17 C 235/2020-278 — Obvodní soud pro Prahu 2

1. Žalobce se podanou žalobou ze dne [datum] po žalované původně domáhal částky 1 411 685,14 Kč, sestávající z částky 20 934,24 Kč představující náklady právního zastoupení v trestním řízení vedeném posléze u Obvodního soudu pro Prahu 6 pod sp.zn. 3 T 60/2014, které žalovaná neuznala a částky 1 390 750,90 Kč představující ušlý zisk po dobu nezákonného trestního, neboť žalobce nemohl v plném rozsahu vykonávat svoji výdělečnou činnost. Žalobce uvedl, že usnesením policejního orgánu Policie České republiky, Krajského ředitelství policie Pardubického kraje, Odboru hospodářské kriminality SKPV, ze dne 31.3.2011, č.j. KRPE-22-1481/TČ-2010-170080, bylo zahájeno trestní stíhání žalobce pro podezření ze spáchání trestného činu úvěrového podvodu podle § 250b odst. 1, odst. 4 písm. a), písm. b) trestního zákona, spáchaného ve formě pomoci podle § 10 odst. 1 písm. c) trestního zákona. Rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 6 ze dne 21.12.2017, sp. zn. 3 T 60/2014, byl žalobce dle § 226 písm. a) tr.řádu zproštěn obžaloby pro trestný čin úvěrového podvodu podle § 250b odst. 1, odst. 4 písm. a), písm. b) trestního zákona, spáchaného ve formě pomoci podle § 10 odst. 1 písm. c) trestního zákona, z důvodu, že v řízení nebylo prokázáno, že se staly skutky, pro nějž byl žalobce nezákonně stíhán. Tímto rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 6 byla věc pravomocně skončena ohledně žalobce. Dne [datum] podal žalobce Ministerstvu spravedlnosti žádost, ve které se domáhal nároku na náhradu škody, která mu nezákonným trestním stíháním vznikla tím, že vynaložil náklady na obhájce. Nároku na náhradu nákladů na obhájce Ministerstvo spravedlnosti vyhovělo pouze částečně, když žalobci přiznalo částku ve výši 151 434,36 Kč místo požadované částky ve výši 213 785, 46 Kč. Ze stanoviska Ministerstva spravedlnosti ze dne [datum] vyplývá, že žalobci nebyla přiznána náhrada za následující úkony (mimo jiné) a s nimi související cestovní výdaje a náhrady za promeškaný čas, pouze z důvodu nedohledání listin v trestním spise. Žalobce si je vědom toho, že trestní spis je ve zcela nepřehledném stavu, na což ostatně upozorňoval již ve své žádosti, ovšem nelze toto přičítat k tíži žalobce a nepřiznat mu náhradu majetkové újmy spočívající v nákladech na obhajobu pouze z toho důvodu, že se nepodařilo dohledat protokoly o výsleších svědků, kterých se obhájce žalobce účastnil. Z toho důvodu žalobce dne [datum] zaslal Ministerstvu spravedlnosti svoji žádost o opětovné mimosoudní projednání nároku ve výši 20 934,24 Kč. Dále žalobce uvedl, že mu v souvislosti s nezákonným trestním stíháním také vznikla škoda ve výši 1 390 750,90 Kč, spočívající v ušlém zisku, jelikož v době nezákonného trestního stíhání nemohl vykonávat v plném rozsahu svou samostatně výdělečnou činnosti – oceňování majetku pro věci nemovité (pod [IČO]). Žalobce byl trestně stíhán pro trestnou činnost, přímo související s jeho samostatnou výdělečnou činností, v důsledku čehož byla jeho dobrá profesní pověst znalce, kterou si budoval spoustu let, fakticky zdecimována. Přirozeným následkem pak byl pokles zakázek žalobce od svých klientů, zejména ze strany finančních institucí (bank), jelikož tyto s ním ukončily spolupráci. 2. Žalovaná ve vyjádření ze dne [datum] k žalobě učinila nesporným, že u ní žalobce dne [datum] (žádostí ze dne [datum]) uplatnil z důvodů v žalobě popsaných nárok na náhradu škody ve formě obhajného v celkové výši 20 934,24 Kč a dále žalobce žádostí doručenou dne [datum] uplatnil nárok na náhradu ušlého zisku ve výši 1 390 750,90 Kč. K projednání žádosti žalobce došlo dne [datum]. Žalovaná konstatovala, že v předmětném řízení bylo vydáno nezákonné rozhodnutí ve smyslu § 7 zákona č. 82/1998 Sb., požadovaná náhrada škody však nebyla žalobci poskytnuta v požadované výši. Žalovaná poskytla žalobci odškodnění ve formě obhajného ve výši 19 788,24 Kč, ve zbytku byly žádosti žalobce zamítnuty. K požadovaným nákladům obhajoby žalovaná dále uvedla, že žalobci nebyla přiznána odměna ve výši půlúkonu spolu s 20% DPH za tento požadovaný úkon právní služby, a to za úkon konaný dne [datum], kdy se neuskutečnil výslech Ing. [anonymizováno], který se měl konat od 12:30 hod., neboť právní zástupce se o nekonání úkonu dozvěděl v 9:00 hod., tudíž neměl důvod setrvávat na místě výslechu svědka. Pokud však setrval, tuto skutečnost nijak nedoložil. Ovšem i kdyby doložil, nejednalo by se o účelně vynaložený náklad. K požadovanému nároku na ušlý zisk žalovaná uvedla, že z žalobcem předložených