§ 179a trestní řád – Zkrácené přípravné řízení
Zákon o trestním řízení soudním (trestní řád) · 141/1961 Sb. · účinné od 1. 7. 2021 · Trestní právo
Stručně: Paragraf 179a trestního řádu definuje, za jakých podmínek se koná zkrácené přípravné řízení, což je rychlejší forma vyšetřování méně závažných trestných činů. Zkrácené přípravné řízení se týká trestných činů, které spadají do pravomoci okresního soudu a kde horní hranice trestu odnětí svobody nepřesahuje pět let. (§ 179a zákona č. 141/1961 Sb., trestní řád, znění účinné od 1. 7. 2021)
Klíčová fakta
- Předmět úpravy: Zkrácené přípravné řízení
- Týká se: soud, zaměstnanec, státní zástupce
- Trestní sazba (odst. 1): „…a na které zákon stanoví trest odnětí svobody, jehož horní hranice nepřevyšuje pět let, jestliže“
- Odkazuje na: § 179b, § 12, § 161
- Judikatura: na § 179a odkazuje 29 soudních rozhodnutí (NS, ÚS, NSS)
- Právní otázky k tomuto ustanovení: Co znamená „Zkrácené přípravné řízení“ podle zákona?
- Účinnost: znění účinné nejméně od ; novela předpisu účinná od 1. 1. 2027 tento § nemění
- Zdroj: e-Sbírka, 141/1961 Sb.
(1) Zkrácené přípravné řízení se koná o trestných činech, o nichž přísluší konat řízení v prvním stupni okresnímu soudu a na které zákon stanoví trest odnětí svobody, jehož horní hranice nepřevyšuje pět let, jestliže
a) podezřelý byl přistižen při činu nebo bezprostředně poté, nebo
b) v průběhu prověřování trestního oznámení nebo jiného podnětu k trestnímu stíhání byly zjištěny skutečnosti, jinak odůvodňující zahájení trestního stíhání a lze očekávat, že podezřelého bude možné ve lhůtě uvedené v § 179b odst. 4 postavit před soud.
(2) Zkrácené přípravné řízení konají policejní orgány uvedené v § 12 odst. 2.
(3) O trestných činech příslušníků Generální inspekce bezpečnostních sborů, příslušníků Bezpečnostní informační služby, příslušníků Úřadu pro zahraniční styky a informace a příslušníků Vojenského zpravodajství anebo Vojenské policie nebo o trestných činech zaměstnanců České republiky, zařazených k výkonu práce v Generální inspekci bezpečnostních sborů, koná zkrácené přípravné řízení státní zástupce; ustanovení § 161 odst. 4 a 5 zde platí přiměřeně.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Zkrácené přípravné řízení se týká trestných činů, které spadají do pravomoci okresního soudu a kde horní hranice trestu odnětí svobody nepřesahuje pět let.
- Tato forma řízení se použije, pokud byl podezřelý přistižen přímo při činu nebo bezprostředně poté, nebo pokud byly zjištěny dostatečné skutečnosti pro zahájení trestního stíhání a je pravděpodobné, že podezřelý bude rychle postaven před soud.
- Zkrácené přípravné řízení standardně provádějí policejní orgány.
- V případě trestných činů spáchaných příslušníky některých bezpečnostních sborů (např. Generální inspekce bezpečnostních sborů, Bezpečnostní informační služba) nebo zaměstnanci státu v těchto složkách, provádí zkrácené přípravné řízení státní zástupce.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.
Judikatura k § 179a
Jak soudy aplikují § 179a
Ve věci navíc byly splněny podmínky pro vedení zkráceného řízení ve smyslu § 179a tr. ř., a to s ohledem na skutkovou, právní a důkazní nekomplikovanost věci, když obviněný byl zadržen na místě činu.
… v intencích § 65 odst. 2 tr. ř. nahlédnout do trestního spisu, policejním orgánem do protokolu o výslechu osoby podezřelé, přičemž navrhl provedení celé řady důkazů, které policejní orgán bez jakéhokoliv vysvětlení či odůvodnění neprovedl, čímž porušil § 164 odst. 1, odst. 3 tr. ř. Dále uvedl, že došlo k porušení § 179a odst. 1 písm. b) tr. ř., jelikož celá věc probíhala z nepochopitelných a nezákonných důvodů v režimu zkráceného přípravného řízení a Policií ČR nebyl proveden neodkladný operativní úkon, který by mohl řádně zajistit a zadokumentovat stav …
Policejní orgán zde zejména v případech, kdy byla osoba přistižena při trestném činu nebo zastižena na útěku [§ 76 odst. 1 i. f. a § 179a odst. 1 písm. a) tr. ř.], provádí všechny potřebné prvotní (neodkladné) úkony ve smyslu § 158 odst. 3 tr. ř., včetně těch, které směřují k zjišťování totožnosti takové osoby, popř. její další již objasňované nebo vyšetřované trestné činnosti, ověřování předchozích odsouzení apod., což slouží i k zjištění rozsahu trestné činnosti podezřelého a k právní kvalifikaci …