10 C 154/2021-143 — Obvodní soud pro Prahu 2

1. Žalobkyně (dále též i jen„ žalobce“) se žalobou podanou dne 24. 8. 2021, domáhala, aby žalované byla uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 200 000 Kč s příslušenstvím představující náhradu nemajetkové újmy vzniklé v souvislosti s nezákonným trestním stíháním podle zákona č. 82/1998 Sb. Trestní řízení bylo vedeno u Okresního soudu ve [obec] pod sp. zn. [spisová značka]. Žalobkyně byla nezákonně stíhána od 22. 2. 2019 do 15. 10. 2020 pro přečin usmrcení z nedbalosti dle § 143 odst. 1, 2 t. z., a to jakožto lékařka a pro úmrtí pacienta, kterého léčila. Žalobkyně byla trestním stíháním dotčena na své cti a důstojnosti, profesním a rodinném životě a došlo k zásahům do zdravotní sféry žalobkyně. Žalobkyně se dále domáhala nároků na náhradu škody ve výši 28 031 Kč jakožto částek vynaložených na právní zastoupení a náhrady škody ve výši 654 Kč jakožto vlastního cestovného. 2. Žalovaná se k žalobě vyjádřila podáním ze dne 11. 11. 2021, kde uvedla, že v předmětném řízení bylo vydáno nezákonné rozhodnutí ve smyslu § 7 zákona č. 82/1998 Sb. Žalovaná poskytla žalobkyni odškodnění ve výši 28 813,06 Kč na nákladech obhajoby a cestovném žalobkyně, čímž nároky zcela (pozn. soudu: dokonce na rámec žaloby) odškodnila. Nárok představující přiměřené zadostiučinění za nemajetkovou újmu vzniklou trestním stíháním žalovaná odmítla, když žalobkyně netvrdila konkrétní zásahy do osobnostní sféry a když konstatování je dostačujícím za situace, kdy byla žalobkyně kárně postižena za chyby ve vedení zdravotnické dokumentace. Žalobkyni bylo proto jako zadostiučinění poskytnuto konstatování porušení práva a omluva. 3. Mezi stranami bylo nesporným, že žalobkyně u žalované nároky předběžně uplatnila, a to dne 28. 1. 2021. 4. Jelikož žalovaná žalobkyni po podání žaloby a uplynutí lhůty pro předběžné projednání nároku dne 12. 11. 2021 uhradila celkově částku 28 813,06 Kč na nákladech obhajoby a vlastním cestovném žalobkyně, vzala žalobkyně žalobu v rozsahu obou těchto dvou nároků (zcela co do rozsahu obou těchto nároků, tj. vč. přísl.) částečně zpět a soud řízení v této části zastavil výrokem I. dle § 96 o.s.ř. 5. Ze spisu Okresního soudu ve [obec] sp. zn. [spisová značka] soud zjistil, že trestní řízení bylo vůči žalobkyni zahájeno usnesením Policie ČR ze dne 22. 2. 2019, č.j. [anonymizováno] [číslo] [spisová značka] o zahájení trestního stíhání pro přečin usmrcení z nedbalosti dle § 143 odst. 1, odst. 2 trestního zákoníku. Dne 2. 7. 2019 byla k Okresnímu soudu ve [obec] podána obžaloba. Rozsudkem Okresního soudu ve [obec] ze dne 11. 8. 2020, č.j. [číslo jednací] byla žalobkyně zproštěna obžaloby dle § 226 písm. b) trestního řádu. Právní moci nabylo toto rozhodnutí dne 15.10.2020. 6. Z lékařské zprávy [příjmení] onkologického ústavu z 4.3.2020 a z 25.1.2021 soud zjistil, že žalobkyni byl na konci roku 2018 diagnostikován karcinom prsu, který byl operován 5.2.2019, a následně byla žalobkyni indikována adjuvantní chemoterapie. Žalobkyně i v souvislosti s tímto onemocněním vyhledala psychologickou péči, neboť nemoc obtížně přijímala, byla emočně nestabilní, a výrazněji ji psychicky i fyzicky zasáhly i pracovní problémy. To vše právě v souvislosti s trestním řízením, které se k těmto dřívějším zdravotním problémům přidalo. Soud má za zjištěné, že na jaře 2019 došlo k zvýšeným psychickým obtížím ve formě posttraumatické reakce na těžký stres a že byla žalobkyně léčena i antidepresivy. Ze zprávy o ambulantním vyšetření interní gastroenterologické kliniky z 7. 2. 2022 pak soud zjistil, že u žalobkyně byly na počátku roku 2018 diagnostikovány problémy s tlustým střevem a že žalobkyni je indikována biologická terapie. V kombinaci s výpovědí žalobkyně má pak soud za potvrzené, že žalobkyně absolvovala celkem 5 operací tlustého střeva v roce 2021. 7. Z čestného prohlášení [jméno] [příjmení] z 16.8.2021, manžela žalobkyně, soud zjistil, že rodina žalobkyně tuto v průběhu trestního stíhání podporovala, nicméně že manžel a děti trestní stíhání obtížně snášeli. 