daňových přiznání z let 2008 až 2017 sice vyplývá, že v době trvání trestního stíhání výdělky žalobce poklesly, avšak z trestního spisu není zřejmá přímá příčinná souvislost s předmětným trestním stíháním. Není známo, zda byla žalobci ukončena znalecká činnost či zda mu byl uložen zákaz činnosti od orgánů činných v trestním řízení. Žalobce pouze doložil jedinou zprávu o tom, že s ním pozastavila spolupráci [právnická osoba], přičemž dále však nebylo doloženo, kdy se zase spolupráce znovu navázala, případně již dosud nenavázala. Není zřejmé, zda žalobce spolupracoval pouze s jednou bankou nebo více bankami. Není zřejmé, kdo další s žalobcem spolupracoval a z jaké další činnosti měl žalobce své příjmy. Pouhá skutečnost snížení výdělků v době, kdy probíhalo trestní stíhání, neznamená, že je zde příčinná souvislost se vznikem tvrzené škody. Žalobce nedoložil skutečnost, že po skončení trestního stíhání výdělky dosahovaly dřívější výše svých výdělků. Nadto žalovaná činila spornou i výši tvrzené škody, kdy žalobcem učiněný výpočet není správný. Výpočet ušlého zisku se získává z položky dílčího základu daně z příjmů dle § 7 zákona, nikoli pouze rozdílem mezi příjmy a výdaji. Žalovaná neshledala především příčinnou souvislost mezi trestním stíháním žalobce a tvrzeným ušlým ziskem a dále činila sporným vznik a výši uplatněné škody. Žalovaná navrhla, aby byla žaloba v plném rozsahu zamítnuta. 3. Žalobce dále reagoval na předběžnou písemnou výzvu soudu podle § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř. podáním ze dne [datum]. V něm svá tvrzení doplnil a uvedl, že před zahájením nezákonného trestního stíhání byly významnými klienty žalobce banky, se kterými dlouhodobě spolupracoval a pro které připravoval odhady, tržní ocenění a znalecké posudky jako znalec zapsaný do seznamu znalců dnem [datum] v oboru ekonomika, odvětví ceny a odhady nemovitostí. Žalobce před zahájením nezákonného trestního stíhání spolupracoval se řadou bank, například s [právnická osoba], [právnická osoba], [právnická osoba], [anonymizováno] [právnická osoba], [anonymizováno] [příjmení] [příjmení] a dalšími, kterým prováděl odhady, ocenění a znalecké posudky. V důsledku trestního stíhání došlo k poklesu příjmů žalobce v důsledku nezákonného trestního stíhání. Jednou ze spolupracujících klientů v bankovním sektoru byla [právnická osoba], která ukončila spolupráci právě z důvodu nezákonného trestního stíhání žalobce. V letech 2004 – 2010, tedy před zahájením nezákonného trestního stíhání, provedl žalobce pro [právnická osoba], celkem 226 odhadů (průměrně 32,3 odhadů ročně) za celkovou odměnu 1 278 840 Kč (průměrně 182 691 Kč ročně). Při pravidelném běhu věcí by žalobce v letech 2011 až 2017, tedy v letech probíhajícího nezákonného trestního stíhání, získal od [právnická osoba] podle průměru za období 7 let předcházejících nezákonnému trestnímu stíhání 226 zakázek a odměnu ve výši 1 278 840 Kč (bez započtení inflace ani zvedající se ceny služeb žalobce). [příjmení] 1 278 840 Kč proto představuje minimální ušlý zisk žalobce v důsledku ukončení spolupráce ze strany [právnická osoba] v příčinné souvislosti s nezákonně vedeným trestním stíháním. Žalobci kvůli nezákonnému trestnímu stíhání ušel zisk z podnikání ve znaleckém oboru. Žalobce jako trestně stíhaný znalec přišel o významnou část klientů v bankovním sektoru, kteří z důvodu probíhajícího nezákonného trestního stíhání, které souviselo s podnikatelskou činností žalobce, přestali s žalobcem spolupracovat. Příčinná souvislost mezi nezákonným trestním stíháním a omezením/ukončením spolupráce je dle žalobce zjevná zjevná. Žalobce v této souvislosti odkázal na nález Ústavního soudu ze dne 30.11.2020, sp. zn. I. ÚS 922/18. V případě žalobce, který znaleckou činnost v oboru ekonomika, odvětví ceny a odhady nemovitostí vykonával ode dne [datum], je přímo zřejmé, že tato činnost byla významným způsobem omezena, čímž mu prokazatelně ušel zisk v důsledku nezákonného trestního stíhání. Požadavky kladené soudy na prokázání ušlého zisku, musí být přiměřené konkrétní činnosti konkrétního poškozeného. 4. V replice ze dne [datum] žalovaná uvedla, že žalobci jistý ušlý zisk sice v souvislosti se zakázkami od finanční instituce [právnická osoba] mohl hypoteticky vzniknout, a to s ohledem na doloženou listinu ze dne [datum] stran pozastavení spolupráce. Avšak tato byla pozastavena až od srpna 2011, přičemž k zahájení trestního stíhání žalobce došlo již v březnu 2011, tedy téměř půl roku před pozastavením spolupráce. Zároveň žalovaná uvedla, že jí není zřejmé, z jakého