37 C 145/2022-97 — Obvodní soud pro Prahu 2

I. Základ sporu 1. Žalobkyně se svojí žalobou podanou u zdejšího soudu domáhala zaplacení částky 123 354 Kč s úrokem v prodlení v zákonné výši coby zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou nepřiměřenou délkou soudního řízení vedeného u [název soudu] (dále též„ OS“) pod sp. zn. [číslo jednací] (dále též„ původní řízení“). 2. Podstata sporu v projednávané věci tak spočívá pouze v posouzení důvodnosti nároku žalobkyně, resp. v otázce posouzení výše přiměřeného zadostiučinění, které by žalobkyni náležet, a to prizmatem zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ OdpŠk“). II. Obsah žaloby a souvisejících vyjádření 3. Žalobkyně ve své žalobě uváděla, že se jako poškozená připojila k původnímu řízení svým podáním ze dne [datum] s pohledávkami celkem ve výši 500 322,70 Kč. Řízení pak bylo skončeno rozsudkem [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací]. Celková délka původního řízení tak byla dle žalobkyně 7 let a 2 měsíce. 4. Žalobkyně uvedla, že původní řízení bylo zahájeno dne [datum] a skončeno dne [datum]. Původní řízení bylo přitom dle žalobkyně nepřiměřeně dlouhé. Žalobkyně zdůrazňovala, že postup soudu v původním řízení byl nehospodárný a nekoncentrovaný; v případě lepší organizace a výslechu více svědků v rámci jednoho hlavního líčení mohlo dle žalobkyně dojít k zamezení četného odročování. Podle žalobkyně nebylo původní řízení nijak zvlášť procesně složité, když probíhalo jen na dvou stupních soudní soustavy a žalobkyně nikterak nepřispěla k průtahům v řízení. 5. Pokud jde o žalovanou částku, žalobkyně požadovala s odvoláním na sjednocující stanovisko [název soudu] částku 20 000 Kč za první dva roky řízení a částku 1667 Kč za každý další měsíc délky původního řízení. Žalobkyně v této souvislosti uvedla, že pokud má být újma nahrazena v maximální možné míře, je nutné přihlédnout k časové hodnotě peněz v roce vydání sjednocujícího stanoviska [název soudu] a v roce, kdy je přiměřené zadostiučinění poskytováno. Hodnota, kterou v roce [rok] představovala 15 000 – 20 000 Kč je dnes, tj. o 11 let později naprosto nesrovnatelná. 6. Žalobkyně se proto domáhala zaplacení částky 123 354 Kč s úrokem z prodlení v zákonné výši od [datum] do zaplacení a náhrady nákladů řízení. 7. Žalovaná ve svém vyjádření ze dne [datum] uvedla, že mezi stranami není sporu o tom, že žalobkyně u žalované uplatnila dne [datum] svůj nárok na poskytnutí přiměřeného zadostiučinění ve smyslu OdpŠk. Žalovaná pak tento požadavek vypořádala svým stanoviskem ze dne [datum]. Žalovaná konstatovala nepřiměřenost délky původního řízení; peněžitá náhrada přiznán nebyla. 8. K meritu věci žalovaná uvedla, že původní řízení bylo nepřiměřeně dlouhé. V této souvislosti žalovaná zdůraznila, že význam řízení byl pro žalobkyni nízký. Podle žalované se přitom žalobkyně připojila do původního řízení coby poškozená pouze z opatrnosti. Jako poškozená se cítit neměla. Nadto žalovaná zdůraznila, že na [právnická osoba] s. r. o. byl podán insolvenční návrh. Podle žalované tak u žalobkyně lze jen stěží mluvit o nemajetkové újmě žalobkyně v objektivním slovy smyslu a též v materiální rovině. Žalobkyně se jako poškozená vůbec necítila. Účastníkem řízení se stala pouze z důvodu dotazu od policie. V době připojení navíc sama uvedla, že žádnou reálnou škodu nemá. 9. Žalovaná poukazovala na to, že adhezní řízení jakožto součást trestního řízení, je pouze jednou z možností, jak se může poškozený po škůdci domáhat svého nároku na náhradu škody, a to nikoli možnost primární. V rámci adhezního řízení vedeného jakožto součást řízení trestního lze nárok na náhradu škody přiznat, ovšem pouze v tom případě, je-li v trestním řízení pro takové rozhodnutí dostatek podkladů, což není vždy pravidlem. Poškozený se tedy nemůže na kladné rozhodnutí v adhezním řízení automaticky spoléhat, když primárním smyslem trestního řízení je zjištění skutkového stavu vymezeného obžalobou pro potřeby rozhodnutí o vině a trestu, nikoli o nároku poškozených. Poškození mají vždy možnost své nároky na náhradu škody uplatnit v řízení občanskoprávním, a to jako každý jiný majetkově dotčený subjekt, ať již byl účastníkem adhezního řízení v rámci řízení trestního, nebo nebyl. 10. Žalovaná ve svém vyjádření dále uvedla, že je třeba přihlédnout i k tomu, jak je daná částka důležitá pro samotnou společnost. Žalovaná přitom tvrdila, že žalobkyně působí jako sponzor mistrovství světa v ledním hokeji, její logo bylo na hokejových stadionech a tudíž nelze dovodit žádné těžkosti spojené s namítaným trestním řízením. 