19 C 93/2022-29 — Obvodní soud pro Prahu 2

1. Žalobkyně se svou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky 194 450 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalovaný, jakožto nájemce bytu [číslo] umístěném ve [anonymizováno] podlaží na adrese [adresa žalovaného], který má žalobkyně svěřený ve své správě na základě [anonymizováno] [územní celek], užíval byt na základě nájemní smlouvy ze dne 11. 8. 2014. Žalovaný však od srpna 2020 přestal platit nájemné a služby spojené s užíváním bytu, pročež byla nájemní smlouva s okamžitou platností dne 6. 4. 2021 vypovězena (výpověď byla doručena žalovanému až 27. 5. 2021). Ačkoliv byl žalovaný vyzván k vyklizení, dosud k tomu nedošlo, a to ani přes exekuční vymáhání této povinnosti. Žalovaný nadále užívá byt bez právního důvodu. Nájemné od 15. 8. 2020 bylo podle smlouvy a jejích dodatků splatné vždy do 5. dne příslušného měsíce sjednáno ve výši 7 943 a zálohy na služby 2 195 Kč. Žalovaný tak za období od srpna 2020 do května 2021 dluží celkem částku 100 400 Kč (9 158 Kč za srpen 2020). Po výpovědi žalovaný neměl právo k užívání bytu, pročež mu dále nebyly účtovány zálohy na služby. Za období červen 2021 až červen 2022 žalovaný dluží žalobkyni bezdůvodné obohacení ve výši 94 050 Kč (za červenec 2022 byl zaúčtován přeplatek za služby ve výši 1 266 Kč za rok 2020). Ačkoliv byl žalovaný ze strany žalobkyně o úhradu dlužné částky před podáním žaloby upomínán, žalobkyni na svůj dluh ničeho neuhradil. 2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. 3. Zdejší soud věc rozhodl dle § 115a o.s.ř., aniž by nařizoval jednání, neboť je objasněna listinnými důkazy a účastníci s takovým postupem souhlasili, a to žalobkyně výslovně a žalovaný konkludentně podle § 101 odst. 4 o.s.ř., když nereagoval na výzvu soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. 4. Soud ve věci zjistil z důkazů následující skutečnosti. V řízení bylo Výpisem z katastru nemovitostí, [anonymizováno] [rok], pozemku parc. [číslo] stavba [adresa], [územní celek], [katastrální uzemí], prokázáno, že žalobkyně vykonává svěřenou správu nemovitosti ve vlastnictví [územní celek] [územní celek] Nájemní smlouvou ze dne 11. 8. 2014 a dodatkem č. 1 a č. 3 bylo prokázáno, že žalobkyně uzavřela s žalovaným smlouvu, jejímž předmětem bylo nájemní právo k bytu [číslo] v [anonymizováno] podlaží domu [adresa] nacházejícího se na adrese [adresa žalovaného]. Výpovědí z nájmu bytu ze dne 24. 5. 2021 bylo prokázáno, že žalobkyně vypověděla žalovanému nájem bez výpovědní doby z důvodu vážného porušení povinností nájemce, spočívajících v neplacení nájemného a úhrad za služby spojené s užíváním bytu. Žalovaný byl ve výpovědi upozorněn, že nájem bytu končí doručením výpovědi z nájmu bytu. Dle dodejky byla výpověď z nájmu bytu doručena žalovanému dne 27. 5. 2021. Předžalobní výzvou ze dne 2. 6. 2022 s dodejkou bylo prokázáno, že žalovaný byl žalobkyní vyzýván k zaplacení dlužné částky. 5. Podle § 2201 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“) nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné. 6. Podle § 2246 odst. 1 o. z. strany ujednají nájemné pevnou částkou. Má se za to, že se nájemné sjednává za jeden měsíc. 7. Podle § 2247 odst. 2 pronajímatel zajistí po dobu nájmu nezbytné služby. Má se za to, že nezbytnými službami jsou dodávky vody, odvoz a odvádění odpadních vod včetně čištění jímek, dodávky tepla, odvoz komunálního odpadu, osvětlení a úklid společných částí domu, zajištění příjmu rozhlasového a televizního vysílání, provoz a čištění komínů, případně provoz výtahu. 8. Podle § 2991 odst. 1 kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Dle odst. 2) se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 9. Podle § 1970 o.z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 10. Soud uzavřel, že žaloba byla podána po právu. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně s žalovaným uzavřela smlouvu o nájmu bytu ve smyslu § 2201 o. z., v níž se žalovaný zavázal hradit žalobkyni řádně nájemné a služby spojené s užíváním bytu. Dále bylo prokázáno, že nájem skončil výpovědí z nájmu bytu, a to jejím doručením dne 27. 5. 2021, avšak žalovaný předmětný byt nevyklidil a řádně nepředal. K vyklizení bytu dosud nedošlo. Žalovaný tak byt fakticky dosud užíval bez právního důvodu po skončení nájemního vztahu, aniž by platil nájemné. Žalovaný se na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatil, když za měsíce červen 2021 až červenec 2022 (ponížený o částku 1 266 Kč, na kterou žalobkyně dle jejích tvrzení započítala přeplatek žalovaného za služby za rok 2020) nehradil částku odpovídající měsíčnímu nájemnému ve výši 7 943 Kč (v celkové výši 94 050Kč). Dále bylo prokázáno, resp. nebyl prokázán opak, že žalovaný uhradil za měsíce srpen 2020 až květen 2021 nájemné a zálohy na služby, k čemuž se zavázal nájemní smlouvou (za srpen 2020 dle tvrzení žalobkyně ponížená částka 9 158 Kč – celkem 100 400 Kč). V průběhu řízení se žalovaný ve věci nevyjádřil, skutková tvrzení žalobkyně nesporoval, a tudíž ani netvrdil, že by mu uvedený dluh nevznikl nebo jej již zcela nebo zčásti uhradil. Soud proto vycházel ze skutkových tvrzení žalobkyně a ze žalobkyní předložených důkazů, a proto žalobě zcela vyhověl. Soud uložil žalovanému ve smyslu § 1970 o. z. rovněž povinnost zaplatit žalobkyni úrok z prodlení žalované částky, výše úroku z prodlení byla stanovena v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Lhůta k plnění byla stanovena na tři dny od právní moci rozsudku podle § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř. 11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 8 378 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 7 778 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 600 Kč představující 300 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky.