17 C 152/2020-105 — Obvodní soud pro Prahu 2

1. Žalobkyně se podanou žalobou ze dne [datum] na žalované domáhala odškodnění podle zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona [obec] národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ OdpŠk“) v celkové výši 244 044 Kč, a to jednak částky 44 044 Kč coby majetkové újmy spočívající v nákladech na obhajobu, a jednak částky 200 000 Kč za nemajetkovou újmu, obojí v souvislosti s nezákonným rozhodnutím Policie ČR, kterým bylo zahájeno trestní stíhání žalobkyně vedené pod sp. zn. KRPA -514858-280/TČ-2016-001291 OKFK -241/TČ-2011-251102, a následně vedeným trestním řízením, které bylo ukončeno zprošťujícím rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 8.10.2019, sp. zn. 38 T 61/2018, který nabyl právní moci dne [datum]. Žalobkyně tvrdila, že jí vznikla majetková újma ve výši 44 044 Kč v souvislosti s obhajobou v uvedené trestní věci, kterou obhájci uhradila. Dále žalobkyně tvrdila, že jí nezákonným a nesprávným postupem orgánů činných v trestním řízení vznikla nemajetková újma. Konkrétně byla vystavena silným psychickým tlakům, což mělo za následek zhoršení zdravotního stavu žalobkyně i její matky. Žalobkyně poukázala na to, že vedla a vede spořádaný život, pročež pro ni o to horší bylo čelit vznesenému obvinění. Nemajetkovou újmu žalobkyně vyčíslila na 200 000 Kč, k níž dospěla tak, že za 1 měsíc trestního stíhání, které trvalo 18 měsíců, požaduje průměrně částku 11 000 Kč. K uplatnění nároku u žalované žalobkyně uvedla, že se tak stalo dne [datum] ve výši celé žalobou uplatněné částky, přičemž do podání žaloby nebylo předběžné projednání ukončeno. 2. Žalovaná ve vyjádření k žalobě uvedla, že nárok žalobkyně neuznává. Učinila nesporným, že žalobkyně u žalované nárok uplatnila dne [datum] a rovněž to, že s žalobkyní bylo dne [datum] zahájeno trestní stíhání pro trestný čin křivé výpovědi a nepravdivého znaleckého posudku podle § 346 odst. 2 písm. a), odst. 3 písm. a) trestního zákoníku ve stadiu pokusu a že bylo obžaloby pro tento trestný čin pravomocně zproštěna dne [datum]. Žalovaná ve stanovisku ze dne [datum] konstatovala vydání nezákonného rozhodnutí, žalobkyni se omluvila a do výše 21 828,40 uznala nárok na náhradu majetkové újmy z titulu žalobkyní uhrazených nákladů obhajoby. Žalovaná tak učinila spornou výši náhrady za další požadované úkony právní služby, jakož i závažnost a rozsah újmy tvrzené žalobkyní. Žalovaná ve vyjádření uvedla, za které úkony obhajoby žalobkyni náhradu přiznala, ve zbytku nárok neuznává, což zdůvodnila změnou tarifní hodnoty poté, co byl trestní zákoník s účinností od [datum] novelizován a žalobkyni hrozil nižší trest, dále ponížením o 20 procent za společnou obhajobu dvou osob a skutečností, že některé úkony obhajoby žalovaná vůbec neuznala. K nároku na náhradu nemajetkové újmy žalovaná poukázala na to, že ji musí žalobkyně tvrdit a prokázat, což neučinila. Žalovaná má za to, že s ohledem na konkrétní podobu a povahu trestního stíhání žalobkyně postačí konstatování nezákonného rozhodnutí a omluva, což se již žalobkyni dostalo. Žalovaná navrhla žalobu zamítnout. 3. Na základě předběžné písemné výzvy žalobkyni podle § 118a o.s.ř. žalobkyně doplnila skutková tvrzení podání ze dne [datum] Žalobkyně uvedla, že trestní stíhání trvalo tři roky, po celou tuto dobu byla vystavena psychickým tlakům a došlo rovněž ke zhoršení psychického stavu žalobkyně. 4. Soud o věci rozhodl při nařízeném jednání. Jelikož žalobkyně v rozsahu postačujícím pro projednání věci doplnila svá skutková tvrzení a k jejich prokázání navrhla důkazy, nebylo již dalšího procesního poučení a výzvy podle § 118a o.s.ř. potřeba (a i kdyby bylo, nebylo možné ji na prvním jednání pro nepřítomnost strany žalující poskytnout). Pokud posléze žalobkyně chtěla na základě ústního přednesu žalované doplňovat další tvrzení, případně důkazy, pak soud konstatuje, že ke koncentraci řízení došlo při jednání, kterého se žalobkyně ani její zástupce neúčastnili. Jakkoli soud nemá důvod nevěřit zástupci žalobkyně, že se zmýlil v termínu jednání, nejde o důvod pro prolomení již nastalé koncentrace řízení, kterou nejsou vázáni toliko účastníci, ale i soud. Nastalou koncentraci je možné prolomit jen ze zákonem stanovených výjimek z koncentrace, případně v souvislosti s procesní povinností soudu poučit účastníka o případném neunášení břemene důkazního, případně břemene tvrzení; pak se ovšem prolomení týká jen rozhodné skutečnosti, jíž