19 C 29/2022-30 — Obvodní soud pro Prahu 2

1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení částky 16 000 Kč s přísl. a 2 416 Kč [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“), uzavřela dne 6. 8. 2021 s žalovaným smlouvu o úvěru [číslo] na základě níž byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 16 000 Kč převodem na účet, přičemž žalovaný se zavázal vrátit jistinu spolu s příslušenstvím do 8. 9. 2021. Nedílnou součástí byly obchodní podmínky smlouvy o úvěru (dále jen„ VOP“). Smlouva byla uzavřena verifikační platbou podle VOP. Žalovaný však sjednanou částku, kterou se zavázal vrátit, neuhradil řádně a včas. Tím mu vznikla povinnost zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné částky, a to za každý den prodlení. Zároveň mu vznikla povinnost zaplatit paušální náhradu výdajů spojených s upomínáním, především za odeslání písemných upomínek žalovanému. Pohledávka za žalovaným byla následně smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 8. 12. 2021 a společným prohlášením smluvních stran o postoupení pohledávek postoupena na žalobkyni, což bylo žalované oznámeno právním předchůdcem žalobkyně. Celková hodnota pohledávky činila ke dni postoupení 18 566 Kč a skládala se z nesplacené jistiny ve výši 16 000 Kč, nesplacené smluvní pokuty ve výši 2 416 Kč a z neuhrazené paušální náhrady nákladů na upomínání ve výši 150 Kč. Žalobkyně dále požadovala kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 562,63 Kč z částky 16 000 Kč za období od 1. dne prodlení po splatnosti závazku žalované (tj. od 9. 9. 2021) do 7. 2. 2022. Dále žalobkyně požaduje zákonný úrok z prodlení, a to ode dne následujícího po účinnosti postoupení pohledávky, tedy od 9. 2. 2022. Závěrem žalobkyně žádá zaplacení částky 217 Kč jako náhrady účelně vynaložených nákladů mimosoudního vymáhání pohledávky, kdy žalobkyně uplatňuje náhradu cesty pověřeného pracovníka věřitele na kontaktní adresu žalované z důvodu osobní návštěvy. Žalobkyně se pokusila dopisem ze dne 11. 2. 2022 a upomínkou ze dne 2. 6. 2022 věc vyřešit mimosoudně, ale žalovaný dosud ničeho nezaplatil. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, skutková tvrzení žalobkyně obsažená v žalobě nezpochybnil a rovněž nezpochybnil listiny předložené žalobkyní. 3. Vzhledem k tomu, že ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě listinných důkazů předložených žalobkyní a účastníci souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení ústního jednání (žalobkyně výslovně v žalobním návrhu a žalovaný konkludentně, když se na výzvu soudu spojenou s doložkou ve smyslu § 101 odst. 4 o. s. ř. v dané lhůtě nevyjádřil) soud postupoval podle § 115a o. s. ř., kdy k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí, a věc rozhodl bez nařízení jednání. 4. Z předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutečnosti: Ze smlouvy o úvěru [číslo] zjistil, že žalovaný uzavřel s právní předchůdkyní žalobkyně smlouvu o úvěru dne 6. 8. 2021, na základě které byly žalovanému poskytnuty peněžní prostředky ve výši 16 000 Kč. Žalovaný se ve smlouvě zavázal poskytnutou jistinu vrátit do 30 dnů ode dne poskytnutí úvěru, současně se žalovaný zavázal uhradit právní předchůdkyni žalobkyně v případě prodlení se zaplacením úvěru smluvní pokutu ve výši 0,1 % z jistiny, a to za každý den prodlení, přičemž smluvní pokuta byla splatná den následující po dni takového prodlení. Smlouvou bylo dále ujednáno, že zaplacením smluvní pokuty není dotčeno právo věřitele na náhradu škody v plné výši, sjednané úroky a úroky z prodlení. Žalovaný rovněž souhlasil s VOP. 5. Z upomínky ze dne 2. 6. 2022 soud zjistil, že žalovaný neuhradil úvěr do sjednaného data, pročež byla sepsána výzva k úhradě dluhu ve výši 18 566 Kč, a to nejpozději do 14. 6. 2022. 6. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 8. 12. 2021 a ze společného prohlášení smluvních stran o postoupení pohledávek soud zjistil, že pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni, a z přípisu právní předchůdkyně žalobkyně ze dne 14. 4. 2021 vyplývá, že žalované bylo postoupení pohledávky oznámeno. 7. Z výzvy žalobkyně ze dne 11. 2. 2022 soud zjistil, že žalovaný byl vyzván k zaplacení dlužné částky ve výši 18 566 Kč. 8. Soud dospěl k závěru o skutkovém stavu, který je shodný s uvedenými skutkovými zjištěními, přičemž z provedených důkazů nevyplývá, že by žalovaný dlužnou částku uhradil, když ani on sám se k žalobě nevyjádřil a tuto žalobkyní tvrzenou skutečnost nesporoval. 9. Podle § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), platí, že věřitel může celou pohledávku nebo i její část i bez souhlasu dlužníka postoupit smlouvou jiné osobě. S postoupenou pohledávkou přechází i její příslušenství a všechna práva s ní spojená včetně zajištění (§ 1880 odst. 1 o. z.). 10. Soud v prvé řadě konstatuje, že má za to, že došlo k platnému postoupení pohledávky právní předchůdkyně žalobkyně za žalovanou, pročež uzavřel, že žalobkyně je v dané věci aktivně legitimována. 11. V řízení bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela se žalovaným smlouvu o úvěru, na základě níž právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému sjednanou částku ve výši 16 000 Kč s tím, že žalovaný se zavázal vrátit tuto částku 4 400 Kč do 8. 9. 2021. Zmíněná částka byla žalovanému poskytnuta dne 9. 8. 2021. Žalovaný se ve smlouvě pro případ svého prodlení zavázal kromě poskytnuté jistiny ve výši 16 000 Kč zaplatit také smluvní pokutu ve výši 0,1 % z jistiny za každý den prodlení. 12. Soud smlouvu posoudil jako smlouvu o úvěru dle § 2395 o. z., dle něhož se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Zároveň se jedná o spotřebitelský úvěr. Soud má dále za prokázané, že žalovaný dlužnou částku žalobkyni nevrátil zpět. 13. Protože žalovaný neplnil řádně a včas, jak se k tomu smlouvou zavázal, a dostal se do prodlení ve smyslu § 1968 o. z., vznikl žalobkyni mimo nároku na sjednanou smluvní pokutu také nárok na zákonný úrok z prodlení podle § 1970 o. z. a náhradu účelně vynaložených nákladů (škody), která spočívá v náhradě za upomínání ve výši 150 Kč a v náhradě za mimosoudní vymáhání dluhu ve výši 217 Kč. Soud proto přiznal žalobkyni žádané nároky v plné výši. 14. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 18 416 Kč sestávající z částky 300 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 300 Kč za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t. a z částky 300 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč.