43 C 75/2020 — Obvodní soud pro Prahu 2

1. Žalobce se žalobou ze dne 15.7.2020 domáhal náhrady majetkové újmy ve výši 8 151,50 Kč z titulu nesprávného úředního postupu bývalé soudní exekutorky [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [exekutorský úřad], v řízení původně vedeném pod sp. zn. [spisová značka], ve kterém žalobce vystupoval coby oprávněný. Výkon exekutorského úřadu [anonymizováno] [jméno] [příjmení] zanikl k datu [datum]. Zástupcem [anonymizováno] [příjmení] byl do [datum] [anonymizováno] [jméno] [příjmení], soudní exekutor. Do uvolněného úřadu byl jmenován nový soudní exekutor [anonymizováno] [jméno] [příjmení], u kterého byla exekuce dále vedena pod sp. zn. [spisová značka]. Dne 18.1.2017 obdržel žalobce sdělení [anonymizováno] [jméno] [příjmení] s tím, že bývalá soudní exekutorka vymohla v exekuci částku 13 060 Kč. Z této částky činil nárok žalobce 8 351,50 Kč, ale [anonymizováno] [příjmení] žalobci vyplatila pouze částku 200 Kč. Nesprávný úřední postup spatřoval žalobce v zadržování vymožených peněžních prostředků soudní exekutorkou bez právního důvodu. Škoda žalobce činí částku ve výši 8 151,50 Kč. Přípisem ze dne 17.1.2020 uplatnil žalobce u žalované svůj nárok na náhradu majetkové újmy, žalovaná však nárok v zákonné šestiměsíční lhůtě předběžně neprojednala. 2. Žalovaná ve vyjádření k žalobě uvedla, že nárok na zaplacení majetkové újmy ve výši 8 151,50 Kč u ní žalobce uplatnil dne 17.1.2020. Žádost věcně neprojednala, neboť nebyla podána oprávněnou osobou. Předložená plná moc pro [anonymizováno] [jméno] [příjmení] byla datová dnem 21.8.2012, tj. osm let před podáním žádosti. Žalovaná měla v rámci své povinnosti postupovat s péčí řádného hospodáře dle zákona č. 219/2000 Sb. pochybnosti o oprávnění právního zástupce zastupovat žalobce. Z tohoto důvodu vyzvala žalobce k předložení aktuální plné moci a poučila jej o věcném neprojednání žádosti, nebude-li žádosti vyhověno. Žalobce plnou moc nepředložil. Oprávnění [příjmení] [jméno] [příjmení] zastupovat žalobce zpochybnila i pro předmětné soudní řízení. Věcně ve svém vyjádření uvedla, že se žalobce nejpozději dne 1.8.2016 dozvěděl o úmrtí povinného z doručené výzvy k vyjádření se k možnému zastavení exekučního řízení. Žalobce se zastavením exekučního řízení souhlasil, a tudíž měl dbát preventivní povinnosti stran vzniku škody a zajímat se o možné nevyplacené plnění. Dále bylo žalobci známo, že ke dni [datum] ukončila [anonymizováno] [příjmení] svou činnost. Z těchto důvodu vznesla žalovaná námitku promlčení nároku a navrhla žalobu zamítnout. 3. Soud ve věci rozhodl jen na základě účastníky navržených (předložených) listinných důkazů, aniž by k jejímu projednání nařizoval jednání (§ 115a o. s. ř.), neboť žalobce i žalovaná s takovým postupem vyslovili souhlas. 4. Dle § 202 odst. 2 o. s. ř. odvolání není přípustné proti rozsudku, jímž bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 10 000 Kč. Podle § 157 odst. 4 o. s. ř. v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné, nebo proti němuž se účastníci odvolání vzdali (§ 207 odst. 1 o. s. ř.) soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení. 5. Předmětem řízení je posouzení, zda žalobci vznikla škoda ve výši 8 151,50 Kč nesprávným úředním postupem bývalé soudní exekutorky [anonymizováno] [jméno] [příjmení] v řízení vedeném pod sp. zn. [spisová značka] ([spisová značka]). <b>6. Soud učinil tento závěr o skutkovém stavu:</b> 7. Žalobce byl v postavení oprávněného účastníkem exekučního řízení vedeného bývalou soudní exekutorkou [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [exekutorský úřad], pod sp. zn. [spisová značka]. Povinným byl [celé jméno původního účastníka], [datum narození], a exekuční titul zněl na částku 200 Kč. Dne 30.12.2008 vydala soudní exekutorka [anonymizováno] [příjmení] příkaz k úhradě nákladů exekuce, dle kterého byl povinný zaplatit žalobci na nákladech exekuce částku 8 151,50 Kč. Povinný dne [datum] zemřel. Výkon exekutorského úřadu [anonymizováno] [jméno] [příjmení] zanikl k datu [datum]. Do [datum] byl dočasným zástupcem jmenován soudní exekutor [anonymizováno] [jméno] [příjmení]. Vedení předmětné exekuce převzal [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [exekutorský úřad], který exekuci vedl pod sp. zn. [spisová značka]. Dle