17 C 42/2021-170 — Obvodní soud pro Prahu 2

1. Žalobce se žalobou podanou k soudu dne [datum] domáhal po žalované původně úhrady částky 270 166,40 Kč s příslušenstvím sestávající z částky 43 726,40 Kč coby vynaložených nákladů obhajoby, z částky 18 440 Kč coby nákladů vynaložených v souvislosti s uplatněním nároku u žalované a z částky 208 000 Kč, požadované co by náhrada nemajetkové újmy způsobené žalobci nezákonným rozhodnutím vydaným v nedůvodném trestním stíháním. Uplatněné nároky souvisí s trestním řízením vedeným posléze u [název soudu] pod sp.zn. [spisová značka]. Žalobce uvedl, že byl jako [anonymizováno] [stát. instituce] dne [datum] obviněn pro přečin neoprávněného přístupu k počítačovému systému a nosiči informací podle § 230 odst. 2 písm. a), odst. 3 písm. a) TZ, přečin zneužití pravomoci úřední osoby podle § 329 odst. 1 písm. a), odst. 1 písm. a) TZ, a zvlášť závažný zločin přijetí úplatku podle § 331 odst. 1 aliena jedna, odst. 3 písm. b) TZ. Podáním ze dne 1.7.2019, č.j. VZV 49/2018-130, podal státní zástupce Vrchního státního zastupitelství v [obec] na poškozeného obžalobu ze spáchání výše uvedených trestných činů k [název soudu]. Usnesením [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], byla věc postoupena podle § 222 odst. 2 TŘ jinému orgánu, protože soud dospěl k závěru, že nejde o trestný čin. Nabytím právním právní moci tohoto usnesení dne [datum] trestní stíhání skončilo, kdy trvalo více než 16 měsíců. Rozhodnutím ředitele územního odboru [obec] [stát. instituce] ze dne [datum], [číslo] bylo kázeňské řízení zastaveno z důvodu, že skutek, o němž se vedlo řízení, nebylo kázeňským přestupkem. Jednání poškozeného nebylo ani trestným činem, ale ani kázeňským přestupkem. K nemajetkové újmě žalobce uvedl, že mu hrozil trest odnětí svobody až v délce 8 let. Osobní utrpení bylo umocněno i invazivními úkony v samotném trestním řízení. Došlo k omezení svobody poškozeného, když byl na dobu 21 hodin zadržen v cele předběžného zadržení. V rámci trestního stíhání byla provedena rozsáhlá domovní prohlídka prostor, které obývá nejen on sám, ale i jeho širší rodina. Tato domovní prohlídka trvala nejméně 6 hodin. Žalobce působil a působí jako policista, tedy jako osoba, jejímž primárním úkolem je dbát o dodržování zákonnosti. Nařčení ze zneužití svého postavení ke svému vlastnímu prospěchu zcela mimořádným způsobem zasáhlo do jeho dobré pověsti. Významným způsobem byl dehonestován před svými kolegy u Policie ČR, což zesílilo i dočasné zproštění výkonu služby. Zatčen byl přímo na pracovišti před kolegy, čímž získal nálepku kolegy, který zradil základní profesní čest. Odsouzení by žalobci zcela znemožnilo výkon jeho profese. S ohledem na povahu této profese by byl postaven před zásadní existenční problémy, protože bezpečnostní služba je primárně doménou veřejné moci. Musel by se tedy ucházet o zaměstnání v soukromém sektoru jako zcela nekvalifikovaná síla. Po dobu zproštění výkonu služby obdržel poškozený jen 50 % průměrného platu, což mu způsobilo závažné existenční problémy se splátkami hypotéčního úvěru, či chodu domácnosti. K velmi významnému zásahu do dobré pověsti žalobce došlo však i v místě bydliště poškozeného. Do místa bydliště byl k provedení domovní prohlídky před sousedy transportován v potech. Místo bydliště žalobce, [územní celek], je malá obec s cca [anonymizováno] obyvateli. Celá událost byla též medializována, když o ní informovaly [příjmení] deník, [příjmení] deník i [příjmení] deník. Ve zprávě sice nebyl jmenován, bylo jen uvedeno, že jde o policistu, jehož případ bude projednávat [název soudu], avšak s ohledem na obecnou znalost místních poměrů toto zcela postačovalo k jeho osobní identifikaci ze strany sousedů a ostatních obyvatel obce. Sama informace je stále zveřejněna na internetových stránkách [příjmení] deníku a [příjmení] deníku. Informace o skončení trestního stíhání naproti tomu nikdy medializována nebyla. Žalobci bylo zadržováno několik elektronických zařízení po dobu 4 měsíců, a to osobní počítač, notebook, mobilní telefon, USB flash disk. Samo vedení trestního stíhání bylo značně jednostranné, protože veškeré důkazy o trestním stíhání si poškozený musel obstarat sám, což konstatoval ve svém rozsudku ze dne [datum] i [název soudu] Trestní stíhání působilo trauma celé rodině, což opět doléhalo na žalobce, a dále podstatně zvýšilo míru jeho nemajetkové újmy. K uplatnění nároku u žalované žalobce uvedl, že předběžně nárok uplatnil dne [datum], aniž by v šestiměsíční lhůtě byl nárok žalobce jakkoli vyřízen. Dne [datum] a dne [datum] zaslal žalobce žalované předžalobní výzvy k plnění, na které žalovaná žádným způsobem nereagovala. I tato nekomunikace ze strany žalované zvyšuje jeho frustraci, a tím i samu nemajetkovou újmu. 2. Žalovaná učinila nesporným, že žalobce u ní nárok na náhradu majetkové újmy 43 726,40 Kč a náhradu nemajetkové újmy 208 000 Kč uplatnil dne [datum]. Žalovaná mimosoudní projednávání žalobcova nároku ukončila stanoviskem ze dne [datum], kterým žalobcovu žádost shledala částečně důvodnou. Nárok na náhradu škody představující náklady obhajoby ve výši 43 726,40 Kč žalobce neprokázal žádnými doklady, když doložil toliko prosté vyúčtování, které nemá obsahové náležitosti faktury a nelze jej za doklad o vzniku škody považovat. Tento nárok tedy žalovaná pokládala za nedůvodný. K požadovanému odškodnění nemajetkové újmy 208 000 Kč žalovaná uvedla, že žalobce kromě dvou novinových článků nepředložil žádné podklady, které by jeho tvrzení prokazovaly. Žalovaná považovala za dostačující odškodnění konstatování porušením práva žalobce, které přiznala stanoviskem ze dne [datum]. Nárok na částku 18 440 Kč žalovaná neuznala s poukazem na § 31 odst. 4 zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), v rozhodném znění (dále jen„ OdpŠk“). Žalovaná navrhla, aby soud žalobu zamítl. 3. Jelikož vzal žalobce žalobu částečně, co do částky 18 440 Kč zpět, soud usnesením ze dne 28.7.2021, č.j. 17 C 42/2021-97, řízení ohledně této části požadovaného nároku zastavil. Předmětem řízení tak nadále zůstal nárok žalobce na zaplacení částky 251 729,40 Kč. Soud zjistil, že došlo k početní chybě žalobce, kdy součet požadovaných nákladů vynaložených na obhajobu (č.l. 40) činí 43 729, 40 Kč a nikoli 43 726,40. Předmět řízení je tak o 3 Kč vyšší. 4. Podáním ze dne [datum] vznesla žalovaná námitku promlčení k nároku žalobce na odškodnění nemajetkové újmy. Podle žalované s ohledem na právní moc skončení trestního stíhání, uplatnění nároku u žalované a marné uplynutí šestiměsíční lhůty pro předběžné projednání, byl posledním dnem k podání žaloby dne [datum], popřípadě dne [datum]. Pokud žalobce podal žalobu až [datum], podal ji až po uplynutí promlčecí lhůty, čehož se žalovaná dovolává. 5. Soud věc projednal a rozhodl o ní při nařízeném jednání. S ohledem na vznesenou námitku promlčení, soud seznámil účastníky se svým předběžným právním názorem a dal rovněž účastníků na srozuměnou, že dokazování bude s ohledem na to vedeno pouze k újmě majetkové. Soud s ohledem na důvodně vznesenou námitku promlčení neprováděl dokazování dalšímu navrženými důkazy, které žalobce k prokázání nemajetkové újmy navrhl v podané žalobě i poté, co byl předběžnou písemnou výzvou soudu vyzván k doplnění tvrzení a důkazů podle § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř. Soud blíže nehodnotil důkazy provedené k prokázání nároku na odškodnění za nemajetkovou újmu před tím, než žalovaná vznesla námitku promlčení, neboť z nich žádné skutkové závěry neučinil. Soud dále blíže nehodnotil důkazy provedené k prokázání nároku na ty náklady obhajoby, ohledně nichž při jednání dne [datum] vzal žalobce žalobu částečně zpět. Soud z důvodu hospodárnosti řízení přijal jako důkaz k prokázání jednoho úkonu první služby, spočívající v poradě s klientem dne [datum] účastnický výslech žalobce, aby nebylo nutné jen za účelem splnění případné výzvy podle § 118a odst. 3 o.s.ř. jednání odročovat a navyšovat tak náklady řízení na straně obou účastníků. 6. Mezi účastníky zůstalo sporné, zda žalobce má v souvislosti s vedeným nezákonným trestním stíháním nárok na náhradu i za úkony právní služby, které žalovaná neodškodnila a dále zda má žalobce nárok na odškodnění za nemajetkovou újmy v penězích za předpokladu, že tento nárok není promlčen, jak namítla žalovaná. 7. Soud ve věci z provedeného dokazování učinil následující skutková zjištění. 8. Ze spisu [název soudu], sp. zn. [spisová značka] a ze shodných tvrzení účastníků soud zjistil, že usnesením policejního orgánu ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací], byl žalobce obviněn z přečinu neoprávněného přístupu k počítačovému systému a nosiči informací podle § 230 odst. 2 písm. a), odst. 3 písm. a) TZ, přečinu zneužití pravomoci úřední osoby podle § 329 odst. 1 písm. a), odst. 1 písm. a) TZ, a zvlášť závažného zločinu přijetí úplatku podle § 331 odst. 1 alinea jedna, odst. 3 písm. b) TZ. Dne [datum