22 C 89/2021-317 — Obvodní soud pro Prahu 2

<b>I. Vyjádření účastníků</b> 1. Žalobkyně se domáhá v souvislosti se zahájením a vedením nezákonného trestního stíhání projednaným u Okresního soudu Praha – západ sp. zn. [spisová značka]: a) náhrady nemajetkové újmy ve výši 200 000 Kč a 42 000 Kč DPH z žádaného zadostiučinění spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky od 5. 5. 2021 do zaplacení za nezákonné trestní stíhání b) náhrady škody ve výši 94 905,75 Kč (včetně 21 % DPH) za vynaložené náklady na obhajobu v rámci nezákonného trestního stíhání. 2. Žalobkyně v žalobě k nemajetkové újmě uvedla, že trestní stíhání bylo vůči žalobkyni zahájeno dne 19. 4. 2018 pro obecné ohrožení z nedbalosti podle § 273 odst. 1, 2 písm. b), odst. 4 trestního zákoníku s trestní sazbou tři léta až 10 let, obžaloby byla žalobkyně pravomocně zproštěna dne 7. 5. 2020. Žalobkyni hrozil zákaz plnění veřejných zakázek nebo účasti na veřejné soutěži, přičemž plnění veřejné služby při provozování autobusové dopravní obslužnosti je hlavní činností žalobkyně, která rovněž čerpá dotace, což vyvolávalo u žalobkyně vnitřní obavu, kdy rozhodování společnosti bylo hluboce zasaženo nejistotou z trestního stíhání. Trestní stíhání bylo celostátně medializováno, přičemž zájem médií časově započal samotnou nehodou autobusu. 3. Podáním ze dne 10. 6. 2021 vzala žalobkyně žalobu co do náhrady nákladů obhajoby v rozsahu 61 822,11 Kč pro plnění žalované. Při jednání dne 27. 10. 2021 vzala žalobkyně žalobu zpět co do náhrady nákladů řízení co do částky 15 149,20 Kč. 4. Žalovaná žalobu neuznala. Žalovaná na nákladech obhajoby poskytla částku 61 822,11 Kč, kterou považovala za dostatečnou. Ostatní úkony nebyly účelně vynaloženy (první porada s žalobkyní dne 17. 5. 2018, podnět k přezkumu ze dne 17. 5. 2018, podnět dle § 12c zákona o státním zastupitelství ze dne 28. 5. 2018, odměna za účast na výslechu opatrovníka, který se nekonal, nad rámec poloviny odměny, účast u výslechu zmocněnce ze dne 20. 7. 2018, prostudování spisu ze dne 7. 9. 2018 nad rámec jednoho úkonu, návrh na doplnění důkazů 17. 9. 2018, účast na hlavním líčení dne 17. 1. 2019 nad rámec tří úkonů právní služby, návrh na odmítnutí důkazů ze dne 15. 11. 2019 a uplatnění nároku na náhradu škody). Požadované cestovné žalovaná uhradila dle údaje kombinovaného provozu (spotřeba 4,8 litru /100). K nemajetkové újmě žalobkyně žalovaná uvedla, že jednání, které bylo kladeno žalobkyni za vinu (provoz technicky nezpůsobilého vozidla) bylo přestupkem, za který byla žalobkyně odsouzena v přestupkovém řízení. Medializace byla prostým důsledkem zásady veřejnosti trestního řízení, přičemž žalovaná za činnost sdělovacích prostředků neodpovídá. Zájem médií směřoval zejména na řidiče autobusu a mechanika, kteří byli spoluobvinění. <b>II. Sporné a nesporné skutečnosti</b> 5. Nesporné mezi účastníky bylo předběžné uplatnění nároků žalobkyně dne 4. 11. 2020 u žalované, která žalobkyni odškodnila dne 31. 5. 2021 na nákladech obhajoby částkou 61 822,11 Kč, kdy nedošlo k odškodnění deseti úkonů za právní služby obhajoby dle výčtu žalované a části cestovného v celkové výši 33 083,64 Kč (čl. 162). Dále byl mezi účastníky nesporný průběh trestního stíhání, jak jej popsala žalovaná v čl. 4 odst. 5 vyjádření ze dne 8. 6. 2021, tedy že řízení bylo vůči žalobkyni zahájeno dne 19. 4. 2018 usnesením o zahájení trestního stíhání ze spáchání přečinu obecného ohrožení z nedbalosti dle § 273 odst. 1, odst. 2 písm. b), odst. 4 trestního zákoníku jako právnické osoby. Dne 24. 10. 2018 podalo Okresní státní zastupitelství Praha - západ obžalobu k Okresnímu soudu Praha - západ. Dne 26. 11. 2019 byl vydán rozsudek, kterým mimo jiné byla žalobkyně obžaloby zproštěna dle ust. § 226 písm. b) trestního řádu, neboť v žalobním návrhu označené skutky nejsou trestným činem. Proti rozhodnutí podalo odvolání státní zastupitelství a spoluobviněný. Krajský soud v Praze jako soud odvolací rozhodl dne 7. 5. 2020 o zrušení rozhodnutí o zproštění obžaloby a nově rozhodl, že se věc dle § 222 odst. 2 trestního řádu postupuje k projednání Magistrátu města Kladna. Právní moci nabylo zprošťující rozhodnutí dne 7. 5. 2020. Mezi účastníky nebylo sporu, že trestní stíhání žalobkyně bylo medializováno a skutečnost, že žalobkyně byla příkazem ze dne 20. 10. 2020 odsouzena za přestupek. 6. Sporné mezi účastníky zůstalo, zda žalobkyni náleží peněžité zadostiučinění za nezákonné trestní stíhání ve výši 200 000 Kč a 42 000 Kč DPH, zda žalobkyni náleží náhrada škody za zbývající náklady právních služeb obhajoby v jakém rozsahu a zda se jednalo o účelně vynaložené náklady (první porada s žalobkyní dne 17. 