37 C 50/2022-39 — Obvodní soud pro Prahu 2

I. Základ sporu 1. Žalobkyně se svojí žalobou domáhala zaplacení částky ve výši 316 383,54 Kč jako náhrady majetkové újmy v podobě náhrady nákladů řízení přiznaných žalobkyni na základě rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 1 (dále též„ OS“) v řízení vedeném pod sp. zn. [spisová značka] (dále též„ původní řízení“). Dlužno poznamenat, že žalobkyně se této částky domáhala z důvodu nepřiměřené délky původního řízení. Podstata sporu v projednávané věci tak spočívá v posouzení důvodnosti nároku žalobkyně, resp. posouzení splnění tří podmínek vyžadovaných zákonem č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ OdpŠk“) pro dovození odpovědnosti žalované, a to sice zda: (i) existuje odpovědnostní titul (nezákonného rozhodnutí nebo nesprávný úřední postup); (ii) poškozené vznikla újma; a (iii) újma je v příčinné souvislosti s odpovědnostním titulem. II. Obsah žaloby a souvisejících vyjádření 2. Žalobkyně ve své žalobě uvedla, že se domáhá náhrady škody z titulu nesprávného úředního postupu, který spatřovala v porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě ve smyslu § 13 OdpŠk. K tomu dotvrdila, že původní řízení bylo zahájeno dne 13. 3. 2009 a předmětem tohoto řízení byla úhrada nájemného. První jednání pak OS dle žalobkyně nařídil po více jak 10 letech. Řízení pravomocně skončilo dne 3. 3. 2021, přičemž žalobkyni byla přiznána náhrada nákladů řízení ve výši 316 383,54 Kč. Se [právnická osoba], a. s., [IČO] (dále též„ [anonymizována dvě slova]“), která měla na základě pravomocného rozhodnutí OS žalobkyni plnit přisouzenou částku 316 383,54 Kč, bylo ovšem zahájeno insolvenční řízení u Městského soudu v Praze (dále též„ MS“), a to pod sp. zn. [spisová značka] Lhůta k podání přihlášek věřitelů v rámci tohoto insolvenčního řízení pak podle žalobkyně skončila dne 27. 4. 2020. Vzhledem k tomu, že původní řízení nebylo v té době pravomocně skončeno, nemohla žalobkyně uplatnit svůj nárok na náhradu nákladů řízení vedeného u OS pod sp. zn. [spisová značka] přihláškou, stejně jako nemohla žalobkyně tento nárok uplatnit v době, než nastal úpadek společnosti. 3. Dále žalobkyně zdůraznila, že v projednávaném případě došlo k porušení povinnosti státu jednajícím prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 1 vydat rozhodnutí (rozsudek) v přiměřené době. Předmětné soudní řízení trvalo 11 let, přičemž věcně rozhodoval pouze soud prvního stupně, neboť odvolání [právnická osoba] bylo odvolacím soudem odmítnuto. Dle ustálené judikatury je za nepřiměřeně dlouhé soudní řízení pokládáno řízení, jehož délka přesáhne 6 let, přičemž tuto lhůtu je třeba vnímat jako maximální a případné překročení této lhůty musí spočívat v naprosto výjimečných okolnostech. Z uvedeného vyplývá, že délka soudního řízení dosahující 11 let, kdy navíc první jednání bylo nařízeno až po deseti letech od zahájení řízení, je i na poměry české justice extrémně vysoká. Dle Výroční statistické zprávy českého soudnictví vydané Ministerstvem spravedlnosti s daty za rok 2018 trvala průměrná délka civilního řízení 276 dní. Průměrná délka opatrovnického řízení 139 dní a průměrná délka trestního řízení 202 dní. Řízení vedené u OS pod sp. zn. [spisová značka] trvalo podle žalobkyně celkem 4 373 dní. Nepřiměřená délka tohoto soudního řízení nemůže být přitom dle názoru žalobkyně ospravedlněna ani složitostí řízení, kdy žalobkyně nespatřovala složitost řešení případu po stránce skutkové, právní, ani procesní, která by si vyžádala delší časové hodnocení. Dle mínění žalobkyně nemohou být průtahy v řízení tímto ospravedlněny a nemůže tím být ospravedlněna ani celková délka soudního řízení. Jednoduchost řízení potvrzuje i důvod zamítnutí žaloby pro nedostatek pasivní legitimace a minimální množství důkazů a tvrzení, které bylo během řízení provedeno. 4. Žalobkyně dále konstatovala, že v projednávané věci shledává porušení povinnosti žalované spočívající v porušení povinnosti vydat rozhodnutí v přiměřené době (příčina). Následkem je pak nemožnost žalobkyně uspokojit se z majetkové podstaty [právnická osoba], když ta se v mezidobí dostala do úpadku. Podle žalobkyně totiž platí, že pokud by Obvodní soud pro Prahu 1 vydal předmětný rozsudek v přiměřené době, měla by žalobkyně možnost uspokojit svou pohledávku z titulu neuhrazených nákladů řízení, neboť v [právnická osoba] měla v majetkové podstatě finanční prostředky ve výši 10 451 078,33 Kč a nemovitý majetek ve výši 57 013 000 Kč. Žalobkyně byla však v důsledku nepřiměřeně dlouhé délky řízení zbavena možnosti uspokojit se v exekučním řízení z majetkové podstaty dlužníka, když je zřejmé, že pohledávka žalobkyně by byla uspokojena v plné výši. Ze stejného důvodu byla žalobkyně zbavena možnosti přihlásit svoji pohledávku v probíhajícím insolvenčním řízení, když rozsudek soudu prvního stupně vydaný dne 21. 