37 C 92/2020 — Obvodní soud pro Prahu 2

I. Základ sporu 1. Žalobkyně se svojí žalobou podanou u zdejšího soudu na žalované domáhala zaplacení částky ve výši 4 858 182 Kč s příslušenstvím). Svůj nárok přitom opírala o tvrzenou újmu jí způsobenou, a to v souvislosti s nezákonným trestním stíháním ve smyslu zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ OdpŠ“). Trestní stíhání proti žalobkyni bylo vedeno u [název soudu] (dále též„ MS“) pod sp. zn. [spisová značka] (déle též„ dotčené trestní řízení“) pro zvlášť závažný zločin podle § 329 odst. 1 písm. c), odst. 3 písm. a), b) spáchaného ve formě spolupachatelství podle § 23 odst. 1 zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ TZ“). Dotčené trestní řízení bylo skončeno usnesením [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], kterým bylo potvrzeno rozhodnutí MS ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [spisová značka], kterým byla žalobkyně podle § 226 písm. b) zákona č. 141/1961 Sb., trestní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ TŘ“) zproštěna obhajoby. 2. Svojí žalobou se žalobkyně konkrétně domáhala: (i) náhrady nákladů obhajoby a hotových výdajů ve výši 231 528 Kč; (ii) náhrady nemajetkové újmy za nezákonné trestní stíhání ve výši 150 000 Kč; (iii) náhrady škody ve výši 121 954 Kč v podobě ušlého zisku; (iv) náhrady škody ve výši 126 500 Kč v podobě nákladů na školné a souvisejících nákladů na cestovné; (v ) náhrady škody ve výši 4 228 200 Kč v podobě zmaření možnosti pořídit si vlastní bydlení, resp. škody v podobě uhrazené nájemného za byt v [obec]. Podstata projednávané věci tak spočívá v posouzení nároku žalobce ve světle OdpŠk, resp. ve světle podmínek vyžadovaných zákonem, kterými jsou: (i) příslušný orgán státu vydal nezákonné rozhodnutí (či došlo k nesprávnému úřednímu postupu); (ii) poškozenému vznikla škoda (či nemajetková újma); a (iii) újma je v příčinné souvislosti s takovým nezákonným rozhodnutím (či nesprávným úředním postupem), jinými slovy je mezi nimi dán vztah příčiny a následku. II. Obsah žaloby a souvisejících vyjádření a průběh řízení 3. Žalobkyně ve své žalobě uvedla, že svoji žádost o odškodnění uplatnila u žalované dne [datum]. Do dne podání žaloby přitom žalovaná její žádost neuspokojila. K jednotlivým nárokům žalobkyně uvedla následující. 4. K nároku v podobě obhajného vynaloženého v rámci dotčeného trestního řízení, jakož i hotových výdajů žalobkyně uvedla, že se domáhá zaplacení celkem částky 231 528 Kč. 5. K náhradě nemajetkové újmy ve výši 150 000 Kč žalobkyně uvedla, že trestní řízení mělo významný negativní vliv i na zdravotní stav žalobkyně. Ihned po zadržení, tj. dne [datum], byla žalobkyně nucena navštívit praktického lékaře, který jí diagnostikoval zánět močového měchýře a byla nasazena antibiotika. Nutnost ošetření má přitom zjevně původ v zadržení žalobkyně, resp. pobytu v chladné cele, kdy žalobkyni bylo znemožněno dodržovat pitný režim. Na zdravotním stavu žalobkyně se i posléze projevovala zátěž související s trestním stíháním a byla náchylnější k onemocněním - ostatně hned v březnu [rok] byla žalobkyni opět předepsána léčba antibiotiky a o měsíc později znovu, a to na onemocnění horních cest dýchacích. 6. Rovněž psychický stav žalobkyně byl trestním řízením výrazně poznamenán. Trestní stíhání negativně ovlivnilo vztahy uvnitř rodiny žalobkyně, mělo vliv i na vztah s rodiči manžela žalobkyně, u kterých v té době bydlela. S vnějším tlakem souvisejícím s trestním stíháním se nedokázali vyrovnat, tchán byl již v prosinci [rok] hospitalizován s těžkým zápalem plic a během zadržení žalobkyně byl v rekonvalescenci. Zdravotnímu stavu tchána, který se postupně zhoršoval, ani vzájemným vztahům nenapomohl způsob zadržení žalobkyně, neboť policejní orgán se choval zcela bezohledně, způsobil v domě zbytečný vzruch, když např. zvonil na jednotlivé sousedy, kteří tak ihned věděli celé věci. To vše byl pro postarší rodiče manžela žalobkyně natolik velký nápor na psychiku, že se nakonec žalobkyně s manželem musela odstěhovat, a to do malého bytu v [obec], kde je s rodinou nucena žít doposud. Psychickému stavu žalobkyně přitížila i medializaci celé kauzy, která o tzv. akci [anonymizováno] několikrát informovala, neboť média celou kauzu spojovala s osobou [jméno] [příjmení]. Lidé z branže samozřejmě věděli, kdo je do této trestní věci zainteresován a žalobkyni to tak samozřejmě v profesní oblasti zdiskreditovalo. 