22 C 121/2020-502 — Obvodní soud pro Prahu 2

<b>I. Vyjádření účastníků a průběh řízení</b> 1. Žalobce domáhal zadostiučinění ve výši 400 833 Kč s příslušenstvím za nezákonné trestní stíhání vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. [spisová značka] a zadostiučinění ve výši 99 167 Kč s příslušenstvím za nepřiměřenou délku trestního stíhání. Žalobce byl usnesením ze dne 8. 1. 2013 stíhán pro legalizaci výnosů z trestné činnosti ve formě spolupachatelství a pravomocně zproštěn byl dne 9. 9. 2019. Žalobce byl ohrožen trestní sazbou až v délce 8 let, státní zástupce navrhoval trest čtyři roky s ostrahou a peněžitý trest minimálně 2,5 milionu Kč s přiznáním nahradit škodu poškozeným ve výši 102,5 milionů Kč. Tyto částky by byly pro žalobce majetkově likvidační. Trestním stíháním bylo zasaženo do cti a soukromého života žalobce, který čelil rozsáhlé medializaci. Žalobce byl bezúhonný. Žalobce byl odvolán z funkce prokuristy v zaměstnání, odkud byl v poutech eskortován policií, přitom mu byly odebrány otisky a vzorky DNA a omezen na svobodě po dobu cca 9 hodin. Žalobce v důsledku trestního stíhání ztratil radost ze života, pociťoval únavu, vyhoření, poruchy spánku, což pomalu odeznívá. Žalobce upozornil na nález Ústavního soudu sp. zn. I ÚS 4293/18 s apelem na obecné soudy, aby zvážily dostatečnost přiznávaných zadostiučinění. Žalobce vyšel z částky 5 010,40 Kč za měsíc trestního stíhání. K nepřiměřenosti délky trestního stíhání žalobce uvedl, že trestní stíhání nebylo složité, žalobce negativně nepřispěl k délce trestního stíhání, vytkl průtah státního zástupce a upozornil na typově zvýšený význam trestního řízení pro žalobce. Žalovaná žalobci ničeho neplnila ani po předběžném uplatnění nároku dne 23. 1. 2020, proto žalobce požaduje úrok z prodlení ve výši 8,25 % ročně od 24. 7. 2020 do zaplacení. 2. K výzvě soudu podle § 118a odst. 1, 3 o. s. ř., která byla žalobci dána písemně dne 4. 8. 2021 a u soudního jednání dne 2. 2. 2020 byla žalobci zopakována, byl žalobce upozorněn, že rozhodné skutečnosti uvedl neúplně a nenavrhl důkazy potřebné k prokázání všech svých sporných tvrzení, proto mu bylo u jednání uloženo doplnit skutková vylíčení obsažená v žalobě o konkrétní tvrzení a k těmto tvrzením označit důkazy k jejich prokázání, jak bylo nezákonným trestním stíháním konkrétně zasaženo do sféry žalobce, jakým konkrétním způsobem a intenzitou. Současně byl žalobce vyzván k doplnění judikatury srovnatelné s jinými případy odškodňování nemajetkové újmy vzniklé v důsledku porušení stejných práv, bude-li zřejmé, že oba případy vykazují pro rozhodnutí soudu významné množství jednotících prvků. Žalobce byl upozorněn na následky nesplnění výzvy, jímž se vystavoval neúspěchu ve sporu. Žalobce doplnil, že zásahy do osobního i profesního života byly velmi závažné. Žalobce se hrozil citelného trestního postihu a nejistoty s tím spojené po dobu 6 let a 8 měsíců a zdůraznil lichost svého obvinění a s tím spojený zásah do pověsti a osobního života, který byl prohlouben i rozsáhlou medializací. Žalobci byl zajištěn majetek od 10. 1. 2013 do 8. 2. 2013, což zasáhlo jeho hospodaření a žalobce byl nucen vyjednávat o prodeji svého vozidla. Dne 30. 1. 2013 byl odvolán z funkce prokuristy a ke dni 31. 10. 2013 byl ukončen jeho zaměstnanecký poměr, kdy lze pochopit snahu koncernu nemít na významné pozici osobu trestně stíhanou ze závažného zločinu v rozsáhlé mediální kauze. Ze stejných důvodů opustil i funkci jednatele [právnická osoba] Žalobce opustil i [anonymizována čtyři slova] [obec] v [obec]. Žalobce se o další zaměstnání neucházel, neboť tuto informaci nechtěl potencionálními zaměstnavateli zamlčet a ucházet se o zaměstnání v oboru práva po dobu obvinění považoval za beznadějné, žalobce proto žil z úspor a občasných dohod o provedení práce. Žalobce svůj případ srovnal s případy Městského soudu v Praze, ve kterých částka za měsíc stíhání překračuje žalobcem požadovaných zhruba 5 000 Kč. 3. Žalovaná se bránila, že žalobci po předběžném uplatnění dne 23. 1. 2020 přiznala náhradu škody v podobě obhajoby s požadovaným úrokem z prodlení. Pokud jde o zadostiučinění za nemajetkovou újmu, žalobce k výzvě žalované dostatečně neupřesnil odpovědnostní titul, a proto nemohla nárok projednat. Žalovaná namítla promlčení nároku, neboť žalobce nárok určitě neuplatnil, a proto se mu lhůta nestavěla. Žalovaná upozornila, že žalobce musí újmu z nezákonného trestního stíhání dostatečně tvrdit a prokázat. Žalovaná měla za to, že nedošlo k průtahům a nesprávnému úřednímu postupu spočívající v nepřiměřené délce. 