12 C 58/2022-31 — Obvodní soud pro Prahu 2

1. Žalobkyně se žalobou podanou k soudu dne 23. 3. 2022 domáhala zaplacení částky 27 104 Kč s příslušenstvím. Žalobkyně uvedla, že dne 13. 5. 2019 došlo ke škodní události, v jejímž důsledku bylo poškozeno vozidlo [jméno] [příjmení], bytem [adresa] (dále jen„ poškozený“). Viník dopravní nehody, kterým byla osoba odlišná od poškozeného, tuto dopravní nehodu nahlásil u žalované, která ji zaevidovala pod číslem [číslo]. Poškození vozidla poškozeného bylo žalovanou vyhodnoceno jako totální škoda, v důsledku čehož nebyla prováděna oprava vozidla a poškozenému byla vyplacena náhrada. Poškozený si od žalobkyně pro dobu vyřizování pojistné události pronajal na dobu 14 dnů náhradní vozidlo [anonymizována dvě slova], [registrační značka], a to za nájemné ve výši 1 600 Kč bez DPH za každý den nájmu. Za nájem náhradního vozidla po tuto dobu poškozenému vznikla povinnost uhradit žalobkyni nájemné ve výši 27 104 Kč vč. DPH. Žalobkyně na základě plné moci udělené poškozeným uplatnila u žalované nárok na uhrazení nákladů za pronájem náhradního vozidla ve výši 27 104 Kč vč. DPH. Na tuto výzvu uvedla [právnická osoba] [anonymizována dvě slova], [IČO], která pro žalovanou poskytuje likvidační službu, že náhradní vozidlo je možné uhradit pouze na dobu nezbytně nutnou, což představuje dva kalendářní dny. Za tuto dobu žalovaná souhlasila s vyplacením částky 3 146 Kč, která však žalobkyni ani poškozenému na jeho bankovní účet vyplacena nebyla, vzhledem k čemuž žalobkyně po žalované nadále požaduje uhrazení celé částky. Žalobkyně má za to, že doba 14 dní, po kterou měl poškozený náhradní vozidlo pronajato, je zcela důvodná a nezbytně nutná. Žalobkyně opakovaně žalovanou v zastoupení poškozeného vyzývala k úhradě dlužné částky, a to jak sama, tak i prostřednictvím svého právního zástupce. Na žádnou z těchto výzev však žalovaná neuhradila ničeho. Poškozený žalobkyni předmětnou částku uhradil sám, a na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávky ze dne 10. 12. 2021 postoupil pohledávku na zaplacení částky 27 104 Kč s příslušenstvím. Žalobkyně zaslala žalované předžalobní výzvu, na kterou zareagovala [právnická osoba] sdělením, že nárok neuhradí. 2. Žalovaná ve svém vyjádření ze dne 26. 5. 2022 uplatněný nárok ani z části neuznala a navrhla zamítnutí žaloby. Žalovaná uvedla, že poškozený byl dne 13. 5. 2019 účastníkem dopravní nehody, při které bylo jeho vozidlo poškozeno, a viník tuto dopravní nehodu nahlásil u žalované, která ji vede jako pojistnou událost. Poškozený tvrdí, že si od žalobkyně po dobu vyřizování pojistné události pronajal náhradní vozidlo, k čemuž jako důkaz předkládá smlouvu o pronájmu vozidla ze dne 28. 4. 2019, dle které bylo náhradní vozidlo pronajato od 28. 4. 2019. Žalovaná ani nadále neshledává jediný důvod, proč by měla žalobkyni hradit pronájem náhradního vozidla za dobu předcházející dopravní nehodě. 3. Žalobkyně ve své replice ze dne 2. 6. 2022 k vyjádření žalované uvedla, že data pronájmu vozidla uvedená ve smlouvě o pronájmu vozidla jsou zjevnou nesprávností. Žalobkyně dále tvrdila, že tuto skutečnost již v žalobě vysvětlila a zároveň předložila kopii prohlášení smluvních stran ze dne 3. 5. 2021 (tj. prohlášení s jiným datem, než bylo připojeno k žalobě), kterým má být tato nesprávnost vyjasněna tak, že skutečné období pronájmu vozidla bylo od 13. 5. 2019 do 31. 5. 2019. 4. Vzhledem k tomu, že účastníci souhlasili s rozhodnutím věci bez ústního jednání, soud postupoval podle § 115a o. s. ř. a věc rozhodl bez nařízení jednání. Soud ve věci provedl dokazování v následujícím rozsahu a na jeho základě učinil níže uvedená skutková zjištění a skutkové závěry. 5. Mezi stranami bylo nesporné, že poškozený byl dne 13. 5. 2019 účastníkem dopravní nehody, při které bylo jeho vozidlo poškozeno, a viník tuto dopravní nehodu nahlásil u žalované, která ji vede jako pojistnou událost. 6. Žalobkyně dne 28. 4. 2019 s poškozeným uzavřela smlouvu o pronájmu vozidla, jejímž předmětem byl pronájem vozidla [anonymizována dvě slova], [registrační značka], a to pro období od 28. 4. 2019 do 14. 5. 2019, výše nájemného byla sjednána ve výši 1 600 Kč bez DPH, aniž by bylo specifikováno, zda se jedná o nájemné za každý den či za celou sjednanou dobu (srov. smlouva o pronájmu vozidla ze dne 28. 4. 2019). 7. Žalobkyně vystavila dne 9. 7. 