18 C 12/2020-260 — Obvodní soud pro Prahu 2

1. Žalobci se žalobou podanou u zdejšího soudu domáhají na žalovaných zaplacení škody ve výš 29 903,24 Kč a dále nemajetkové újmy. Žalobci v době od 4. 7. 2019 do 11. 7. 2019 z důvodu pobytu žalobce a jeho rodiny v zahraničí předali žalované svého psa [jméno] a to na základě smlouvy ze dne 9. 6. 2019; Žalobci z důvodu plánované služební cesty poptali služby spočívající v umístění a péči o svého psa a oslovili žalovanou objednávkou ze dne 7. 6. 2019. Objednávka byla ze strany žalované potvrzena dne 9. 6. 2019. Dne 4. 7. 2019 žalobci předali psa pověřené osobě v budově psího hotelu žalované a odletěli do zahraničí. Při předání byl pes zcela zdraví, neměl žádné zranění, ani jiné zdravotní komplikace. Při převzetí psa dne 11. 7. 2019 však žalobci ještě v prostorách hotelu zjistili, že pes má velkou krvácející tržnou ránu na boku a komplikovanou zlomeninu spodního levého špičáku. Na zjištěná zranění psa žalobci okamžitě upozornili příslušného pracovníka, který žalobci psa předával. Pracovník žalobcům sdělil, že neví, jak se zranění psovi stala. Pes musel být žalobci okamžitě transportován na veterinární kliniku [anonymizováno] [obec], kde bylo zjištěno, že rána je stará min. 3 – 4 hodiny a max. 2 – 3 dny, přičemž do rány se dostala infekce, v důsledku které se rána zanítila a pes trpí vysokou horečkou. Stav psa byl velmi vážný a jeho život byl přímo ohrožen. Pes musel být hospitalizován, postoupil náročnou chirurgickou operaci a následně musel užívat antibiotika a vyžadoval každodenní péči majitele nebo členů jeho rodiny. Dále byl dopravován na veterinární kliniku na kontroly. Žalobkyni dále vznikla újma tím, že nemohla využít již zakoupenou letenku na jinou zahraniční cestu, neboť se musela o poraněného psa v té době starat. Žalobci uplatnili svůj nárok na náhradu škody a nemajetkové újmy u žalované předžalobní výzvou ze dne 7. 8. 2019, výzva byla žalované doručena dne 9. 8. 2019. Žalobci vyčíslili škodu a to náklady přímo spojené s péčí o zdraví zraněného zvířete, ošetření psa na veterinární klinice 9 261 Kč, kontroly po ošetření na veterinární klinice 9 880 Kč, léky a zdravotní pomůcky 4 080,24 Kč, doplňky stravy 983 Kč a cestovné cesty na kliniky a zpět, pro léky apod. 673 Kč, celkem 16.877,24 Kč. Žalobci dále požadují náklady, které žalobkyně vynaložila na letenku na plánovanou cestu do [anonymizováno]. Jelikož bylo nutné, aby se žalobkyně osobně starala o poraněného psa, nemohla vykonat s rodinou, s žalobcem a dcerou plánovanou cestu do [anonymizováno]. Žalobcům vznikla újma představující 100% z ceny letenky, tedy ve výši 5 442 Kč. Žalobci dále byli nuceni nechat vyhotovit znalecký posudek ve výši 4 840 Kč. Žalobci dále požadují slevu z ceny za služby žalované, neboť služba dle smlouvy nebyla poskytnuta řádně a během ubytování psa došlo k jeho vážnému poranění a nebyla mu poskytnuta včasná veterinární péče. Žalobci požadují slevu z ceny za službu dle smlouvy ve výši 70%, tedy 2 744 Kč. Dále žalobci požadují nemajetkovou újmu ve výši 100 000 Kč. 2. Žalovaná se k žalobě vyjádřila tak, že žalobou uplatněný nárok neuznala. V prvé řadě namítla pozdní uplatnění nároku ve smyslu ust. § 2407 o. z., podle kterého neuplatní-li uschovatel právo na náhradu škody do tří měsíců od vrácení věci, soud právo nepřizná, namítne-li druhá strana opožděné uplatnění. Žalobci si převzali psa [jméno] dne 11. 7. 2019 a tří měsíční lhůta pro uplatnění nároku na náhradu škody tak uplynula dne 11. 10. 2019. Žaloba byla podána po uplynutí této lhůty. Žalovaná dále odmítla, že by o psa [jméno] nebylo řádně pečováno. [příjmení] [jméno] byl po celou dobu ubytování ve zvířecím hotelu v odpovídajícím stavu a bylo o něj řádně pečováno. [příjmení] [anonymizováno] žalované je vybaven on-line kamerami a vlastníci ubytovaných zvířat mohou zvířata sledovat v přímém přenosu. Žalovaná rovněž uveřejňuje aktuální fotky zvířat na facebookovém účtu. Žalovaná poukázala na to, že žalobkyně [celé jméno žalobkyně] při převzetí psa [jméno] ještě v prostorách zvířecího hotelu žalované nezvládla uhlídat svého psa, ačkoliv již byl v jejím držení a tento přes kovovou mříž napadl jiného psa ubytovaného v hotelu. Situace byla zvládnuta především díky zásahu personálu žalované. Po tomto incidentu vykazoval pes [jméno] krvácející zranění. Personál žalované nabídl možnost ošetření u blízkého zvěrolékaře, kterého využívá, chování žalobců bylo však v dané chvíli spíš hysterické a iracionální a bez dalšího si psa [jméno] naložili do auta a odvezli. Žalovaná