5. 2018, podnět k přezkumu ze dne 17. 5. 2018, podnět dle § 12c zákona o státním zastupitelství ze dne 28. 5. 2018, dále odměněna za účast výslechu opatrovníka, který se nekonal nad rámec poloviny odměny ze dne 18. 6. 2018, prostudování spisu ze dne 7. 9. 2018 nad rámec jednoho úkonu návrh na doplnění důkazu ze dne 17. 9. 2018, účast na hlavním líčení dne 17. 1. 2019 nad rámec tří úkonů právní služby, návrh na odmítnutí důkazu ze dne 15. 11. 2019, a dále zda náleží žalobkyni další náhrada cestovného, a zda se má tedy vycházet z údaje o kombinovaném provozu (spotřeba 4,8 l [číslo] km), to vše tedy v rozsahu 17 934,44 Kč. Mezi účastníky bylo dále sporné, zda trestní stíhání u žalobkyně vyvolalo vnitřní obavu a nejistotu při rozhodování s ohledem na hrozící trest zákazu účasti na veřejných zakázkách, zda bylo poškozeno dobré jméno žalobkyně medializací věcí, zda medializaci lze klást tíži žalované, zda došlo ke změně obsazení statutárního orgánu z důvodu jejich vystupování jako svědků v předmětném trestním řízení, a zda se členové vedení žalobkyně museli účastnit úkonů v trestním řízení. <b>III. Prokázané skutečnosti, důkazy a jejich hodnocení</b> 7. Soud vzal za prokázaná nesporná tvrzení účastníků a ve stručnosti následující skutečnosti. Žalobkyně nebyla žalovanou dostatečně odškodněna za vnitřní obavu a nejistotu při rozhodování s ohledem na hrozící trest zákazu účasti na veřejných zakázkách v souvislosti s trestním stíháním, které bylo i medializováno. Samotná medializace působí vyšší újmu žalobkyni jako poškozené, a lze klást k tíži žalované, neboť odpovídá tomu, z jak závažných skutků se stát rozhodl žalobkyni stíhat. Způsob medializace klást k tíži žalované však nelze, pozornost médií byla zaměřena zejména na další spoluobviněné a zájem médií předcházel i trestnímu stíhání. Trestním stíháním došlo ke změně obsazení statutárního orgánu z důvodu jejich vystupování statutárů jako svědků v předmětném trestním řízení, kdy vedení žalobkyně se současně účastnilo úkonů trestního řízení. Negativní informace o tom, že je žalobkyně trestně stíhána, se dostala do povědomí veřejnosti. Žalobkyně je přitom právnickou osobou obecně známou působící ve veřejné autobusové přepravě. Z nákladů obhajoby lze za účelné považovat (další) poradu ze dne 17. 5. 2018 společně s DPH ve výši 3 146 Kč, podnět k přezkumu ze dne 17. 5. 2018, za který náleží polovina odměny společně s DPH, tj. 1 754,50 Kč, podnět ze dne 28. 5. 2018 za který náleží polovina odměny společně s DPH, tj. 1 754,50 Kč a prostudování spisu ze dne 23. 5. 2018 společně s DPH ve výši 3 146 Kč, celkem 9 801 Kč. Zbývající náklady obhajoby a cestovného (8 133,44 Kč) nebyly účelně vynaloženy a náhrada za ně nepřísluší (viz dále). Žalovaná správně vycházela při náhradě cestovného z kombinovaného údaje o spotřebě. <b>8. Soud měl k dispozici následující listinné důkazy.</b> 9. Z usnesení policie KŘP Středočekého kraje, [anonymizována dvě slova] [obec] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], ze dne 19. 4. 2018 soud zjistil, že žalobkyni bylo kladeno, že od blíže nezjištěné doby do 12. 1. 2017 ohrožovala ostatní z nedbalosti, když nezajišťovala technickou způsobilost autobusů užívaných v linkové hromadné dopravě, která ve spojení s nepřiměřenou jízdou řidiče vedla k autonehodě s následkem smrti. 10. Z rozsudku Okresního soudu Praha-západ ze dne [datum rozhodnutí], čj. [číslo jednací] soud zjistil, že žalobkyně byla výše uvedeného obvinění nepravomocně zproštěna podle § 226 písm. b) tr. řádu. Z rozsudku soud zjistil, že v rámci trestního stíhání vypovídal generální ředitel skupiny [anonymizována tři slova], kam patří i žalobkyně, opatrovník žalobkyně [příjmení] [jméno] [příjmení], tento byl zvolen, neboť členové představenstva vypovídali jako svědci ([jméno] [anonymizováno], člen představenstva), dále vypovídal [jméno] [příjmení] v roli podnikového právníka. Soud vyšel z opakovaného znaleckého zkoumání, které došlo k závěru, že by k nehodě došlo i při řádném obutí vozidla. Nehodu je třeba vyčítat nepřiměřené rychlosti nikoli opotřebení pneumatik, kdy po likvidaci autobusu již nešlo zjistit skutečnou hloubku dezénu. 11. Z usnesení Krajského soud v Praze ze dne [datum rozhodnutí], čj. [číslo jednací], soud zjistil, že rozsudek ze dne 26. 11. 2019 byl změněn tak, že se věc žalobkyně postupuje do přestupkového řízení, neboť jednání, které bylo klade