se procesní poučení a výzva soudu týká. Jelikož soud neshledal, že by žalobkyně neunášela důkazní břemeno k jí tvrzeným dopadům do osobnostních sfér, nebyl zde ani prostor pro procesní aktivitu soudu. Pro úplnost soud dodává, že není povinností soudu vyzývat žalobkyni vícekrát k doplnění skutkových tvrzení. Žalobkyni byla zaslána předběžná písemná výzva podle § 118a odst. 1 a 3 a to dne [datum], kde byl zástupce žalobkyně upozorněn na to, že skutková tvrzení a označené důkazy jsou neúplné a že je třeba skutková tvrzení doplnil a označit důkazy k jejich prokázání. Na to zástupce žalobkyně reagoval podáním ze dne [datum], v němž skutková tvrzení doplnil a k jejich prokázání navrhl výslech žalobkyně a svědeckou výpověď matky žalobkyně. Za této situace nebyl důvod žalobkyni dále vyzývat, aby snad tvrdila další zásahy, neboť tím by soud narušil procesní rovnováhu ve prospěch žalobkyně. Je totiž pouze na žalobkyni, jaké újmy v souvislosti s vydáním nezákonného rozhodnutí bude chtít tvrdit a prokazovat. Soud při jednání dne [datum] vyzval žalovanou, aby doplnila případy srovnatelné s případem žalobkyně. Žalobkyně se tohoto procesního dobrodiní, které soud poskytuje toliko přítomným účastníkům, svoji neúčastí vzdala. Pro úplnost soud dodává, že tato výzva byla součástí předběžné písemné výzvy ze dne [datum], na kterou žalobkyně reagovala, patrně pro nepochopení daného poučení tak, že soud právo zná a žalobkyně není povinna žádné srovnatelné případy navrhovat. Důsledkem této procesní neaktivity je však pouze to, že se žalobkyně sama vzdala možnosti srovnatelné případy navrhnout, v důsledku čehož je vybral soud. Soud provedl dokazování všemi navrženými důkazy, s výjimkou důkazů navržených k prokázání skutečností mezi účastníky nesporných. 5. Soud předně vyšel ze skutečností mezi účastníky nesporných, které vzal za svá skutková zjištění. Mezi účastníky bylo nesporné, že žalobkyně u žalované oba nároky uplatnila dne [datum] v celkové výši 244 044 Kč, že žalovaná nárok žalobkyně projednala, což sdělila stanoviskem ze dne [datum], přičemž konstatovala nezákonné rozhodnutí, žalobkyni se omluvila a na nákladech obhajoby přiznala 23 828,40 Kč. Dále bylo nesporné, že žalobkyni v souvislosti s obhajobou v předmětném trestním řízení vznikly náklady ve výši 44 044 Kč. 6. Soud ve věci na základě provedeného dokazování učinil následující další skutková zjištění. 7. Ze spisu Obvodního soudu pro Prahu 5, sp. zn. 38 T 61/2018, zjištěno následující: Usnesením ze dne [datum] bylo zahájeno trestní stíhání žalobkyně pro trestný čin křivá výpověď a nepravdivý znalecký posudek podle § 346 odst. 2 písm. a), odst. 3 písm. a) trestního zákoníku, spáchaného ve stádiu pokusu podle § 21 odst. 1 trestního zákoníku. Dne [datum] byl sepsán protokol o výslechu obviněného, tedy žalobkyně, kdy žalobkyně uvedla, že využívá po poučení svého práva k věci nevypovídat, vypovídat nechce a nebude. Obžaloba byla podána dne [datum]. V trestní věci poté probíhala hlavní líčení a to dne [datum], kterého se žalobkyně nezúčastnila, je uvedeno: omluva s neschopenkou. Dále hlavní líčení dne [datum], kterého se žalobkyně osobně zúčastnila. Dále hlavní líčení se konalo dne [datum], které se žalobkyně nezúčastnila, u jejího jména je uvedeno: omluva. Další hlavní líčení dne [datum], kterého se žalobkyně nezúčastnila, u jejího jména je uvedeno: omluva. Další hlavní líčení se konalo dne [datum], kterého se žalobkyně nezúčastnila, u jejího jména je uvedeno: nikdo, doručení vykázáno [datum], žádá o konání v nepřítomnosti, dle čl. 1606. Další hlavní líčení se konalo dne [datum], kterého se žalobkyně neúčastnila, u jejího jména je uvedeno: nikdo, doručení vykázáno na čl. 1614, žádala o konání hlavního líčení v nepřítomnosti na čl. 1658. Při tomto hlavním líčení byl vyhlášen rozsudek ze dne [datum], kterým byla žalobkyně zproštěna obžaloby, neboť v žalobním návrhu označený skutek není trestným činem. Na rozsudku není vyznačena doložka právní moci /mezi účastníky však bylo nesporné, že nabyl právní moci dne [datum]). K jednotlivým úkonům právní služby, které žalovaná neuznala, a kterých se žalobkyně domáhá podanou žalobou zjištěno: -) hlavní líčení dne [datum]. Z protokolu o hlavním líčení na čl. 1572 zjištěno, že hlavní líčení bylo zahájeno v 09:00 hod a skončeno v 09:40 hod. Obhájce žalobkyně při tomto jednání obhajuje toliko žalobkyni, -) hlavní líčení dne [datum]. Z protokolu o hlavním líčení na čl. 1597 zjištěno, že hlavní líčení bylo zah