8. Z účastnického výslechu žalobkyně soud zjistil následující. Žalobkyně byla na své osobnostní sféře dotčena nezákonným trestním stíháním v tom směru, že byla zasažena její důstojnost a čest jakožto lékařky, neboť vykonávala přes 20 let pozici [anonymizována dvě slova] oddělení nemocnice [obec] a byla stíhána právě pro výkon svého povolání. Rovněž byla zasažena na své důstojnosti a cti tím, že se o trestním stíhání vědělo mezi jejími pacienty a obecně ve městě. Soud má rovněž částečně za zjištěné zásahy ve sféře zdravotní, zejména v tom směru, že žalobkyně se na jaře 2019 zhroutila v důsledku rakovinového onemocnění v kombinaci právě se zahájeným trestním stíháním. Zásahem na straně žalobkyně tak bylo tedy rovněž to, že čelila trestnímu stíhání v době, kdy jí byla čerstvě diagnostikována rakovina, což bylo pro žalobkyni zvláště obtížné. Soud však nemá za prokázané, že by trestním stíháním došlo k zásahům do osobnostní sféry žalobkyně, pokud jde o ukončení činnosti primářky, když sama potvrdila, že tuto ukončila ze zdravotních důvodů, a rovněž nemá soud za zjištěné zásahy ve sféře rodinné, neboť žalobkyně potvrdila, že rodina ji v trestním stíhání podporovala. Soud dále nezjistil, že by rakovina prsu nebo onemocnění tlustého střeva bylo vyvoláno trestním stíháním. Lze tak pouze uzavřít, že žalobkyně čelila trestnímu stíhání v době, kdy byla nucena se vypořádat s těmito onemocněními a že trestní stíhání byl jeden z negativních faktorů, který na ni v tuto dobu negativně působil. Z výpovědi žalobkyně má soud rovněž za potvrzené, že úmrtí pacienta [příjmení] bylo předmětem šetření i ze strany České lékařské komory a že u lékařské komory byla shledána vinnou za nedostatky ve vedení zdravotnické dokumentace, za což byla i postižena. Z výpovědi žalobkyně se rovněž podává, že na své cti a důstojnosti utrpěla subjektivně újmu i tím, že kolegové lékaři vypracovali znalecké posudky, které měly podporovat její vinu, a rovněž tím, že se jí nemocnice nezastala ani v rámci řízení před lékařskou komorou. 9. Soud ve věci učinil závěr o skutkovém stavu, který koresponduje s výše popsanými skutkovými zjištěními. Toto se týká zejm. průběhu trestního řízení a úkonů v něm učiněných. Pokud jde o zásahy vyvolané trestním řízením (nezákonným rozhodnutím) do osobnostní sféry žalobce, soud tyto blíže rozvádí v rámci právního posouzení těchto nároků níže. Z důkazů v řízení provedených byla učiněna skutková zjištění plně postačující pro posouzení důvodnosti žalobou uplatněného nároku. Soud v odůvodnění rozsudku nerozvádí dílčí skutková zjištění učiněná z těch provedených důkazů, o něž rozhodnutí o věci samé posléze neopřel. Soud nezamítal žádný z navržených důkazů. 10. Vzhledem k tomu, že došlo k zastavení řízení, pokud jde o nároky na náhradu škody, pak soud nehodnotil listinné důkazy, které se týkaly poskytnutých právních služeb, to jest vyúčtování těchto právních služeb, faktury vystavené za poskytnuté právní služby, ani doklady k cestovnému ve formě technických průkazů k vozidlům. Soud rovněž duplicitně nehodnotil listiny z naříkaného řízení, když k důkazu byl proveden podstatný obsah naříkaného řízení jakožto celku. 11. Soud posoudil věc po právní stránce podle těchto ustanovení: Podle § 1 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), v účinném znění (dále i jen„ OdpŠk“), stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu způsobenou při výkonu státní moci. Podle § 2 cit. zák. odpovědnosti za škodu podle tohoto zákona se nelze zprostit. Podle § 5 OdpŠk stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu, která byla způsobena a) rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, b) nesprávným úředním postupem. Podle § 7 odst. 1 OdpŠk právo na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím mají účastníci řízení, ve kterém bylo vydáno rozhodnutí, z něhož jim vznikla škoda. Podle § 8 odst. 1 OdpŠk nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím lze, není-li dále stanoveno jinak, uplatnit pouze tehdy, pokud pravomocné rozhodnutí bylo pro nezákonnost zrušeno nebo změněno příslušným orgánem. Rozhodnutím tohoto orgánu je soud rozhodující o náhradě škody vázán. Podle ust. § 31a odst. 1 zákona bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Podle odst. 2 cit. ust. se zadostiučinění poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo Podle § 26 OdpŠk, pokud není stanoveno jinak, řídí