37 C 46/2021-84 — Obvodní soud pro Prahu 2

I. Základ sporu 1. Žalobce se svojí žalobou podanou u zdejšího soudu dne 3. 8. 2021 domáhal zaplacení částky 350 000 Kč coby zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou nepřiměřenou délkou soudního řízení vedeného u Krajského soudu v Plzni (dále též„ KS“) pod sp. zn. 49 Cm 109/2005 a následně pod sp. zn. 48 Cm 97/2005 (dále též„ původní řízení“). 2. Podstata sporu v projednávané věci tak spočívá pouze v posouzení důvodnosti nároku žalobce, resp. v otázce posouzení výše přiměřeného zadostiučinění, které by žalobci mělo náležet. Pro projednávanou věc je rovněž podstatné, že žalovaná vznesla v průběhu řízení námitku promlčení, se kterou se musel soud vypořádat. II. Obsah žaloby a souvisejících vyjádření a průběh řízení 3. Žalobce ve své žalobě uváděl, že původní řízení bylo zahájeno dne 17. 10. 2005 a skončeno dne 5. 6. 2020. Původní řízení tedy dle žalobce trvalo 14 let a 5 měsíců., což je délka zcela nepřiměřená; žalobce proto požadoval zaplacení částky 350 000 Kč 4. Ve své žalobě žalobce rovněž tvrdil, že uplatnil svůj nárok na náhradu nemajetkové újmy způsobené nesprávným úředním postupem u žalované dne 31. 8. 2020. Do podání žaloby se však žalovaná k tomuto podání nijak nevyjádřila. 5. Žalobce se proto domáhal zaplacení částky 350 000 Kč a náhrady nákladů řízení. 6. Žalovaná ve svém vyjádření ze dne 27. 10. 2021 uvedla, že žalobou uplatněný nárok neuznává. Dále uvedla, že při mimosoudním projednání uplatněného nároku dospěla k závěru, že délku původního řízení je třeba hodnotit jako nepřiměřenou a žalobci tak vznikla nemajetková újma. Po zhodnocení všech okolností případu, dospěla žalovaná dle § 31a odst. 2 zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ OdpŠk“) k závěru, že dostatečným zadostiučiněním je částka 155 800 Kč, kterou žalobci vyplatila. Dále vznesla námitku promlčení. 7. Žalovaná proto navrhovala zamítnutí žaloby v plném rozsahu a rovněž požadovala náhradu nákladů řízení ve formě režijních paušálů za provedené úkony. 8. V podání ze dne 13. 11. 2021 žalobce sdělil, že mu žalovaná uhradila částku 155 800 Kč a dále již netrvá též na zaplacení částky 8 333 Kč, a proto ohledně těchto částek bere žalobu zpět. Námitku promlčení žalobce neuznal, protože dosud nebylo skončeno dovolací řízení. Dále žalobce rozšířil žalobu o požadavek na zaplacení zákonných úroků z prodlení z částky 185 867 Kč za dobu od 1. 3. 2021 do zaplacení a co do zaplacení zákonných úroků z prodlení z částky 155 800 Kč za dobu od 5. 3. 2021 do 27. 10. 2021 (ve výši 8 346 Kč). 9. Podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“) k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. V dané věci soud na základě výsledku přípravy jednání dospěl k závěru, že ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů. Účastníci proti rozhodnutí věci bez nařízení jednání neměli námitek. Soud tedy s ohledem na splnění podmínek předvídaných shora uvedeným ustanovením § 115a o. s. ř. věc projednal a rozhodl, aniž by nařídil jednání. Rozsudek byl vyhlášen dne 26. 9. 2022. III. K částečnému zpětvzetí a změně žaloby 10. Podle § 96 odst. 1 o. s. ř., může žalobce vzít za řízení zpět návrh na jeho zahájení, a to zčásti nebo zcela. Podle § 96 odst. 2 věta prvá o. s. ř. je-li návrh vzat zpět, soud řízení zcela, popřípadě v rozsahu zpětvzetí návrhu, zastaví. Dle § 96 odst. 3 věta prvá o. s. ř. jestliže ostatní účastníci se zpětvzetím návrhu z vážných důvodů nesouhlasí, soud rozhodne, že zpětvzetí návrhu není účinné. Dle § 96 odst. 4 o. s. ř. ustanovení odstavce 3 neplatí, dojde-li ke zpětvzetí návrhu dříve, než začalo jednání. 11. Procesní úkon žalobce, kterým došlo k částečnému zpětvzetí žaloby (pokud jde o částky 155 800 Kč a 8333 Kč) ještě před zahájením jednání ve věci samé, splňuje veškeré právem požadované obsahové náležitosti a byl proveden v zákonem požadované formě ve smyslu § 42 o. s. ř. Soud proto podle § 96 odst. 2 o. s. ř. výrokem II. tohoto rozhodnutí řízení o žalobě v požadovaném rozsahu zastavil. 12. Výrokem I. pak soud připustil změnu žaloby, a to v souladu s § 95 odst. 1 věta prvá a § 95 odst. 2 věta prvá o. s. ř., jelikož výsledky dosavadního řízení mohou být podkladem pro řízení o změněném návrhu, rozšíření žaloby je ve věcné souvislosti se skutkovým podkladem původního žalobního návrhu a soud neshledal skutečnosti odůvodňující nepřipuštění změny žaloby. IV. Skutková zjištění 13. Z nesporných tvrzení účastníků a ze stanoviska žalované ze dne 25. 