47 C 8/2022-38 — Obvodní soud pro Prahu 2

1. Žalobkyně se žalobou ze 7. 1. 2022 domáhala na žalovaném zaplacení částky 9 685 Kč s příslušenstvím s tím, že jako poskytovatel zdravotních služeb dne 14. 1. 2019 a dne 22. 4. 2019 poskytla žalovanému zdravotní péči, když uvedená skutečnost vyplývá zejména z uznávacího prohlášení ze dne 14. 1. 2019 a ze dne 22. 4. 2019, v nichž žalovaný potvrdil jak své léčení u žalobkyně, tak se jimi zavázal k úhradě nákladů spojených s poskytnutím zdravotních služeb. V prvém případě činily náklady za poskytnuté zdravotní služby celkem 4 301,76 Kč ([lékařské výkony]: [anonymizována dvě slova], [částka]; [anonymizováno]: [částka]; [anonymizováno]: [částka]; [anonymizována dvě slova] [anonymizováno]: [částka]). V druhém případě činily náklady 5 382,92 Kč ([lékařské výkony]: [částka]; [anonymizováno] [částka]; [anonymizováno]: [částka]; [anonymizována dvě slova]: [částka] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [částka]). S ohledem na skutečnost, že žalovaný nebyl účasten veřejného zdravotního pojištění ani jinak zdravotně pojištěn, byly žalobkyní dne 15. 2. 2019 a dne 16. 5. 2019 vydány daňové doklady na výše uvedené částky. Žalovaný dlužné částky neuhradil ani přes výzvu k plnění z 5. 3. 2020. 2. S ohledem na skutečnost, že žalovaný neprocházel lustrací centrální evidencí osob a na adresu v zemi původu uvedenou žalovaným v prohlášeních pacienta: [město] [obec], [země], se nepodařilo soudu doručit s tím, že adresu v ČR neuvedl vůbec a poté, co bylo ze strany Okresního soudu Banská Bystrica sděleno, že se v případě žalovaného jedná o [anonymizováno], soud ve smyslu ust. § 29 odst. 3 o. s. ř. ustanovil usnesením ze 4. 3. 2022 č. j.: [číslo jednací] žalovanému opatrovníka – Mgr. [jméno] [příjmení], IČO: [číslo]. Citované usnesení nabylo dne 24. 3. 2022 právní moci. Pro úplnost soud uvádí, že žalovaného obeslal též na adresu uvedenou v žalobě: [ulice a číslo], [PSČ] [obec a číslo] s tím, že zásilka se vrátila jako nevyzvednutá, přičemž soudu je z úřední činnosti známo, že se na jmenované adrese nachází ubytovna. 3. V podání z 26. 4. 2022 opatrovník žalovaného namítal, že se z podané žaloby nepodává, že by žalovanému zdravotní péče byla skutečně poskytnuta, resp. jaké konkrétní úkony byly žalovanému poskytnuty, není zřejmé, jak a na základě čeho žalobkyně došla k uvedeným částkám a konečně z opatrnosti sporoval i pravost podpisu na prohlášeních o uznání závazku. Měl za to, že jedině ošetřující lékaři v kombinaci s lékařskou dokumentací vedenou na osobu žalovaného jsou schopni prokázat, že byly žalovanému poskytnuty tvrzené zdravotní služby. 4. Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z ustanovení § 157 odst. 4 o. s. ř. 5. Na základě provedeného dokazování soud zjistil tento skutkový stav: 6. Z výzvy ke splnění dluhu před podáním žaloby z 5. 3. 2020 spolu s dodejkou soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě žalované částky dne 6. 3. 2020. 7. Z faktury č.: [číslo] vystavené žalobkyní jako dodavatelem se podává, že žalovanému za poskytnutou zdravotní péči dne 14. 1. 2019 fakturovala celkem částku 4 301,76 Kč ([lékařské výkony]: [anonymizována dvě slova], [částka]; [anonymizováno]: [částka]; [anonymizováno]: [částka]; [anonymizována dvě slova] [anonymizováno]: [částka]). 8. Z účtu za ošetření pacienta [číslo] z 24. 11. 2021, že žalovanému bylo dne 14. 1.2 019 provedeno vyšetření s větším počtem skenu v hodnotě 2053 b., tj. 2 463, 60 Kč. 9. Z účtu – poukazu na vyšetření č. [spisová značka] - [číslo] z 16. 1. 2019 vyplývá, že žalovanému byl dne 14. 1. 2019 učiněn odběr krve za účelem stanovení počtu erytroblastu v hodnotě 76 b., tj. 91,20 Kč. 10. Z účtu – poukazu na vyšetření č. [anonymizována dvě slova] [číslo] z 16. 1. 2019 soud zjistil, že žalovaný byl dne 14. 1. 2019 ošetřen příjmové ambulanci – oddělení neurologie, že za uvedené ošetření v hodnotě 736 b. byla účtována částka 883,20 Kč. 11. Z ambulantního účtu [číslo] vzal soud za zjištěné, že žalovaný byl dne 14. 1. 2019 ošetřen na neurologii, když za toto ošetření v hodnotě 697 b. byla účtována částka ve výši 863,76 Kč. 12. Z prohlášení pacienta ze dne 14. 1. 