11. Po zhodnocení všech okolností případu, dospěla žalovaná dle k závěru, že samotné konstatování porušení práva na vydání rozhodnutí v přiměřené lhůtě v řízení vedeném u [název soudu] pod sp. zn. [spisová značka] je dostačující k náhradě vzniklé nemajetkové újmy bez přiznání peněžitého zadostiučinění. 12. Žalovaná proto navrhovala zamítnutí žaloby v plném rozsahu a rovněž požadovala náhradu nákladů řízení ve formě režijních paušálů za provedené úkony. 13. V replice ze dne [datum] zopakovala žalobkyně svá tvrzení obsažená již v samotném žalobním návrhu s tím, že na své žalobě trvala. 14. Dne [datum] se ve věci konalo jednání, na kterém strany setrvaly na svých dosavadních vyjádřeních a na kterém byly rovněž provedeny navržené důkazy a vyhlášen rozsudek. III. Skutková zjištění 15. Z nesporných tvrzení účastníků vzal soud za prokázané, že žalobkyně uplatnila svůj nárok u žalované dne [datum] z důvodu a ve výši jako v projednávané věci. Žalovaná jej vypořádala svým stanoviskem ze dne [datum], když konstatovala existenci odpovědnostního titulu v podobě nesprávného úředního postupu a zároveň přiznala zadostiučinění v podobě konstatování porušení práva. 16. Soud tedy na základě uvedeného konstatuje, že žalobkyně splnila podmínku pro soudní uplatnění nároku na náhradu újmy způsobené nezákonným rozhodnutím či nesprávným úředním postupem předvídanou § 14 OdpŠk představovanou předběžným uplatněním nároku u příslušného orgánu (tj. zde žalovaná). 17. Ze spisu vedeného u OS pod sp. zn. [spisová značka] soud zjistil následující skutečnosti (vypočteny jsou jen nejpodstatnější úkony či rozhodnutí soudu a podání účastníků řízení): -) Na základě záznamu ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací] došlo k zahájení úkonů trestního řízení proti [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] pro trestní čin poškození věřitele podle § 222 odst. 1 a podvodu podle § 209 trestního zákoníku. -) Dne [datum] se žalobkyně ([právnická osoba]) připojila k trestnímu řízení s nárokem na náhradu škody s pohledávkami celkem ve výši 500 322,70 Kč. -) Dne [datum] bylo na základě usnesení [stát. instituce], [anonymizována dvě slova] kraje, [anonymizováno] odboru [obec], [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] čj. [anonymizováno] [číslo] zahájeno trestní stíhání [jméno] [příjmení] a [jméno]. -) V říjnu [rok] policejní orgán provedl vyrozumění o možnosti prostudovat trestní spis. -) Dne [datum] podal policejní orgán návrh na podání obžaloby. -) Dne [datum] podal státní zástupce Okresního státního zastupitelství v [obec] k [název soudu] obžalobu pro zločin podvodu podle § 209 odst. 1, odst. 4 písm. d) trestního zákoníku a přečin poškození věřitele podle § 222 odst. 1 písm. a), odst. 3 písm. a) trestního zákoníku. -) Dne [datum] se mělo konat hlavní líčení, ale s ohledem na žádost obhájce bylo odročeno na [datum]. -) Ve dnech [datum], [datum], [datum], [datum], [datum] a [datum] se konala hlavní líčení. Na hlavním líčení, které se konalo dne [datum], byl vyhlášen rozsudek, kterým byli obžalovaní uznáni vinným, a to inter alia ze zločinu podvodu podle § 209 trestního zákoníku. U žalobkyně ([právnická osoba]) jako poškozené byla shledána škoda ve výši 438 748 Kč. Tato škoda měla být způsobena tím, že obžalovaní uzavírali smlouvy z pozice statutárních orgánů [právnická osoba] s. r. o., ačkoliv si museli být vědomi toho, že [právnická osoba] s. r. o. je v takové ekonomické situaci, kdy není schopna plnit závazky z těchto obchodních vztahů. Obžalovaní přitom sledovali úmysl vyhnout se částečnému či plnému uspokojení svých věřitelů. -) Dne [datum] podala žalobkyně ([právnická osoba]) proti rozsudku odvolání. Proti rozsudku podali odvolání obvinění i poškození. -) Ve dnech [datum] a [datum] obvinění doplnili odvolání. -) Dne [datum] byl spis předložen [název soudu]. -) Dne [datum] [název soudu] napadený rozsudek zrušil, a to podle § 258 odst. 1 písm. b), c) trestního řádu. -) Dne [datum], [datum], [datum] a [datum] se konala hlavní líčení. -) Dne [datum] soud ustanovil znalce z oboru ekonomika. -) Dne [datum] znalec předložil znalecký posudek. -) Ve dnech [datum], [datum] se konalo hlavní líčení. Následující hlavní líčení se mělo konat dne [datum], ale s ohledem na operaci přísedící bylo hlavní líčení odročeno na [datum]. -) S ohledem na omluvu obhájce bylo hlavní líčení odročeno na den [datum]. -) Hlavní líčení, které se mělo konat dne