celkem Kč 19 399, a to každý stejnou částkou (Kč 9 699,5), přičemž žalobkyně na výzvu soudu zaplatila [částka] zálohu na znalečném tedy o tuto částku je povinna nyní na účet soudu složit menší částku a to Kč 4 699,50. O těchto nákladech řízení soud rozhodl dle ustanovení § 148 o.s.ř..