2019 poškozenému fakturu na částku ve výši 4 235 Kč s DPH za odtah a částku ve výši 27 104 Kč za náhradní vozidlo (srov. faktura č. 2019 [číslo] ze dne 9. 7. 2019). 8. Žalobkyně dne 10. 12. 2021 a poškozený dne 9. 12. 2021 shodně písemně prohlásili, že dne 28. 4. 2019 uzavřeli smlouvu o pronájmu vozidla, kterou zdejší žalobkyně coby pronajímatel poskytla poškozenému k dočasnému užívání vozidlo [anonymizována dvě slova], [registrační značka]; s ohledem na skutečnost, že k zapůjčení došlo za účelem poskytnutí náhradního vozidla po dopravní nehodně dne 13. 5. 2019, je termín zapůjčení se začátkem dne 28. 4. 2019 uvedený ve smlouvě o pronájmu vozidla zjevně nesprávný. Smluvní strany proto shodně prohlásily, že vozidlo bylo poškozenému zapůjčeno v termínu od 13. 5. 2019 do 31. 5. 2019. Prohlášení se shodným obsahem smluvní strany podepsaly rovněž dne 3. 5. 2021, což bylo doloženo k replice v nadepsaném řízení (srov. prohlášení smluvních stran ze dne 10. 12. 2021 a ze dne 3. 5. 2021). 9. Přípisem (nedatovaným) adresovaným poškozenému sdělila [právnická osoba] coby likvidační služba žalované, že k pojistné události [číslo] došlo dne 13. 5. 2019 a vyčíslila skutečnou škodu za odtah vozidla s DPH ve výši 3 500 Kč, půjčovné za náhradní vozidlo s DPH ve výši 3 146 Kč a odpočet skutečných pevných nákladů ve výši - 296 Kč. Náhrada nájemného za náhradní vozidlo bylo uznáno pouze za dobu od 13. 5. 2019 do 14. 5. 2019 ve výši 1 300 Kč bez DPH za den; dále bylo uvedeno, že se poškozenému poukazuje částka 6 350 Kč (srov. nedatovaný přípis [právnická osoba] podepsaný manažerem likvidace pojistných události [jméno] [příjmení] k pojistné události [číslo]). 10. [právnická osoba] ke stížnosti žalobkyně v přípise ze dne 17. 1. 2022 uvedla, že na její žádost již bylo odpovězeno dne 9. 9. 2019 a dne 22. 7. 2021, a že nadále trvají na jejich stanovisku, že je možné hradit zapůjčené náhradní vozidlo v době zapůjčení až po dopravní nehodě (srov. přípis [právnická osoba] právní zástupkyni žalobkyně ze dne 17. 1. 2022). 11. Poškozený postoupil svou pohledávku z titulu nároku na náhradu nájemného za náhradní vozidlo [anonymizována dvě slova], [registrační značka], ve výši 27 104 Kč za žalovanou, na žalobkyni, a to smlouvou o postoupení pohledávky ze dne 10. 12. 2021; ve smlouvě o postoupení pohledávky z 10. 12. 2021 je pak uvedeno, že poškozený měl od žalobkyně pronajaté náhradní vozidlo od 13. 5. 2019 do 31. 5. 2019 (srov. smlouva o postoupení pohledávky ze dne 10. 12. 2021). 12. Žalobkyně oznámila žalované postoupení pohledávky poškozeného a zároveň ji vyzvala k úhradě dlužné částky ve výši 27 104 Kč spolu s náhradou nákladů právního zastoupení ve výši 6 099 Kč (vizte výzva k úhradě dlužné částky ze dne 13. 1. 2022). <b>Po právní stránce soud posoudil věc následovně:</b> 13. Podle § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění (dále jen „o. z.“) může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě. Podle § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Vzhledem k tomu, že smlouvou o postoupení pohledávky ze dne 10. 12. 2021 došlo k postoupení pohledávky poškozeného na žalobkyni, je dána její aktivní věcná legitimace v dané věci. 14. Podle § 9 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (dále jen„ zák. č. 168/1999 Sb.“) má poškozený právo uplatnit svůj nárok na plnění podle § 6 u příslušného pojistitele nebo u Kanceláře, jedná-li se o nárok na plnění z garančního fondu podle § 24. Podle § 6 odst. 2 písm. b) zák. č.168/1999 Sb., má pojištěný nárok, nestanoví-li tento zákon jinak, aby pojistitel za něho nahradil v rozsahu a ve výši podle zvláštního předpisu (§ 2952 a násl. o. z.) poškozeným uplatněné a prokázané nároky na náhradu škody vzniklé poškozením, zničením nebo ztrátou věci, jakož i škody vzniklé odcizením, pozbyla-li fyzická osoba schopnost ji opatrovat. Škoda se hradí v penězích maximálně do výše limitu pojistného plnění, stanoveného v pojistné smlouvě. 15. Podle § 2910 o. z. škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil. Povinnost k náhradě vznikne i škůdci, který zasáhne do jiného práva poškozeného zaviněným porušením zákonné povinnosti stanovené na ochranu takového práva. Podle § 2952 věty první o. z. se hradí skutečná škoda a to, co poškozenému ušlo (ušlý zisk). Podle § 2969 odst. 1 o. z. se při určení výše škody na věci vychází z její obvyklé ceny v době poškození a zohlední se, co poškozený musí k obnovení nebo nahrazení funkce věci úče