27 C 74/2018-301 — Obvodní soud pro Prahu 2

1. Žalobkyně se žalobou podanou u zdejšího soudu domáhala na žalované zaplacení náhrady nemajetkové újmy a náhrady škody v souvislosti s trestním stíháním žalobkyně vedeným u [anonymizována tři slova] [obec] pod sp. zn. 40 T 1/2017. Žalobkyně byla dne 19. 4. 2016 v 5:45 hod. zadržena [ulice] protidrogovou jednotkou ve svém domě na adrese [adresa žalobce a původního účastníka]. Usnesením policie ze dne 20. 4. 2016 bylo proti žalobkyni zahájeno trestní stíhání pro spáchání zvlášť závažného zločinu nedovolené výroby a nakládání s omamnými a psychotropními látkami a jedy dle ustanovení § 283 odst. 1, odst. 3 písm. b), c) trestního zákona. Žalobkyně byla vzata do vazby usnesením [anonymizována tři slova] [obec] ze dne 21. 4. 2016, a to z důvodu dle § 37 písm. a), b), c) trestního řádu. Dne 17. 1. 2017 byla na žalovanou podána obžaloba pro zločin nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a jedy podle § 283 odst. 1, odst. 3 písm. c), odst. 4 písm. b) trestního zákoníku. Žalobkyně byla ohrožena odnětím svobody na 10-18 let nebo propadnutí majetku. Rozsudkem [anonymizována tři slova] [obec] ze dne 5. 6. 2017 byla žalobkyně uznána vinnou ze spáchání zločinu nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a jedy podle § 183 odst. 1, odst. 3 písm. b), c) trestního zákoníku ve formě účastenství – pomoci podle § 24 odst. 1 písm. c) trestního zákoníku. Žalobkyně byla odsouzena k trestu odnětí svobody v trvání 4 let a k trestu propadnutí věcí zajištěných při domovní prohlídce. Po podaném dovolání vydal dne 10. 10. 2017 [název soudu] rozsudek, kterým zrušil rozsudek [anonymizována tři slova] [obec] a zprostil žalobkyni obžaloby, neboť v žalobním návrhu označený skutek není trestným činem. Dne 10. 10. 2017 byla žalobkyně propuštěna na svobodu. Žalobkyně svůj nárok na náhradu nemajetkové újmy uplatnila dne 10. 4. 2018 u žalované. Žalobkyně podanou žalobou požaduje náhradu nemajetkové újmy, která jí byla způsobena nezákonným držením ve vazbě; žalobkyně byla omezena na svobodě 539 dnů, a to od 19. 4. 2016 do 10. 10. 2017. Nezákonným držením ve vazbě vznikl žalobkyni mimořádně intenzivní zásah do jejího každodenního života v podobě psychické újmy v důsledku stresu, nejistoty a úzkosti a izolace od rodiny a přátel. Žalobkyně jakožto cizí státní příslušník [země] byla navíc zcela izolována od společenského života ve vazební věznici v důsledku neznalosti českého jazyka. Žalobkyně byla izolována od svých dětí [celé jméno původního účastníka] (nar. [rok]) a nezletilého [celé jméno původního účastníka] (nar. [rok]). Úzkost a strach o děti byl navíc umocněn skutečností, že vazebně stíhán byl současně i její manžel a otec dětí, čímž došlo k tomu, že děti zůstaly bez rodiny a odkázané samy na sebe, nezletilý syn byl následně odkázán do opatrovnictví svého bratra. V průběhu vazebního stíhání žalobkyně musel zletilý podstoupit závažnou operaci očí, kdy nemožnost podpory syna v tomto těžkém období byla pro žalobkyni jakožto matku mimořádně traumatizující. V důsledku nemožnosti žalobkyně starat se o děti, byl nucen starší syn přerušit studium na vysoké škole, a to z důvodu nutnosti péče o svého mladšího bratra. Škola se nakonec rozhodla o ukončení studia, neboť syn žalobkyně nezahájil pokračování studia do 1 roku ode dne přerušení, a to právě z důvodu nutnosti obstarat si práci na plný úvazek za účelem obstarání prostředků pro výživu mladšího bratra a své vlastní živobytí. Pokud by nedošlo k nezákonnému odnětí svobody žalobkyně, nebyl by její syn nucen studium ukončit a vysoce pravděpodobně by studium absolvoval. Absenci vysokoškolského vzdělání může mít do budoucna vliv na kariérní život jejího syna a na další zabezpečení žadatelky ve stáří. Žadatelka žila po dobu 539 dnů ve značném stresu, že se svými dětmi nebude moci více než 10 let setkávat a že se nebude moci podílet na výchově svého mladšího syna, kterému bylo v době zadržení žalobkyně 13 let. Žalobkyně dále považuje za traumatizující, že musela absolvovat policejní transporty k soudům v policejních vozidlech bez výhledu, v průběhu kterých byla spoutána, v poutech byla opakovaně spatřována svými dětmi a veřejností, což vnímala jako mimořádně ponižující. Žalobkyně tak v souvislosti s jejím vazebním stíháním požaduje částku 2 500 Kč za každý den trvání vazby, tedy celkem 1 347 500 Kč. Žalobkyně dále požaduje náhradu škody náhradu nemajetkové újmy, která jí byla způsobena nezákonným trestním stíháním. Trestní stíhání bylo pro žalobkyni mimořádně traumatizující s ohledem na značnou délku a komplikovanost trestního stíhání, které bylo skončeno až rozhodnutím odvolacího soudu, obtížnost vlastního hájení v důsledku trestního stíhání v cizím jazyce, kterému nerozuměla, vzhledem k vědomí o vysoké trestní sazbě, kterou byla žadatelka ohrožena (10-18 let odnětí svobody), účasti na 5 vazebních zasedáních s nutností transportu z vazební věznice k soudu a účasti na 5 hlavních líčeních a veřejném zasedání opět s nutností transportu z vazební věznice, nasazování pout při transportech a při eskortě k soudu, velké medializaci případu a pošramocení její osobní pověsti ve vietnamské komunitě a praktické vyloučení z komunity a ztráty přátel. Délka trestního stíhání nebyla ani v nejmenším způsobena průtahy ze strany žalobkyně. Zásadním pochybením orgánů činných v trestním řízení byla skutečnost, že od počátku trestního řízení byl skutkový stav týkající se žadatelky zjištěn správně, nicméně došlo k nesprávnému právnímu hodnocení skutkového stavu, což vyústilo až do nepodmíněného odsouzení žadatelky a propadnutí jejího majetku. Žalobkyně využila všechny opravné prostředky ke své obhajobě a argumenty žadatelky použité ve stížnosti proti zahájení trestního stíhání byly totožné jako argumenty, se kterými se nakonec ztotožnil Vrchní soud ve svém rozhodnutí o zproštění žadatelky obžaloby. O zadržení žadatelky společně s jejím manželem a bratrancem informovala celostátní média, přičemž o jejím zproštění nebyla veřejnost informována vůbec. Tato skutečnost způsobuje žadatelce další stigmatizaci, neboť její stíhání a věznění způsobilo její praktické vyloučení ve [anonymizována dvě slova], ve které se pohybuje. S ohledem na výše uvedené skutečnosti požaduje žalobkyně náhradu škody za trestní stíhání vzniklé v souvislosti s nezákonně vedeným trestním řízením proti její osobě v sazbě 20 000 Kč za každý měsíc trestního stíhání, což činí 360 000 Kč. Žalobkyně se dále domáhá ušlého výdělku ve výši 219 600 Kč, tedy ve výši 12 200 Kč za každý měsíc trvání trestního řízení. Žalobkyně před svým zadržením pomáhala svému manželovi v provozovně potravin umístěné v přízemí jejich společného rodinného domu. Pomoc spočívala v každodenním provozu prodejny potravin, kdy zajišťovala jak samotný prodej zboží, vyřizovala objednávky zboží a další agendu spojenou s provozem prodejny. Příjmy z podnikání manžela spadaly do společného jmění manželů, z těchto příjmů tak žalobkyně zajišťovala své potřeby, potřeby své rodiny. Po zadržení žalobkyně a jejího manžela provoz prodejny skončil. Po propuštění z vazby byla žalobkyně zaměstnána jako pomocná kuchařka a vydělávala minimální mzdu 12 200 Kč měsíčně. Nebýt nezákonného vazebního stíhání žalobkyně, byla by žalobkyně schopna najít si zaměstnání za účelem obstarání svého živobytí a zajištění vyživovací povinnosti ke svým dětem. Na ušlý výdělek nárokuje žalobkyně ve výši odpovídající minimální mzdě 12 200 Kč. 2. Žalovaná se k žalobě vyjádřila tak, že žalobou uplatněný nárok v rámci předběžného projednání nároku uznala pouze z části, což žalobkyni sdělila stanoviskem ze dne 26. 4. 2019 a zavázala se jí uhradit částku 486 980 Kč sestávající se z následujících položek: zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou vazbou ve výši 350 350 Kč, zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou trestním stíháním ve výši 45 000 Kč a náhradu škody – ušlého výdělku ve výši 91 630 Kč. K úhradě těchto částek došlo dne 30. 4. 2019. Ve zbývající části nepovažuje žalovaná žalobou uplatněný nárok za oprávněný. Žalovaná přiznala žalobkyni jako náhradu nemajetkové újmy za vazební stíhání částku 650 Kč za jeden den trvání vazby, tímto byla zohledněna především majetková újma v podobě omezení žalobkyně na svobodě, izolace žalobkyně od své rodiny, tvrzený stres, nejistota a úzkost. Žalovaná neshledala příčinnou souvislost mezi vzetím žalobkyně do vazby a skutečností, že děti žalobkyně byly odkázány pouze samy na sebe, starší syn ustanoven opatrovníkem mladšího syna a starší syn přerušil studium na vysoké škole, aby mohl vykonávat péči o bratra namísto žalobkyně, když manžel žalobkyně [jméno] [jméno] [příjmení] byl stíhán spolu se žalobkyní a následně uznán vinným spácháním zločinu nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a jedy dle § 283 odst. 1, odst. 2 písm. a), odst. 3 písm. b), c) trestního zákoníku a po celou dobu trestního řízení byl rovněž ve vazbě. Vzniklá rodinná situace tak byla způsobena především trestnou činností manžela žalobkyně, nikoliv vze