28 C 52/2021-190 — Obvodní soud pro Prahu 2

1. Žalobci se podanou žalobou ve znění jejího doplnění a po částečném zpětvzetí žaloby a rozšíření žaloby, domáhali po žalované zaplacení náhrady škody ve výši 12 342 876 Kč a náhrady nemajetkové újmy ve výši 5 000 000 Kč, resp. 2 500 000 Kč pro každého z žalobců, a to v souvislosti s vydáním nezákonného rozhodnutí – usnesení Obvodního soudu pro Prahu 8 ze dne 13.5.2015, čj. 14 Nc 11845/2008-271 a usnesení Městského soudu v Praze ze dne 20.10.2015, čj. 16 Co 367/2015-291 a dále náhrady nemajetkové újmy ve výši 211 250 Kč pro každého z žalobců z titulu nesprávného úředního postupu v podobě nepřiměřené délky soudního řízení vedeného u Obvodního soudu pro Prahu 8 pod sp. zn. 14 Nc 11845/2008. Žalobci uvedli, že na návrh oprávněné nařídil Obvodní soud pro Prahu 8 v řízení vedeném pod sp. zn. 14 Nc 1845/2008 exekuci soudním prodejem nemovitosti ve vlastnictví povinných, tj. žalobců, a to konkrétně budovy [adresa] stojícím na stavebním pozemku parc. [číslo] o výměře 335 m2, stavebního pozemku parc. [číslo] o výměře 273 m2, pozemkové parcely [číslo] o výměře 3 484 m2, pozemkové parcely [číslo] o výměře 876 m2 a pozemkové parcely [číslo] o výměře 1 618 m2, vše zapsáno u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, [stát. instituce], [územní celek], k. ú. [obec] u [obec], na [list vlastnictví] (dále také jen nemovitost), na základě vykonatelného usnesení Okresního soudu v Mělníku ze dne 5.12.2007, sp. zn. 5 C 283/2006 ve spojení s usnesením Krajského soudu v Praze ze dne 23.4.2008, sp. zn. 20 Co 117/2008, k vymožení pohledávky oprávněné ve výši 9 120 000 Kč s příslušenstvím. V rámci exekuce byl v dražbě nařízené soudním exekutorem Mgr. [jméno] [příjmení], Exekutorský úřad Beroun, prodán pozemek žalobců, jehož součástí byl jejich rodinný dům a další pozemky žalobců. Nový majitel pak dehonestujícím způsobem je donutil odstěhovat se a ještě je obvinil z krádeže. Ještě předtím, než došlo k prodeji předmětné nemovitosti, podali žalobci proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne [datum] dovolání. V mezidobí se snažili, aby došlo k oddálení prodeje nemovitosti, tudíž podali návrh na insolvenci, kdy insolvenční řízení bylo vedeno u Krajského soudu v Praze pod sp. zn. 68 INS 26136/2016. Usnesením Nejvyššího soudu ze dne 31.7.2017, čj. 21 Cdo 1020/2016-315 byla usnesení Obvodního soudu pro Prahu 8 ze dne [datum] a usnesení Městského soudu v Praze ze dne [datum] zrušena a věc byla vrácena Obvodnímu soudu pro Prahu 8 k dalšímu řízení. Tento následně rozhodl usnesením ze dne [datum] ve spojení s usnesením Městského soudu v Praze ze dne [datum] tak, že exekuci zastavil. Popsaným jednáním tedy byl prodán veškerý majetek žalobců, kteří tak ztratili svůj domov, přičemž důvodem, proč došlo k zastavení exekuce, byla skutečnost, že smlouva o půjčce uzavřená mezi nimi a oprávněnou, byla fiktivní. Žalobcům v souvislosti s vydáním nezákonného rozhodnutí vznikla škoda ve výši 12 000 000 Kč spočívající v ceně rodinného domu, který byl znaleckým posudkem ohodnocen na tuto částku. Dále žalobcům vznikla škoda ve výši 264 000 Kč za nábytek a vybavení, neboť žalobci byli z domu vyhozeni a podmínkou nového vlastníka domu bylo jeho plné vyklizení, tedy museli veškerý nábytek a vybavení vyvést na sběrný dvůr, neboť neměli jinou možnost, kde nábytek uložit. Žalobci také v souvislosti s vydáním nezákonného rozhodnutí nárokují náhradu škody ve výši 76 874 Kč představující uhrazené poplatky insolvenčnímu správci, neboť návrh na insolvenci byl podán z důvodu pozdržení exekuce – prodeje domu, protože v uvedeném období byla věc předložena Nejvyššímu soudu a výsledek mohl pozitivně celou věc ovlivnit. Z titulu vydání nezákonného rozhodnutí žalobci ještě požadovali nemajetkovou újmu ve výši 2 500 000 Kč pro každého z žalobců, neboť v důsledku uvedeného došlo u žalobců ke ztrátě důvěry v právní stát a demokracii, došlo k zabavení jejich vybudovaného domova a majetku a celou věc vnímali jako křivdu, kdy zároveň pociťovali stres v souvislosti s tím, že byl ohrožen výkonem rozhodnutí jejich domov. Naposledy žalobci nárokovali nemajetkovou újmu 211 250 Kč pro každého z žalobců za nepřiměřenou délku řízení vedeného u Obvodního soudu pro Prahu 8 pod sp. zn. 14 Nc 11845/2008, neboť mají za to, že uvedené řízení trvalo nepřiměřeně dlouho. 