7. K náhradě škody ve výši 4 228 200 Kč žalobkyně zdůraznila, že v prosinci roku [rok] společně se svým manželem [jméno] [příjmení] začali jednat o koupi družstevního podílu v Bytovém družstvu [obec]. Kupní cena za tento podíl měla být 2 080 000 Kč. Převod předmětného podílu byl již ve fázi připomínkování předmětné smlouvy. Za účelem konzultací ohledně převodu a smluvní dokumentace k převodu družstevního podílu žalobkyně navíc využila služby [příjmení] [příjmení], kterým za uvedené uhradila částku ve výši 6 000 Kč. Na pořízení nemovitosti již žalobkyně měla u [právnická osoba] hypoteční banka předjednanou hypotéku. Jako zástava měl sloužit dům otce žalobkyně, který byl pro tyto účely znalecky oceněn; za vypracování znaleckého posudku k ocenění nemovitosti otce - [ulice] u [obec a číslo] žalobkyně uhradila částku ve výši 4 800 Kč. Po zahájení trestního stíhání pak byla veškerá jednání ohledně koupě bytu v [obec] ukončena, neboť žalobkyně již nadále nesplňovala podmínky hypoteční banky pro poskytnutí úvěru, které jsou kladeny na dlužníky. Navíc po zadržení žalobkyně byla situace natolik nejistá, že nebylo možné spoléhat na to, že bude žalobkyně pracovně aktivní a bude moci úvěr splácet. Podle žalobkyně je tak zřejmé, že nezákonné trestní stíhání žalobkyni zabránilo v poskytnutí hypotečního úvěru, čili bylo jí i její rodině znemožněno zakoupení družstevního podílu (bytu). V současné době je přitom obdobný byt v [obec] podle žalobkyně nabízen za částku ve výši 6 499 000 Kč, což je kupní cena více než trojnásobná oproti kupní ceně, kterou měla žalobkyně předjednanou za převod družstevního podílu předtím, než bylo proti ní nezákonně zahájeno trestní stíhání. Žalobkyni tedy byla způsobena škoda nejméně 4 000 000 Kč, neboť srovnatelné nemovitosti v [obec] jsou nabízeny o tuto částku dráž oproti nabídce za byt (resp. družstevní podíl), jehož převod byl v době zahájení trestního stíhání připraven. Za přípravu k převodu předmětného podílu (právní služby a vypracování znaleckého posudku) pak byla žalobkyni způsobena výše uvedená škoda ve výši 10800 Kč. 8. Současně žalobkyně zdůrazňovala, že v současné době bydlí s rodinou v pronajatém bytě o dispozici 2+kk v [obec], okr. [okres], kam byla nucena se přestěhovat od rodičů svého manžela. [příjmení] vlastního bydlení v prostorném bytě v [obec] tak v důsledku nezákonného trestního stíhání žalobkyně žije se svou rodinou v nájmu 2kk. Žalobkyně proto rovněž nárokovala po žalované částku ve výši 216 000 Kč odpovídající výši nájmu, který byla nucena hradit, když jí bylo znemožněno pořízení vlastní nemovitosti. V této souvislosti navíc žalobkyně tvrdila i vznik škody ve výši 1400 Kč za právní služby [příjmení] [příjmení] za konzultace k nájemní smlouvě. Žalobkyně tak nárokovala náhradu škody ve výši 4 228 200 Kč, která měla souviset se zmařením možnosti pořídit si vlastní bydlení, resp. úhradou nájemného v bytě v [obec]. 9. K náhradě škody ve výši 126 50 Kč žalobkyně uvedla, že tuto nárokuje jako škodu související s úhradou školného a cestovného. K tomu v podrobnostech dotvrdila, že oblast [obec] byla vybrána z důvodu výborné občanské vybavenosti a dostupnosti do centra [obec]. Rovněž mělo být přislíbeno, že syn bude moci navštěvovat tamější mateřskou školku. Před zahájením trestního stíhání žalobkyně plánovala syna ve věku tří let umístit do mateřské školy a vrátit se do svého zaměstnání. Po jejím zadržení se však syna marně snažila umístit do mateřské školy na [obec a číslo] - [část obce], kde žalobkyně se svou rodinou v té době bydlela. Žalobkyně rovněž oslovila další školky v sousedních obvodech ([obec a číslo] a [obec a číslo]), nicméně všude byla zejména s ohledem na kapacitu a věk syna odmítnuta. Nakonec byla žalobkyně nucena pro syna zvolit soukromou školku [příjmení] se školným ve výši 3 500 Kč měsíčně (celkem byla školce hrazena každý měsíc částka ve výši 4 100 Kč, neboť k tomu ještě bylo placeno stravné ve výši 600 Kč). Syn tuto školku navštěvoval od října [rok] do června [rok] Celkem tedy bylo uhrazeno školné ve výši 101 500 Kč. 10. Navíc podle žalobkyně platí, že pokud by proti žalobkyni nebylo nezákonně vedeno trestní stíhání, tedy žalobkyně by si koupila byt v [obec], kde by syn navštěvoval tamější mateřskou školku, tak nejen, že by nebylo nutné hradit školné soukromé mateřské školce, ale rovněž by nevznikla žalobkyni škoda související s každodenním dopravováním. Náhradu škod v podobě cestovného pak žalobkyně vyčíslila na částku 25 000 Kč. 11. K náhradě škody ve výši 121 954 Kč žalo