15 C 89/2019-216 — Obvodní soud pro Prahu 2

1. Žalobce se žalobou na vydání bezdůvodného obohacení doručenou zdejšímu soudu dne [datum] domáhá po žalovaném částky 60 000 Kč s odůvodněním, že žalobce je společností s ručením omezeným podnikajícím pod [právnická osoba] s.r.o., předmětem podnikání žalobce je pronájem nemovitých nemovitostí, bytů a nemovitých prostor. Na základě usnesení soudního exekutora JUDr. [jméno] [příjmení], Exekutorský úřad Praha 3 č. j. 091 EX 00192/17-032 ze dne 9. 1. 2018, se žalobce stal vlastníkem spoluvlastnického podílu ve výši jedné třetiny na pozemku parcelní číslo st. 226 o výměře 63 m², zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba číslo evidenční 323 rodinná rekreace pozemku p. [číslo] o výměře 467 ostatní plocha a pozemku p. [číslo] o výměře 539 m, zahrada, vše zapsáno na LV [číslo] v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Středočeský kraj Katastrální pracoviště Benešov a vlastníkem spoluvlastnického podílu ve výši [číslo] na pozemku p. [číslo] o výměře 289 m² zahrada, zapsaného na LV [číslo] v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Středočeský kraj Katastrální pracoviště Benešov. Ostatními spoluvlastníky vydražených věcí zůstali po provedení dražby žalovaný, kterému náleží spoluvlastnický podíl na uvedených nemovitostech ve výši jedné třetiny a dále [jméno] [celé jméno žalovaného], kterému náleží taktéž stejný spoluvlastnický podíl. Žalobce dále uvádí, že [jméno] [celé jméno žalovaného] předmětné nemovitosti neužívá a tak nevzniká žalobci vůči němu nárok na vydání bezdůvodného obohacení, proto není ani povolán jako účastník řízení. Žalobce dále v žalobě tvrdil, že vydražené nemovité věci jsou užívány výlučně žalovaným. K tomuto odkázal na ustanovení § 1117 NOZ, dle něhož má každý spoluvlastník právo k užívání celé věci, přičemž toto je omezeno stejným právem každého dalšího spoluvlastníka. V daném případě je složka užívání, nejvýznamnější složka vlastnického práva u žalobce zcela vyloučena. Žalovaný výlučně užívá vydražené nemovité věci, aniž žalobci poskytoval přiměřenou náhradu a vzniká, tak na jeho straně bezdůvodné obohacení, které ke dni podání bylo od [datum], tj. od usnesení o příklepu, ve výši 4 000 Kč za každý započatý měsíc, celkem 60 000 Kč. K vypočtené výši odkázal na odborné vyjádření Ing. [jméno] [příjmení], odhadce nemovitostí, který odhadl částku za takovéto bezdůvodné obohacení za každý měsíc užívání ve výši 1 500 Kč - 4 000 Kč. 2. Žalovaný k věci samé uvedl, že se žalobce nijak nepokusil se žalovaným dohodnout na uspořádání spoluvlastnických poměrů ohledně užívání společné věci. Žalobce se snažil. Žaloba je podána přinejmenším předčasně, žalovaný nikdy nebyl proti dohodě, ale má za to, že je třeba respektovat několik desítek let trvající pokojný stav při užívání nemovitosti z hlediska slušného uvážení. Žalobci nikdo nebránil zvolit postup svépomoci, kdy nepochybně jako spoluvlastník měl a má právo kdykoliv do objektu vstoupit, vyměnit eventuálně zámek a poskytnout klíč žalovanému a třetímu spoluvlastníkovi. Žalobci uniká, že se správou nemovitosti jsou spojeny také výdaje, k těm se nijak nehlásí, pouze by rád z existence spoluvlastnického práva bral výhody. Sporuje i částku 1 500 Kč až 4 000 Kč za 1 měsíc užívání nemovitosti, kdy bez odůvodnění žalobce používá pro výpočet svého nároku horní hranici. Žalobce primárně neusiluje o užívání věci, ale o co možná nejvýhodnější vytěžení své investice. Je však nutné poukázat na to, že obchodní společnost vstupuje do spoluvlastnických vztahů v rodině a z pohledu přiměřenosti a slušného uvážení je na místě, aby se takto přistupující spoluvlastník přizpůsobil způsobu užívání nemovitosti dosavadními spoluvlastníky. 3. Soud nařídil jednání ve věci na den [datum], ke kterému se však žalovaný nedostavil. Ze strany soudu byl vyhlášený rozsudek, kterým žalobě vyhověl, neboť měl za to, že žalovaný tím, že se nedostavil k jednání, nemohl být poučen dle ustanovení § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. Žalovaný následně uvedl, že jednání se nemohl zúčastnit, neboť právní zástupce žalovaného, kterého si zvolil, byl v nočních a brzkých ranních hodinách stižen akutními zdravotními obtížemi. Proti rozsudku podal odvolání. Městský soud v Praze pod č. j. 28 Co 93/2020 - 102, dne 10. 6. 2020 rozhodl tak, že rozsudek soudu první stupně se mění, rozsudek pro zmeškání se nevydává s tím, že v případě, kdy jinak aktivní účastník neúmyslně pro svůj omyl zmešká první jednání soudu, ale je zřetelný zájem účastnit se soudního řízení a bránit se, není vydání rozsudku pro zmeškání namístě. Zároveň Městský soud v Praze nastínil svůj právní názor ve smyslu rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 31 Cdo 503/2011, a to v tom směru, že v soudní praxi je ustálený názor, že právo spoluvlastníka na náhradu za to, že neužívá společnou věc v rozsahu odpovídajícím jeho spoluvlastnického podílu je dáno zákonem a vyplývá z práva spoluvlastníka podílet se na užívání společné věci v míře odpovídající jeho podílu. Rozsah užívacího práva ke společné věci stejně jako výše spoluvlastnického podílu nemůže být proti vůli spoluvlastníka rozhodnutím spoluvlastníků modifikován, neumožňují-li existující poměry nebo rozhodnutí. V případě dohoda spoluvlastníků některému spoluvlastníku plnou realizaci tohoto práva náleží mu za to, jestliže se ovšem strany nedohodly jinak, odpovídající náhrada, jde o náhradu za omezení spoluvlastnického práva. Pro posouzení výše náhrady pro vyloučeného spoluvlastníka pak není podobně jako v jiných případech stanovení náhrady za omezení práva rozhodující to, co spoluvlastník užívající věci nad rámec podílu získává, tedy oč se obohatí. Podstatná je újma vznikající vyloučenému spoluvlastníku. Na to musí soud stanovit na základě úvahy vycházející ze skutkových zjištění ohledně toho, coby spoluvlastník při obvyklém užívání věci v rámci svého podílu získal. Dále uvedl, že na základě žalobních tvrzení nelze uplatnit nárok, z hmotněprávního hlediska posoudit, neboť existujícím poměru mezi spoluvlastníky žalobkyně rozhodné skutečnosti neuvedla a z obrany žalovaného vyplývá, že před zahájením řízení žalobkyně žalovanému ani nepředložila návrh, jak by chtěla své vlastnické právo realizovat. Soud ve věci nařídil další jednání, které proběhlo dne [datum] poté, co několikrát byla v žádosti obou stran nařízená jednání odročena, neboť mezi účastníky byla vedena mimosoudní jednání. Dne [datum] ve věci jednání proběhlo, soud poučil účastníky o právním názoru ve smyslu rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 31 Cdo 503/2011 a zároveň vyzval právního zástupce žalobce i žalovaného k nutnosti doplnění tvrzení dle ustanovení § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř., zejména právního zástupce žalobce, aby doplnil jasná a konkrétní tvrzení ohledně faktické realizace spoluvlastnického práva. A tvrzení, jak užívá nemovitost žalovaný a dále, že částka 60 000 Kč je jako náhrada za omezení spoluvlastnického práva, je náhrada, která odpovídá realizaci vlastnického práva ze strany žalovaného a navrhl důkazy k prokázání těchto tvrzení. 4. Žalobce podal doplňující vyjádření ke dni [datum], ve kterém však žádné konkrétní tvrzení ohledně toho, jakým způsobem je realizováno spoluvlastnictví a výkon spoluvlastnického práva k uvedené nemovitosti, jak ze strany žalobce, tak i ze strany žalovaného neuvedl, pouze uvedl, že žalobce, ani třetí spoluvlastník [jméno] [celé jméno žalovaného] předmětné nemovité věci neužívají, že není nemají ani přístup, dále uvedli, že v případě, že by zajistili svůj v rámci svého spoluvlastnického práva svépomocí vylomením stávajícího zámku, by takovéto jednání mohlo být žalobci k tíži, mohlo by být posuzováno jako trestný čin porušování domovní svobody dle ustanovení § 178 tr. zákoníku, co se týká důkazu pouze odkázali opět na vyjádření Ing. [jméno] [příjmení], navrhli vypracovat znalecký posudek z oboru ekonomika: odvětví ceny odhadu nemovitostí. 5. Stejně tak byl žalovaný vyzván k doplnění tvrzení ohledně užívání uvedené nemovitosti. Žalovaný k tomuto uvedl, že uvedenou nemovitost neužívá, pouze za ni hradí poplatky a provádí nutné opravy. 6. Soud má za prokázané a mezi účastníky bylo nesporné, že jak žalobce, tak i žalovaný jsou spoluvlastníky shora uvedené nemovitosti. Toto vyplývá z výpisu z katastru nemovitostí ke dni [datum], z toho vyplývají spoluvlastnické podíly jak žalobce, tak žalovaného, tak i třetího spoluvlastníka [jméno] [příjmení]. Skutečnost, že žalobce nabyl spoluvlastnické právo obecně řečeno ve výši jedné třetiny uvedené nemovitosti vyplývá i z usnesení soudní exekutorky JUDr. [jméno] [příjmení] č. j. 091 EX 00192/17-32 ze dne 9. 1. 2018 vyplývají i z uvedeného výpisu z katastru nemovitostí. 7. Z rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 31 Cdo 503/2011 Podíl vyjadřuje míru, jakou se spoluvlastníci podílejí na právech a povinnostech vyplývajících ze spoluvlastnictví ke společné věci (§ 137 odst. 1 obč. zák.). Kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat (§ 451 odst. 1 obč. zák.). Pro vznik bezdůvodného obohacení podle § 451 odst. 1 obč. zákoníku je rozhodující to, že došlo k