28 C 193/2017-119 — Obvodní soud pro Prahu 2

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal po žalovaném zaplacen částky ve výši 180 000 Kč z titulu nepřiměřeně dlouhého řízení vedeného u Okresního soudu Kutná Hora pod sp. zn. 5 C 160/2006, kdy v tomto řízení docházelo ze strany soudu k průtahům. Dále nárokoval částku ve výši 1 500 000 Kč za neprojednání žaloby na ochranu osobnosti a za zásah do jeho osobnostních práv, částku ve výši 1 000 000 Kč jakožto nemajetkovou újmu a částku ve výši 300 000 Kč jakožto náhradu škody za postup Krajského soudu v Praze a částku ve výši 405 678 Kč. 2. Usnesením Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 8.1.2019, čj. 28 C 193/2017-29 ve spojení s usnesením Městského soudu v Praze ze dne 31.10.2019 byla žaloba vyjma nároku žalobce na poskytnutí přiměřeného zadostiučinění ve výši 180 000 Kč z titulu nepřiměřené délky soudního řízení vedeného u Okresního soudu v Kutné Hoře sp. zn. 5 C 160/2006 odmítnuta. Předmětem řízení tak zůstal nárok na zaplacení částky ve výši 180 000 Kč z titulu nepřiměřené délky soudního řízení vedeného u Okresního soudu v Kutné hoře pod sp. zn. 5 C 160/2006 po datu 7.9.2016. 3. Žalovaný ve svém vyjádření nesporoval skutečnost, že u něj žalobce předběžně uplatnil nárok na poskytnutí přiměřeného zadostiučinění ve výši 180 000 Kč v důsledku nepřiměřené délky soudního řízení vedeného u Okresního soudu v Kutné hoře pod sp. zn. 5 C 160/2006 po datu 7.9.2016 Žalovaný zkonstatoval průběh namítaného řízení a dospěl k závěru, že předmětné řízení do jeho pravomocného skončení trvalo cca 10 let a 9 měsíců. V současné době s ohledem na další procesní aktivitu žalobce trvá cca 13 let bezmála 7 měsíců. Řízení probíhalo po procesní stránce opakovaně na dvou stupních soudní soustavy a jednou rozhodoval též Vrchní soud v Praze (ohledně námitky podjatosti) a Nejvyšší soud ČR (ohledně rozhodnutí o neosvobození žalobce od soudních poplatků a o přiznání právního zástupce pro řízení o mimořádných opravných prostředcích). Ve věci rozhodoval též Ústavní soud (rozhodování o znalečném). Po věcné stránce bylo řízení vedeno na dvou stupních soudní soustavy. Řízení vykazovalo vyšší míru složitosti a to jak po stránce skutkové, tak i po stránce právní i procesní, a to zejména s ohledem na chování žalobce. Žalobce v řízení podával řadu procesních návrhů a opravných prostředků, v některých případech nepříslušných, o čemž byl žalobce řádně poučen. S těmito se však musely soudy vypořádat. Žalobce také opakovaně podával nedůvodné námitky podjatosti soudců okresního i krajského soudu, opakovaně žádal o osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce z řad advokátů. Podával nedůvodné opravné prostředky, které ani neměly základní náležitosti. Opakovaně žádal o odročení nařízených jednání. Postup soudu v uvedeném řízení pak žalovaný hodnotil s ohledem na chování žalobce jako plynulé. Význam předmětu řízení pro žalobce žalovaný hodnotil jako malý, resp. zanedbatelný, kdy žalobce nebyl po dlouhou dobu sto vymezit, co má být předmětem řízení a také z důvodu, že žalobce vedl a vede řadu soudních řízení vesměs kverulantního a šikanózního charakteru, kdy tímto jednáním zneužívá právo na přístup k soudům a na soudní ochranu. Nelze tudíž objektivně vůbec uvažovat o tom, že by žalobce v daném soudním řízení mohl pociťovat jakýkoliv stres či nejistotu ohledně výsledku sporu a že by délka uvedeného řízení byla schopna negativně zasáhnout do jeho psychické sféry. Žalovaný také uvedl, že žalobci již v souvislosti s předmětným soudním řízením, konkrétně s jeho délkou, se dostalo zadostiučinění ve formě konstatování porušení práva žalobce na projednání věci a to na základě rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 18.6.2015, čj. 26 C 463/2013-41 ve spojení s rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 7.9.2016, čj. 69 Co 219/2016-60. Toto zadostiučinění pak žalovaný s ohledem na popsaný průběh řízení a zejména chování žalobce považuje za dostatečné. 4. Mezi účastníky řízení nebyla sporná skutečnost, že žalobce se předběžně se svým nárokem na nemajetkovou újmu ve výši 180 000 Kč z titulu nepřiměřené délky soudního řízení vedeného u Okresního soudu v Kutné Hoře pod sp. zn. 5 C 160/2006 obrátil na žalovaného. 