12 C 147/2018-369 — Obvodní soud pro Prahu 2

1. Žalobce se žalobou doručenou soudu dne 10. 2. 2017 domáhal rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobci 1 315 000 Kč sestávající z částky 1 065 000 Kč za 71 měsíců prodlení s efektivním vyšetřováním (tj. 15 000 Kč za každý měsíc nesprávného postupu) a částky 250 000 Kč za odepření práv oběti trestného činu. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalobce je jedním z několika desítek oznamovatelů trestné činnosti páchané podezřelými [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], jíž byl žalobce přímo dotčen na svých základních lidských právech. Dle žalobce byla u zmíněných osob naplněna skutková podstata trestného činu obchodu s lidmi, kdy žalobce a ostatní dělníci vykonávali práci nuceně pod hrozbou trestu a bez dobrovolného souhlasu, čímž byla porušena jeho práva garantovaná v čl. 1, 8, 9, 10 a 28 Listiny základních práv a svobod (dále jen„ Listina“). Žalobce dále uvedl, že první oznámení v dané věci o skutečnostech nasvědčujících tomu, že shora jmenovanými osobami byl spáchán trestný čin, bylo zasláno Vrchnímu státnímu zastupitelství v [obec] dne 8. 9. 2010, a to právě zdejším žalobcem. Trestní oznámení podal žalobce dne 28. 1. 2011 k Obvodnímu ředitelství policie [obec] a k Obvodnímu státnímu zastupitelství pro [část Prahy]. Dle žalobce došlo k nesprávnému úřednímu postupu orgánů činných v trestním řízení, když [ulice] státní zastupitelství postoupilo zmíněné trestní oznámení Městskému státnímu zastupitelství v [obec], které jej obratem postoupilo Obvodnímu státnímu zastupitelství pro [část Prahy] vyšetřováním byla pověřena Policie ČR, Obvodní ředitelství policie [obec] I, služba kriminální policie a vyšetřování, 3. oddělení hospodářské kriminality; věc byla vedena pod [číslo jednací]. Už jen tímto postupem došlo dle žalobce k závažnému nesprávnému úřednímu postupu orgánů činných v trestním řízení, neboť objektivně vzato není možno případ takového materiálního a územního rozsahu posuzovat toliko ve dvou lidech. Dle žalobce se za celou dobu prověřování uskutečnily výslechy toliko tří osob z několika desítek poškozených, z označených svědků nebyl vyslechnut žádný a prověřen nebyl ani žádný jiný důkaz, vyjma výslechu podezřelého [příjmení]. 2. Dalším nesprávným úředním postupem bylo dle žalobce to, že došlo k rozdělení předmětné věci poté, co podezření ze spáchání trestného činu obchodování s lidmi byl jako poznatek k dalšímu opatření předán Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu. Ačkoli žalobce důsledně poukazoval na nutnost posuzovat celé jednání pánů [příjmení] a [příjmení] komplexně v celém jeho rozsahu, dne 15. 6. 2011 byla věc dále rozdělena, a to na následující části: (i) podezření ze spáchání trestného činu neodvedení daně, pojistného na sociálním zabezpečení, na úrazové pojištění a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti dle § 147 tr. zákona ve vztahu ke společnosti [právnická osoba], (ii) podezření ze spáchání trestného činu neodvedení daně, pojistného na sociálním zabezpečení, na úrazové pojištění a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti dle § 147 tr. zákona ve vztahu ke společnosti [právnická osoba], postoupeno na PČR, KŘP [obec], ÚO [okres], SKPV, OHK, (iii) podezření ze spáchání trestného činu podvodu ve vztahu k poškozeným vietnamské státní příslušnosti, postoupeno na PČR, OŘP [obec] [anonymizováno], SKPV OHK, a (iv) podezření ze spáchání trestného činu podvodu ve vztahu k poškozeným [anonymizováno] a [anonymizováno] státní příslušnosti, postoupeno na PČR, KŘP Středočeského kraje, ÚO [okres], SKPV, OHK. V důsledku zmíněného rozdělení byla věc rozštěpena na dvě základní větve, a to prověřování skutku spáchaného vůči [anonymizováno] a [anonymizováno] poškozeným, kdy věc byla prověřována Obvodním ředitelstvím policie [obec] [anonymizováno], a prověřování skutku spáchaného vůči [anonymizováno] poškozeným provádělo Obvodní ředitelství policie [obec] [anonymizováno], přestože se jednalo o komplexní záležitost. Útvar pro odhalování organizovaného zločinu uzavřel šetření úředním záznamem založeným do spisu dne 11. 10. 