43 C 52/2020 — Obvodní soud pro Prahu 2

1. Podanou žalobou se žalobkyně domáhá náhrady škody a náhrady nemajetkové újmy způsobených nezákonným trestním stíháním žalobkyně vedeným převážně u Okresního soudu v [obec] pod sp.zn. [spisová značka]. Usnesením č.j.: [anonymizováno] [číslo] [číslo] ze dne 11.5.2014, zahájila Policie ČR podle § 160 odst. 1 trestního řádu trestní stíhání žalobkyně z přečinu napomáhání k neoprávněnému pobytu na území republiky podle § 341 odst. 1 trestního zákoníku a přečinu padělání a pozměnění veřejné listiny. Na žalobkyni byla následně Okresním státním zastupitelstvím v [obec] podána obžaloba. Rozsudkem [název soudu], [anonymizována dvě slova] [obec] ze dne 18.6.2019 žalobkyně byla obžaloby zproštěna. V řízení před [název soudu] docházelo k porušování procesních práv žalobkyně a práva na obhajobu a v průběhu trestního řízení a dále k opakovanému nerespektování závazných pokynů odvolacího soudu. Z důvodu tohoto postupu soudu prvního stupně docházelo v řízení k průtahům, k nutnosti opakovaně provádět některé důkazy a k opakovanému vracení věci odvolacím soudem O porušování práv žalobkyně v průběhu předmětného trestního řízení rozhodl již v přípravném řízení i [název soudu] nálezem ze dne 10.3.2015 sp. zn. [číslo], kdy rozhodl, že souhlasem soudce k poskytnutí informací, na které se vztahuje povinnost mlčenlivosti - veškeré dokumentace stěžovatelky, kterou má k dispozici poskytovatel zdravotních služeb – klinika [anonymizována dvě slova], [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] v průběhu trestního řízení bylo porušeno právo žalobkyně na nedotknutelnost soukromí podle čl. 7 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, na ochranu před neoprávněným zasahováním do soukromého a rodinného života podle čl. 10 odst. 2 Listiny základních práv a svobod a čl. 8 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, před neoprávněným shromažďováním údajů o své osobě podle čl. 10 odst. 3 Listiny základních práv a svobod a právo na ochranu soukromí ve vztahu k informacím o svém zdraví podle čl. 10 odst. 1 Úmluvy o lidských právech a biomedicíně. Přestože souhlas soudce Okresního soudu v [obec] ze dne 18.12.2013 byl uvedeným nálezem [název soudu] zrušen a z předmětného ústavního nálezu vyplývá, že protiústavně vyžádané informace musí být vráceny poskytovateli zdravotnických služeb a nesmí s nimi být orgány činnými v trestním řízení dále nakládáno, nestalo se tak. Listiny i informace, které byly na základě Ústavním soudem zrušeného souhlasu získány, zůstaly součástí trestního spisu. Žalobkyně se domáhá náhrady škody spočívající ve vynaložených nákladech na právní zastoupení žalobkyně v souvislosti s vedeným trestním řízením ve výši 201 881 Kč, úhrady nároku na přiměřené zadostiučinění za nemajetkovou újmu za neoprávněně vedené trestní řízení ve výši 200 000 Kč, úhrady nároku na přiměřené zadostiučinění za nemajetkovou újmu za nepřiměřeně dlouhé trestní řízení ve výši 440 000 Kč. Trestní řízení trvalo pět let a jeden měsíc, kdy ve věci bylo třikrát rozhodováno soudem prvního stupně a třikrát soudem odvolacím. Délka řízení byla způsobena chybným postupem soudu prvního stupně. Nejprve uznal [název soudu] žalobkyni a jejího partnera [anonymizováno] [příjmení] vinnými přečinem napomáhání k neoprávněnému pobytu a přečinem padělání a pozměnění veřejné listiny rozsudkem ze dne 3.1.2017. Tento rozsudek byl zrušen usnesením odvolacího soudu [název soudu], [anonymizována dvě slova] [obec], ze dne 16.5.2017, č.j. [číslo jednací], a věc byla vrácena soudu prvního stupně s pokyny, jak dále ve věci postupovat. [název soudu] nerespektoval pokyny odvolacího soudu a v dalším řízení vynesl dne 26.7.2018 rozsudek, kterým opět uznal žalobkyni a jejího partnera [příjmení] [příjmení] vinnými shora popsanými přečiny. Usnesením [název soudu], [anonymizována dvě slova] [obec], ze dne 18.10.2018, sp. zn. [spisová značka], byl předmětný rozsudek znovu zrušen a věc byla vrácena soudu prvního stupně k dalšímu řízení s pokyny jak dále ve věci postupovat. [název soudu] v dalším řízení opět nerespektoval pokyny odvolacího soudu a dne 22.2.2019 vynesl rozsudek, kterým opět žalobkyni a jejího partnera [příjmení] [příjmení] uznal vinnými přečinem napomáhání k neoprávněnému pobytu a přečinem padělání a pozměnění veřejné listiny. Tento rozsudek byl změněn rozsudkem [název soudu], [anonymizována dvě slova] [obec], ze dne 18.6.2019 tak, že žalobkyně byla obžaloby zproštěna, kdy bylo rozhodnuto, že popsaný skutek není trestným činem. Délku řízení považuje žalobkyně za nepřiměřeně dlouhou, což samo o sobě pro ni znamená morální újmu. Účast v trestním řízení byla pro žalobkyni velmi finančně náročná, žalobkyně hradila právní zastoupení ve věci, vysokou platbu za účast svého právního zástupce u výslechu svědků prováděného dožádaným justičním orgánem ve Švýcarsku. Žalobkyně byla velkou část doby vedení trestního řízení na mateřské dovolené, měla problémy hradit platby za právní zastoupení, pomáhal jí její partner [příjmení] [příjmení] a její rodina. I tak hradila velkou část plateb se zpožděním, což pro ni bylo příčinou dalšího stresu. Z důvodu velkého množství úkonů a tedy vysokých plateb, musela žalobkyně provedení některých úkonů přes doporučení svého právního zástupce odmítnout, neboť na ně neměla finanční prostředky. Účast v trestním řízení byla pro žalobkyni velmi časově náročná. Žalobkyně sama vychovává dvě malé děti, pravidelně docházela za svým právním zástupcem na porady ve věci trestního řízení, konzultovala s právním zástupcem obsah jednotlivých podání, důkazních návrhů, četla listiny ze spisu, seznamovala se s právními předpisy týkajícími se trestní věci, což žalobkyni zabralo velké množství času. Účast v trestním řízení byla pro žalobkyni velmi psychicky náročná. Žalobkyně žila v obavě, že se jí statní orgány snaží účelově odsoudit proto, aby jí mohly odebrat děti. Trestní řízení žalobkyni připadalo nesmyslné, často se jím v myšlenkách zaobírala, pociťovala neklid a úzkost, večer často nemohla spát. Tyto problémy řešila žalobkyně psychoterapiemi u psycholožky a psychoterapeutky [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [anonymizováno]. Psychoterapie žalobkyni pomohly pouze částečně a od května 2018 začala užívat psychofarmaka. Řízení mělo pro žalobkyni velký význam, protože zasahovalo do jejího osobního a rodinného života a týkalo se citlivých informací o jejím zdravotním stavu, o kterých si přála, aby zůstaly utajeny. Žalobkyně žádným způsobem nepřispěla k nepřiměřené délce soudního řízení, toto bylo způsobeno výhradně pochybeními na straně [název soudu]. Postup soudu ve věci hodnotí žalobkyně jako bezdůvodnou nečinnost, svévoli či neschopnost vedoucí ke zbytečným prodlevám ve vyřizování případu. Doba řízení byla extrémně dlouhá, jeho délka byla několikanásobně delší, než by bylo možno vzhledem k okolnostem případu očekávat. V dané věci nebyla délka soudního řízení nikterak ovlivněna složitostí věci, věc byla po právní stránce nekomplikovaná. Žalobkyně se domnívá, že v jejím případě je odůvodněno zvýšení základní sazby 15 000 Kč až 20 000 Kč na dvojnásobek, protože se jednalo o řízení, kde byly projednávány citlivé události z rodinného života žalobkyně, jejího partnera a jejích dětí. Žalobkyně je osobou netrestanou, která vždy postupovala v souladu s právním řádem, a ze společenského hlediska pro ni bylo vedení trestního řízení velmi ponižující. V návaznosti na uvedené žádala žalobkyně přiměřené zadostiučinění v penězích, neboť se domnívá, že samotné konstatování porušení práva není dostačující. Žalobkyně žádala přiměřené zadostiučinění za průtahy za období ode dne podání trestního oznámení, tedy od 17.6.2013 do 18.6.2019, tedy za šest let v celkové výši 440 000 Kč. Své nároky uplatnila žalobkyně u žalovaného žádostí doručenou dne 30.9.2019. Na uplatněný nárok neobdržela žalobkyně žádnou odpověď. 2. Žalovaný nárok neuznal, a to ani částečně. Učinil nesporným, že mu bylo dne 30.9.2019 doručeno podání žalobkyně, jehož obsahem byla žádost o náhradu škody a nemajetkové újmy podle zákona č. 82/1998 Sb., v rámci které žalobkyně žádala zaplacení částky 841 881 Kč, která sestávala z nároku na náhradu nákladů trestního řízení ve výši 201 881 Kč, nároku na náhradu nemajetkové újmy způsobené trestním stíháním ve výši 200 000 Kč a nároku na náhradu nemajetkové újmy způsobené nepřiměřenou délkou trestního stíhání ve výši 440 000 Kč. V rámci mimosoudního projednání věci žalovaný ve svém stanovisku ze dne 11.2.2021 přiznal žalobkyni náhradu nákladů trestního řízení co do částky ve výši 101 519 Kč a poskytl jí omluvu za vydání nezákonného rozhodnutí. Ve zbytku nárok na náhradu nemajetkové újmy zamítl. Žalovaný učinil sporným žalobkyní tvrzenou výši účelně vynaložených nákladů trestního řízení přesahujících částku 101 519 Kč, závažnost nemajetkové újmy, která měla být žalobkyni způsobena trestním stíháním a existenci tvrzeného nesprávného úředního postupu spočívajícího v nepřiměřené délce trestního stíhání žalobkyně. Poukázal na skutečnost, že žalobkyně vnímala jako podstatně větší zdroj stresu neoprávněné nakládání