14 C 253/2022-39 — Obvodní soud pro Prahu 2

1. Žalobkyně se žalobou ze dne 3. 11. 2022 podanou u zdejšího soudu domáhala na žalované zaplacení částky 22 280 Kč s příslušenstvím představující zadostiučinění za nemajetkovou újmu z titulu nepřiměřené délky řízení vedeného u Obvodního soudu pro Prahu 1 pod sp. zn. 22 C 219/2006, a to za období od 27. 8. 2020 do skončení řízení dne 18. 3. 2022. Žalobkyně předběžně uplatnila svůj nárok u žalované dne 11. 4. 2022. 2. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby s tím, že žalobkyně vůči žalované uplatnila dne 11. 4. 2022 svůj nárok na poskytnutí přiměřeného zadostiučinění z titulu nepřiměřené délky řízení. Žádost byla shledána důvodnou a žalovaná vyhověla požadavku žalobkyně na náhradu přiměřeného zadostiučinění v plné výši, jak sdělila žalobkyni ve svém stanovisku ze dne 21. 11. 2022. 3. V průběhu řízení vzala žalobkyně žalobu co do částky 22 280 Kč zpět z důvodu úhrady žalované částky žalovanou v plné výši dne 22. 11. 2022. 4. Podle ustanovení § 96 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen o. s. ř.) žalobce může vzít za řízení zpět návrh na jeho zahájení, a to z části nebo zcela. Podle ustanovení § 96 odst. 2 o.s.ř., je-li návrh vzat zpět, soud řízení zcela, popřípadě v rozsahu zpětvzetí návrhu zastaví. Podle § 96 odst. 3 o. s. ř., jestliže ostatní účastníci se zpětvzetím návrhu z vážných důvodů nesouhlasí, soud rozhodne, že zpětvzetí návrhu není účinné. Podle § 96 odst. 4 o. s. ř. ustanovení odstavce 3 neplatí, dojde-li ke zpětvzetí návrhu dříve, než začalo jednání. 5. S ohledem na částečné zpětvzetí žaloby žalobcem soud v souladu s citovanými ustanoveními řízení v rozsahu zpětvzetí zastavil. (výrok I.) 6. V dané věci soud na základě výsledků přípravy jednání dospěl k závěru, že ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů. Účastníci s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili. Soud tedy s ohledem na splnění podmínek předvídaných shora cit. ust. § 115a o.s.ř. věc projednal a rozhodl, aniž by nařídil jednání. 7. Mezi účastníky nebylo sporu o tom, že žalobkyně požádala žalovanou o poskytnutí zadostiučinění za nepřiměřenou délku řízení vedeného u Obvodního soudu pro Prahu 1 pod sp. zn. 22 C 219/2006, a to za období od 27. 8. 2020 do skončení řízení dne 18. 3. 2022, a to podáním doručeným žalované dne 11. 4. 2022. Žalobkyně tedy nepochybně splnila podmínku pro soudní uplatnění nároku na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím či nesprávným úředním postupem. Žalovaná mimosoudně projednala uplatněný nárok žalované na náhradu nemajetkové újmy a přiznala žalobkyni částku v celkové výši 22 280 Kč, když uzavřela, že dané řízení bylo nepřiměřeně dlouhé. Přiznaná částka byla žalobkyni uhrazena dne 22. 11. 2022, jak plyne z výpisu účtu žalobkyně. 8. Podle ust. § 14 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb. o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (dále jen zákon) se nárok na náhradu škody uplatňuje u úřadu uvedeného v § 6. 9. Podle ust. § 15 odst. 1 zákona přizná-li příslušný úřad náhradu škody, je třeba je nahradit do šesti měsíců od uplatnění nároku. Podle odst. 2 se náhrady škody u soudu může domáhat poškozený pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen. 10. S ohledem na znění shora citovaného ust. § 15 odst. 2 zákona stojí soudní judikatura na konstantním závěru, že stát se ocitá v prodlení s náhradou škody způsobené nezákonným rozhodnutím či nesprávným úředním postupem teprve uplynutím šestiměsíční lhůty určené k předběžnému projednání nároku, jež začíná běžet ode dne uplatnění nároku poškozeným u příslušného úřadu. Teprve ode dne následujícího po uplynutí této lhůty jej proto stíhá povinnost zaplatit úrok z prodlení (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 25 Cdo 2060/2001). Plní-li tedy žalovaná, byť dobrovolně, po lhůtě šesti měsíců, která je určena k projednání nároku, je s plněním dluhu v prodlení. Žalobkyně uplatnila svůj nárok u žalované dne 11. 4. 2022. Uznala-li žalovaná částku 22 280 Kč za důvodnou, byla povinna ji uhradit žalobkyni do šesti měsíců od uplatnění nároku dle § 15 zákona, tedy do dne 11. 10. 2022. Žalovaná plnila až dne 22. 11. 2022, pročež se dostala za období od 12. 10. 2022 do 22. 11. 2022 do prodlení. Žalobkyně má tedy právo na úrok z prodlení z uvedené částky podle § 1970 zák. č. 89/2012 Sb. a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., úrok z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. S ohledem na shora uvedené proto soud přiznal žalobkyni příslušenství z poskytnuté částky za uvedené období. Lhůtu k plnění stanovil soud odlišně od § 160 odst. 1 o.s.ř. s ohledem na specifika plnění ze státního rozpočtu. 11. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o.s.ř. ve spojení s § 146 odst. 2 o.s.ř., kdy žaloba byla podána důvodně v celém rozsahu, když žalobkyně vzala žalobu zpět co do jistiny z důvodu úhrady přiměřeného zadostiučinění žalovanou po datu podání žaloby, a zároveň bylo žalovanou plněno až po uplynutí 6 měsíční lhůty pro projednání uplatněného nároku podle § 15 zákona č. 82/1998 Sb. Náhradu nákladů řízení představuje zaplacený soudní poplatek ve výši 2 000 Kč, dále odměna advokáta ve výši dle § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „advokátní tarif“), za 3 úkony právní služby á 3 100 Kč, spočívající v převzetí a přípravě zastoupení, podání žaloby a zpětvzetí žaloby, když soud vycházel z tarifní hodnoty 50 000 Kč v souladu s ustanovením § 9 odst. 4 písm. d) advokátního tarifu, dále paušální náhrada hotových výdajů advokáta za 3 úkony právní služby á 300 Kč dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu a 21 % náhrada DPH z odměny advokáta a náhrady hotových výdajů ve výši 2 142 Kč Celkem tedy náhrada nákladů činí 14 342 Kč. Soud přitom stanovil žalované podle § 160 odst. 1 o.s.ř. lhůtu k plnění v délce 15 dnů s ohledem na specifika plnění ze státního rozpočtu a k rukám zástupce žalobce dle ust. § 149 odst. 1 o.s.ř (výrok III.).