4. Řízení bylo částečně zastaveno po zpětvzetí usnesením Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 18. 3. 2021, č. j. 22 C 121/2020 – 234 co do škody 197 048,50 Kč s příslušenstvím pro plnění ze strany žalované a pro částku 1 391,50 Kč s příslušenstvím pro nedůvodnost. 5. Rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 5. 5. 2021, č. j. 22 C 121/2020 – 247, byla žalobci pravomocně přiznána částka 3 146 Kč s příslušenstvím na dalších nákladech obhajoby za nezákonné trestní stíhání. Pokud jde o zadostiučinění, soud prvního stupně měl za to, že předběžné uplatnění nároků u žalované bylo neurčité, když žalobce nerozlišil odpovědnostní tituly s jednoznačným určením žalovaných částek. To zabraňovalo žalované nárok předběžně projednat. Pro neurčitost jednání soud dovodil zdánlivost předběžného uplatnění nároků, se kterým se nemohl pojit účinek stavění promlčecí doby, a proto měl námitku promlčení žalované za důvodnou. K odvolání žalobce byl první rozsudek co do požadavku na zadostiučinění zrušen usnesením Městského soudu v Praze ze dne 12. 7. 2021, č. j. 55 Co 214/2021 – 268, kdy odvolací soud přisvědčil žalobci, že předběžné uplatnění má neformální povahu, žalobce vymezil oba odpovědnostní titulu alespoň jejich důvodem a žalovaná plnila své zákonné povinnosti opožděně. Odvolací soud dovodil, že v projednávané věci žalobce svůj nárok předběžně uplatnil a došlo tak ke stavění promlčecí lhůty. Zadostiučinění na nemajetkovou újmu se žalobci nepromlčelo. 6. Soud rozhodoval ve věci po druhé o zadostiučinění ve výši 400 833 Kč s příslušenstvím za nezákonnost trestního stíhání a o zadostiučinění ve výši 99 167 Kč s příslušenstvím za nepřiměřenou délku trestního stíhání. <b>II. Sporné a nesporné skutečnosti</b> 7. Nesporným účastníci při jednání dne 2. 2. 2022 učinili, že bylo vydáno nezákonné usnesení o zahájení trestního stíhání ze dne 8.1.2013, po kterém bylo tedy pokračováno v trestním stíhání žalobce pro legalizaci výnosů z trestné činnosti ve formě spolupachatelství s trestní sazbou 2 – 8 let po dobu 6 let a 8 měsíců, než byl žalobce pravomocně zproštěn podle § 226 písm. b) trestního řádu. Dále bylo mezi účastníky nesporné, že trestním stíháním žalobce utrpěl újmu v osobním životě, jakou by utrpěla každá nezákonně stíhaná osoba. Došlo k rozsáhlé medializaci případu bezúhonného žalobce, který byl v poutech eskortován policií, při tom mu byly odebrány otisky a vzorky DNA a byl omezen na svobodě po dobu zhruba 9 hodin. Mezi účastníky nebylo sporu o tom, že trestní stíhání žalobce bylo v médiích medializováno víckrát. 8. Sporné mezi účastníky zůstalo, zda žalobci náleží peněžité zadostiučinění za nezákonné trestní stíhání, zda žalobci náleží peněžité zadostiučinění za nepřiměřenou délku trestního stíhání, zda je nárok odškodnění nemajetkové újmy žalobce uplatněn včas, zda bylo trestním stíháním vážně zasaženo do osobního a profesního života žalobce, zda žalobci reálně hrozilo uložení nepodmíněného trestu, zda se žalobce trestním stíháním zaobíral, měl strach o budoucnost i s ohledem na požadovanou náhradu škody, zda má být přihlíženo k rozsáhlé medializaci případu, zda lze klást k tíži žalované, že byl žalobce odvolán z funkce prokuristy, byl s ním ukončen pracovní poměr, byl odvolán z funkce jednatele a opustil [anonymizována čtyři slova] [obec] v [obec]. [příjmení] bylo i o tom, zda trestní stíhání komplikovalo žalobci nalezení dalšího zaměstnání, zda žalobce v důsledku trestního stíhání ztratil radost ze života, pociťoval únavu, vyhoření a trpěl poruchami spánku, zda žalobce trpěl zajištěním prostředků. Pokud jde nepřiměřenou délku trestního stíhání, bylo sporné, zda bylo trestní stíhání složité, zda žalobce přispěl k jeho délce, zda se státní zástupce dopustil v trestním stíhání průtahu, a zda má být zohledněn typově zvýšený význam trestního stíhání. <b>III. Prokázané skutečnosti, důkazy a hodnocení</b> 9. Kromě nesporných tvrzení účastníků vzal soud ve stručnosti ze sporných skutečností za prokázaná následující dílčí skutková zjištění. 10. Soud měl k dispozici trestní spis Městského soudu v Praze, sp. zn. [spisová značka], ze kterého zjistil, že žalobce byl viněn usnesením ze dne 8. 1. 2013, že měl zastřít původ peněz získaných za převod nemovitostí [právnická osoba] a. s . ve prospěch [anonymizována dvě slova] provedených bankovními převody. Zproštěn byl podle § 226 písm. b) tr. řádu, neboť nebylo prokázáno, že by prostředky v bankovních převodech byly výnosy z trestné činnosti. Zároveň nebylo prokázáno, že by posudky byly úmy