45 C 53/2022-24 — Obvodní soud pro Prahu 2

Předmětem řízení je úhrada dlužné částky ve výši 4 120 Kč s příslušenstvím představujícím dluh v podobě nedoplatku žalované na službách spojených s užíváním bytu, jímž jí dle [ustanovení pr. předpisu], a statutu hl. [územní celek] svěřen a jehož vlastníkem je hl. [územní celek] v domě [adresa], postaveného na pozemku parc. [číslo] ul. [ulice a číslo], [obec a číslo], k. ú. [část obce], jejíž nájem již skončil, a to za období od 1. 1. do 8. 7. 2020. Žalovaná byla nájemcem bytu [číslo] to na základě nájemní smlouvy uzavřené dne 21. 3. 2016 s účinností od 1. 4. 2016 na dobu určitou a to do 31. 3. 2017. Dodatky [číslo] byla doba nájmu prodloužena do 31. 3. 2019. Výše nájemného a záloh na služby spojené s užíváním bytu byla stanovena v nájemní smlouvě a evidenčním listě. Po skončení doby nájmu žalovaná požádala o další prodloužení. Žalobkyně s tím nesouhlasila, s čímž byla žalovaná obeznámena dopisem ze dne 10. 6. 2019. Žalovaná sice byla povinna byt vyklidit a předat žalobkyni, což učinila až 8. 7. 2020, poté co nabyl právní moci rozsudek, tj. 11. 3. 2020, jí byla uložena povinnost byt vyklidit a předat do 15 dnů od právní moci onoho rozsudku. Žalovaná po skončení nájemního vztahu byt nevyklidila, nepředala a nadále užívala, čímž se na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatila. Výše tohoto obohacení je vyčíslena coby náklady na služby spojeném s užíváním nájemního bytu, který by žalovaná, pokud by byla nájemcem byla povinna uhradit. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, skutková tvrzení žalobkyně obsažená v žalobě nezpochybnila a nezpochybnila ani listiny předložené žalobkyní. Vzhledem k tomu, že ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě listinných důkazů předložených žalobkyní a účastníci souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení ústního jednání (žalobkyně výslovně, žalovaná konkludentně, neboť se na výzvu soudu spojenou s doložkou podle ustanovení § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., dále jen o. s. ř., v dané lhůtě nevyjádřila), soud postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř. a věc rozhodl bez nařízení jednání. Jelikož je předmětem tohoto řízení nárok na zaplacení částky nižší, než je 10 000 Kč, a odvolání tak proti tomuto rozsudku není dle § 202 odst. 2 o. s. ř. přípustné, obsahuje odůvodnění ve shodě s § 157 odst. 4 o. s. ř. toliko předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. [Anonymizovaný odstavec.] Zjištěný skutkový stav soud právně posoudil v souladu s § 2991 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“). Vzhledem ke shora uvedenému shledal soud žalobu důvodnou, neboť bylo prokázáno, že mezi žalobkyní a žalovanou vznikl žalobkyni nárok na vydání bezdůvodného obohacení v podobě dlužné částky, neboť neoprávněně užívala byt, ačkoliv nájemní vztah již skončil. Vycházejíc z tvrzení žalobkyně a žalobkyní poskytnutých důkazů vzal soud za prokázané, že žalovaná neuhradila za období od 1. 1. 2020 do 8. 7. 2020 řádně nedoplatek na službách spojených s užíváním bytu v lhůtě splatnosti a za toto období dluží žalobkyni ještě částku 4 120 Kč. Jelikož měla žalovaná povinnost, ve smyslu shora citovaného ustanovení § [číslo] uvedený nedoplatek uhradit, soud žalobě zcela vyhověl. Soud uložil žalované rovněž povinnost zaplatit žalobkyni úroky z prodlení z žalované částky za období ode dne následujícího po splatnosti vyúčtování, tj. od 6. 11. 2021 do zaplacení dle ustanovení § 1970 o. z. Výše úroku z prodlení byla stanovena v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Lhůta k plnění byla stanovena na tři dny od právní moci rozsudku podle § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 600 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 200 Kč představující 100 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 1 uvedené vyhlášky neboť bylo rozhodnuto o návrhu podaném na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž účastníkem ve skutkově i právně obdobných věcech, v nichž je předmětem řízení peněžité plnění a hodnota sporu nepřevyšuje 50 000 Kč.