12 C 53/2021-138 — Obvodní soud pro Prahu 2

1. Žalobou ze dne 11. 3. 2021 se žalobce domáhal na žalované zaplacení celkové částky ve výši 536 534,07 Kč s příslušenstvím coby odškodnění za nezákonné trestní stíhání žalobce, které bylo zahájeno usnesením Policie ČR ze dne 28. 7. 2014 pro spáchání přečinu zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby dle § 240 odst. 1 trestního zákoníku. Následně bylo řízení vedeno u [název soudu] pod sp. zn. [spisová značka] Trestní řízení bylo zahájeno dne 25. 9. 2013 a zprošťující rozsudek nabyl právní moci dne 3. 4. 2020. Trestní řízení tak trvalo téměř 7 let, což je dle žalobce nepřiměřeně dlouho. Žalobce proto požadoval odškodnění za nepřiměřenou délku trestního řízení ve výši 112 000 Kč. Dále žalobce požadoval částku 316 000 Kč za nezákonné trestní stíhání a náhradu škody odpovídající nákladům na obhajobu ve výši 108 534,07 Kč. Žalobce uvedl, že svůj nárok uplatnil u žalované dne 2. 6. 2020. 2. Žalobce tvrdil, že mu v příčinné souvislosti s nezákonným a nedůvodným trestním řízením vznikla nemajetková újma. Již samotné trestní řízení bez dalšího představuje zásah do osobního, rodinného a pracovního života jednotlivce, a to tím spíše, když se po téměř sedmi letech ukáže, že trestní řízení bylo nedůvodné, protože v žalobním návrhu označené skutky nejsou trestnými činy. Tento negativní zásah do osobnostní sféry jednotlivce je o to intenzivnější, když se nedůvodné trestní řízení vede vůči zcela bezúhonnému občanovi. Žalobce se nikdy nedostal do konfliktu se zákonem, nemá záznam v rejstříku trestů, což je důkazem toho, že vždy vedl příkladný život spořádaného občana. Průběh trestního řízení byl pro žalobce mimořádně stresující. Nelze pominout, že byl ohrožen trestní sazbou v rozmezí od 6 měsíců do 3 let odnětí svobody. Žalobce tak byl po celou dobu řízení až do pravomocného zproštění obžaloby vystaven extrémnímu stresu, neboť si přes vědomí své neviny a nedůvodnosti trestního řízení nemohl být do poslední chvíle jistý, zda nebude uznán vinným a potrestán. Žalobce byl vystaven psychickému tlaku souvisejícímu s pocitem nejistoty. O veřejně u hlavního líčení projednávané věci se dozvědělo i bezprostřední okolí žalobce, část jeho známých se k němu otočila zády a dosud s ním nekomunikuje. Stres neprospěl ani zdravotnímu a psychickému stavu jeho rodiny. 3. V podání ze dne 25. 6. 2021 se žalovaná vyjádřila k žalobě a učinila nesporným, že u ní žalobce uplatnil svůj nárok. Žalovaná částečně vyhověla nároku na náhradu majetkové škody ve výši 60 938 Kč, za nezákonné trestní stíhání se žalovaná omluvila a za nepřiměřenou délku trestního řízení žalovaná přiznala částku 70 000 Kč. 4. Usnesením ze dne 3. 8. 2021 byl nárok na náhradu újmy za nepřiměřenou délku řízení (112 000 Kč s přísl.) vyloučen do samostatného řízení a byl nadále veden u zdejšího soudu pod sp. zn. [spisová značka]. Rozsudkem ze dne 5. 4. 2022 byl nárok žalobce zamítnut, když soud dospěl k závěru, že již poskytnuté zadostiučinění žalovanou ve výši 70 000 Kč je dostatečné. 5. Dne 8. 3. 2022 se konalo jednání, během něhož byl žalobce poučen a vyzván dle § 118a odst. 1. a 3 o.s.ř. k doplnění tvrzení a důkazních návrhů ohledně tvrzené nemajetkové újmy. 6. V podání ze dne 6. 4. 2022 žalobce k výzvě soudu doplnil, že vlivem stresu z probíhajícího trestního řízení, pocitu křivdy a nespravedlnosti začal být skleslý, bez nadšení pro práci a jeho koníčky, v této tíživé atmosféře musel neustále vysvětlovat okolí, že je nevinen, tím spíše s ohledem na délku trestního řízení. Žalobce podnikal společně s [anonymizováno] [jméno] [příjmení], který byl spoluobviněným v trestní věci žalobce, která je předmětem tohoto řízení. Podnikali společně v obchodní společnosti [právnická osoba], [IČO]. V průběhu nedůvodného a nezákonného trestního řízení, pod tíhou stresu vyvolaného trestním řízením, který mezi společníky začal vyvolávat nepřekonatelné rozpory, se rozhodli společné podnikání ukončit a žalobce byl ze společnosti, kde se léta realizoval a podnikal, nucen odejít. Po nedobrovolném odchodu ze společnosti bylo pro žalobce složitější začlenění do nového pracovního procesu z důvodu změny pracovní pozice (zčásti odlišná práce), což mu způsobovalo stres, který se projevoval podrážděnosti a neadekvátními reakcemi v okolí jeho nejbližších. 