2. Žalovaná ve svém vyjádření uvedla, že u ní žalobci dne [datum] předběžně uplatnili nárok na náhradu škody a nemajetkové újmy jednak z titulu vydání nezákonného rozhodnutí a jednak z titulu nesprávného úředního postupu v podobě nepřiměřené délky řízení vedeného u Obvodního soudu pro Prahu 8 pod sp. zn. 14 Nc 11845/2008, v celkové výši 18 005 262 Kč. Žalovaná po projednání uvedeného nároku dospěla k závěru, že řízení vedené u Okresního soudu v Mělníku pod sp. zn. 5 C 283/2006 (týkající se návrhu na soudní prodej zástavy) a řízení vedené u Obvodního soudu pro Prahu 8 pod sp. zn. 14 Nc 11845/2008 trvalo celkem 12 let a 2 měsíce, resp. ve vztahu k žalobcům lze posoudit délku obou řízení až od okamžiku, kdy se o probíhajícím řízení dozvěděli, tedy v daném případě je délka řízení ve vztahu k žalobcům 10 let a 7 měsíců. Žalovaná takto stanovenou délku řízení hodnotila jako nepřiměřenou, tedy dospěla k závěru, že došlo k nesprávnému úřednímu postupu ve smyslu § 13 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb. a žalobcům přiznala přiměřené zadostiučinění, které stanovila tak, že vycházela ze základní částky 15 000 Kč za rok trvání řízení, za první dva roky z částky v poloviční výši a tuto základní částku snížila s ohledem na složitost projednávané věci, stupně soudní soustavy a sdílenou újmu na straně žalobců o 50 %. Dospěla k závěru, že odpovídající výše zadostiučinění v penězích pro každého z žalobců činí 83 750 Kč. Pokud se jedná o nárok na náhradu škody v celkové výši 12 485 262 Kč, tuto žalovaná shledala jako nedůvodnou, neboť pokud jde o majetkovou újmu ve výši 12 000 000 Kč, představující znaleckým posudkem určenou cenu rodinného domu žalobců, který byl prodán v rámci nedobrovolné dražby, má žalovaná za to, že prodej nemovitosti nijak nesouvisí s průběhem exekučního řízení u Obvodního soudu pro Prahu 8 a není tak dána základní podmínka, tj. odpovědnostní titul, s nímž by tvrzená škoda mohla souviset. Žalovaná dále uvedla, že žalobci na sebe podali insolvenční návrh, a to opakovaně, když první návrh vzali zpět, aby záhy podali návrh druhý. Oprávněná z exekučního řízení se jako zajištěná věřitelka přihlásila se svou pohledávkou do insolvenčního řízení. Následně bylo insolvenčním soudem vydáno předběžné opatření, kterým insolvenční soud umožnil soudnímu exekutorovi prodat nemovitost žalobců v dražbě. Po jejím prodeji z výtěžku byla uspokojena oprávněná jako zajištěná věřitelka. Jak plyne z rozhodnutí učiněných insolvenčním soudem v řízení vedeném u Krajského soudu v Praze pod sp. zn. 68 INS 26136/2016, pohledávka zajištěné věřitelky byla v rámci přezkumného jednání zjištěna a nebyla popřena ani insolvenčním správcem, ani samotnými žalobci jako dlužníky. Žalovaná proto uzavřela, že sami žalobci nevyužili všech možností, které jim dává právní řád České republiky, aby odvrátili případně hrozící vznik škody. Ohledně náhrady škody představující škodu vzniklou na vybavení nemovitosti žalobců, zde není a nemůže být žalovaná odpovědným subjektem. Za takovouto škodu odpovídají buď žalobci sami, popřípadě se lze domáhat její náhrady po novém vlastníkovi nemovitosti. K poslednímu uplatněnému nároku představující odměnu správce, žalovaná uvedla, že ani zde nejsou splněny podmínky pro odpovědnost státu za škodu podle odškodňovacího zákona. Žalobci podali sami o své vůli insolvenční návrh, není proto dán ani nesprávný úřední postup, ani nebylo v rámci insolvenčního řízení vydáno nezákonné rozhodnutí. 3. Vzhledem k tomu, že žalobci vzali svou žalobu zpět co do částky 149 000 Kč s příslušenstvím představující nárok na náhradu škody za nábytek a vybavení a dále co do částky 167 500 Kč s příslušenstvím, představující nárok na nemajetkovou újmu z titulu nesprávného úředního postupu v podobě nepřiměřené délky řízení, postupoval soud podle ustanovení § 96 odst. 2 o.s.ř. a řízení stran těchto částek usnesením ze dne [datum] zastavil. Dále soud usnesením z téhož data připustil rozšíření žaloby o částku 35 000 Kč s příslušenstvím pro každého z žalobců z titulu nepřiměřené délky posuzovaného řízení, a to za dobu řízení před dovolacím soudem a dále o částku 6 614 Kč s příslušenstvím představující vynaložené náklady na odměnu insolvenčního správce. 4. Mezi účastníky řízení nebyla sporná skutečnost, že žalobci předběžně uplatnili svůj nárok na náhradu škody a nemajetkové újmy ve výši 18 005 262 Kč z titulu nesprávného úředního postupu a nezákonného rozhodnutí v řízení vedeném u Obvodního soudu pro Prahu 8 pod sp. zn. 14 Nc 11845/2008, kdy po předběžném projednání tohoto nároku dospěla žalovaná k závěru, že uvedené řízení trvalo nepřiměřeně dlouhou dobu a z tohoto důvodu poskytla každému z žalobců částku ve výši 83 750 Kč, jakožto náhradu nemajetkové újmy. [Obsah přílohového spisu] 6. Dále soud prove