17 C 88/2021-130 — Obvodní soud pro Prahu 2

1. Žalobce se žalobou ze dne 16. 4. 2021, doplněnou podáním ze dne 12.1.2022, domáhal na žalované zaplacení částky 245 000 Kč coby náhrady nemajetkové újmy způsobené mu nezákonným trestním stíháním vedeným posléze u Okresního soudu v Děčíně pod sp.zn. 24 T 55/2017. Žalobce uvedl, že usnesením policejního orgánu ze dne 29. 9. 2016 s ním bylo zahájeno trestního stíhání pro podezření ze spáchání zločinu zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby podle § 240 odst. 1, odst. 2 písm. c) trestního zákoníku ve stádiu dokonaném, formou účastenství ve smyslu ust. § 24 odst. 1 písm. c) trestního zákoníku. Poté byla na žalobce podána státním zástupcem Okresního státního zastupitelství v Děčíně podána k Okresnímu soudu v Děčíně obžaloba ze dne 31. 3. 2017 na žalobce, jž byl viněn ze spáchání stejného zločinu. Po rozsáhlém dokazování, které probíhalo u Okresního soudu v Děčíně v letech 2017 až 2020, byl vydán rozsudek ze dne 1. 9. 2020, č.j.: 24 T 55/2017-1049, kterým byl žalobce zproštěn obžaloby, neboť v žalobním návrhu označený skutek není trestným činem. Tento rozsudek nabyl právní moci dne 28. 10. 2020 Trestní stíhání žalobce trvalo více jak čtyři roky, když byl viněn z trestného činu, u kterého je stanoven trest odnětí svobody v rozmezí dva až osm let. Trestní stíhání zasáhlo do života žalobce. Žalobce má dvě malé děti [jméno], [datum narození] a [jméno], [datum narození], z nichž [obec] je duševně postižená, a to samo o sobě je pro žalobce psychicky namáhavé. Žalobce v rámci svého osobního života byl nucen po čtyři roky žít s myšlenkou, že může být pravomocně odsouzen k nepodmíněnému trestu odnětí svobody, když by tak byla ohrožena výživa a výchova jeho nezletilých dětí. Žalobce byl před trestním stíhání osobou bezúhonnou a po zproštění obžaloby vůči němu nebylo již vedeno žádné jiné trestní stíhání. 2. Žalovaná ve svém vyjádření ze dne 7.6.2021 učinila nesporným, že u ní žalobce dne 4.12.2020 uplatnil nárok na poskytnutí přiměřeného zadostiučinění za nemajetkovou újmu ve smyslu zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem (dále jen„ OdpŠk“), ve výši 245 000 Kč. Žalovaná předběžné projednání ukončila tak, že za dostačující formu kompenzace nemajetkové újmy shledala konstatování vydání nezákonného rozhodnutí a vyslovení omluvy, což žalobci sdělila svým stanoviskem ze dne 4. 5. 2021. Po stručné rekapitulaci průběhu předmětného trestního řízení žalovaná učinila nesporným, že v daném případě došlo ohledně žalobce k vydání nezákonného rozhodnutí ve smyslu § 8 odst. 1 OdpŠk, za které lze považovat s ohledem na výsledek trestního řízení záznam o sdělení podezření ze dne 28. 9. 2018. Dle žalované však žalobce dostatečně netvrdil ani neprokázal újmu, která mu měla vzniknout, resp. žalovaná obé shledala pouze v minimální míře. Žalobce se pouze obecně vyjádřil ve smyslu nemajetkové újmy a zásahu do jeho osobního života, avšak nijak nedoložil příčinnou souvislost a skutečný vznik nemajetkové újmy v souvislosti s vedeným trestním stíháním proti jeho osobě. Žalovaná poukázala i na to, že fakticky žalobci nepodmíněný trest nehrozil, neboť státní zástupce v rámci závěrečné řeči navrhoval uložení podmíněného trestu s přihlédnutím k trestní bezúhonnosti žalobce. 3. K výzvě soudu podle § 118a o.s.ř. žalobce dále doplnil skutková tvrzení podáním ze dne 12.1.2022. Uvedl, že byl trestně stíhán 49 měsíců, přičemž vzhledem k dosavadní trestní bezúhonnosti představovalo trestní stíhání značný zásah do jeho práv a svobod, zejména do jeho práva na zachování lidské důstojnosti, osobní cti, dobré pověsti a práva na soukromí. Dopad trestního stíhání byl u žalobce umocněn tím, že se jednalo o obvinění z ekonomického, když tento trestní čin je z pohledu veřejnosti považován za velmi závažný a je vnímán negativně. Vymezil se rovněž vůči námitce žalované ohledně návrhu státního zástupce, neboť ten byl učiněn až v závěrečné řeči a nesouhlasí, že by proto měla být obava žalobce z uvedeného trestu nižší. Žalobce naopak po celou dobu žil s představou, že může být odsouzen. V souvislosti s trestním stíháním došlo k výraznému snížení životního optimismu žalobce, žalobce trpěl poruchami spánku a často měl i výkyvy nálad. Žalobce na podané žalobě setrval v plné rozsahu. 4. Soud o věci rozhodl při nařízeném jednání. Na základě provedeného dokazování učinil soud následující skutková zjištění a dospěl k dále uvedeným závěrům o skutkovém stavu: 5. Ze spisu Okresního soudu v Děčíně sp. zn. 24 T 55/2017 soud zjistil následující skutečnosti: Usnesením Policie ČR, KŘP Ústeckého kraje, služba Kriminální policie a vyšetřování územní odbor Děčín, SKPV Oddělení hospodářské kriminality Děčín, ze dne 29. 