47 C 171/2022-23 — Obvodní soud pro Prahu 2

1. Žalobkyně se svou žalobou podanou soudu dne [datum] domáhala, aby žalovanému byla uložena povinnost zaplatit žalobkyni 2 650 Kč s příslušenstvím v podobě zákonného úroku z prodlení z částky 2 650 Kč od [datum] do zaplacení s odůvodněním, že s žalovaným dne [datum] uzavřela smlouvu o zápůjčce (dále též jen„ Smlouva“), na jejímž základě mu poskytla peněžní prostředky ve výši 2 000 Kč, které byly téhož dne zaslány na účet žalovaného č. [bankovní účet]. Žalovaný se zavázal za poskytnutí půjčky uhradit poplatek ve výši 650 Kč (dále též jen„ Poplatek“). Jistina a poplatek byly splatné dne [datum], avšak žalovaný své smluvní závazky včas a řádně neuhradil. Ke dni podání žaloby žalovaný na svůj dluh uhradil částku 600 Kč, kterou byla umořena smluvní pokuta. Zápůjčku žalobkyně žalovanému poskytla prostřednictvím své webové stránky [webová adresa], na které si žalovaný nejprve přečetl nabídku na uzavření smlouvy, nastavil si dle vlastní volby dostupné parametry – splatnost a výši zápůjčky, a poté zde vyplnil formulář – žádost o poskytnutí zápůjčky, kde zadal své osobní údaje, včetně svého telefonního čísla a emailové adresy. Tímto žalovaný učinil návrh na uzavření konkrétní smlouvy o zápůjčce vůči žalobkyni. Žalovaný zaškrtl řádek s tímto textem:„ Potvrzuji, že jsem se seznámil se zněním Smlouvy o zápůjčce a zněním Všeobecných obchodních podmínek, které jsou její součástí, těmto dokumentům porozuměl a souhlasím s jejich zněním“. Žalovaný tím zároveň odsouhlasil znění Obchodních podmínek žalobce. Smlouva o zápůjčce byla žalovaným podepsána elektronicky, a to PINem, který žalobkyně zasílá na klientem uvedené telefonní číslo. Podle žalobkyně je tento PIN tzv. prostým elektronickým podpisem, který splňuje požadavky § 7 zákona č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce. Podle žalobkyně je tak třeba předmětnou smlouvu o zápůjčce považovat za smlouvu uzavřenou v písemné podobě. Kromě jistiny ve výši 2 650 Kč (výše zápůjčky s Poplatkem) žalobkyně uvedla, že v důsledku prodlení vznikla žalovanému povinnost uhradit žalované účelně vynaložené náklady v souvislosti s prodlením (písemné výzvy) v celkové výši 2 500 Kč (za celkem 5 výzev, a to 31. 8. 2017, 7. 9. 2017, 14. 9. 2017, 23. 9. 2017 a 8. 10. 2017). V žalobním žádání však žalobkyně z titulu nákladů spojených s uplatněním pohledávky požadovala pouze částku 1 000 Kč. Dále se žalobkyně domáhala zákonného úroku z prodlení ve výši 8,05% ročně a požadovala ho ode dne následujícího po splatnosti jistiny a Poplatku, tj. od 25. 8. 2017. V odůvodnění žaloby žalobkyně dále uvedla, že dle čl. 2 Smlouvy vznikla žalobci povinnost zaplatit smluvní pokutu ve výši 0,10 % denně z dlužné částky, a to ode dne [datum]. Ke dni vyhotovení žaloby tak smluvní pokuta činila 3 408 Kč. S ohledem na § 122 zákona č. 257/2016, o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ ZSÚ“), však žalobkyně vymáhá jen součin čísla 0,5 a celkové výše spotřebitelského úvěru. Uplatňuje tak pouze částku 1 000 Kč, která byla umořena částečnou úhradou žalovaného. V petitu žaloby však žalobkyně požadavek na úhradu smluvní pokuty neuvedla. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Vzhledem k tomu, že ve věci bylo možno rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů a účastníci souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, soud věc rozhodl podle § 115a o. s. ř., aniž jednání nařizoval. 