37 C 118/2021-30 — Obvodní soud pro Prahu 2

I. Základ sporu 1. Žalobce se svojí žalobou podanou u zdejšího soudu domáhal zaplacení částky 27 750 Kč (když se původně domáhal zaplacení částky 476 250 Kč, avšak na jednání dne 2. 5. 2022 vzal svoji žalobu co do částky 448 500 Kč zpět). Svůj nárok přitom opíral o tvrzení, že mu rozhodnutím Okresního soudu v Domažlicích byla vyslovena účast na soudních rehabilitacích ve smyslu § 33 odst. 2 zákona č. 119/1990 Sb., o soudní rehabilitaci, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zákon o soudní rehabilitaci“), a to ve vztahu k jeho nezákonnému omezení na osobní svobodě od 21. 7. 1989 do 28. 7. 1989. V této souvislosti pak po žalované nárokoval odškodnění za újmu na zdraví ve shora uvedené částce. II. Obsah žaloby a souvisejících vyjádření 2. Žalobce ve své žalobě uvedl, že dne 22. 8. 2019 podal u žalované návrh na náhradu škody ve smyslu zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ OdpŠk“). Žalovaná žalobci částečně vyhověla, když mu přiznala odškodnění ve výši 1027 Kč. Náhradu za újmu na zdraví mu však odmítla vyplatit, neboť podle ní nebyla doposud vyčíslena a doložena. Žalobce proto nechal vypracovat bodové ohodnocení utrpěné újmy na zdraví, které bylo vypracováno dne 30. 3. 2021, když žalobcova újma byla ohodnocena 1905 body. Toto ohodnocení dne 31. 3. 2021 zaslal žalované, která na něj ovšem do dne podání žaloby nijak nereagovala, pročež žalobci nezbylo nic jiného než se obrátit na zdejší soud. 3. Ve své žalobě žalobce dále zdůrazňoval, že předmětem projednání je jeho nárok na náhradu újmy způsobené mu československou pohraniční stráží. Ta jej měla dne 21. 7. 1989 coby občana bývalé Německé demokratické republiky dne 21. 7. 1989 zatknout při pokusu o přejití hranic z Československa do Spolkové republiky Německo. Přitom měl být žalobce vážně postřelen, pročež byl převezen do Vojenské nemocnice Plzeň, kde byl zadržován až do 28. 7. 1989. Poté byl předán bezpečnostním orgánům Německé demokratické republiky (konkrétně Ministerium für Staatssicherheit), které si jej převzaly. 4. Celkovou újmu na zdraví žalobce vyčíslil na částku 476 250 Kč, jejíhož zaplacení (společně s náhradou nákladů řízení) se také domáhal. Dlužno poznamenat, že žalovaná částka byla vypočtena žalobcem tvrzením bodového ohodnocení jeho újmy na zdraví (1 905 bodů) a hodnoty jednoho bodu, která by dle žalobce měla být 250 Kč. K tomu žalobce odkázal na kauzu [jméno] [příjmení], ve které žalovaná tuto výši ohodnocení jednoho bodu akceptovala. 5. Žalovaná ve svém vyjádření ze dne 10. 11. 2021 uvedla, že o požadavku žalobce na odškodnění rozhodla svým stanoviskem ze dne 10. 11. 2021, když mu nevyhověla, a to ani z části. Zdůraznila přitom, že je nesporné, že žalobce byl soudně rehabilitován v souvislosti s tím, že jako občan Německé demokratické republiky byl zadržen během svého pokusu o překonání státní hranice Československé socialistické republiky, přičemž byl přitom postřelen československými pohraničníky. 6. Žalovaná dále uvedla, že s ohledem na povahu zranění je zřejmé, že k poškození zdraví muselo dojít, nicméně některé položky z přiložené zprávy jsou sporné. Navíc z lékařské zprávy předložené žalobcem plyne, že lékař provedl výpočet podle nařízení vlády č. 276/2015 Sb., které je ovšem určeno pro odškodňování pracovních úrazů a nemocí z povolání, což není případ projednávané věci. Správně by se mělo vycházet z vyhlášky č. 32/1965 Sb. a hodnoty bodu 15 Kč. K žalobcem zmiňovanému případu pak žalovaná uvedla, že žalovaná v dotčené věci akceptovala hodnotu bodu ve výši 250 Kč zcela výjimečně a při vědomí, že správně měla být hodnota bodu 15 Kč. Tento postup žalované byl v dotčené věci dán specifickými traumatizujícími okolnostmi daného případu. <b>7. Žalovaná tak navrhovala, aby byla žaloba v celém rozsahu zamítnuta.</b> 8. Dne 2. 5. 2022 se ve věci konalo jednání, na kterém strany setrvaly na svých vyjádřeních. Na tomto jednání byly provedeny důkazy a žalobce vzal svoji žalobu v rozsahu 1535 bodů zpět, pokud jde o bodové ohodnocení bolesti podle lékařské zprávy ze dne 30. 3. 2021 v rozsahu 335 bodů, když dále nepožadoval navýšení o 50 % podle § 6 odst. a) nařízení vlády č. 276/2015 Sb., jakož i proplacení náhrady za položky 14.16, a pokud jde o bodové ohodnocení ztížení společenského uplatnění podle lékařské zprávy ze dne 30. 3. 