12 C 50/2021-65 — Obvodní soud pro Prahu 2

1. Žalobkyně se žalobou z 6. 3. 2021 domáhala na žalované zaplacení částky 51 026 Kč s příslušenstvím jako náhrady škody způsobené zásahem Policie ČR. Žalobkyně uvedla, že je výhradní majitelkou bytové jednotky [číslo] zapsané v katastru nemovitostí na [list vlastnictví] pro obec Praha, k. ú. [část obce], u Katastrálního úřadu pro hlavní město Prahu, Katastrální pracoviště Praha, nacházející se v bytovém domě na adrese [adresa], který je součástí bloku domů [adresa], zapsaného na [list vlastnictví] tamtéž, který stojí na pozemcích p. [číslo] zapsaných na [list vlastnictví] (dále též jako„ bytová jednotka“). Na základě příkazu k domovní prohlídce ze dne 29. 4. 2020, který vydal Městský soud v Brně pod spisovou značkou [spisová značka], byla dne [datum rozhodnutí] provedena domovní prohlídka v bytové jednotce. Zásah byl proveden Policií České republiky, Národní centrála proti organizovanému zločinu SKPV, Odbor náboženského terorizmu a extremizmu, pošt. schr. [anonymizováno], [PSČ] [obec a číslo] [část obce], pod [číslo jednací]. Policejním orgánem byly v rámci domovní prohlídky násilně překonány vstupní domovní dveře, přičemž došlo k jejich zničení. Bezpečnostní dveře byly zakoupeny v roce 2018 za částku 38 480 Kč. Za nové dveře stejného typu a bezpečnostní třídy žalobkyně následně zaplatila částku 51 026 Kč. Žalobkyni tak vznikla škoda ve výši 51 026 Kč. Příkaz k domovní prohlídce je odůvodněn tím, že„ bytovou jednotku užívá podezřelý [jméno] [příjmení]“. Žalobkyně sama tedy ve věci nikdy neměla a nemá postavení osoby podezřelé, obviněné apod. (ostatně ani její manžel nebyl po uplynutí 9 měsíců od předmětné domovní prohlídky obviněn ze spáchání jakéhokoliv trestného činu, byť to je pro žalovanou věc irelevantní). V daném případě policie žalobkyni způsobila škodu, přičemž tato zákrok žádným způsobem nevyvolala, neboť se v době domovní prohlídky nenacházela doma, ale šla si cca 20 minut před realizací domovní prohlídky zaběhat se psy. Toho si byl policejní orgán hlídkující před domem dobře vědom, přičemž mohl žalobkyni bez problému zadržet a přimět domovní dveře otevřít klíčem, čímž by se způsobení škody předešlo. Policejní orgán však na takovém postupu neměl zájem, neboť byl předem rozhodnut za každou cenu přistoupit k teatrálnímu zdemolování vstupních dveří, když by obyčejný vstup do bytové jednotky postrádal patřičný divadelní efekt. Policejní orgán tak postupoval v rozporu se zásadou přiměřenosti, vyjádřenou v ust. § 11 zákona č. 273/2008 Sb., o Policii. Žalobkyně dále uvedla, že dne 5. 8. 2020 doručila Ministerstvu vnitra ČR žádost o náhradu škody; Ministerstvo vnitra věc postoupilo Ministerstvu spravedlnosti, které však žádosti nevyhovělo. 2. V podání ze dne 31. 5. 2021 žalovaná učinila nesporným, že žalobkyně u Ministerstva vnitra dne 17. 2. 2021 uplatnila svůj nárok jako v žalobě. Žalovaná však žádosti žalobkyně nevyhověla s tím, že v namítaném postupu Policie ČR, Národní centrály proti organizovanému zločinu v řízení vedeném pod sp. zn. [anonymizováno] [číslo] [rok] [číslo], nelze shledat nesprávný úřední postup, policie postupovala v souladu s právními předpisy, zásah byl zcela přiměřený a nepřekročil míru nezbytnou k dosažení účelu sledovaného úkonu. Žalovaná dále uvedla, že zákrok policie byl zcela v souladu s právními předpisy. Předmětný zásah byl zcela přiměřený a nepřekročil míru nezbytnou k dosažení účelu sledovaného úkonu. Zákrok Policie ČR byl prováděn současně na několika místech ČR a nebylo možné vyčkávat na okamžik, kdy se žalobkyně vrátí zpět do svého bytu (zároveň se žalovaná domnívá, že policejnímu orgánu ani nemusela být známa podoba žalobkyně jako manželky osoby, vůči které úkon směřoval), neboť by tím mohl být zmařen účel úkonu domovní prohlídky a mohlo by dojít, byť i k částečnému, zničení materiálů, které mohly případně sloužit jako důkazy v trestním řízení. Žalovaná proto navrhla zamítnutí žaloby. 3. V podání z 6. 6. 