10. 2021 vzal soud za prokázané, že žalobce uplatnil u žalované dne 4. 9. 2020 nárok na poskytnutí přiměřeného zadostiučinění ve výši 350 000 Kč, jakožto náhradu nemateriální újmy a to z titulu nesprávného úředního postupu v řízení vedeném u Krajského soudu v Plzni pod sp. zn. 49 Cm 109/2005 a následně pod sp. zn. 48 Cm 97/2005. Žalovaná ve svém stanovisku ze dne 25. 10. 2021 konstatovala, že délka dotčeného řízení byla nepřiměřená, přičemž dostatečným zadostiučiněním je částka 155 800 Kč, kterou žalobci dne 27. 10. 2022 vyplatila. Dále z kopie bankovního výpisu vyplývá, že žalovaná uhradila žalobci dne 25. 11. 2021 částku 8 346 Kč odpovídající zákonným úrokům z prodlení z částky 155 800 Kč za dobu od 5. 3. 2021 do 27. 10. 2021. 14. Soud tedy na základě uvedeného konstatuje, že žalobce splnil podmínku pro soudní uplatnění nároku na náhradu újmy způsobené nezákonným rozhodnutím či nesprávným úředním postupem předvídanou § 14 OdpŠk představovanou předběžným uplatněním nároku u příslušného orgánu (tj. zde žalovaná). 15. Ze spisu vedeného u Krajského soudu v Plzni pod sp. zn. 49Cm 109/2005 soud zjistil následující skutečnosti (vypočteny jsou jen nejpodstatnější úkony či rozhodnutí soudu a podání účastníků řízení): Dne 17. 10. 2005 podal Ing. [jméno] [příjmení] proti odpůrcům [právnická osoba] a [příjmení] [jméno] [příjmení], B.V. návrh na přezkoumání přiměřenosti výše protiplnění podle § 183 zákona o podnikání na kapitálovém trhu. Věc byla vedena pod sp. zn. 49 Cm 109/2005. Dne 11. 9. 2007 navrhovatel urgoval vyřízení věci. Dne 12. 9. 2007 soud navrhovateli sdělil, že soud vyčkává do rozhodnutí Ústavního soudu v obdobné věci. Dne 24. 11. 2009 soud vyzval navrhovatele k odstranění vad podání. Dne 11. 12. 2009 navrhovatel návrh opravil. Dne 14. 12. 2009 soud vyzval navrhovatele k dalšímu opravení návrhu. Dne 30. 12. 2009 podal navrhovatel vyjádření a navrhl, aby řízení ve věci přezkoumávání výše protiplnění při vytěsnění minoritních akcionářů byla spojena. Dne 30. 12. 2011 soud spojil řízení s dalšími čtyřmi řízeními a nadále vedl řízení pod sp.zn. 48 Cm 97/2005. Na straně navrhovatelů vystupuje 17 subjektů. Dne 25. 4. 2012 soud vyzval jednoho z navrhovatelů k zaplacení soudního poplatku. Dne 10. 5. 2012 podali navrhovatelé návrh na postup podle 127a o.s.ř. Dne 22. 5. 2012 soud řízení vůči dvěma navrhovatelům zastavil pro nezaplacení soudního poplatku. Dne 4. 6. 2012 bylo podáno odvolání. Dne 5. 6. 2012 podali odpůrci vyjádření. Dne 29. 6. 2012 bylo podáno vyjádření navrhovatelů. Dne 3. 8. 2012 soud vyzval účastníky, zda navrhují výslech znalce. Dne 18. 9. 2012 soud nařídil jednání na den 5. 12. 2012. Dne 30. 10. 2012 předložili navrhovatelé znalecký posudek. Dne 5. 12. 2012 se konalo jednání, které bylo odročeno na neurčito za účelem vypracování revizního znaleckého posudku. Dne 7. 1. 2013 podali navrhovatelé vyjádření. Dne 4. 2. 2013 byl ustanoven znalecký ústav [právnická osoba] Dne 5. 11. 2013 požádal znalecký ústav o prodloužení lhůty k předložení znaleckého posudku, a to s ohledem na rozsáhlost materie ke studiu a okolnost, že bylo třeba požádat odpůrce o předložení dodatečných podkladových materiálů. Dne 31. 3. 2014 byl znalecký posudek předložen soudu. Dne 14. 4. 2014 soud rozhodl o znalečném. Proti rozhodnutí o znalečném podali někteří navrhovatelé odvolání. Spis byl předložen odvolacímu soudu dne 14. 7. 2014. Dne 22. 7. 2014 odvolací soud napadené rozhodnutí částečně změnil. Dne 31. 10. 2014 soud rozhodl o procesním nástupnictví jednoho z navrhovatelů. Následně soud nařídil jednání, které se konalo dne 22. 4. 2015. Jednání bylo odročeno za účelem pokračování v dokazování na den 15. 7. 2015. Jednání, které se mělo konat dne 15. 7. 2015, bylo odročeno na den 16. 9. 2015. Dne 16. 9. 2015 se konalo jednání. Probíhal zde výslech znalce a dále zde bylo rozhodnuto o námitce podjatosti znalce. Dne 19. 11. 2015 soud rozhodl, že znalecký ústav [právnická osoba] není vyloučen z podání posudku v řízení. Dne 9. 12. 2015 se konalo jednání. Jednání bylo odročeno za účelem vyhlášení rozhodnutí na den 4. 1. 2016. Na jednání dne 4. 1. 2016 soud vyhlásil rozhodnutí ve věci samé. Proti usnesení byla podána odvolání. Dne 4. 4. 2016 soud odm