2021 tak žalobce vzal svoji žalobu zpět v celém původně požadovaném rozsahu, tj. 1200 bodů. Žalobce tak žádal, aby bylo rozhodnuto ve výši nesporných 370 bodů. Jinak řečeno, v projednávané věci žalobce požadoval, aby mu byla proplacena náhrada nemajetkové újmy na zdraví podle toho, že měl utrpět újmu ve výši 370 bodů, kdy hodnota jednoho bodu je 15 Kč a kdy by to mělo být zvýšeno na čtyřnásobek s tím, že žalobce požadoval dále zaplacení částky 27 750 Kč, tzn., že svoji žalobu co do částky 448 500 Kč vzal zpět. Dále žalobce na tomto jednání uvedl, že pokud má být v projednávané věci postupováno podle vyhlášky č. 32/1965 Sb., tak pak požadoval, aby soud navýšil celkové odškodnění, které by se mělo žalobci dostat. S ohledem na požadovanou částku (27 750 Kč) žalobce požadoval navýšení na pětinásobek (mylně přitom uváděl, že požaduje navýšení na čtyřnásobek), přičemž svůj požadavek na navýšení náhrady újmy odůvodňoval tím, že pokud jde o výjimečné okolnosti hodné zvláštního zřetele, v projednávané věci došlo v případě žalobce k hrubému porušení Mezinárodního paktu o občanských a politických právech a dále pak osoby, které se měly tohoto porušení dopustit, když žalobci nebylo umožněno opustit území Československé socialistické republiky, tak tyto osoby jsou v současnosti trestně stíhány. Konkrétně žalobce uvedl, že se jedná o osoby bývalého premiéra pana Lubomíra Štrougala, bývalého ministra vnitra pana Vratislava Vajnara a bývalého tajemníka ÚV KSČ pana Jana Fojtíka. 9. Rozsudek ve věci samé byl vynesen dne 9. 5. 2022. III. Skutková zjištění 10. Z nesporných tvrzení účastníků vzal soud za prokázané, že žalobce podal u žalované svoji žádost dne 22. 8. 2019 o odškodnění z důvodů jako v projednávané věci s tím, že žalovaná žalobci částečně vyhověla dne 26. 2. 2020 a přiznala mu odškodnění ve výši 1 027 Kč s tím, že se vyjádřila, že škoda na zdraví nebyla dosud vyčíslena ani doložena. Žalobce bodové ohodnocení žalované zaslal dne 31. 3. 2021. Žalovaná pak svým stanoviskem ze dne 10. 11. 2021 žalobcův nárok neuznala. 11. Dále vzal z nesporných tvrzení účastníků a provedených listinných důkazů (usnesení Okresního soudu v Domažlicích ze dne 6. 8. 2019, č. j. 0 Nt 4904/2019-20) soud za prokázané, že žalobce je účasten soudní rehabilitace v souvislosti s nezákonným omezením jeho osobní svobody na území ČSSR v době od 21. 7. 1989 do 28. 7. 1989 a má proto nárok na odškodnění podle § 23 odst. 1 písm. b) zákona o soudní rehabilitaci s tím, že žalobce byl dne 21. 7. 1989 zatčen při pokusu přejití z Československa do Spolkové republiky Německo a byl přitom postřelen československými pohraničníky. 12. Konečně z nesporných tvrzení účastníků a provedených listinných důkazů (lékařská zpráva ze dne 28. 7. 1989 a lékařská zpráva ze dne 30. 3. 2021) vzal soud za prokázané, že žalobce utrpěl v příčinné souvislosti se zásahem československých pohraničníků dne 21. 7. 1989 újmu na zdraví v rozsahu 370 bodů. Tato hodnota odpovídá tříštivé nitrokloubní zlomenině dolního konce kosti stehenní ve výši 250 bodů, hluboké rány zasahující ke kosti ve výši 10 bodů, rány pronikající ke kloubu ve výši 10 bodů, reoperaci v roce 1990 (reosteosyntéza s kovovými deskami a šrouby) ve výši 90 bodů a rány pronikající ke kloubu (v souvislosti s reoperací) ve výši 10 bodů. 13. Soud na základě provedeného dokazování učinil skutkový závěr, který je shodný se shora uvedenými skutkovými zjištěními. IV. Právní úprava na projednávanou věc dopadající 14. Soud posuzoval danou věc ve světle následujících zákonných ustanovení. 15. Podle § 1 odst. 2 zákona o soudní rehabilitaci činy, které směřovaly k uplatnění práv a svobod občanů zaručených ústavou a vyhlášených ve Všeobecné deklaraci lidských práv a v navazujících mezinárodních paktech o občanských a politických právech, byly československými trestními zákony prohlášeny za trestné v rozporu s mezinárodním právem a mezinárodnímu právu odporovalo také jejich trestní stíhání a trestání. 16. Podle § 23 odst. 1 písm. b) zákona o soudní rehabilitaci nárok na odškodnění zahrnuje zejména náhradu škody na zdraví, k níž došlo v souvislosti s vazbou nebo výkonem trestu odnětí svobody, pokud tato náhrada nepřísluší podle jiných předpisů. 17. Podle § 23 odst. 4 zákona o soudní rehabilitaci pro způsob a rozsah náhrady za ztrátu na výdělku a náhrady škody na zdraví platí ustanovení občanského zákoníku. 18. Podle § 3079 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, právo na náhradu škody vzniklé porušením povinnosti stanovené právními předpisy, k němuž došlo přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se posuzuje podle dosavadních právních předpis