47 C 99/2021-30 — Obvodní soud pro Prahu 2

1. Žalobkyně se žalobou doručenou zdejšímu soudu dne 22. 4. 2020 domáhá na žalované zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím, když na žalobkyni přešla pohledávka za žalovanou na základě smlouvy o postoupení pohledávek z 30. 1. 2020, uzavřené mezi žalobkyní a společností [právnická osoba], [IČO]. Pohledávka za žalovanou vznikla na základě smlouvy o vydání kreditní karty [číslo] z 25. 1. 2017, na jejímž základě byl žalované téhož dne poskytnut úvěrový rámec ve výši 30 000 Kč. Žalovaná se zavázala úvěr žalobkyni splácet povinnou minimální splátkou ve výši 3,5 % měsíčně z čerpaných prostředků. Smluvní strany ujednaly úrok z úvěru ve výši 27,60 % ročně. Žalovaná závazky ze smlouvy řádně neplnila, úvěr řádně a včas nesplácela a banka dle obchodních podmínek stanovených v čl. XVI. 1, 2 prohlásila úvěr dopisem z 30. 9. 2019 za splatný. Žalobkyně se vedle nesplacené jistiny ve výši 29 786,91 Kč domáhá na žalované též zaplacení kapitalizovaného úroku ve výši 2 458,20 Kč a úroku z prodlení a úroku z úvěru ve výši 27, 60 % z nesplacené jistiny do doby jejího zaplacení. Ačkoliv byla žalovaná ze strany žalobkyně o úhradu dlužných částek upomínána, na svůj dluh ničeho neuhradila. 2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila. 3. Zdejší soud věc rozhodl dle § 115a o. s. ř., aniž by nařizoval jednání, neboť je objasněna listinnými důkazy a účastníci s takovým postupem souhlasili, a to žalobkyně výslovně v návrhu na zahájení řízení a žalovaná konkludentně podle § 101 odst. 4 o. s. ř., když nereagovala na výzvu soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. 4. Soud ve věci zjistil z důkazů následující skutečnosti. Ze smlouvy o vydání kreditní karty z 25. 1. 2017, bylo prokázáno, že společnost [právnická osoba], [IČO], uzavřela s žalovanou smlouvu o poskytnutí úvěrového rámce do výše 30 000 Kč a žalovaná se ho zavázala splácet v povinných měsíčních splátkách ve výši 3,5 % z čerpaných prostředků. Smluvní strany ujednaly úrok z úvěru ve výši 27,60 % ročně. Pod bodem 1,2 čl. XVI obchodních podmínek bylo ujednáno, že banka je při porušení smluvních ujednání klientem oprávněna prohlásit dluhy klienta za splatné a požádat o jejich splacení. Výpisem z úvěrového účtu bylo prokázáno, že výše dlužné jistiny činí částku 29 786,91 Kč, kapitalizovaný úrok spolu s poplatky 2 458,20 Kč. Oznámením o zesplatnění z 30. 9. 2019 bylo prokázáno, že banka oznámila žalované splatnost dluhu včetně částek za upomínání k jeho úhradě. Ze smlouvy o postoupení pohledávek z 30. 1. 2020 a seznamu postoupených pohledávek bylo zjištěno, že pohledávka za žalovanou byla postoupena na žalobkyni. Z oznámení o postoupení pohledávky z 2. 2. 2020 a podacího archu ze dne 4. 2. 2020 bylo prokázáno, že bylo žalované oznámeno postoupení pohledávky na žalobkyni. Z předžalobní upomínky ze dne 23. 2. 2020 a podacího archu ze dne 24. 2. 2020 soud zjistil, že byla žalovaná ze strany žalobkyně o úhradu dluhu upomínána před podáním žaloby. 5. Mezi účastníky byla platně uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru dle zákona č. 257/2016 Sb., zákon o spotřebitelském úvěru a zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, když dle § 1 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. Dle § 86 poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Dle ust. § 2395 zák. č. 89/2012 Sb., se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se poté zavazuje poskytnuté prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 2399 odst. 1 zák. č. 89/2012 Sb. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Podle § 1968 zák. č. 89/2012 Sb. dlužník, který svůj dluh řádně a včas nesplní, je v prodlení. 6. V řízení bylo prokázáno, že mezi společností [právnická osoba], [IČO], (dále právní předchůdkyně žalobkyně) a žalovanou byla dne 25. 1. 2017 uzavřena ve smyslu zákona č. 89/2012, občanský zákoník a zákona č. 257/2016, zákon o spotřebitelském úvěru, Smlouva o spotřebitelském úvěru, na jejímž základě právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované peněžní prostředky ve výši 29 786,91 Kč a žalovaná se zavázala peněžní prostředky společně s úrokem z úvěru ve výši 27,60 % ročně a sjednanými poplatky právní předchůdkyni žalobkyně splatit. Žalovaná svůj závazek porušila, splátky řádně nehradila a pohledávka za žalovanou, vyplývající z titulu shora uvedených ustanovení smlouvy o vydání kreditní karty, se stala splatnou. V průběhu řízení se žalovaná ve věci nevyjádřila, skutková tvrzení žalobkyně nesporovala, a tudíž ani netvrdila, že by jí uvedený dluh nevznikl nebo jej již zcela nebo zčásti uhradila. Soud proto vycházel ze skutkových tvrzení žalobkyně a z žalobkyní předložených důkazů, když žalobkyně současně doložila svou aktivní legitimaci ve sporu smlouvou o postoupení pohledávek z 30. 1. 2020. Z uvedených důvodů soud žalobě zcela vyhověl a rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. rozsudku. Výše úroku z prodlení byla stanovena v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Lhůta k plnění byla stanovena na tři dny od právní moci rozsudku podle § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř. 7. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že žalovaná je povinna nahradit žalobkyni náklady řízení, jelikož žalobkyně měla ve věci plný úspěch a současně doložila, že žalované zaslala ve smyslu ust. § 142a odst. 1 o. s. ř. výzvu k plnění v požadované výši. Náhradu nákladů řízení představuje zaplacený soudní poplatek ve výši 1 220 Kč, dále odměna advokáta za 3 úkonu právní služby dle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.“) á 500 Kč (za převzetí zastoupení, žalobu, za výzvu k plnění), paušální náhrada hotových výdajů za 3 úkony právní služby dle á 100 Kč a náhrada DPH ve výši 21 %, tj. celkem 3 398 Kč. Žalované byla uložena povinnost zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve smyslu § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám zástupce žalobkyně. Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o. s. ř.