43 C 124/2021 — Obvodní soud pro Prahu 2

1. Žalobci se žalobou domáhali odškodnění nemajetkové újmy ve výši 30 000 Kč a poskytnutí omluvy pro každého jakožto zadostiučinění, neboť na základě zákona č. 159/2006 Sb., o střetu zájmů (dále jen„ zákon“), který byl protiústavně novelizován zákonem č. 14/2017 Sb. a zákonem č. 112/2018 Sb., byly dlouhodobě, systematicky a plošně zveřejňovány údaje o majetku, příjmech a závazcích žalobců z důvodu působení žalobce a) jako místostarosty [územní celek], žalobce b) jako starosty [územní celek], žalobce c) jako starosty [územní celek] a žalobce d) jako místostarosty [obec a číslo], čímž docházelo k setrvalému porušování práv na ochranu jejich soukromí. Protiústavnost novely stvrdil Ústavní soud v nálezu z 11.2.2020, sp. zn. Pl. ÚS 38/17 (dále jen„ nález“). Pochybení žalované spatřují v aplikaci protiústavního předpisu, jenž umožnil kterékoliv osobě anonymní přístup ke shora vyjmenovaným údajům žalobců, čímž docházelo k nepřiměřenému zásahu do jejich práva na soukromí v podobě práva na informační sebeurčení zaručeného čl. 7 a 10 Listiny základních práv a svobod. Žalobci dále ve svých žalobách odkázali na ochranu soukromí zakotvenou na zákonné úrovni (§ 81 odst. 2 a § 90 o. z.). Ke vzniku újmy docházelo u žalobců do listopadu 2020. 2. Žalovaná ve svém vyjádření ze dne 16.12.2021 uvedla, že u ní žalobce a) dne 6.5.2021 uplatnil svůj nárok na přiznání zadostiučinění za nemajetkovou újmu ve výši 30 000 Kč. K projednání nároku žalobce a) došlo dne 4.10.2021. Žalobce b) u ní dne 6.5.2021 uplatnil svůj nárok na přiznání zadostiučinění za nemajetkovou újmu ve výši 30 000 Kč. K projednání nároku žalobce b) došlo dne 14.10.2021. Žalobce c) u ní dne 6.5.2021 uplatnil svůj nárok na přiznání zadostiučinění za nemajetkovou újmu ve výši 30 000 Kč. K projednání nároku žalobce c) došlo dne 18.10.2021. Žalobce d) u ní dne 11.5.2021 uplatnil svůj nárok na přiznání zadostiučinění za nemajetkovou újmu ve výši 30 000 Kč. K projednání nároku žalobce d) došlo dne 20.10.2021. Konstatovala, že je správcem [anonymizována tři slova] a nepříslušelo jí posuzovat souladnost zákona s Ústavou České republiky a pro případ protiústavnosti tento předpis neaplikovat. Sporná ustanovení zákona byla nálezem zrušena až uplynutím dne 31.12.2020, tzn. že ani po vyhlášení nálezu dne 11.2.2020 nelze v publikaci oznámení veřejných funkcionářů v registru oznámení spatřovat protiprávnost jednání žalované, když vykonatelnost nálezu byla právě z důvodu dostatečného časového prostoru pro přijetí nové právní úpravy odložena na konec roku 2020. V tomto směru odkázala na stanovisko pléna Ústavního soudu sp. zn. Pl ÚS – st. 31/10, které dovodilo, že orgány veřejné správy jsou povinny aplikovat právní úpravu po dobu odkladu vykonatelnosti nálezu jako ústavně souladnou. Vznik újmy je pak nutno dávat do souvislosti s přijetím protiústavní úpravy nikoli s postupem žalované, kdy legislativní činnost nepředstavuje nesprávný úřední postup. Omezení zveřejňování oznámení od 6.11.2020 neznamená, že by se žalovaná dopouštěla nesprávného úředního postupu v předchozí době. 3. Usnesením ze dne 24.1.2022, č. j. 43 C 124/2021 - 55, byla řízení o žalobách jednotlivých žalobců a) - d) spojena ke společnému projednání. 4. Účastníci učinili nesporným jak předběžné uplatnění nároků žalobců, tak i skutečnost, že na základě zákona o střetu zájmu docházelo ze strany žalované, tedy orgánu spravujícího registr oznámení, k plošnému zveřejňování podaných oznámení žalobců. Nesporným bylo i tvrzení žalobců, že nálezem Ústavního soudu ze dne 11.2.2020, Pl. ÚS 38/17 došlo k vyslovení protiústavnosti novelizace zákonem č. 14/2017 Sb. a zákonem č. 112/2018 Sb., pokud jde o systematické a plošné zveřejňování údajů v registru. 5. S ohledem na nesporné skutečnosti mezi účastníky řízení stran skutkového stavu věci a dále skutečnost, že se jedná o otázku právního posouzení, soud ve věci neprováděl dokazování. 