ECLI: ECLI:CZ:OSPH02:2022:20.C.52.2021.1 Datum: 2022-08-05 Předmět: o zaplacení 398 292 Kč s příslušenstvím Ustanovení: ["§ nař. vl. č. 351/2013 Sb.", "§ 142 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 1970 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 151 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 160 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 2 vyhl. č. 254/2015 Sb.", "§ 9 vyhl. č. 177/1996 Sb.", " ["konkurs""náhrada mzdy""náhrada nemajetkové újmy""nemajetková újma""odpovědnost státu za škodu""peněžité plnění""skončení pracovního poměru""zadostiučinění / satisfakce"]
O co šlo: o zaplacení 398 292 Kč s příslušenstvím (["§ nař. vl. č. 351/2013 Sb.", "§ 142 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 1970 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 151 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 160 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 2 vyhl. č. 254/2)
1. Žalobce se žalobou domáhal po žalované zaplacení částky ve výši 398 292 Kč s příslušenstvím, která má v částce 250 000 Kč představovat přiměřené zadostiučinění za nemajetkovou újmu, jež měla žalobci vzniknout v důsledku nesprávného úředního postupu v podobě nepřiměřené délky konkursního řízení vedeného u [název soudu] pod sp. zn. [spisová značka], a v částce 148 292 Kč představuje majetkovou škodu vzniklou neuspokojením nároku žalobce v konkursním řízení v částce 81 095 Kč a náklady řízení v částce 67 197 Kč vedeného u [název soudu] pod sp. zn. [spisová značka]. Žalobce řádně pohledávku přihlásil pod [číslo] jednalo se o dlužnou mzdu za květen 2002 v částce 50 531 Kč a náhradu mzdy za nevyčerpanou dovolenou za rok 2001 v délce 13 dnů v částce 30 564 Kč. Úpadcem byla [právnická osoba], [anonymizováno]. Majetková škoda měla žalobci vzniknout tím, že správce konkursní podstaty nesprávné nezařadil nároky žalobce k přezkumu na přezkumném jednání. Žalobce se domáhal přezkumu na zvláštním přezkumném jednání, soud však jeho požadavku nevyhověl s tím, že pracovní nároky není třeba přezkoumávat a správce konkursní podstaty je oprávněn je uspokojit kdykoliv v průběhu konkursu. Nárok žalobce na náhradu mzdy za dovolenou však dle názoru žalobce není pracovním nárokem ve smyslu § 31 odst. 3 zákona o konkursním vyrovnání, neboť vznikl v době před prohlášením konkursu. Minimálně v této části měl být nárok přezkoumán a zahrnut do seznamu přihlášených pohledávek. Chybou správce konkursní podstaty došlo k tomu, že nárok žalobce nebyl přezkoumán při řádném přezkumném jednání, tato chyba pak měla být napravena konkursním soudem v rámci dohledové činnosti, proto odpovědnost nese soud. V rámci konkursu nemůže zůstat žádná přihlášená pohledávka bez rozhodnutí o jejím stavu tak, jak se stalo žalobci. Soud postupoval nesprávně, umožnil-li, aby přihláška žalobce nebyla vůbec přezkoumána, navíc v situaci, kdy správce následně začal pohledávku zpochybňovat a tvrdil, že ji vyplatil. Doklad o výplatě však správce konkursní podstaty nepředložil ani v řízení před [název soudu]. Odpovědnost za správný procesní postup nese dle žalobce konkursní soud, který měl zajistit, aby všechny řádně přihlášené pohledávky byly přezkoumány a aby pohledávka žalobce nebyla opomenuta. Nárok žalobce nebyl v konkursním řízení nikdy uspokojen, ačkoliv pracovní nároky mohou být uspokojeny kdykoliv v průběhu konkursního řízení a ačkoliv zpeněžený majetek byl dostatečný. Žalobce výplatu u konkursního správce urgoval, výplata nebyla provedena, proto žalobce podal proti správci žalobu k [název soudu] pod sp. zn. [spisová značka]. Pohledávka v částce 81 095 Kč a náhrada nákladů řízení ve výši 50 209 Kč a 16 988 Kč byly žalobci přiznány, avšak pohledávka je v současné době nevymahatelná. Žalobce se pokusil ji vymoci v exekuci, ale dlužník