§ 32 trestní řád – Obviněný
Zákon o trestním řízení soudním (trestní řád) · 141/1961 Sb. · účinné od 1. 7. 2021 · Trestní právo
Stručně: Paragraf 32 trestního řádu říká, že osobu podezřelou ze spáchání trestného činu lze považovat za obviněného a použít proti ní prostředky trestního práva teprve poté, co bylo proti ní zahájeno trestní stíhání. Před zahájením trestního stíhání se osoba považuje pouze za podezřelou, nikoli za obviněnou. (§ 32 zákona č. 141/1961 Sb., trestní řád, znění účinné od 1. 7. 2021)
Klíčová fakta
- Předmět úpravy: Obviněný
- Týká se: obviněný
- Odkazuje na: § 160
- Judikatura: na § 32 odkazuje 32 soudních rozhodnutí (NS, ÚS, NSS)
- Právní otázky k tomuto ustanovení: Co znamená „Obviněný“ podle zákona?
- Účinnost: znění účinné nejméně od ; novela předpisu účinná od 1. 1. 2027 tento § nemění
- Zdroj: e-Sbírka, 141/1961 Sb.
Toho, kdo je podezřelý ze spáchání trestného činu, lze považovat za obviněného a použít proti němu prostředků daných tímto zákonem teprve tehdy, bylo-li proti němu zahájeno trestní stíhání (§ 160).
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Před zahájením trestního stíhání se osoba považuje pouze za podezřelou, nikoli za obviněnou.
- Teprve po zahájení trestního stíhání získává osoba status obviněného a s ním spojená práva a povinnosti podle trestního řádu.
- Prostředky, které trestní řád umožňuje použít proti obviněnému (např. vazba, domovní prohlídka, odposlechy), nelze použít proti pouhému podezřelému.
- Zahájení trestního stíhání je klíčovým momentem, který mění postavení osoby v trestním řízení.
Na co si dát pozor
- Je důležité rozlišovat mezi "podezřelým" a "obviněným", neboť každý z těchto statusů má jiné právní důsledky.
- Dokud není zahájeno trestní stíhání, nelze osobu označovat jako obviněného.
- Zahájení trestního stíhání je formální úkon, který musí být proveden podle § 160 trestního řádu.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.
Judikatura k § 32
Jak soudy aplikují § 32
Ministryně spravedlnosti odkázala na ustanovení § 32 tr. ř., § 36 odst. 1 písm. b) tr. ř., § 314b odst. 1 tr. ř. a § 314e odst. 1, odst. 7 písm. a) tr. ř. a namítla, že v této trestní věci došlo k závažnému pochybení spočívajícímu v tom, že navzdory okolnosti, že obviněný byl v době spáchání trestného činu a po celou dobu trestního řízení omezen ve svéprávnosti, bylo rozhodnuto trestním příkazem.
K tomu lze odkázat na ustanovení § 32 tr. ř. o obviněném a § 35 tr. ř. o obhájci, z nichž tyto závěry jednoznačně vyplývají (z odborné literatury srov. například JELÍNEK, J., UHLÍŘOVÁ, M. Obhájce v trestním řízení.
Podle názoru Nejvyššího soudu uplatněného v této věci je možno dovolatele označit za obviněného, byť ve skutečnosti v této věci nikdy nebyl obviněn, nebylo totiž proti němu ve smyslu § 32 tr. ř. nikdy zahájeno trestní stíhání (podle § 160 tr. ř., ani podle § 314b odst. 1 tr. ř., resp. § 179b odst. 5 tr. ř.), naopak jeho trestní věc byla z důvodu jeho nepříčetnosti odložena podle § 159a odst. 1 tr. ř. Ovšem následně mu k návrhu státního zástupce bylo v trestním řízení uloženo zmíněné ochranné opatření.
Právní otázky
Související
§ 8 Umísťování do cel (Vyhláška Ministerstva spravedlnosti, kte)§ 10 Propuštění obviněných (Zákon o výkonu vazby)§ 10 Propuštění obviněných (Zákon, kterým se mění zákon č. 293/1993 )§ 69 Příkaz k zatčení (Zákon, kterým se mění a doplňuje trestní)§ 304 (Zákon o trestním řízení soudním (trestní)