6. Z nálezu Ústavního soudu ze dne 11.2.2020 sp. zn. Pl. ÚS 38/17, který byl publikován ve Sbírce zákonů dne 8.4.2020, zjistil nalézací soud, že Ústavní soud přezkoumával ústavní konformnost zákona o střetu zájmů, ve znění zákona č. 14/2017 Sb. a zákona č. 112/2018. Nález byl vyhlášen dne 11.2.2020 a zrušil ustanovení § 14b odst. 1 písm. a), b) a c) zákona č. 159/2006 Sb., o střetu zájmů, ve znění zákona č. 14/2017 Sb. a zákona č. 112/2018 Sb., a to uplynutím dne 31. prosince 2020. Z odůvodnění tohoto nálezu se podává, že povinnost poskytnout informace o majetku, příjmech a závazcích, které jsou obsahem oznámení dle zákona o střetu zájmů, představuje zásah do práva na informační sebeurčení veřejných funkcionářů. Tato povinnost obecně sleduje legitimní cíl nejen vyloučit výkon veřejné moci v zájmu soukromém, tedy vyloučit či minimalizovat možnost zneužití mocenského postavení v soukromém zájmu, ale též zajišťovat zodpovědný a transparentní výkon veřejné moci sloužící adresátům veřejné moci a v důsledku též udržovat důvěru veřejnosti v činnost orgánů veřejné moci. Ústavní soud uzavřel, že povinnost podávat oznámení v zákonem vymezeném rozsahu není protiústavní, představuje přiměřený zásah do práva na soukromí i u veřejných funkcionářů dle § 2 odst. 1 písm. q) zákona o střetu zájmů, i když může jít o neuvolněné funkcionáře malých obcí. Vybrané informace jsou nicméně u části veřejných funkcionářů, mj. právě u veřejných funkcionářů dle § 2 odst. 1 písm. q) zákona, následně automaticky zpřístupňovány komukoli, anonymně, bez jakékoli žádosti, a to prostřednictvím veřejné datové sítě (internetu). Tento (druhý) zásah do práva na informační sebeurčení již dle Ústavního soudu neprojde testem proporcionality, neboť je podstatně intenzivnější a zároveň není nezbytný, protože k naplnění legitimního cíle by postačoval i přístup veřejnosti do registru oznámení na základě žádosti. Proto Ústavní soud zrušil § 14b odst. 1 písm. a), b) a c) zákona o střetu zájmů s odloženou vykonatelností uplynutím dne 31. prosince 2020, aby tím vytvořil zákonodárci dostatečný časový prostor pro přijetí zákonné úpravy, která již bude ústavně souladná s poukazem na to, že protiústavní je úprava pouze v nediferencovaném elektronickém zpřístupnění údajů v registru. Ústavní soud časové účinky svého nálezu a postup obecných soudů či orgánů veřejné moci v čase do nabytí vykonatelnosti blíže nevymezil. 7. Skutkový děj byl mezi účastníky v zásadních bodech nesporný. Žalobci plnili povinnost uloženou zákonem o střetu zájmů a podávali dle zákona majetková přiznání. Ze strany [stát. instituce] byl vytvořen dálkový neomezený přístup ze strany veřejnosti. Ústavní soud shora uvedený postup shledal jako nepřiměřený zásah do soukromí žalobců a označil právní úpravu za protiústavní. 8. Na základě shora uvedeného lze uzavřít, že plošným zveřejňováním oznámení o majetku, která byla u žalobců zveřejněna od podání oznámení do listopadu 2020, bylo narušeno soukromí žalobců, čímž jim byla způsobena nepatrná újma, kterou by pociťovala každá jiná rozumně uvažující osoba. Plošné zveřejnění oznámení se dělo v souladu s účinným zákonem o střetu zájmů a sledovalo legitimní cíl v podobě kontroly veřejných funkcionářů ze strany veřejnosti, když žalovaná postupovala dle znění zákona účinného do 31.12.2020. 9. Zákon o střetu zájmů byl s účinností od 1.9.2017 novelizován zákonem č. 14/2017 Sb. Dle novelizovaného ustanovení § 14b odst. 1 zákona o střetu zájmů mohl každý prvním dnem po lhůtě uvedené v § 12 odst. 1, 2 nebo 3 nahlížet do registru oznámení u veřejných funkcionářů uvedených dle písm. a) v § 2 odst. 1 v rozsahu všech skutečností oznámených dle § 9 až 11 a § 12 odst. 4, s výjimkou data a místa narození veřejného funkcionáře a identifikace nemovité věci, dle písm. b) v § 2 odst. 2 pouze v rozsahu skutečností oznámených dle § 9, § 10 odst. 2 písm. a) a c), § 11 odst. 2 písm. a) a § 12 odst. 4, s výjimkou data a místa narození veřejného funkcionáře a identifikace nemovité věci. 10. S účinností od 30.6.2018 byl zákon o střetu zájmů novelizován zákonem č. 112/2018 Sb. Dle novelizovaného ustanovení § 14b odst. 1 zákona o střetu zájmů mohl každý prvním dnem po lhůtě uvedené v § 12 odst. 1, 2 nebo 3 nahlížet do registru oznámení u veřejných funkcionářů uvedených dle písm. a) v § 2 odst. 1 písm. a) až o) a u členů rady kraje nebo hlavního města Prahy, kteří nejsou pro výkon funkce dlouhodobě uvolněni, v rozsahu všech skutečností oznámených dle § 9 až 11 a § 12 odst. 4, s výjimkou data a místa narození veřejného funkcionáře a identifikace nemovité věci, dle písm. b) v § 2 odst. 1 písm. p) a u primátora a náměstka primátora statutárního města, starosty městské části nebo městského obvodu územně členěného statutárního města nebo městské části hlavního města Prahy, místostarosty městské části nebo městského obvodu územně členěného statutárního města, zástupce starosty městské části hlavního města Prahy a členů rady statutárního města, městské části nebo městského obvodu územně členěného statutárního města a městské části hlavního města Prahy, kteří nejsou pro výkon funkce dlouhodobě uvolněni, v