7. Žalobce dále uvedl, že v době, kdy se proti němu vedlo nezákonné trestní řízení, se prohloubily jeho kardiologické zdravotní problémy. Dle žalobce je obecně známo, že srdeční potíže obvykle vyvolávají, respektive prohlubují stresové situace, jakou je bezesporu například nezákonné trestní řízení. Zdravotní potíže žalobce se začaly prohlubovat v srpnu 2014 a v září 2014, tedy bezprostředně po zahájení trestního stíhání usnesením policejního orgánu ze dne 28. 7. 2014, [číslo jednací]. V průběhu trestního stíhání se prohlubovaly nadále. Míra nejistoty ze zdlouhavého a konce nenabírajícího trestního řízení vyústila v to, že žalobce byl v září 2019 kvůli srdečním problémům hospitalizován. Stres z probíhajícího trestního řízení dovedl žalobce v roce 2019 až na kardiologické oddělení, kde se podrobil vyšetření pomocí katetru. Na základě vyšetření mu bylo provedeno odstranění srdeční arytmie pomoci elektrického výboje za chvilkové narkózy, což samo o sobě bylo stresující. Arytmii se podařilo odstranit, ale může se opakovat. 8. Při jednání dne 8. 3. 2022 a dne 3. 5. 2022 vzal žalobce svou žalobu částečně zpět co do částky 108 534,07 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 47 596,07 Kč od 3. 6. 2020 do zaplacení z titulu nároku na náhradu škody (obhajné) a nadále požadoval pouze úrok z prodlení z částky, kterou žalovaná plnila dobrovolně. K částečnému zastavení řízení: 9. Podle § 96 odst. 1 občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) může žalobce (navrhovatel) vzít za řízení zpět návrh na jeho zahájení, a to zčásti nebo zcela. Podle odstavce 2 ustanovení, je-li návrh vzat zpět, soud řízení zcela, popřípadě v rozsahu zpětvzetí návrhu, zastaví. Podle odst. 3 ustanovení, jestliže ostatní účastníci se zpětvzetím návrhu z vážných důvodů nesouhlasí, soud rozhodne, že zpětvzetí návrhu není účinné. 10. Jak plyne ze shora uvedeného, žalobce vzal v průběhu řízení svou žalobu částečně zpět, s čímž žalovaná souhlasila. Vzhledem k uvedenému bylo řízení v daném rozsahu zastaveno (srov. výrok I.). <b>Skutková zjištění:</b> 11. Soud na základě provedeného dokazování dospěl k níže uvedeným závěrům o skutkovém stavu. 12. Ze shodných tvrzení stran, stejně jako z některých listinných důkazů (tj. žádost žalobce ze dne 2. 6. 2020 přípis žalované ze dne 4. 6. 2020 a stanovisko žalované ze dne 23. 6. 2021) soud zjistil a má za prokázané, že dne 2. 6. 2020 žalobce uplatnil u žalované nároky na náhradu nemajetkové újmy a škody z důvodu uvedeného v žalobě. Ze zmíněného stanoviska žalované soud vzal dále za prokázané, že žalovaná přiznala žalobci náhradu škody za náklady na obhajobu ve výši 60 938 Kč, odškodnění nemajetkové újmy způsobené nepřiměřenou délkou řízení ve výši 70 000 Kč a za nezákonné trestní stíhání žalobce se omluvila a konstatovala vydání nezákonného rozhodnutí. 13. Soud tedy konstatuje, že žalobce splnil podmínku pro soudní uplatnění nároku na náhradu škody či nemajetkové újmy způsobené nezákonným rozhodnutím či nesprávným úředním postupem předvídanou § 14 zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ OdpŠk“), představovanou předběžným uplatněním nároku u příslušného orgánu (tj. zde žalovaná). 14. Mezi stranami bylo nesporné, že žalovaná plnila žalobci částku 60 938 Kč za nákladech na obhajobu dne 29. 6. 2021 (zjištěno též z výpisu z bankovního účtu právního zástupce žalobce). 15. Ze spisu vedeného u [název soudu] pod sp. zn. [spisová značka] soud zjistil následující skutečnosti: usnesením ze dne 28. 7. 2014 bylo proti žalobci zahájeno trestního stíhání pro přečin zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby dle § 240 odst. 1 trestního zákoníku; žalobci bylo doručeno dne 12. 9. 2014. Rozsudkem [název soudu] byl zdejší žalobce spolu s dalšími spoluobviněnými zproštěn obžaloby dle § 226 písm. b) trestního řádu; dle doložky nabylo rozhodnutí právní moci 3. 4. 2020. 16. Z účastnického výslechu žalobce soud zjistil následující skutečnosti: trestní stíhání mělo největší dopad na žalobcův osobní i pracovní život; mezi společníky [právnická osoba] začaly vznikat třenice, což vyústilo v to, že žalobce se rozhodl v roce 2017 odejít z firmy. To pro něj byl těžký krok, protože tu firmu společně v roce 2005 založili; firmě se dařilo, byla úspěšná. Žalobce tak musel hledat novou práci. Žalobce byl kvůli stíhání podrážděný, což se projevovalo i doma vůči rodině – manželce a dceři, které to však nesly dobře a nějak se s tím vyrovnaly. Od známých i blízkých lidí dostával jsem dotazy typu –„ hele, ty děláš v tý firmě, která je obviněná? Co jste to provedli?“ atd. Žalobce se