14 C 108/2022-35 — Obvodní soud pro Prahu 2

1. Žalobou ze dne 21.3.2022 se žalobce na žalovaném domáhal zaplacení částky 64 399,29 Kč s příslušenstvím. Žalobce tvrdil, že uzavřel s žalovaným Smlouvu o úvěru [anonymizováno], kdy touto se žalobce dle čl. II Smlouvy zavázal poskytnout žalovanému úvěr se stanoveným úvěrovým rámcem, viz čl. II Smlouvy o úvěru. V čl. III. Smlouvy se žalovaný zavázal nepřekročit stanovený úvěrový rámec. V opačném případě byl žalobce oprávněn převést dlužnou částku na nově otevřený úvěrový účet a prohlásit úvěr za okamžitě splatný. V případě překročení úvěrového rámce je žalobce dle čl. III Smlouvy o úvěru oprávněn úročit dlužnou částku smluvním úrokem z prodlení ve výši 30 % ročně. S ohledem na to, že žalovaný porušoval smluvní ujednání, přistoupil věřitel k zesplatnění pohledávky, což bylo žalovanému oznámeno dopisem, žalovaný informován o prohlášení úvěru za splatný ke dni 31.01.2022 a současně vyzván k úhradě již splatné částky. Žalovaná pohledávka se tedy skládá z načerpané neuhrazené jistiny úvěru v částce 57 508,09 Kč. Dále se žalovaná pohledávka skládá z obchodního úroku kapitalizovaného ke dni zesplatnění pohledávky. Částka dlužného obchodního úroku pak činí 3 878,28 Kč Tento úrok byl žalovanému vyčíslen v oznámení o zesplatnění úvěru a je kapitalizován ke dni zesplatnění pohledávky. Byť by měl žalobce nárok na úhradu obchodního úroku i po datu zesplatnění pohledávky, požaduje jej přiznat toliko ve výši kapitalizované ke dni zesplatnění pohledávky. Přirůstání kapitalizovaného úroku k dlužné jistině je upraveno v čl. I odst. 11 produktových podmínek komerčního bankovnictví, jejichž závaznost byla sjednána v úvěrové smlouvě. Pro uvedené pak žalobce požaduje přiznat úrok z prodlení i z částky kapitalizovaného obchodního úroku. Ode dne předání pohledávky k vymáhání advokátní kanceláři, tj. ode dne 25.02.2022 zároveň požaduje žalobce přiznat smluvní úrok z prodlení ve výši 30 % ročně z částky dlužné jistiny. Nárok žalobce požadovat smluvní úrok ve výši 30 % p.a. vyplývá ze Smlouvy o úvěru a následně z produktových podmínek komerčního bankovnictví (čl. I. odst. 11) a úrokového lístku. Dále je žalovaná pohledávka tvořena úrokem z prodlení počítaným z částky dlužné jistiny a kapitalizovaným, ke dni předání případu k vymáhání do advokátní kanceláře, tj. ke dni 24.02.2022 v částce 218,73 Kč, jde pak o úrok z prodlení počítaný v zákonné sazbě z částky jistiny, a to za období ode dne následujícího po dni zesplatnění, do 24.02.2022. Dále je žalovaná pohledávka tvořena úrokem z prodlení počítaným z částky dlužného obchodního úroku a kapitalizovaným, ke dni předání případu k vymáhání do advokátní kanceláře, tj. ke dni 24.02.2022 v částce 94,19 Kč, jde pak o úrok z prodlení počítaný v zákonné sazbě z částky obchodního úroku, a to za období ode dne následujícího po dni zesplatnění, do 24.02.2022. Přirůstání kapitalizovaného úroku k dlužné jistině je upraveno v čl. I odst. 11 produktových podmínek komerčního bankovnictví, jejichž závaznost byla sjednána v úvěrové smlouvě. Pro uvedené pak žalobce požaduje přiznat úrok z prodlení i z částky kapitalizovaného obchodního úroku. V částce 1 200 Kč je pohledávka tvořena dílčími poplatky předepsanými žalovanému, jedná se o poplatky uvedené v sazebníku na str. 15, jako poplatek za prohlášení úvěru za splatný, poplatek za odeslání upomínky k úhradě dluhu, případně též dlužné pojistné za pojištění schopnosti splácet úvěr, bylo-li toto v úvěrové smlouvě sjednáno. V částce 1 500 Kč je pohledávka tvořena dílčími poplatky předepsanými žalovanému, jedná se o poplatky uvedené v sazebníku na str. 15, jako poplatek za prohlášení úvěru za splatný, poplatek za odeslání upomínky k úhradě dluhu, případně též dlužné pojistné za pojištění schopnosti splácet úvěr, bylo-li toto v úvěrové smlouvě sjednáno. Žalovaný byl vyzván k úhradě dlužné částky ve smyslu ust. § 142a o.s.ř., nicméně žalovanou pohledávku žalobci neuhradil. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, skutková tvrzení žalobce obsažená v žalobě nezpochybnil a nezpochybnil ani listiny předložené žalobcem. Vzhledem k tomu, že ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě listinných důkazů předložených žalobcem a účastníci souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení ústního jednání (žalobce výslovně, žalovaný konkludentně, když se na výzvu soudu spojenou s doložkou podle ustanovení § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., dále jen o.s.ř., v dané lhůtě nevyjádřil), soud postupoval podle ust. § 115a o.s.ř., kdy k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí, a věc rozhodl bez nařízení jednání. 3. Soud zjistil ve věci z důkazů následující skutečnosti. Ze Smlouvy o kontokorentním úvěru [anonymizována dvě slova] ze dne 6.12.2019 bylo prokázáno, že žalobce uzavřel se žalovaným uvedenou smlouvu, na jejímž základě žalovaný mohl čerpat úvěr bez žádosti až do výše limitu 50 000 Kč a zavázal se nepřekročit stanovený úvěrový rámec. V opačném případě byl žalobce oprávněn převést dlužnou částku na nově otevřený úvěrový účet a prohlásit úvěr za okamžitě splatný. V případě překročení úvěrového rámce byl žalobce dle čl. III Smlouvy o úvěru oprávněn úročit dlužnou částku smluvním úrokem z prodlení ve výši 30 % ročně. Žalovaný čerpal a neuhradil jistinu úvěru v částce 57 508,09 Kč, žalovaný tak porušoval smluvní ujednání, proto přistoupil věřitel k zesplatnění pohledávky, což bylo žalovanému oznámeno dopisem, žalovaný informován o prohlášení úvěru za splatný ke dni 31.01.2022 a současně vyzván k úhradě již splatné částky. Z předžalobní upomínky ze dne 1.3.2022 plyne, že žalovaný byl vyzván k úhradě dluhu před podáním žaloby. 4. Zjištěný skutkový stav soud právně posoudil následovně. Podle § 2662 smlouvou o účtu se ten, kdo vede účet, zavazuje zřídit od určité doby v určité měně účet pro jeho majitele, umožnit vložení hotovosti na účet nebo výběr hotovosti z účtu nebo provádět převody peněžních prostředků z účtu či na účet. 5. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 6. Dle ustanovení § 2396 o.z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu peněžní prostředky v měně, ve které mu byly poskytnuty. V téže měně platí i úroky. 7. Podle § 2399 o.z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. 8. Podle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 9. V daném případě byla mezi žalobcem a žalovaným platně uzavřena smlouva o kontokorentním úvěru ve smyslu ust. § 2395 o.z. Žalovaný čerpal úvěr ve výši přesahující ujednaný limit, nedodržel sjednané podmínky a řádně a včas nesplatil čerpanou částku a dostal se tím do prodlení. Žalobce tak oprávněně požaduje zaplacení dlužné částky, která představuje čerpaný nesplacený úvěr ve výši 57 508,09 Kč s příslušenstvím. Žalovaný porušil smluvní podmínky a žalobci tedy vzniklo právo nejen na uhrazení jistiny, ale i na příslušenství této jistiny, ve smluvené výši, obchodního úroku kapitalizovaného ke dni zesplatnění, úroku z prodlení i z částky kapitalizovaného obchodního úroku, mluvní úrok z prodlení ve výši 30 % ročně z částky dlužné jistiny. Nárok žalobce požadovat smluvní úrok ve výši 30 % p.a. vyplývá ze Smlouvy o úvěru a následně z produktových podmínek komerčního bankovnictví a úrokového lístku. Výši jednotlivých částek příslušenství pak soud shledal v souladu s úvěrovými smluvními podmínkami, k nimž se žalovaný zavázal. Žalovaný v řízení nerozporoval tvrzení žalobce uvedená v žalobě, netvrdil, a tudíž ani neprokazoval, že by žalobci svůj dluh zcela nebo zčásti uhradil, a proto soud za absence obranných tvrzení žalovaného žalobě v plném rozsahu vyhověl. Lhůta k plnění byla stanovena na tři dny od právní moci rozsudku podle § 160 odst. 1 část věty před středníkem o.s.ř. 10. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že žalovaný je povinen nahradit žalobci náklady řízení, včetně nákladů na právní zastoupení, jelikož žalobce měl ve věci plný úspěch a současně doložil, že žalovanému zaslal ve smyslu ust. § 142a odst. 1 o.s.ř. předžalobní upomínku na plnění v požadované výši. Náklady řízení v celkové výši 17 096 Kč mají oporu ve vyhlášce Ministerstva spravedlnosti České republiky, vyhláška č. 177/1996 Sb., vyhláška o odměnách advokátů a náhradách za poskytování právních služeb (dále jen„ AT“) ve znění pozdějších předpisů. Odměn