19 C 165/2022-19 — Obvodní soud pro Prahu 2

1. Žalobkyně se svou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky 19 886,27 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že uzavřela se žalovaným smlouvu, v rámci které byly mezi žalobkyní a žalovaným upraveny podmínky čerpání finančních prostředků prostřednictvím služby [anonymizováno] účet. Podstatou uzavřené smlouvy bylo umožnění žalovanému zřídit si [anonymizováno] kartu, prostřednictvím které měl žalovaný možnost odložit jím realizované platby do výše schváleného kreditního rámce až o 45 dní. Žalovaný se přitom podle žalobkyně zavázal uhradit jednotlivé platby provedené prostřednictvím [anonymizováno] karty včetně případného poplatku za prodloužení splatnosti v případě, že neuhradí do data splatnosti jednotlivé vyúčtované transakce. Součástí uzavřené smlouvy byly Všeobecné obchodní podmínky [právnická osoba], podle kterých v případě využití služby odložení splatnosti bude žalovanému vyúčtován poplatek za prodloužení splatnosti ve výši 5 Kč za každých odložených 100 Kč o 1 měsíc při platbě min. 10 % z celkové jistiny a ve výši 10 Kč za každých odložených 100 Kč o 1 měsíc při platbě méně než 10 % z celkové jistiny. Všeobecné obchodní podmínky obsahovaly také ustanovení, podle kterého v případě porušení smluvních podmínek smlouvy může žalobkyně požadovat poplatek z prodlení, jehož výše se odvíjí od délky trvání prodlení na straně žalovaného. Žalovaný prostřednictvím [anonymizováno] karty čerpal finanční prostředky v celkové výši 24 756,37 Kč, přičemž poplatek za prodloužení činil 1 176,06 Kč. Žalovaný však svůj závazek plnil pouze z části, když uhradil částku ve výši 11 487 Kč. Ve zbylé části se žalovaný dostal do prodlení. Pro tento případ si strany ujednaly, že žalobkyni vznikne nárok na poplatek z prodlení, jehož výše se odvíjí od délky prodlení na straně žalovaného. Žalobkyni tak vznikl nárok na zaplacení částky ve výši 5 440,84 Kč. Žalovaný však do dnešního dne ničeho nezaplatil, ačkoliv byl ke splnění své povinnosti vyzván žalobkyní dne 16. 5. 2022. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil. Vzhledem k tomu, že ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě listinných důkazů předložených žalobkyní a účastníci souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení ústního jednání (žalobkyně výslovně v žalobním návrhu a žalovaný konkludentně, když se na výzvu soudu spojenou s doložkou ve smyslu § 101 odst. 4 o. s. ř. v dané lhůtě nevyjádřil) soud postupoval podle § 115a o. s. ř., kdy k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí, a věc rozhodl bez nařízení jednání. 2. Protože se žalovaný ve věci nevyjádřil, vycházel soud při zjišťování skutkového stavu z důkazů a tvrzení předložených žalobkyní. Na základě těchto skutečností soud zjistil následující. Žalobkyně uzavřela se žalovaným smlouvu o poskytování služby [anonymizováno] ze dne 27. 4. 2017, na základě které se zavázala žalovanému poskytovat službu, jejíž podstatou bylo umožnění žalovanému zřídit si [anonymizováno] kartu, prostřednictvím které měl žalovaný možnost odložit jím realizované platby do výše schváleného kreditního rámce až o 45 dní, za což se žalovaný zavázal zaplatit platbu prostřednictvím karty [anonymizováno] řádně a včas, případně pak uhradit poplatek za prodloužení splatnosti, který činil 5 Kč za každých odložených 100 Kč o 1 měsíc při platbě min. 10 % z celkové jistiny a ve výši 10 Kč za každých odložených 100 Kč o 1 měsíc při platbě méně než 10 % z celkové jistiny. Pro případ prodlení žalovaného byl taktéž sjednán poplatek z prodlení, a to v závislosti na délce nesplnění závazku ze strany žalovaného. Smluvní strany si ujednaly, že jeho výše bude, pokud bude prodlení delší než 25 dnů částku 650 Kč + 10 % z celkového vyúčtování. Žalovaný čerpal prostřednictvím objednávek na [anonymizována dvě slova] celkové služby ve výši 24 756,37 Kč. Žalovaný žalobkyni zaplatil částku ve výši 11 487 Kč, avšak přes další výzvy neuhradil ničeho navíc. Žalobkyni proto vznikl nárok na zaplacení poplatku z prodlení ve výši 5 440,84 Kč. 3. Soud právně věc posoudil následovně. Smluvní strany mezi sebou uzavřely platně smlouvu podle § 1746 odst. 2 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (OZ), v níž se zavázali ke vzájemnému plnění. Protože však žalovaný nedostál svých povinností a nezaplatil však žalobkyni dlužnou částku, dostal se do prodlení ve smyslu § 1968 OZ, pročež náleží žalobkyni také zákonný úrok z prodlení podle § 1970 OZ Smluvní strany si také za účelem utvrzení dluhu smluvily poplatek z prodlení, který má formu smluvní pokuty ve smyslu § 2048 odst. 1 OZ. Protože žalovaný porušil své povinnosti, náleží žalobkyni i tato smluvní pokuta. 4. Na základě výše uvedených okolností soud shledal, že byla žaloba podána důvodně, a proto jí v plném rozsahu vyhověl. 5. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 19 886,27 Kč sestávající z částky 300 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 300 Kč za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t. a z částky 300 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč.