28 C 21/2021-654 — Obvodní soud pro Prahu 2

1. Žalobce se podanou žalobou ve spojení s jejím doplněním (na základě výzvy soudu usnesením ze dne 3.3.2021, čj. 28 C 21/2021-169) domáhal na žalované v záhlaví uvedené částky jakožto náhrady škody, která mu měla být způsobena jednak vydáním nezákonného rozhodnutí Rady pro rozhlasové a televizní vysílání a jednak nesprávným úředním postupem tohoto subjektu. Žalobce uvedl, že Rada pro rozhlasové a televizní vysílání (dále také jen Rada) uložila žalobci na základě rozhodnutí ze dne 13.11.2021, čj. HAD/4041/2012 pokutu ve výši 1 800 000 Kč, neboť dospěla k závěru, že zadáním reklamy na produkt žalobce [příjmení] s premiérou vysílání dne [datum] na programu [příjmení] televize se žalobce dopustil porušení § 5d odst. 2 písm. b) zákona o regulaci reklamy, podle kterého se zakazuje uvádět v omyl přisuzováním léčebných či preventivních účinků potravině. Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce v zákonné lhůtě k Městskému soudu v Praze správní žalobu, přičemž tento soud rozsudkem ze dne 23.9.2016, čj. 9A 26/2013-73 rozhodl o zamítnutí správní žaloby a rovněž o snížení pokuty, která byla uvedeným napadeným rozhodnutím žalobci uložena na částku 800 000 Kč. Současně Městský soud v Praze rozhodl o nákladech řízení. Následně žalobce podal kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu, který rozsudkem ze dne 14.7.2017, čj. 2 As 5/2017-62 rozsudek Městského soudu v Praze a rozhodnutí Rady pro rozhlasové a televizní vysílání ze dne [datum] zrušil a věc vrátil [jméno] k dalšímu řízení. Tento rozsudek byl žalobci doručen dne [datum]. Poté Rada rozhodnutím ze dne 24.10.2017, čj. RRTV/14553/2017, čj. 2012 /487 HAD/All správní řízení zastavila. V daném případě se proto jedná o vydání nezákonného rozhodnutí, neboť uvedená rozhodnutí byla pro nezákonnost zrušena (dále také jen nezákonné rozhodnutí). Nesprávný úřední postup žalované pak žalobce spatřuje v tom, že před vydáním dalšího rozhodnutí o zastavení správního řízení podle závazného právního názoru Nejvyššího správního soudu, publikovala [jméno] tiskovou zprávu dne [datum], ve které se vůči posouzení věci Nejvyšším správním soudem vymezila a zveřejnila další tvrzení o jednání žalobce, zejména uvedla, že konkrétní konzumentka se domnívala, že přípravek [anonymizováno] léčí určitý typ rakoviny, kterým trpí její manžel. Žalovaný také v uvedeném prohlášení opakovaně zpochybňoval právní a skutkové závěry vyplývající z rozhodnutí Nejvyššího správního soudu a toto své tiskové prohlášení zveřejnil na svých webových stránkách, kde se s uvedenou tiskovou zprávou seznámili třetí osoby, zejména zákazníci a dodavatelé žalobce a zástupci osob poskytujících žalobci financování. Žalovaný také v této zprávě způsobem, který neodpovídá povinnostem orgánů při výkonu veřejné moci, osočoval žalobce z manipulace a klamání konzumentů. Žalobci tedy tímto nesprávným úředním postupem vznikla škoda, kdy podpora prodeje uvedeného produktu formou televizní reklamy v původní formě byla žalobci prakticky znemožněna, tento přišel o klíčový marketingový nástroj a byl donucen významně snížit stavy zaměstnanců, což se projevilo i ve vnímání společnosti žalobce obchodními partnery i zaměstnanci (dále také jen nesprávný úřední postup 1). 2. Další nesprávný úřední postup žalované žalobce spatřoval v tom, že tato zveřejnila informace o podání trestního oznámení na žalobce z důvodu podezření ze spáchání trestného činu podvodu, a to v zápise z jednání žalovaného ze dne [datum], opět na svých internetových stránkách, které jsou veřejně volně k dispozici. I s touto informací se seznámili třetí osoby, zejména zákazníci a dodavatelé žalobce a zástupci osob poskytující žalobci financování, přičemž žalovaný postupoval při vytvoření trestního stíhání a při zveřejnění informace o trestním oznámení mimo rámec své pravomoci a působnosti vyplývající ze zákona č. 231/2001 Sb. (dále také jen nesprávný úřední postup 2). Nebýt nezákonného rozhodnutí a obou nesprávných úředních postupů, nevznikla by žalobci škoda, tj. nedošlo by podle žalobce ke skutečnému scénáři, jak je popsán v článku 2 odst. 2.5.2 znaleckého posudku č. A 200/2020 ze dne 6.4.2021, ale došlo by ke srovnávacímu (alternativnímu) scénáři, jak je popsán v článku 2 odst. 2.5.3 znaleckého posudku. Jak vyplývá ze znaleckého posudku, k majetkové újmě by nedošlo jinak a její vznik znalec jednoznačně vztahuje k rozdílu hodnot mezi skutečným scénářem podle článku 2 odst. [číslo] znaleckého posudku a srovnávacím (alternativním) scénářem čl. 2 odst. 2.5.3 