17 C 11/2021-196 — Obvodní soud pro Prahu 2

1. Žalobce se žalobou ze dne [datum], původně domáhal po žalované zaplacení částky 52 200 Kč s příslušenstvím představovaným zákonným úrokem z prodlení z této částky od [datum] do zaplacení coby náhrady majetkové a nemajetkové újmy způsobené mu nezákonným trestním stíháním vedeným posléze u Obvodního soudu pro Prahu 4 pod sp.zn. 1 T 110/2018. Žalobce uvedl, že dne [datum] převzal záznam Policie České republiky Obvodního ředitelství policie [obec] IV, [ulice] služby, Místního oddělení [obec] o sdělení podezření ze dne 25.10.2018, č.j. KRPA-370031-18/TČ-2018-001412 pro přečin poškození cizí věci podle ust. § 228 odst. 1 trestního zákoníku. Žalobce chtěl nahlédnout do trestního spisu, což mu však bylo odepřeno. Od 2.10.2019 žalobce s policejním orgánem spolupracoval, ve věci vypovídal, byť vinu od samého počátku odmítal. Poté, co žalobce převzal sdělení obvinění, byl policejním orgánem vyzván, aby se podrobil odebrání vzorků otisků prstů a DNA, jakož i pořízení tzv. identikitu, ačkoliv v případě podezřelého nebyly pro takovýto postup zjevně dány důvody. Policejní orgán měl postupovat s určitou mírou zdrženlivosti. Dne [datum] podal žalobce prostřednictvím obhájce k Obvodnímu státnímu zastupitelství pro Prahu 4 o přezkoumání postupu policejního orgánu dle ust. § 157a tr. řádu spolu s žádostí o umožnění nahlédnutí do spisu. Žalobci například nebylo známo, zda policejní orgán řádně zajistil dostupné kamerové záznamy a učinil jejich vyhodnocení, popřípadě zadal vypracování odborného vyjádření, zda lze ze zachyceného pohybu podezřelého usuzovat, že se mohl dopustit jednání, které je mu kladeno za vinu. Obhajoba současně v rámci zkráceného přípravného řízení upozornila na skutečnost, že v případě žalobce nemusí být splněny zákonné podmínky pro konaní zkráceného přípravného řízení dle ust. § 179a tr. řádu, zejména nedošlo k přistižení žalobce při činu. Podezření na žalobce padlo pouze na základě tvrzení nadřízeného poškozené [příjmení] [jméno] [příjmení] o tom, že je jednání, které je mu kladeno za vinu zachyceno na kamerovém záznamu ze dne [datum]. Dne [datum] bylo žalobci prostřednictvím obhájce doručeno vyrozumění OSZ pro [část Prahy]: 1 ZK 410/2018-11 ze dne 6.11.2018, v němž se státní zástupkyně přiklonila k obdobnému výkladu trestního řádu jaký zastával policejní orgán, tedy, že podezřelému v rámci zkráceného přípravného řízení nepřísluší právo nahlížet do trestního spisu. Dne [datum] podal žalobce prostřednictvím svého obhájce k Městskému státnímu zastupitelství podnět k výkonu dohledu výkonu dohledu dle § 12d odst. 1 zák. o státním zastupitelství. Dne [datum] byla výlučně žalobci doručena poštovní zásilka obsahující návrh na jeho potrestání OSZ pro [část Prahy] 1 ZK 410/2018–15 ze dne [datum rozhodnutí] a trestní příkaz Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne [datum rozhodnutí] č.j. 1 T 110/2018, kterým byl shledán vinným z přečinu poškozování cizí věci dle § 228 odst. 1 tr. zákoníku, za což byl odsouzen k peněžitému trestu ve výši 15 000 Kč. Proti tomuto trestnímu příkazu žalobce podal odpor. Dne [datum] bylo žalobci doručeno vyrozumění MSZ v [obec] č.j.: 0 KZT 1306/2018 – 9 ze dne 7.12.2018 o výsledku přezkoumání, z něhož vyplynulo, že uvedeným postupem policejního orgánu došlo k porušení ust. § 65 tr. řádu. Dne [datum] byla žalobci prostřednictvím jeho obhájce opětovně doručen návrh na jeho potrestání OSZ pro [část Prahy] dne [datum]. Dne [datum] byl žalobci doručen přípis skupiny vnitřní kontroly Obvodního ředitelství policie [obec] [příjmení] č.j. KRPA-426587-8/ČJ-2018-001457-S ze dne 4.1.2019, které byla OSZ pro [část Prahy] žádost o přezkoumání postupu policejního orgánu ze dne [datum] ohledně posouzení odebrání vzorků otisků prstů a DNA, jakož i pořízení tzv. identikitu. Rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne [datum] byl žalobce uznán vinným ze spáchání trestného činu - přečinu poškození cizí věci podle § 228 odst. 1 trestního zákoníku, za což byl odsouzen k peněžitému trestu ve výši 15 000 Kč, přičemž pro případ, že by peněžitý trest ve stanovené lhůtě nebyl vykonán, náhradní trest odnětí svobody v trvání dvou měsíců. Dále bylo žalobci uloženo zaplatit poškozené [jméno] [příjmení] částku 13 685 Kč. Žalobce se na místě proti rozsudku odvolal. Usnesením Městského soudu v Praze ze dne 20.5.2019, č.j. 44 To 210/2019 byl napadený rozsudek zrušen a věc vrácena soudu prvního stupně k novému projednání. Rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne [datum], který nabyl právní moci dne [datum], byl žalobce zproštěn návrhu na potrestání pro skutek kvalifikovaný jako přečin poškození cizí věci podle § 228 odst. 1 trestního zákoníku. Proti žalobce tak bylo vydáno nezákonné rozhodnutí v podobě záznamu policejního orgánu o sdělení podezření č.j.: KRPA [číslo] 2018 [číslo] ze dne [datum] Trestní stíhání žalobce bylo pravomocně skončeno rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne [datum], který nabylo právní moci dne [datum]. Dle žalobce nebyly splněny zákonné podmínky pro konání zkráceného přípravného řízení dle § 179a tr. řádu, zejména nedošlo k přistižení žalobce při činu. V souvislosti s vydáním nezákonného rozhodnutí se žalobce domáhal jednak zadostiučinění za vzniklou nemajetková újmu ve výši 35 000 Kč. Žalobce uvedl, že trestní stíhání představovalo velice citelný zásah do jeho osobní sféry, neboť dolehlo na celou jeho rodinu, včetně nezletilých dětí [jméno], roč. 2009 a [jméno], roč. 2012 [obec] spáchání údajného skutku je naproti domu na adrese [adresa žalobce], se nachází přibližně 100 m od domu žalobce. Pro žalobce vše začalo dne [datum], kdy byl v ranních hodinách během venčení psa nařčen p. [příjmení], že to je on, kdo škrábe auta, čemuž byli mimo jiné přítomni kolem procházející sousedé žalobce. Následně na místo údajného trestného činu přivolaná policejní hlídka, které se žalobce sám přihlásil, neumožnila již ztotožněnému žalobci, aby odvezl přihlížející nezletilé syny [jméno] a [jméno] do školy. Trestní stíhání žalobce bylo zjevně zahájeno toliko na základě nejednoznačných videozáznamů a nepodloženého tvrzení poškozené [jméno] [příjmení]. Žalobce se musel podrobit odebrání vzorků otisků prstů a DNA, jakož i pořízení tzv. identikitu, ačkoliv pro takovýto postup zjevně nebyly dány adekvátní důvody. Žalobci nebylo umožněno, aby nahlédl do trestního spisu a seznámil se se zde založenými kamerovými záznamy, které byly policejním orgánem opakovaně chybně vyhodnoceny. To vše vedlo k tomu, že žalobce propadl deziluzi o efektivním a nezaujatém postupu orgánů činných v trestním řízení, což jen umocnilo jeho obavy, že nakonec může být pravomocně odsouzen, ačkoliv nic nespáchal. Žalobce měl v souvislosti s trestním stíháním strach ze ztráty zaměstnání u spol. [právnická osoba], [IČO], která v době, kdy byl soudem I. stupně nepravomocně odsouzen, vyžadovala čistý trestný rejstřík. Žalobce velmi sužovala chmurná představa, že pokud bude pravomocně odsouzen, dostane výpověď a tím se jeho rodina ocitne v náročné ekonomické situaci, ve které nebude schopen splácet dva hypoteční úvěry, čímž by došlo ke ztrátě nemovitostí, kde je umístěna rodinná domácnost. Žalobce nebyl nikdy trestně stíhaný, snaží se žít řádným životem, kdy značnou část svého života věnoval službě v řadách Aktivní zálohy armády České republiky, přičemž je zařazen na funkci, s níž je spojena bezpečnostní prověrka na stupni vyhrazené. Nepodložené nařčení a následné trestní stíhání se dotklo nejen žalobce, ale celé jeho rodiny. [příjmení] měsíce museli žít v nejistotě a bát se o budoucnost. Žalobce musel pravidelně chtě nechtě při venčení psa snášet agresivní komentáře ze strany zaměstnanců spol. [anonymizována dvě slova]. s r.o., kdy mnozí z nich jsou dodnes toho názoru, že se předmětného skutku dopustil, k čemuž je zjevně přivedlo výše uvedené nezákonné rozhodnutí. K hrozbě propuštění žalobce z řad Aktivní zálohy armády České republiky žalobce poukázal na zákon č. 45/2016 Sb., o službě vojáků v záloze a zákon č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, kdy ke ztrátě způsobilosti pro další výkon služby v dosavadním služebním zařazení by v případě žalobce došlo odebráním bezpečnostní prověrky na stupni vyhrazené. Dále se žalobce domáhal náhrady škody ve výši 17 200 Kč coby účelně vynaložených nákladů obhajoby. 2. Žalovaná ve vyjádření ze dne [datum] učinila nesporným, že u ní žalobce dne [datum] uplatnil oba nároky, a to nárok na poskytnutí přiměřeného zadostiučinění za nemajetkovou újmu ve smyslu zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem (dále jen„ OdpŠk“), ve výši 35 000 Kč a nárok na náhradu škody v souvislosti s náklady vynaloženými na obhajobu v předmětném trestním řízení ve výši 17 200 Kč, později upravení na 15 900 Kč. Žalovaná předběžné projednání ukončila tak, že za dostačující formu kompenzace nemajetkové újmy shledala konstatování vydání nezákonného rozhodnutí a vyslovení omluvy, na náhradě nákladů obhajoby žalovaná přiznala žalobcem posléze požadovaných 15 900 Kč, což žalobci sdělil