31 C 9/2019-251 — Obvodní soud pro Prahu 2

1. Žalobce se svou žalobou domáhal po žalovaná zaplacení částky 4 194 835 Kč s příslušenstvím. Svou žalobu zdůvodnil tím, že mu nezákonným trestím stíháním vznikla majetková i nemajetková újma. Proti žalobci bylo od roku 2011 opakovaně zahajováno trestní stíhání. Dne [datum] bylo zahájeno [anonymizována čtyři slova] [část Prahy] sp. zn. [spisová značka] trestní stíhání pro trestný čin pletichy při veřejné soutěži a veřejné dražbě dle § 128a odst. 1, 2 písm. a) trestního zákona spáchaného ve spolupachatelství a trestný čin porušování povinností při správě cizího majetku podle § 255 odst. 1, 2 písm. a) trestního zákona. Toto bylo zrušeno ke stížnosti státním zástupcem [anonymizována čtyři slova] [anonymizováno] [datum rozhodnutí], [anonymizováno] [číslo jednací] a bylo uloženo věc znovu projednat a rozhodnout. Dne [datum] bylo opětovně zahájeno [anonymizována čtyři slova] [část Prahy] sp. zn. [spisová značka] trestní stíhání pro přečin pletichy porušování povinností při správě cizího majetku podle § 220 odst. 1, 2 písm. b) trestního zákoníku spáchaného ve spolupachatelství. Usnesení bylo zrušeno ke stížnosti státním zástupcem [anonymizována čtyři slova] [anonymizováno] [datum rozhodnutí], [anonymizováno] [číslo jednací] a bylo uloženo věc znovu projednat a rozhodnout, přičemž dne [datum] byla věc [anonymizována čtyři slova] [část Prahy] § 159a odst. 1 trestního řádu odložena, proti čemuž podal stížnost poškozený. Dne [datum] vydalo [anonymizována čtyři slova] [anonymizováno] [spisová značka] trestní stíhání proti žalobci pro trestný čin pletichy při veřejné soutěži a veřejné dražbě dle § 128a odst. 1, 2 písm. a), b) trestního zákona spáchaného ve spolupachatelství a přečin porušování povinností při správě cizího majetku podle § 220 odst. 1, 2 písm. a), b) trestního zákona ve spolupachatelství. Usnesení bylo ke stížnosti zrušeno [anonymizována tři slova] v [obec] usnesením čj. [číslo jednací] [anonymizována dvě slova] [datum rozhodnutí] [anonymizována čtyři slova] [anonymizováno] uloženo, aby ve věci znovu jednal a rozhodl. Dne [datum] bylo proti žalobci opětovně zahájeno trestní stíhání pro trestný čin zneužití pravomoci veřejného činitele podle § 158 odst. 1 písm. a), odst. 2 písm. b) trestního zákona. Proti usnesení byla podána stížnost, která byla [anonymizována čtyři slova] [obec] [anonymizována dvě slova] [číslo jednací] zamítnuta. Ve věci bylo rozhodnuto rozsudkem [název soudu] ze dne [datum], kterým byl žalobce dle § 226 písm. b) trestního řádu zproštěn obžaloby, přičemž odvolání státního zástupce bylo usnesením [název soudu] ze dne [datum] zamítnuto. Žalobce se obrátil na žalovanou s požadavkem na úhradu nákladů obhajoby ve výši 235 708 Kč, dále požadoval ztrátu na výdělku ve výši 172 227 Kč představující 11 dnů dovolené vyčerpané na účast u úkonů trestního řízení a 11 dnů, které musel napracovat, náklady cestovného za cesty vozem k jednání soudu a zpět ve výši 27 446,50 Kč. Žalobce požadoval též částku nemajetkové újmy způsobené nezákonným rozhodnutím ve výši 3 508 340 Kč. Toto zdůvodnil jednak opakovaně zahajovaným trestním stíháním, ohrožení vysokým trestem a povinností k náhradě škody, zásah do práv žalobce spojený s velkou mírou stresu a psychickými obtížemi, obavami jeho rodiny o jeho další budoucnost. To se projevovalo tím, že policejní orgán docházel do místa zaměstnání manželky žalobce, kde jí sdělovali, že se žalobce nedostavuje na předvolání. Manželka pod tímto tlakem své zaměstnání opustila. Syn žalobce poté, co byly v médiích zveřejňovány skutečnosti týkající se trestního stíhání otce predikující jeho vinu, se stal tečem posměchu ve škole. V době od [datum] do [datum] byl žalobce veden v evidenci Úřadu práce, nepobíral žádné příspěvky, neboť se orgány [ulice] zasadilo o to, aby nezískal žádnou práci odpovídající jeho kvalifikaci. Žalobce tak byl nucen živit rodinu pouze z výsluhy. Výši nemajetkové újmy vypočetl násobkem výše svého platu v pozici vojáka z povolání a 74 měsíci, po kterou bylo trestní stíhání vedeno. Další nemajetkovou újmu vypočetl žalobce částkou 86 113,50 Kč za to, že nemohl dovolenou využít k tomu, k čemu je určena, tj. k odpočinku a regeneraci, když jednotlivé dny dovolené využíval k účasti u jednání soudu. Žalobce požadoval i náhradu nemajetkové újmy způsobené nepřiměřenou délkou trestního stíhání, které bylo vedeno od [datum] do [datum]. Byť byla usnesení rušena, vždy se jednalo o stíhání pro týž skutek, považuje jej žalobce za kontinuálně probíhající. Výši