2022 žalobkyně doplnila, že ke vzniku škody v dané věci tak nesporně došlo, když policií byly zničeny vstupní dveře do bytu a zakoupení nových dveří včetně instalace, tedy uvedení věci do předešlého stavu, vyšlo žalobkyni na 51 026 Kč. Žalobkyně dále tvrdila, že závěr žalované o nenaplnění podmínek pro vznik nároku dle zákona č. 82/1998 Sb. z toho, že postup Policie ČR nebyl nezákonný ani nepřiměřený, je zcela irelevantní, neboť žalobkyně svůj požadavek opírá o ust. § 95 odst. 1 zákona č. 273/2008 Sb., o Policii ČR, dle něhož je stát povinen nahradit škodu způsobenou policií v souvislosti s plněním úkolů; to neplatí, pokud se jedná o škodu způsobenou osobě, která svým protiprávním jednáním oprávněný a přiměřený zákrok vyvolala. Podmínkou pro uplatnění nároku na náhradu škody je tedy právě to, že policie svým oprávněným a přiměřeným zákrokem – přičemž žalovaná ho za takový výslovně označuje – v rámci plnění úkolů způsobila škodu osobě, která zákrok sama nevyvolala. V daném případě není sporu ani o tom, že policie žalobkyni způsobila škodu, ani o tom, že žalobkyně tento zákrok žádným způsobem nevyvolala (sama žalovaná ani nic takového netvrdí). Žalobkyně též tvrdila, že policejnímu zásahu velel [jméno] [příjmení], bývalý kolega žalobkyně z [anonymizováno 5 slov], který žalobkyni na místě oslovil„ ahoj [jméno]“ a sdělil jí, že„ se divil, když viděl, ke komu jde na domovní prohlídku“. Navíc je ve spisovém materiálu obsažena fotografie žalobkyně i jejího manžela s popiskem. Tedy tvrzení, že policejnímu orgánu nemusela být známa podoba žalobkyně, je skutečně mimořádně absurdní a čistě účelové. 4. Dne 21. 6. 2022 se ve věci konalo jednání, k němuž se žalobkyně nedostavila a souhlasila s projednáním věci v její nepřítomnosti. <b>Skutková zjištění:</b> 5. Ze shodných tvrzení stran a z listinných důkazů (tj. žádost žalobkyně adresovaná Ministerstvu vnitra ze dne 3. 8. 2020, přípis Ministerstva vnitra ze dne 17. 2. 2021, stanovisko žalované z 28. 5. 2021) vzal soud za prokázané, že žalobkyně se dne 5. 8. 2020 obrátila na ČR – Ministerstvo vnitra s žádostí o odškodnění ve výši a z důvodu uvedeného v žalobě. Žalovaná ČR (Ministerstvo spravedlnosti) žádosti nevyhověla (srov. stanovisko žalované 28. 5. 2021). 6. Soud tedy konstatuje, že žalobkyně splnila podmínku pro soudní uplatnění nároku na náhradu škody, resp. poskytnutí zadostiučinění způsobené nezákonným rozhodnutím či nesprávným úředním postupem předvídanou § 14 zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona [obec] národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ OdpŠk“) představovanou předběžným uplatněním nároku u příslušného orgánu (tj. zde žalovaná). 7. Žalovaná nesporovala, že dne 9. 6. 2020 byla v bytě žalobkyně provedena domovní prohlídka Policií ČR, Národní centrála proti organizovanému zločinu SKPV, Odbor náboženského terorizmu a extremizmu, pošt. schr. [anonymizováno], [PSČ] [obec a číslo] [část obce], pod [číslo jednací], ani žalovaná nesporovala další tvrzení ohledně toho, že domovní prohlídla proběhla na základě příkazu vydaného Městským soudem v Brně pod spisovou značkou [spisová značka]. 8. Z přiložených fotografií soud zjistil, že jsou na nich vyobrazeny poničené vstupní dveře do bytu, avšak není z nich zřejmé, o jaké konkrétní dveře se jedná (např. značka), ani o jaký byt se jedná, ani kdy a kým mělo k poškození dojít. 9. Z dalších provedených důkazů (certifikát výrobku, smlouva o dílo z 12. 9. 2018) soud nezjistil pro rozhodnutí věci relevantní skutečnosti, pročež se jimi v tomto rozsudku pro nadbytečnost nezabýval. Soud dále pro nadbytečnost neprovedl k důkazu vystavenou fakturu a příkaz k domovní prohlídce, a to pro nadbytečnost, neboť dle soudu bylo dokazování provedeno v dostatečném rozsahu. Soud pro nadbytečnost neprovedl k důkazu faktury a příkaz k domovní prohlídce, neboť má za to, že dokazování bylo provedeno v dostatečném rozsahu. <b>Právní úprava a právní posouzení dané věci:</b> 10. Jak plyne ze shora uvedeného, žalobkyně se domáhala náhrady škody odpovídající částce, kterou vynaložila na opravu dveří, které byly poničeny při zásahu policie (domovní prohlídce) v jejím bytě. Žalobkyně svůj nárok opírala pouze o skutečnost, že došlo k poškození vstupních dveří jejího bytu, přičemž svůj nárok opírá o § 95 odst. 1 zákona č. 237/2008 Sb., o Policii ČR. Dle žalované policie postupovala v rozporu se zásadou přiměřenosti. 11. Mezi stranami nebylo sporu o tom, že předmětnou domovní prohlídku provedl policejní orgán, který konal jako orgán činný v trestním řízení na základě soudem vydaného příkazu o domovní prohlídce. Dle soudu je tak namístě posuzovat odpovědnost žalované za vzniklou škodu a povinnost k její náhradě dle OdpŠk. Uvedený závěr plyne též z usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 29. 4. 2020, č. j. 30 Cdo 4066/2018-58, v němž Nejvyšší soud uzavřel, že při plnění úkolů orgánu činného v trestním řízení Policie ČR nepostupuje dle zákona č. 273/2008 Sb., o Policii