9. 2016 bylo zahájeno trestní stíhání [celé jméno žalobce], [datum narození] (žalobce) a [jméno] [příjmení], [datum narození], jako obviněných ze spáchání zločinu zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby podle § 240 odst. 1, odst. 2 písm. c) trestního zákoníku ve stádiu dokonaném formou účastenství ve smyslu ustanovení § 24 odst. 1 písm. c) trestního zákoníku. Dne 3. 4. 2017 byla státním zástupcem Okresního státního zastupitelství v [obec] na žalobce podána obžaloba, a to společně s druhým obžalovaným [jméno] [příjmení] pro skutek, v němž obžaloba u žalobce spatřovala zločin zkrácení daně, poplatku a podobném povinné platby podle § 24 odst. 1 písm. c) trestního zákoníku, § 240 odst. 1, odst. 2 písm. c) trestního zákoníku. Z opisu z evidence rejstříku trestu ze dne 17. 1. 2018 vyplývá, že nejsou žádné informace o odsouzení žalobce. Dne 23. 1. 2018 se konalo hlavní líčení, jehož se žalobce osobně účastnil, před soudem vypovídal. V hlavním líčení bylo dále pokračováno 20. 3. 2018, jehož se žalobce osobně účastnil a před soudem vypovídal. Hlavní líčení poté pokračovalo dne 26. 4. 2018, kterého se žalobce účastnil, dne 27. 9. 2018, kterého se žalobce osobně účastnil, dne 29. 10. 2019, kterého se žalobce osobně účastnil, dne 21. 1. 2020, kterého se žalobce osobně účastnil, dne 20. 2. 2020, kterého se žalobce osobně účastnil, dne 19. 5. 2020, kterého se žalobce osobně účastnil, dne 16. 6. 2020, kterého se žalobce osobně účastnil, dne 23. 6. 2020, kterého se žalobce osobně účastnil. Při hlavním líčení dne 1. 9. 2020 byl vyhlášen rozsudek, kterým byli žalobce i [jméno] [příjmení] zproštěni obžaloby pro skutek dále v rozsudku uvedený, v němž bylo spatřováno spáchání zločinu zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby podle § 24 odst. 1 písm. c) trestního zákoníku, § 240 odst. 1, odst. 2 písm. c) trestního zákoníku, neboť v žalobním návrhu označený skutek není trestným činem (§ 226 písm. b) trestního řádu). Písemné vyhotovení rozsudku je na čl. 1049 spisu, s vyznačenou doložkou právní moci ve vztahu k žalobci dne 28. 10. 2020. 6. Žalobce je otcem dvou dětí, [jméno], [datum narození] a [jméno], [datum narození] (zjištěno z rodného listu [celé jméno žalobce] ze dne [datum] a rodného listu [jméno] [příjmení] ze dne [datum]). Dceři [obec] byl přiznán nárok na průkaz osoby se zdravotním postižením, označený symbolem„ ZTP/P“ ode dne 1. 10. 2019 trvale. Posudkový závěr označil typ postižení dcery [jméno] takto: Podstatné omezení schopnosti pohyblivosti, nebo orientace, na úrovni zvlášť těžkého funkčního postižení pohyblivosti, nebo orientace. Jde o osobu se zvlášť těžkým funkčním, nebo úplným postižením pohyblivosti, nebo orientace, včetně osob s poruchou autistického spektra ve smyslu § 34 odst. 4 zákona č. 329/2011 Sb. o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením ve znění platném od 1. 1. 2014. Jde o zdravotní stav uvedený v odst. 3 písm. m) přílohy č. 4 k vyhlášce č. 388/2011 Sb., ve znění platném od 1. 1. 2014 (zjištěno z rozhodnutí Úřadu práce České republiky, Krajské pobočky Ústí nad Labem, kontaktní pracoviště Děčín, ze dne 4. 10. 2019, sp. zn. [číslo], [číslo jednací]). 7. Žalobce svůj nárok u žalované uplatnil dne 4.12.2020, kdy požadoval uhrazení částky 245 000 Kč jako přiměřeného zadostiučinění za nemajetkovou újmu. Dne 4.5.2021 žalovaná konstatovala porušení práva žalobce tím, že bylo vydáno nezákonné rozhodnutí v trestním řízení, za což se mu omluvila. Důvod k poskytnutí i finančního zadostiučinění žalovaná neshledala. (zjištěno z žádosti o proplacení peněžního zadostiučinění za újmu způsobenou trestním stíháním ze dne 3. 12. 2020, ze stanoviska Ministerstva spravedlnosti ze dne 4.5.2021 a shodných tvrzení účastníků). 8. Z výslechu [jméno] [příjmení] (manželka žalobce) soud zjistil, že před trestním stíháním byl její manžel veselý, bezproblémový, chodil do práce, jezdili na výlety, pak se ale stalo to, že probíhala u manžela v práci nějaká kontrola, manžel v té době pracoval jako vedoucí skladu ve firmě, která se zabývala prodejem tabákových výrobků. Manžel nechápal, co je v tom za problém, když vydával zboží a vystavoval na něj faktury. V roce 2015 přišlo předvolání na policii, takže žalobce chodil na výslechy, kde tedy vysvětloval různé věci, které souvisely s tou kontrolou v zaměstnání.