je po skončení konkursu bez majetku. Pokud by nedošlo k nesprávnému úřednímu postupu, žalobce by uvedené náklady za nalézací řízení nemusel vynaložit. Konkursní řízení trvalo 17 let a 8 měsíců, což je délka nepřiměřená, a ve vztahu k žalobci nesplnilo svůj účel. Pokud by konkursní správce a konkursní soud plnili své povinnosti, nárok žalobce by uspokojen byl. Žalobce se na délce řízení nijak nepodílel, byl v nejistotě ohledně výsledku řízení, význam řízení shledává žalobce za značný z důvodu, že uplatňoval mzdové nároky a byl vystaven existenčním problémům. Na základě uvedeného žalobce vyčíslil svůj nárok na náhradu nemajetkové újmy v částce 15 000 Kč za rok řízení s tím, že za první dva roky požaduje částku poloviční. Dne 18. 8. 2020 žalobce své nároky předběžně uplatnil u žalované.
2. Žalovaná k žalobě ve vyjádření ze dne [datum] uvedla, že žalobce nároky předběžně uplatnil dne [datum] a že v rámci předběžného projednání nároky žalobce neshledala důvodnými. Konkursní řízení trvalo 17 let a 6 měsíců, od [datum] do [datum]. V prosinci 2003 mělo dojít k úhradě pohledávky žalobce, konkursní soud i konkursní správce od této doby měli za to, že pohledávka žalobce byla vyplacena. Žalobce se své pohledávky začal poprvé domáhat až v prosinci 2017, kdy se domáhal nařízení přezkumného jednání, po dobu 15 let se tak o svou pohledávku nezajímal, což nesvědčí o vysokém významu řízení pro žalobce. Žaloba proti konkursnímu správci byla podána až dne [datum], žalobce dle žalované nezachoval potřebnou míru pozornosti, která by byla způsobilá zabránit vzniku újmy. Konkursní řízení bylo rozsáhlé, figurovalo v něm 751 věřitelů, správce konkursní podstaty pravidelně konkursní soud informoval o stavu řízení, snažil se o smírné řešení sporů. Konkursní správce i soud činili úkony v pravidelných lhůtách a celková délka odpovídá složitosti řízení, proto je dle žalované přiměřená. Ohledně nároku na náhradu majetkové škody žalovaná uvedla, že nárok byl žalobci přiznán pravomocným rozhodnutím [název soudu] pod sp. zn. [spisová značka], proto by se žalobce měl pokusit jej vymoci proti dlužníkovi. Vznik škody tak žalobce neprokázal. Z uvedených důvodů žalovaná navrhla žalobu zamítnout.
3. Žalobce v replice k vyjádření žalované ze dne [datum] zdůraznil, že délka konkursního řízení je neakceptovatelná a v poměrech České republiky nepřiměřená. Dále žalobce doplnil, že není jediným zaměstnancem úpadce, kterému jeho pohledávka nebyla vyplacena, a je vina konkursního soudu, že ve věci nebyla ochota, aby bylo zjištěno, kde skončili peníze určené na uspokojení pohledávek zaměstnanců. Povinnost konkursního soudu provádět dohlédací činnost řádným způsobem je ovládána zásadou oficiality, proto nelze žalobci vyčítat jeho pasivitu v řízení, když žalobce není subjektem, který má státní orgán kontrolovat. Ani námitka žalované o zanedbání prevenční povinnosti žalobce neobstojí, když tato povinnost je dána v rámci soukromého života. K námitce žalované o nižším významu řízení žalobce doplnil, že pracovněprávní nároky mají z povahy věci zvýšený význam. K námitce žalované o tom, že stát je v pozici posledního dlužníka a že žalobce má vymáhat přiznanou pohledávku na majetkové škodě po dlužníkovi, žalobce doplnil, že pohledávka je bezvýsledně vymáhána v rámci exekučního řízení, neboť dlužník je po konkursu zcela bez majetku. Za uvedenou nevymahatelnost odpovídá stát, pokud by nedošlo k nesprávnému úřednímu postupu soudu, pohledávka žalobce by byla v plném rozsahu v konkursním řízení uspokojena a náklady nalézacího řízení by vůbec nevznikly. K nároku z titulu nepřiměřené délky žalobce doplnil, že ve věci dále rozhodoval dovolací soud a řízení tak trvalo 19 let a 4 měsíce, žalobní požadavek však žalobce nerozšiřuje, trvá na úhradě částky 250 000 Kč z tohoto titulu.