příkazu k úhradě nákladů exekuce vydaného [anonymizováno] [jméno] [příjmení] ze dne 23.6.2016 byla odměna [anonymizováno] [příjmení] určena na částku 0 Kč. Dne 1.8.2016 vyzval [anonymizováno] [příjmení] žalobce ke sdělení, zda souhlasí se zastavením exekuce z důvodu úmrtí povinného. Žalobce se zastavením exekuce souhlasil a soudní exekutor [anonymizováno] [příjmení] proto dne 18.1.2017 rozhodl o zastavení exekuce. Téhož dne sdělil žalobci, že [anonymizováno] [příjmení] vymohla částku 13 060 Kč, z které 200 Kč poslala žalobci, 8 004,40 Kč vyplatila na svůj účet a 4 859,60 Kč ponechala na svém exekutorském účtu. Škoda vzniklá žalobci činí 8 151,50 Kč. Žalobce uplatnil nárok u žalované dne 17.1.2020. Žádost podal za žalobce [příjmení] [jméno] [příjmení] a předložil plnou moc s datem 21.2.2012. Žalovaná jej vyzvala k předložení aktuální plné moci, což žalobce neučinil. Žalovaná žádost žalobce následně věcně neprojednala. <b>8. Po právní stránce soud posoudil věc následovně:</b> 9. Podle ust. § 1 odst. 1 zák. č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád) /dále jen„ OdpŠk“ / stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu způsobenou při výkonu státní moci. Podle ust. § 2 OdpŠk se odpovědnosti za škodu podle tohoto zákona nelze zprostit. Podle ust. § 3 OdpŠk stát odpovídá za škodu, kterou způsobily a) státní orgány, b) právnické a fyzické osoby při výkonu státní správy, která jim byla svěřena zákonem nebo na základě zákona, („ úřední osoby“), c) orgány územních samosprávných celků, pokud ke škodě došlo při výkonu státní správy, který na ně byl přenesen zákonem nebo na základě zákona („ územní celky v přenesené působnosti“). 10. Podle ust. § 13 odst. 1 OdpŠk odpovídá stát za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. 11. Podle ust. § 14 odst. 3 OdpŠk je uplatnění nároku na náhradu škody podle tohoto zákona podmínkou pro případné uplatnění nároku na náhradu škody u soudu. Podle ust. § 15 odst. 1 a 2 OdpŠk přizná-li příslušný úřad náhradu škody, je třeba nahradit škodu do šesti měsíců od uplatnění nároku. Domáhat se náhrady škody u soudu může poškozený pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen. 12. Žalobce splnil podmínku pro soudní uplatnění nároku na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím či nesprávným úředním postupem, předvídanou ust. § 14 OdpŠk, neboť u žalované předběžně nárok uplatnil. Námitku žalované o podání žádosti a současně i žaloby neoprávněnou osobou shledal soud za nedůvodnou. Žalobu i žádost podal [anonymizováno] [jméno] [příjmení] prostřednictvím své datové schránky a současně doložil plnou moc pro zastupování žalobce. Ačkoliv je plná moc opatřena starším datem, je dle soudu formalistické vyžadovat plnou moc s aktuálnějším datem. Povinnost účastníků obnovovat plné moci pro právní zástupce není nikde stanovena a současně není dán časový limit pro stáří plné moci. Stejně tak nemůže být kladeno žalobci k tíži, že využívá služeb i jiných právních zástupců s aktuálnějšími plnými mocemi. Soud proto uzavřel, že žalobce splnil podmínku předběžného uplatnění nároku u žalované a současně podala žalobu za žalobce oprávněná osoba. 13. Věcně se soud předně zabýval námitkou žalované o promlčení nároku. Z exekučního spisu neplynou informace, že by se žalobce dozvěděl o vymožení částky 13 060 Kč bývalou soudní exekutorkou [anonymizováno] [jméno] [příjmení] před 18.1.2017. Informaci o úmrtí povinného nelze spojovat s počátkem subjektivní promlčecí lhůty, neboť z této informace nelze nijak vyvozovat vymožené plnění či dokonce jeho výši. Informaci o vymoženém a nevyplaceném plnění získal žalobce až dne 18.1.2017. S tímto dnem je dle soudu třeba spojovat počátek běhu subjektivní promlčecí lhůty, která činí tři roky. Jelikož žalobce svůj nárok u žalované uplatnil dne 17.1.2020 a žalobu k soudu podal dne 15.7.2020, k promlčení jeho nároku nedošlo. 14. Odpovědnost státu za nesprávný úřední postup soudního exekutora se řídí ustanoveními zák. č. 82/1998 Sb. bez možnosti liberace. Úkony soudního exekutora při výkonu exekuční činnosti, sepisování exekutorských zápisů a při činnostech vykonávaných z pověření soudu podle zvláštního právního předpisu, jímž je zák. č. 120/2001 Sb., exekuční řád (dále jen„ e. ř.“) se považují za výkon státní správy a stát odpovídá za škodu, ktero