14 C 180/2020-155 — Obvodní soud pro Prahu 2

1. Žalobkyně se po žalované domáhala majetkové újmy v segmentu nákladů trestního řízení (obhajného) ve výši 1 686 201,87 Kč jako účelně vynaložených nákladů na zastupování v trestním řízení, které neskončilo uznáním viny a bylo tak nezákonné. Žalobkyně zaplatila třem obhájcům částky: JUDr. [jméno] [příjmení] [částka], JUDr. [jméno] [příjmení] [částka] a doc. JUDr. [jméno] [příjmení], Ph.D., částku [částka], dohromady tedy obhajné ve výši [částka]. Žalovaná nárok co do základu označila nesporným, nicméně žalobkyni přiznala toliko částku [částka] a žalobkyně proto požaduje doplatit rozdíl ve výši [částka]. Žalobní požadavek je o výkladu, zda ve věcech odškodnění náhrady škody způsobené nezákonným trestním stíháním, by neměla být uhrazena skutečná škoda, která žalobkyni vznikla, ta celková požadovaná částka v žalobě vyčíslena na cca 1,7 miliónů Kč, která odpovídá tomu, co ona skutečně vynaložila za své obhájce, tzn. skutečná škoda, která ji vznikla v trestním řízení. Návrh vychází obecně z protokolu číslo 7 Úmluvy, konkrétně z článku 3. a článku 36 odstavec Listiny, ze kterých žalobkyně dovozuje, že existuje právo každé nezákonně trestně stíhané osoby na náhradu škody způsobené tímto trestním stíháním a nevidí žádný důvod, aby nebyla hrazena skutečná škoda, nýbrž tak jak je nastavená praxe, tedy že by nemělo být hrazeno podle advokátního tarifu, tak jak ukládá současná praxe a tak jak je praxe [stát. instituce] a [anonymizováno 7 slov]. Žalobkyně byla povinna strpět újmou, úkony trestního řízení, byla nucena hradit svým obhájcům náklady na obhajobu. V případě, že by se vina prokázala, neměla by na náhradu škody nárok. V případě, že se ale vina neprokáže a není důvod pro pokračování trestního stíhání, je podle jejího názoru nutné tuto újmu vzájemně kompenzovat. Má za to, že škoda jí vzniklá nezákonným trestním stíháním by měla být hrazena v plném rozsahu, nikoliv v rozsahu advokátního tarifu. 2. Žalovaná s výší požadovaného odškodnění nesouhlasila. Učinila nesporným, že u ní žalobkyně dne 7. 5. 2020 uplatnila mimo jiné nárok na poskytnutí náhrady škody ve smyslu zákona č. 82/1998 Sb., ve výši [částka] spočívající ve vynaložených nákladech na obhajobu v řízení vedeném u Krajského soudu v Brně pod sp.zn. [spisová značka]. Žalovaná požadavku žalobkyně vyhověla co do částky [částka], což žalobkyni sdělila svým stanoviskem ze dne 15. 10. 2020. Konstatovala, že v daném případě došlo ohledně žalobkyně k vydání nezákonného rozhodnutí ve smyslu § 8 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb., za které lze považovat s ohledem na výsledek trestního řízení sdělení usnesení o zahájení trestního stíhání žalobkyně. Vznik škody je třeba chápat jako újmu, která nastala a projevuje se v majetkové sféře poškozeného. Skutečnou škodou se rozumí újma spočívající ve zmenšení majetkového stavu poškozeného oproti stavu před škodní událostí a dále reprezentující majetkové hodnoty, které bylo nutno vynaložit, aby došlo k uvedení věci do předešlého stavu. V rámci mimosoudního projednání nároku žalobkyně požadovala náhradu škody spočívající ve vynaložených nákladech právního zastoupení ve výši celkem [částka]. Žalovaná požadavku žalobkyně vyhověla co do částky [částka]. Odměna za právní služby byla poskytnuta jako odměna smluvní. Žalobkyně požaduje náhradu veškerých nákladů, které vynaložila na svou obhajobu v rámci nezákonného trestního stíhání, neboť žalobkyně považuje všechny náklady za účelně vynaložené, které v konečném důsledky vedly ke zrušení nezákonného rozhodnutí. K tomu nutno dodat, že této problematice již existuje konstantní judikatura soudů, kdy se především již i Ústavní soud zabýval problematikou smluvních a mimosmluvních odměn v nálezu ze dne 6. 2. 2007, sp. zn. Pl. ÚS 38/02 Ústavní soud uvedl, že„ za ústavně konformní i v souvislosti s náhradou škody způsobené nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem je nutné považovat přiznání náhrady nákladů řízení podle procesních předpisů. Zákonná úprava náhrady nákladů řízení podle procesních předpisů v žádné alternativě neobsahuje náhradu ve výši smluvní odměny za zastoupení. Účelem této zákonné úpravy je interpretace skutečné škody, spočívající v nákladech vynaložených poškozeným na zrušení nebo změnu nezákonného rozhodnutí anebo nápravu nesprávného úředního postupu, ve smyslu účelně vynaložených nákladů, přičemž za takové lze z pohledu právní jistoty považovat ty, jež jsou stanoveny zvláštním právním předpisem o mimosmluvní odměně.“ Na tento nález navazoval Městský soud v Praze v rozsudku ze dne 29. 8. 2014, č. j. 14 Co 277/2014-235, který uvedl, že„ od shora uvedeného právního názoru Ústavního soudu nemá odvolací soud v projednávané věci žádného důvodu se odchylovat. Vychází rovněž z přesvědčení, že výše náhrady nákladů nutné obhajoby musí vycházet z objektivního kritéria, jež je představováno právě předpisem o mimosmluvní odměně - advokátním tarifem. Uvedený předpis tak upravuje výši nákladů, jež je v souvislosti s obhajobou nutno považovat za účelné, a jež by tedy v případě škody způsobené nezákonným rozhodnutím měly být nahrazovány. Jiná interpretace uvedeného ustanovení by vystavovala stát (potažmo další účastníky řízení) riziku nekontrolované výše náhrady nákladů v řízení, kterou by byl povinen nahrazovat. Z toho důvodu má žalobkyně nárok dle § 31 zákona č. 82/1998 Sb. pouze na účelně vynaložené náklady, které jsou ohodnoceny v souladu s mimosmluvní odměnou dle advokátního tarifu. Žalobkyně tak nemá nárok na náhradu nákladů řízení ve výši vyúčtovaných dle poskytnutých faktur, ale pouze ve výši nákladů, které jsou ohodnoceny v souladu s advokátním tarifem. Co se týče náhrady škody spočívající ve vynaložených nákladech na obhajobu, žalovaná konstatuje, že ve věci žalobkyně byly splněny zákonné podmínky pro přiznání tohoto nároku co do důvodu, avšak výše požadované náhrady byla ponížena v souladu s advokátním tarifem upravujícím mimosmluvní odměnu. Po nahlédnutí do trestního spisu Krajského soudu v Brně pod sp.zn. [spisová značka] bylo žalovanou ověřeno, že žalobkyní účtované úkony jsou co do druhu, délky a použité sazby v souladu s jeho obsahem s následujícími výjimkami: 3. Úkony právní služby učiněné [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [anonymizováno], které nebyly žalovanou přiznány: * 27. 9. 2013 - porada s JUDr. [příjmení] za účelem přípravy dalšího postupu ve věci a zhodnocení spisového materiálu - nejedná se o úkon účtovatelný dle advokátního tarifu. * 10. 9. 2013 - 30. 9. 2013 - studium spisového materiálu do podání obžaloby, včetně obžaloby - v trestním spise nebylo dohledáno, že by se v těchto dnech konalo nahlížení do spisu, nejspíše se obhájce pouze seznamoval s dokumenty, které mu byly poskytnuty v rámci toho, že k případu přistoupil jako další obhájce žadatelky, nejedná se tedy o úkon účtovatelný dle advokátního tarifu. * 4. 11. 2013 - návrh na předběžné projednání obžaloby - studium návrhu JUDr. [příjmení] - nejedná se o úkon účtovatelný dle advokátního tarifu. Jeden z obhájců žadatelky se pouze seznámil s návrhem, který podal další obhájce žadatelky. * 25. 3. 2014 - návrh na vyloučení státního zástupce Mgr. [příjmení] z úkonů trestního řízení - jedná se o úkon, jemuž náleží mimosmluvní odměna ve výši jedné poloviny v souladu s § 11 odst. 2 písm. d) advokátního tarifu a § 11 odst. 3 advokátního tarifu * 14. 4. 2014 - stížnost proti nevyloučení státního zástupce (Mgr. [příjmení]) z úkonů trestního řízení - tento úkon nebyl v trestním spise Krajského soudu v Brně vedený pod sp.zn. [spisová značka] dohledán ani žurnalizován. * 27. 4. 2014 - studium materiálu a komentář k přípravě na výslech klientky - nejedná se o úkon účtovatelný dle advokátního tarifu. * 2. 5. 2014 - koncept monologické části výpovědi a možných otázek u výslechu - nejedná se o úkon účtovatelný dle advokátního tarifu. * 4. 5. 2014 - koncept monologické části výpovědi a možných otázek u výslechu - nejedná se o úkon účtovatelný dle advokátního tarifu. * 14. 5. 2014 - porada s JUDr. [příjmení] za účelem přípravy dalšího postupu ve věci - nejedná se o úkon účtovatelný dle advokátního tarifu. * 31. 5. 2014 - 1. 6. 2014 - příprava na hlavní líčení - nejedná se o úkon účtovatelný dle advokátního tarifu. * 8. 6. 2014 - příprava na hlavní líčení - nejedná se o úkon účtovatelný dle advokátního tarifu. * 11. 6. 2014 - námitky proti procesnímu postupu předsedy senátu při výsleších svědků během hlavního líčení - jedná se o úkon, který je svou povahou bližší úkonům uvedeným v § 11 odst. 2, z toho důvodu byla uznána mimosmluvní odměna ve výši jedné poloviny. * 16. 8. 2014 - příprava podkladů pro jednání s klientkou - nejedná se o úkon účtovatelný dle advokátního tarifu. * 22. 8. 2014 - námitky proti protokolaci a návrh na doplnění dokazování - jedná se o úkon, který je svou povahou bližší úkonům uvedeným v § 11 odst. 2, z toho důvodu byla uznána mimosmluvní odměna ve výši jedné poloviny. * 31. 8. 2014 - příprava otázek na svědky na soudní jednání - nejedná se o úkon účtovatelný dle advokátního tarifu. * 12. 9. 2014 - námitky proti ná