4. Ve vyjádření ze dne [datum] žalobce doplnil, že u žalované uplatnil také nárok za zbylou délku řízení, který žalovaná rovněž zamítla. Konkursní soud fakticky zákonem určenou povinnost dohledu neprováděl, správce nekontroloval a veškerá jeho činnost se zúžila na to, že správce opakovaně vyzýval k předložení konečné zprávy. Konkursní soud nežádal vysvětlení nečinnosti správce, na výtky věřitelů reagoval pouze tak, že požádal správce o vyjádření a přeposlal mu podání věřitele. Chyby v návrzích správce (zejména návrhu na rozvrh) soud nezjistil, ačkoliv je správně zjistit měl. Soud měl zjednat nápravu, když se od žalobce dozvěděl o nesprávném stavu, a měl dovodit závěr z neexistence dokladu správce o provedené výplatě.
5. Účastníci učinili nesporným, že žalobce žalobou uplatněné nároky u žalované předběžně uplatnil, a to konkrétně dne [datum].
6. Ze stanoviska žalované ze dne 24. 6. 2021 soud zjistil, že žalovaná k uplatněným nárokům žalobce vydala zamítavé stanovisko a odškodnění mu neposkytla z důvodů shodných, jako uvádí ve vyjádření k žalobě.
7. Z doplnění žádosti o odškodnění ze dne 22. 10. 2021 a z dopisu žalované ze dne 2. 11. 2021 soud zjistil, že žalobce požadoval z titulu nepřiměřené délky posuzovaného řízení, která se prodloužila o dovolací řízení, zaplacení částky 275 000 Kč. Žalovaná na svém stanovisku setrvala a odškodnění žalobci neposkytla.
8. Ze sdělení soudního exekutora [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [exekutorský úřad] k č.j. [číslo jednací] soud zjistil, že v exekuci vedené ve prospěch žalobce na majetek povinného [právnická osoba] zbývá k vymožení částka 188 657,60 Kč, dosud nebylo ničeho vymoženo a nebyl dohledán žádný postižitelný majetek povinného.
9. Z pokladního dokladu [číslo] ze dne [datum], [číslo] ze dne [datum] a [číslo] ze dne [datum] soud zjistil, že žalobce uhradil svému právnímu zástupci náhradu nákladů řízení vedeného u [název soudu] pod sp. zn. [spisová značka] ve výši 45 013,44 Kč a ve výši 1 140,56 Kč a náhradu nákladů řízení vedeného u [název soudu] pod sp. zn. [spisová značka] ve výši 16 988 Kč.
10. [anonymizováno 8 slov] [název soudu] [anonymizována dvě slova] [spisová značka]. [anonymizováno] [datum rozhodnutí] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [role v řízení], [anonymizováno] [role v řízení] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [anonymizována dvě slova] [částka], [anonymizová
Provozuje Eucalypt 4 s.r.o., IČO 22103741, Jičínská 226/17, Praha 3 (kontakt). Zdroj dat: e-Sbírka / justice.cz (oficiální). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.