2011 s tím, že ve věci nespatřuje trestný čin obchodování s lidmi, a následně trestní věc postoupil na OŘ Policie [obec] IV s tím, že se jedná o podezření z trestného činu podvodu, nebezpečného vyhrožování a vydírání, s výslovným příkazem věc dále prověřit. Krajské ředitelství Policie ČR hl. m. [obec] však trestní věc postoupilo na Obvodní ředitelství policie [obec] IV s odůvodněním, že tento orgán policie je místně a věcně příslušný. Věc, která byla vedena Obvodním ředitelstvím policie [obec] [anonymizováno], byla postoupena na Obvodní ředitelství policie [obec] I s tím, že je zde dána věcná a místní příslušnost. Obvodní ředitelství policie [obec] I pak věc opětovně postoupilo zpět na Obvodní ředitelství policie [obec] [anonymizováno]. Dle žalobce se policejní orgány závěry prověřování Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu nadále nezabývaly. Obvodní ředitelství policie [obec] [anonymizováno] dne 28. 11. 2011 uložilo„ ad acta“ prověřování trestní věci podvodu vůči slovenským a rumunským poškozeným, proti čemuž podali poškození stížnost, které bylo Obvodním státním zastupitelstvím pro [část Prahy] a bylo nařízeno policejnímu orgánu provést další prověřování a zahájit úkony trestního řízení. Dne 30. 10. 2012 byly následně zahájeny úkony trestního řízení, po roce prověřování, kdy policejní orgán dle žalobce neprovedl téměř žádné úkony, byla trestní věc odložena dne 15. 7. 2013. Proti tomuto usnesení a následnému usnesení Obvodního státního zastupitelství pro [část Prahy] dne [datum rozhodnutí], čj. [číslo jednací], kterým byly zamítnuty stížnosti proti výše uvedenému usnesení Policie ČR, Obvodního ředitelství policie [obec] [anonymizováno], podali poškození ústavní stížnost. 3. Žalobce dále uvedl, že souběžně probíhalo prověřování trestní věci vůči vietnamským poškozeným, kdy Obvodní ředitelství policie [obec] IV poté, co mu byla trestní věc postoupena ze strany Obvodního ředitelství policie [obec] I, dne 23. 9 2011 prověřování uložilo bez dalšího opatření. [anonymizováno] poškození proti tomuto opatření podali stížnost, kterou [ulice] státní zastupitelství pro [část Prahy] 20. 12. 2011 zamítlo. Vietnamští poškození proti tomuto usnesení podali žádost o přezkum k Městskému státnímu zastupitelství v [obec], které dne 27. 8. 2012 shledalo žádost důvodnou, neboť policejní orgán neprovedl všechny úkony k prověření podezření z trestného činu a prověřování probíhalo v rozporu s tr. řádem. [ulice] státní zástupkyně dala poškozeným za pravdu a uložila, aby bylo řízení vedeno dle §158 odst. 3 tr. řádu. Policejní orgán proto dne 5. 10. 2012 zahájil úkony trestního řízení. Usnesením Policie ČR, obvodní ředitelství policie [obec] IV, služby kriminální policie a vyšetřování, ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací], pak byla i tato trestní věc podezření ze spáchání trestného činu podvodu podle § 250 tr. zákona odložena, neboť policejní orgán dospěl k závěru, že se ve věci nejedná o trestný čin a věc nelze vyřídit jinak. Proti usnesení podali vietnamští poškození stížnost, která byla usnesením Obvodního státního zastupitelství pro [část Prahy] dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], zamítnuta. Dle žalobce se jednalo o další nesprávný úřední postup, neboť se tímto roztříštěním věci do značné míry snížila pravděpodobnost, že výše popsaná jednání pánů [příjmení] a [příjmení] budou řádně posouzena. Dle žalobce pak jednotlivé složky Policie ČR spolu vůbec nekooperovaly, nepředávaly si zjištěné informace a dle žalobce se policie věcí vůbec nechtěla zabývat. 4. Žalobce tvrdil, že poškození využívali všech dostupných procesní prostředků obrany, avšak jejich stížnosti byly většinou odmítány pro podání osobou neoprávněnou. Následně poškození, včetně zdejšího žalobce, podali ústavní stížnost a dne 8. 2. 2016 byl jejich právnímu zástupci doručen nález Ústavního soudu ČR ze dne [datum], sp. zn. [ústavní nález], jímž bylo ústavní stížnosti v plném rozsahu vyhověno. 5. Dle žalobce došlo (ve světle nálezu Ústavního soudu) k vydání nezákonných rozhodnutí Policie ČR a Obvodního státního zastupitelství pro [část Prahy] (o odložení věci) a k nesprávnému úřednímu postupu (včetně průtahů), čímž žalobci vznikla nemajetková újma, jelikož pozbyl jistoty ohledně toho, že k vydání nějakého rozhodnutí v jeho věci vůbec dojde, natož aby věděl kdy a jak. Dle žalobce byla veškerá činnost orgánů činných v trestním řízení poznamenána evidentní snahou předat řešenou záležitost jinému útvaru. Takový postup je nedůstojný a v demokratickém právním státě, který je povinen střežit a hájit ochranu lidských práv všech fyzických osob, neakceptovatelný. Popsaným jednáním tak došlo k porušení ústavou garantovaného práva žalobce na efektivní vyšetření trestné činnosti. 6. Zároveň došlo k selhání České republiky v identifikaci žalobce jako oběti trestného činu a poskytnutí ochrany a pomoci dle zákona č. 45/2013 Sb., o obětech trestných činů a o změně některých zákonů (zákon o obětech trestných