znaleckého posudku v důsledku škodlivých účinků z nezákonného rozhodnutí a nesprávných úředních postupů. Znalec jednoznačně dovodil, že v případě skutečného scénáře suma současných hodnot EBITDA (zisku před úroky, daněmi, odpisy a amortizací) žalobce v počátku roku 2013 byla 17 026 Kč a v případě srovnávacího scénáře suma současných hodnot EBITDA (zisku před úroky, daněmi, odpisy a amortizací) společnosti v počátku roku 2013 byla 63 898 Kč. Rozdíl mezi těmito scénáři představuje majetkovou újmu žalobce ve formě ušlého zisku k počátku roku 2013. Majetkovou škodu žalobce tedy představuje rozdíl mezi skutečným scénářem podle článku 2 odst. 2.5.2 znaleckého posudku a srovnávacím (alternativním) scénářem čl. 2 odst. 2.5.3 znaleckého posudku, přičemž tedy v majetkové sféře žalobce nastala celková majetková újma ve výši 46 872 000 Kč. Dále žalobci ještě vznikla škoda ve výši 727 140 Kč v důsledku toho, že tento musel na základě nezákonného rozhodnutí a popsaných nesprávných úředních postupů vynaložit částky na právní zastoupení, a to v období od roku 2012 do rozhodnutí Nejvyššího správního soudu dne 27.7.2017 a rovněž tak i náklady na vyhotovení znaleckého posudku č. A 200/2020. 3. Žalovaná ve svém vyjádření nesporovala skutečnost, že u ní žalobce předběžně dne [datum] uplatnil jednak nárok na náhradu škody z titulu vydání nezákonného rozhodnutí a jednak z titulu nesprávného úředního postupu v podobě zveřejnění zápisu ze dne [datum] a tiskové zprávy ze dne [datum]. Žalovaná nárok neuznala, což sdělila žalobci stanoviskem ze dne [datum], které bylo žalobci doručeno dne [datum]. Rovněž žalovaná nesporovala, že na základě rozhodnutí žalované ze dne [datum], sp. zn. 2012 [číslo] HAD/All byla žalobci uložena pokuta ve výši 1 800 000 Kč pro spáchání přestupku podle § 5d odst. 2 písm. b) zákona č. 40/1995 Sb. o regulaci reklamy, přičemž toto rozhodnutí bylo Městským soudem v Praze na základě žalobcem podané kasační stížnosti částečně potvrzeno a částečně změněno tak, že pokuta byla snížena na částku 800 000 Kč. Na základě rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 14.7.2017, čj. 2 As 5/2017-62 byla obě uvedená rozhodnutí zrušena a věc byla vrácena žalované k dalšímu řízení. Tato pak v souladu se závazným právním názorem Nejvyššího správního soudu rozhodla o zastavení správního řízení dne [datum], sp. zn. 2012 [číslo] HAD/All. Takovýto postup však není možné podle názoru žalované shledat jako nesprávný úřední postup. Pokud jde o žalobcem další vytýkané nesprávné úřední postupy, postupovala žalovaná vůči žalobci zcela standardním a obvyklým způsobem, jako u všech dalších subjektů, s nimiž žalovaná zahajuje/vede správní řízení. Navíc žalovaná tímto způsobem pouze plnila svou zákonnou povinnost plynoucí z § 5 písm. r) zákona č. 231/2001 Sb., a to„ zveřejňovat svá usnesení, výroční zprávu, zápisy z jednání a případně další informace způsobem umožňujícím dálkový přístup“. V uvedených dokumentech ze dne [datum] a [datum] jsou zveřejněny pouze údaje vycházející ze skutečného, objektivního stavu věci. Ani zápisy z jednání, ani tiskové zprávy neobsahují žádné údaje, které by bylo možné označit za subjektivně hodnotící nebo jakýmkoliv způsobem se odlišující od jiných řízení vedených žalovanou nebo jiných skutečností zveřejňovaných při její činnosti. Ani tiskovou zprávu z [datum] nelze hodnotit jako vyvolávající negativní obraz o žalobci, neboť žalovaná se touto tiskovou zprávou vyjádřila k soudnímu sporu, který byl projednáván Nejvyšším správním soudem s tím, že toto rozhodnutí bylo a je možno vnímat jako zásadní pro budoucí činnost žalované, ale i provozovatelů vysílání a zadavatelů reklamy. Žalovaná prostřednictvím svého předsedy touto tiskovou zprávou prezentovala názor žalované na oblast regulace reklamy v případě propagace potravin či potravinových doplňků, u kterých jsou prezentovány léčebné účinky, bez ohledu na to, zda takové účinky skutečně mají či nikoliv. Žalovaná proto touto tiskovou zprávou vyjadřovala svůj autonomní právní názor na Nejvyšším správním soudem projednávanou věc, neboť měla významný potenciál ovlivnit všechna budoucí řízení v působnosti žalované, jakož i chování účastníků na trhu. Ostatně těmito nesprávnými úředními postupy se zabýval již Obvodní soud pro Prahu 2 ve svém rozsudku ze dne 5.8.2020, čj. 22 C 17/2018-221 ve spojení s rozsudkem Městského soudu v Praze jako soudu odvolacího ze dne 17.3.2021, čj. 21 Co 13/2021-270, kdy v uvedeném řízení žalobce z těchto odpovědnostních titulů požadoval nemajetkovou újmu. Uvedené soudy pak dospěly k závěr