2019 má soud za prokázané, že žalovaný souhlasil s poskytnutím zdravotních služeb žalobkyní a zároveň se zavázal jí uhradit cenu poskytnutých zdravotních služeb nehrazených z veřejného zdravotního pojištění, přičemž bylo sjednáno, že nebude-li v den ukončení poskytování zdravotních služeb ze strany žalobce vyúčtována celková cena za jejich poskytnutí, souhlasil s tím, aby mu žalobce zaslal vyúčtování na adresu uvedenou v záhlaví prohlášení ([obec] [obec a číslo]). 13. Z faktury [číslo] vystavené žalobkyní jako dodavatelem se podává, že žalovanému za poskytnutou zdravotní péči dne 22. 4. 2019 fakturovala celkem částku 5 382,92 Kč ([lékařské výkony]: [částka]; [anonymizováno] [částka]; [anonymizováno]: [částka]; [anonymizována dvě slova]: [částka] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [částka]), když v příloze k faktuře na čl. 7 spisu, na nějž soud pro stručnost odkazuje, je vypsán seznam 31 položek představující přesný popis jednotlivých úkonů, jež byly žalovanému dne 22. 4. 2019 na oddělení chirurgie a neurologie žalobce poskytnuty. 14. Z prohlášení pacienta má soud za prokázané, že žalovaný souhlasil s poskytnutím zdravotních služeb žalobkyní a zároveň se zavázal jí uhradit cenu poskytnutých zdravotních služeb nehrazených z veřejného zdravotního pojištění, přičemž bylo sjednáno, že nebude-li v den ukončení poskytování zdravotních služeb ze strany žalobce vyúčtována celková cena za jejich poskytnutí, souhlasil s tím, aby mu žalobce zaslal vyúčtování na adresu uvedenou v záhlaví prohlášení ([obec] [obec], adresa v ČR – různé podle práce). 15. Soud pro nadbytečnost zamítl návrh opatrovníka žalovaného provést důkaz výslechem ošetřujících lékařů, kompletní zdravotní dokumentací vedenou na žalovaného a znaleckým posudkem z oboru písmoznalectví. Soud ve věci učinil závěr o skutkovém stavu, který koresponduje s výše popsanými skutkovými zjištěními. Z provedených důkazů soud žádné další pro věc podstatné skutečnosti nezjistil. 16. Zjištěný skutkový stav soud právně posoudil následovně: 17. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízení; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle § 2 nař. vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 18. Podle § 2636 odst. 1 o. z. smlouvou o péči o zdraví se poskytovatel vůči příkazci zavazuje pečovat v rámci svého povolání nebo předmětu činnosti o zdraví ošetřovaného, ať již je jím příkazce nebo třetí osoba. Podle odst. 2 téhož ust. příkazce zaplatí poskytovateli odměnu, je-li to ujednáno; to neplatí, stanoví-li jiný právní předpis, že se péče o zdraví hradí výlučně z jiných zdrojů. 19. Podle § 2637 o. z. péče o zdraví zahrnuje úkon, prohlídku nebo radu a všechny další služby, které se týkají bezprostředně ošetřovaného a které jsou vedeny snahou zlepšit nebo zachovat jeho zdravotní stav. [příjmení] o zdraví však není činnost spočívající jen v prodeji nebo jiném převodu léků. 20. Podle § 2642 o. z. ke každému úkonu v rámci péče o zdraví se vyžaduje souhlas ošetřovaného, ledaže zákon stanoví, že souhlasu není třeba. Odmítne-li ošetřovaný souhlas, potvrdí to poskytovateli na jeho žádost v písemné formě. 21. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách, se poskytovatelem zdravotních služeb rozumí fyzická nebo právnická osoba, která má oprávnění k poskytování zdravotních služeb podle tohoto zákona. 22. Podle § 3 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, zdravotní pojištění vzniká a) osobě, která získala trvalý pobyt na území České republiky narozením, dnem narození, b) osobě, která získala trvalý pobyt na území České republiky povolením trvalého pobytu, dnem nabytí právní moci rozhodnutí o povolení trvalého pobytu, c) osobě, které vzniklo oprávnění trvale pobývat na území České republiky rozhodnutím příslušného orgánu o svěření do náhradní výchovy, je-li alespoň jedna fyzická osoba, jíž je tato osoba svěřena, přihlášena k trvalému pobytu na území České republiky nebo se na území České republiky nachází ústav, ve kterém je tato osoba umístěna, dnem nabytí právní moci rozhodnutí o svěření do náhradní výchovy, nebo d) osobě bez trvalého pobytu na území České republiky dnem 1. nástupu do zaměstnání, 2. nabytí právní moci rozhodnutí o povolení k dlouhodobému pobytu za účelem vědeckého výzkumu, 3. nabytí právní moci rozhodnutí o udělení azylu, 4. nabytí právní moci rozhodnutí o udělení doplňkové ochrany, 5. nabytí právní moci rozhodnutí o udělení oprávnění k pobytu za účelem poskytnutí dočasné ochrany na území České republiky nebo dnem, od něhož je pov