5. Soud provedl dokazování spisem Okresního soudu v Kutné Hoře sp. zn. 5 C 160/2006. Z tohoto spisu se podává, že řízení bylo zahájeno dne 4.8.2006. Žalobou podanou k Okresnímu soudu v Kutné Hoře se žalobce po žalovaných 1) [jméno] [příjmení] a 2), [jméno] [příjmení] domáhal zaplacení 5 kg medu a ovoce v částce 600 Kč a náhrady škody (nejen) na zdraví v částce 45 000 Kč. Dne 16.8.2006 žalobce vznesl námitku podjatosti, Okresního soudu v Kutné hoře, Krajského soudu v Praze, jakož i všech okresních soudů patřících do působnosti Krajského soudu v Praze. Dne 25.9.2006 byl spis s vyjádřeními soudců předložen Krajskému soudu v Praze. Dne 4.10.2006 byl žalobce vyzván k odstranění vad námitky podjatosti. Dne 23.10.2006 bylo soudu doručeno podání žalobce. Dne 27.10.2006 byl spis vrácen soudu za účelem zjištění stanovisek účastníků, kterému soudu má být věc přidělena. Dne 23.11.2006 byl spis opět předložen Krajskému soudu v Praze, který dne 15.2.2007 rozhodl, kteří soudci Okresního soudu v Kutné Hoře ne/jsou vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci. Dne 26.4.2007 žalobce vznesl novou námitku podjatosti. Dne 25.6.2007 byl žalobce vyslechnut. Následně se soudci opět k námitce podjatosti vyjadřovali. Dne 7.12.2007 bylo žalovaným přiznáno osvobození od soudních poplatků a byl mu ustanoven advokát JUDr. [jméno] [příjmení]. Dne 19.12.2007 JUDr. [příjmení] požádal o zproštění povinnosti, neboť v jiné věci zastupuje žalobce. Dne 8.1.2008 byla žalovaným ustanovena JUDr. [příjmení]. Dne 25.1.2008 JUDr. [příjmení] požádala o zproštění povinnosti, neboť zastupovala žalobce v trestní věci. Dne 28.1.2008 byla žalovaným ustanovena Mgr. [jméno] [příjmení]. Dne 18.2.2008 podali žalovaní vyjádření k žalobě. Dne 3.3.2008 byly žádány spisy k zapůjčení. Dne 28.3.2008 bylo jednání nařízeno na den 6.5.2008, k žádosti žalobce bylo jednání odročeno na den 10.6.2008 Ani v tento den se jednání nekonalo, k žádosti žalobce bylo odročeno na den 16.7.2008. Dne 2.7.2008 žalobce požádal o ustanovení advokáta a o odročení jednání. Dne 7.7.2008 byl žalobci ustanoven advokát JUDr. [jméno] [jméno]. V mezidobí žalobce vznášel další„ důkazní“ návrhy. Žádosti právního zástupce. žalobce o odročení jednání nařízeného na den 22.10.2008 nebylo vyhověno. Dne 1.10.2008 JUDr. [jméno] požádal o zproštění povinnosti zastupovat žalobce z důvodu narušení důvěry, když se advokát snažil nedůvodné požadavky žalobce právní radou korigovat. Dne 2.10.2008 byl žalobci ustanoven JUDr. [příjmení]. Dne 8.10.2008 právní zástupkyně žalovaných požádala o zproštění povinnosti je zastupovat, neboť bude mít z důvodu jmenování do funkce soudce pozastaven výkon advokacie. Dne 10.10.2008 byl žalovaným ustanoven JUDr. [jméno] [příjmení]. Dne 10.10.2008 JUDr. [příjmení] požádal o zproštění povinnosti zastupovat žalobce, neboť jej zastupoval již několikrát a došlo mezi nimi k narušení důvěry. Dne 17.10.2008 byla žalobci ustanovena JUDr. [příjmení]. Dne 22.10.2008 se mělo konat ústní jednání, avšak vzhledem k novým zastoupením, se nejednalo a jednání bylo odročeno na den 9.12.2008. Dne 27.10.2008 JUDr. [příjmení] požádal o zproštění povinnosti zastupovat žalované, neboť v minulosti zastupoval žalobce. Dne 30.10.2008 byla žalobci ustanovena JUDr. [příjmení]. Dne 31.10.2008 tato zástupkyně požádala o zproštění povinnosti, neboť žalobce se odmítl dostavit na schůzku. Dne 7.11.2008 byl žalobci ustanoven JUDr. [příjmení] [příjmení]. Dne 20.11.2008 zástupce požádal o zproštění povinnosti, neboť jeho manželka pracuje na státním zastupitelství. Dne 1.12.2008 byl žalobci ustanoven JUDr. [jméno] [příjmení]. Dne 5.12.2008 zástupce požádal o zproštění, neboť žalobce zastupoval již v minulosti a došlo mezi nimi k narušení důvěry. Dne 15.12.2008 byl žalobci ustanoven JUDr. [příjmení] [příjmení]. Dne 19.1.2009 podal zástupce JUDr. [příjmení] odvolání s tím, že žalobce na něj v minulosti podal stížnosti k ČAK a že zastupuje město Čáslav. Dne 23.1.2009 byla žalobci ustanovena Mgr. [jméno] [příjmení]. Dne 17.2.2009 bylo jednání nařízeno na den 7.4.2009. Dne 16.3.2009 žalobce požádal o jeho odročení a zároveň o zproštění zastupování Mgr. [příjmení]. Dne 2.4.2009 byl žalobci ustanoven Mgr. [příjmení] a jednání bylo odročeno na den 2.6.2009. Dne 6.4.2009 bylo soudu doručeno vyjádření žalovaných. Dne 17.4.2009 byl právní zástupce. žalobce vyzván k doplnění žaloby. Dne 13.5.2009 žalobce vznesl námitku podjatosti a požádal o odročení jednání. Dne 25.5.2009 bylo jednání odročeno na neurčito. Dne 30.7.2009 byl s žalobcem sepsán protokol. Dne 3.12.2009 byl spis s vyjádřeními soudců předložen Krajskému soudu v Praze. Dne 2.2.2010 byl spis vrácen za účelem doplnění vyjádření soudců. Jednání nařízené na den 30.3.2010 bylo k žádosti právního zástupce. žalovaných odročeno na den 5.5.2010. Dne 30.3.2010 žalobce požádal o odročení jednání z důvodu kolize jednání u Obvodního soudu pro Prahu 2. J