poukazuje na to, že pes [jméno] měl kožní absces, který mohl v důsledku potyčky s jiným psem při převzetí prasknout, což způsobilo krvácení. Vzhledem k tomu, že [jméno] byl u žalované ubytován pouze jeden týden, lze spíš dovodit, že absces měl již při převzetí do zvířecího hotelu žalované. K náhradě nemajetkové újmy žalovaná poukázala na ust. § 2971 o.z. a v této souvislosti odkazuje na rozhodnutí Nejvyššího soudu 25 Cdo 972/2018. V daném případě se Nejvyšší soud vyjádřil k pojmu hrubé nedbalosti a uvedl, že hrubá nedbalost jako zvláštní okolnost, za níž byla způsobena újma, je prakticky postavena na roveň úmyslnému způsobení škody ze zvlášť zavrženíhodných pohnutek. Ani z tvrzení žalovaných uvedených v žalobním návrhu nelze s naplnění dané podmínky dovodit. 3. Na vyjádření žalované reagovali žalobci, kteří poukazovali na to, že co se týká tvrzené opožděnosti uplatnění nároku, zde žalovaná nesprávně interpretuje pojem o uplatnění práva na náhradu škody, když tímto je tedy uplatnění nároku vůči žalované. Toto žalobci učinili již v srpnu 2019. Škoda tedy byla uplatněna včas. Žalobci dále poukazují na to, že dle zprávy z kliniky [anonymizováno] [obec] měla být rána stará 3 – 4 hodiny a max. 2 – 3 dny. K vystavení této zprávy došlo v 18.05 hod. a k předání psa [jméno] došlo kolem 17:00 hod. Z uvedeného je tedy zřejmé, že zranění muselo vzniknout v době, kdy byl pes [jméno] umístěn v psím hotelu. 4. Podáním doručeným soudu dnem 4. 3. 2022 vzali žalobci žalobu částečně zpět co do částky požadované náhrady škody ve výši 29 904 Kč, neboť žalovaná po podání žaloby uvedenou částku uhradila. Toto rovněž sdělila žalovaná soudu přípisem ze dne 9. 2. 2022, kdy výslovně uvedla, že žalovaná uhradila žalobcům celou žalobu uplatněnou škodu, tedy částku 29 903,24 Kč. Soud ve výroku II. tohoto rozsudku řízení co do učiněného zpětvzetí zastavil, když s tímto zpětvzetím žaloby souhlasila i žalovaná. Předmětem řízení tak zůstala částka 100 000 Kč, požadovaná jako náhrada nemajetkové újmy. 5. Mezi účastníky bylo v řízení nesporné, že pes žalobců labrador jménem [jméno] byl umístěn do psího hotelu provozovaného žalovanou v období od 4. 7. 2019 do 11. 7. 2019. Z předložených znaleckých posudků (znalce [anonymizováno] [jméno] [příjmení], soudního znalce z oboru zemědělství, odvětví veterinářství a soudem ustanoveného znalec [celé jméno znalce]) vzal soud za prokázané, že při pobytu psa [jméno] v zařízení žalované došlo u psa [jméno] ke vzniku abscesu. Znalec [příjmení] [jméno] [příjmení] se k příčinám vzniku abscesu vyjádřil tak, že absces vzniká v momentě nějaké perforace kůže s cizím tělesem. Posléze za nějaký den až dva dny se rána uzavře a poté tam může vzniknout absces, kdy se tam dostane nějaká infekce a rána poté praskne a hnis vytéká. Ze znaleckého posudku znalce [příjmení] [celé jméno znalce] a z výslechu znalce [příjmení] [jméno] [příjmení] vzal soud za prokázané, že důvod vzniku abscesu může být v podstatě jakékoliv poranění kůže s následným infektem. Znalci se vyjádřili v tom smyslu, že absces v pozdějších fázích, tedy před prasknutím, může být běžně zjistitelný např. při hlazení psa. Zjistitelný je zejména u krátkosrstých plemen. 6. Z výslechu slyšených svědků, zaměstnanců žalované ([jméno] [anonymizováno], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] a [anonymizována dvě slova]) bylo zjištěno, že pes [jméno] byl pravidelně venčen a při péči o něj nejevil žádné známky poranění, byl tedy živí, nebyl nijak apatický, byl hravý, skákal, nevykazoval žádné známky poranění, normálně žral a pil. Z výslechu uvedených svědků nebylo zjištěno žádné hrubé porušení péče o psa [jméno]. Pes byl venčen vždy samostatně vzhledem k jeho živé povaze, nedostal se do kontaktu s žádným jiným psem. 7. Po právní stránce posoudil soud věc následovně: 8. Podle ust. § 2402 zákona č.79/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.) smlouvou o úschově se uschovatel zavazuje převzít věc, aby ji pro uschovatele opatroval. Ve smlouvě lze ujednat, že schovatel může věc schovat do úschovy dalšímu schovateli. 9. Podle ust. § 2403 odst. 1 o.z. schovatel opatruje převzatou věc, jak bylo ujednáno, jinak tak pečlivě, jak to odpovídá povaze věci a jeho možnostem, aby na věci nevznikla škoda, a po uplynutí doby úschovy věc uschovateli vrátí spolu s tím, co k ní přibylo. 10. Podle ust. § 2403 odst. 2 o.z. požádá-li uschovatel, vrátí mu schovatel věc i před uplynutím ujednané doby úschovy. Sám ale nemá právo vrátit věc dříve, než že ji nemůže pro nepředvídatelnou okolnost bezpečně ne