2. 2020 nabyl právní moci až dne 3. 3. 2021, lhůta pro přihlášení pohledávek věřitelů však skončila dne 27. 4. 2020. Podle žalobkyně je tak za současné situace možnost uspokojení žalobkyně vyloučeno, když v insolvenčním řízení [právnická osoba] jsou přihlášeny pohledávky ve výši 204 437 471,73 Kč, čímž bude majetková podstata [právnická osoba] zcela vyčerpána. V této souvislosti žalobkyně odmítla argumentaci žalované, když podle žalobkyně z dosavadního průběhu insolvenčního řízení jednoznačně vyplývá, že zde neexistují žádné zákonné předpoklady pro zrušení konkurzu; tj. dlužníkův úpadek byl osvědčen a majetek dlužníka není nedostačující. 5. V neposlední řadě žalobkyně uvedla, že dne 17. 8. 2021 uplatnila u žalované svůj nárok. Žalovaná pak svým stanoviskem ze dne 17. 2. 2022 její žádosti nevyhověla. 6. Žalobkyně se tak svojí žalobou domáhala zaplacení částky 316 383,54 Kč, jakož i náhrady nákladů řízení. 7. Žalovaná ve svém vyjádření ze dne 21. 4. 2022 uvedla, že žalobkyně u ní svůj nárok uplatnila dne 17. 8. 2021, přičemž žalovaná jej vypořádala svým stanoviskem ze dne 17. 2. 2022. Po rekapitulaci řízení vedeného u OS pod sp. zn. [spisová značka] pak k věci samé uvedla, že nárok žalobkyně nepovažuje za důvodný. Podle žalované totiž nelze shledat příčinnou souvislost mezi tvrzenou nepřiměřenou délkou řízení a vznikem škody, neboť nelze postavit na jisto, že dosud neskončené insolvenční řízení nebude rovněž zrušeno z důvodu neexistence předpokladů pro konkurz. K tomu žalovaná odkázala na konkurzní řízení vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. [spisová značka], které bylo zrušeno, neboť úpadek byl překonán, když tehdy vykazovaná výše finančních prostředků konkurzní podstaty pokryla všechny známé závazky úpadce (tj. [právnická osoba]). 8. Žalovaná tak navrhovala, aby byla žaloba v celém rozsahu zamítnuta a jí přiznána náhrada nákladů řízení v paušální výši. 9. Dne 19. 9. 2022 se ve věci konalo jednání, na kterém strany setrvaly na svých vyjádřeních. Žalobkyně pak nad rámec svého dřívějšího vyjádření dotvrdila, že původní řízení mělo skončit dne 11. 4. 2011. Jako dobu nečinnosti OS (tj. dobu průvodního řízení zatíženou průtahy) pak žalobkyně označila dobu, kdy bylo původní řízení přerušeno. Na tomto jednání pak byl vyhlášen i rozsudek. III. Skutková zjištění 10. Z nesporných tvrzení účastníků a z provedených listinných důkazů (stanovisko žalované ze dne 17. 2. 2022, žádost žalobkyně o náhradu škody ve výši 316 383,54 Kč a doručenka k této žádosti) soud zjistil, že žalobkyně uplatnila svůj nárok u žalované dne 17. 8. 2021 ve stejné výši a z důvodů, jako v projednávané věci. Žalovaná tuto žádost vyřídila svým stanoviskem ze dne 17. 2. 2022, když žádost žalobkyně zamítla. 11. Soud tedy na základě uvedeného konstatuje, že žalobkyně splnila podmínku pro soudní uplatnění nároku na náhradu újmy způsobené nezákonným rozhodnutím či nesprávným úředním postupem předvídanou § 14 OdpŠk představovanou předběžným uplatněním nároku u příslušného orgánu (tj. zde žalovaná). 12. Soud ze spisu vedeného u Obvodního soudu pro Prahu 1 vedeného pod sp. zn. [spisová značka] a z nesporných tvrzení účastníků zjistil, že dne 13.3.2009 byla Obvodnímu soudu pro Prahu 1 doručena žaloba žalobkyně [příjmení] [jméno] [příjmení], správkyně konkurzní podstaty úpadce [právnická osoba], [IČO] proti žalované 1) [právnická osoba], [IČO] a žalované 2) [právnická osoba], [IČO] (dále v tomto odstavci jen„ žalovaná 1)“ nebo„ žalovaná 2)“ nebo společně též jen„ žalované“) o zaplacení částky 8 858 715 Kč. Usnesením ze dne 10.4.2009 na čl. 9 obvodní soud vyzval žalované, aby se ve lhůtě jednoho měsíce k žalobě vyjádřili. Obálka typ II., kde byla adresátem žalovaná 2) (žalobkyně v kompenzačním řízení) se obvodnímu soudu vrátila dne 14.5.2009 zpět s poznámkou od poštovního doručovatele, že výzva, aby si adresát zásilku vyzvedl nebyla zanechána z důvodu, že na adrese je adresát neznámý. K žalobě se dne 8.6.2009 vyjádřila žalovaná 1), dne 7.7.2009 došlo obvodnímu soudu vyjádření právního zástupce žalované 2) v tom smyslu, že se náhodě dozvěděl o podané žalobě proti žalované 2), nicméně