náhrady pak vyčíslil částkou 210 000 Kč. 2. Žalovaná žalobou uplatněný nárok neuznala, ovšem připustila, že byla částečně podána oprávněně. V požadované náhradě škody 235 708 Kč představující výši nákladů na obhajobu žalovaná považuje nárok oprávněným v částce 230 626 Kč, neoprávněným v částce 5 082 Kč. Pokud se jedná o náhradu ušlého výdělku ve výši 172 227 Kč, žalovaná podotkla, že čerpal-li žalobce na jednání soudu dovolenou, náležela mu náhrada mzdy. Po dobu dalších dnů, které si tzv. nadpracoval, odpovídajících 11 dnům, kdy nebyl v práci, mu pojmově žádný výdělek ujít nemohl. Nadto žalovaná podotkla, že žalobce se účastnil 18 hlavních líčení a 1 veřejného zasedání, přičemž značná část těchto jednání neprobíhala po celý den. Za cestovné žalované přiznala částkou 12 658,60 Kč, nedůvodným shledala požadavek na úhradu 14 788,50 Kč. Důvod odlišného výpočtu spočíval jednak v tom, že žalobce počítal 22 cest k soudu a zpět, ačkoliv se ve věci uskutečnilo pouze 20 soudních stání, nikoliv 22, a dále tím, že žalobci nelze přiznal nárok na tzv. amortizaci, když se nejednalo o cesty služební. Pokud jde o náhradu nemajetkové újmy, žalovaná sdělila, že nárok je promlčen ohledně trestních stíhání zahájených dne [datum], [datum] a [datum], neboť uplynula 6měsíční subjektivní promlčecí lhůta. Ohledně v pořadí 4. trestního stíhání trvajícího od [datum] do [datum] žalovaná konstatovala porušení práva v neprospěch žalobce, omluvila se a poskytla peněžní satisfakci ve výši 100 000 Kč. Žalobce byl stíhán 2 roky a 10 měsíců, byl ohrožen trestní sazbou 3 roky až 10 let, avšak vzhledem k jeho osobě a způsobu provedení činu mu reálně hrozil trest odnětí svobody při spodní hranici trestní sazby. Ke zmírnění nemajetkové újmy došlo už v odůvodnění usnesení [název soudu] ze dne [datum], podle něhož bylo trestní stíhání politováníhodné a neadekvátní, byť v poptávkových řízeních k určitým formálním pochybením došlo. Ke skutečnosti, že u žalobce mělo docházet k velké míře stresu a psychickým obtížím, odkázala žalovaná na posudek vypracovaný v trestním řízení, v němž žalobce uvedl, že se cítí dobře, resp. normálně, nemá psychické nebo somatické problémy, nemá spánkové problémy, chuť k jídlu je normální a má rovněž normální nálady bez úzkostných stavů a depresí, medikaci neužívá, a i přes současnou situaci kolem své osoby se cítí zcela v pořádku a neshledává žádné problémy ve vztazích s manželkou, dětmi a další rodinou. K nároku na poskytnutí přiměřeného zadostiučinění za nemajetkovou újmu spočívající v tom, že nemohl fakticky využívat dovolenou k tomu, k čemu je určena, považuje žalovaná za neoprávněný. Za tímto účelem žalobci náleželo pracovní volno v nezbytně nutném rozsahu. Pokud žalobce namísto toho čerpal dovolenou, nelze tuto skutečnost přičíst k tíži žalované. Co se týká náhrady nemajetkové újmy za průtahy, resp. nepřiměřenou délku trestního stíhání, žalovaná má za to, že tento nárok je u trestních stíhání zahájených dne [datum], [datum] a [datum] promlčen. Pokud se jedná o poslední 4. trestní stíhání, trvalo 2 roky a 10 měsíců, přípravné řízení trvalo 1 rok, obžaloba byla podána v únoru 2015, v červenci 2017 byl vyhlášen zprošťující rozsudek, který byl v lednu 2015 potvrzen, resp. byla zamítnuta stížnost státního zástupce. Je třeba vzít v potaz též složitost otázek řešených v trestním stíhání, počet vyšetřovacích úkonů, nařízených jednání a počet instancí, které se věcí zabývaly. Žalovaná pak má za to, že délka trestního stíhání byla adekvátní. 3. Žalobce vzal svým podáním ze dne [datum] svou žalobu zpět co do 235 708 Kč představující náhradu nákladů obhajoby (ačkoliv mu bylo ze strany žalované uhrazeno pouze 230 626 Kč), co do částky 12 685,60 Kč představující uhrazenou část nákladů na cestovné (dále však požaduje úhradu částky 14 787,90 Kč). Řízení bylo proto usnesením ze dne 24. 6. 2019, čj. 31 C 9/2019-104 v rozsahu zpětvzetí částečně zastaveno. 4. Žalobce vzal dále svou žalobu zpět co do částky 104 612 Kč představující část nároku na náhradu ušlého výdělku (původně požadováno 172 227 Kč) a změnil svou žalobu tak, že požadoval za ztrátu na výdělku za dobu od [datum] do [datum], tj. za dobu nezaměstnanosti částku 595 884 Kč, dále požadoval, náhradu za čerpání dovolené k účasti při hlavních líčeních ve výši 67 615 Kč, náhradu újmy za dovolenou nečerpanou s rodinou ve výši 86 113,50 Kč, náhradu za použití motorového vozidla ve výši 14 787,90 Kč, náhradu újmy za to, že nemohl vykonávat svoji profesi u [ulice] [anonymizována dvě slova] době od [datum] do [dat