4. Protože předmětem tohoto řízení je částka nižší než 10 000 Kč a odvolání tak proti rozsudku není přípustné (§ 202 odst. 2 o. s. ř.), v odůvodnění je v souladu s § 157 odst. 4 o. s. ř. popsán toliko předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. 5. Z předložených listinných důkazů soud zjistil a má za prokázané, že žalovaný uzavřel Smlouvu, na jejímž základě mu žalobkyně vyplatila částku ve výši 2 000 Kč, přičemž se zavázal uhradit poplatek ve výši 650 Kč splatný společně se splatností jistiny dne [datum]. Žalobkyně vyzývala žalovaného k úhradě dlužné částky pěti písemnými výzvami ze dne [datum], ze dne [datum], ze dne [datum], ze dne [datum] a ze dne [datum]. Dle čl. 2 Smlouvy si smluvní strany sjednaly výši nákladů věřitele za písemnou upomínku částkou 500 Kč za každou výzvu (nejvýše 5 výzev). Předžalobní upomínka byla žalovanému zaslána dne [datum]. 6. Po právní stránce soud posoudil věc tak, že žalobkyně s žalovaným uzavřeli smlouvu o úvěru dle § 2 395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“). Na základě této smlouvy žalobkyně poskytla žalobci peněžní prostředky ve výši 2 000 Kč, za což se žalobce zavázal uhradit poplatek ve výši 650 Kč. Žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky společně s Poplatkem vrátit do [datum]. Jelikož žalovaný nevyvrátil tvrzení žalobkyně, že dlužná částka nebyla dosud uhrazena, shledal soud žalobou uplatněný nárok na zaplacení částky 2 650 Kč (jistina a Poplatek) důvodným, včetně zákonného úroku z prodlení podle § 1970 o. z. ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 7. Ačkoli žalobkyně v odůvodnění žaloby uvedla, že celkové účelně vynaložené náklady v souvislosti s prodlením představují částku 2 500 Kč, do žalobního žádání uvedla pouze částku 1 000 Kč. Soud ve smyslu § 122 odst. 1 písm. a) ZSÚ částku 1 000 Kč za pět výzev k úhradě dlužné částky považoval za náklady účelně vynaložené, jež žalobkyni vznikly v souvislosti s prodlením žalovaného. Jelikož žalobkyně zbývající částku ve výši 1 500 Kč nepožadovala, nezabýval se již soud otázkou, zda též náklady v tomto rozsahu by byly účelně vynaloženými, či zda by tuto částku již bylo nutné považovat za smluvní pokutu. 8. Soud se rovněž nezabýval otázkou, zda žalobkyni vzniklo právo na úhradu smluvní pokuty v omezeném rozsahu dle § 122 odst. 3 ZSÚ, neboť ani tento nárok žalobkyně (ač v odůvodnění žaloby na toto právo poukazovala) do žalobního žádání nezahrnula. Z téhož důvodu se soud nezabýval tvrzením žalobkyně, že jí žalovaný uhradil částku 600 Kč, kterou žalobkyně započetla na smluvní pokutu. 9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. za použití § 151 odst. 1 o. s. ř., podle něhož účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. V souzeném případě byla žalobkyně zcela úspěšná, jejímu konečnému návrhu bylo v plném rozsahu vyhověno, a proto jí soud přiznal náhradu nákladů řízení v plné výši, a to za soudní poplatek částku 400 Kč a za náklady právního zastoupení částku 900 Kč, která sestává z 3 úkonů právní služby po 200 Kč (příprava a převzetí zastoupení, podání žaloby a výzva k plnění před podáním žaloby) ve smyslu § 14b odst. 1 písm. a), b), c) bod 1 a § 11 odst. 1 písm. a), d) vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen„ AT“), 3 paušálních náhrad hotových výdajů po 100 Kč podle § 14b odst. 5 písm. a) AT. Jejich zaplacení soud uložil neúspěšnému žalovanému ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku podle § 160 odst. 1 o. s. ř. k rukám právního zástupce žalobkyně podle § 149 odst. 1 o. s. ř.